Štítek: Čtk

Praha (ČTK) – Pokud skupina odborníků v příštím týdnu označí stav uzavřené části Libeňského mostu nad Rohanským ostrovem za havarijní, Technická správa komunikací (TSK) začne připravovat jeho demolici. Začít by mohla v řádu několika týdnů a trvala by asi tři až čtyři měsíce. Následně by TSK zahájila stavbu nového inundačního mostu, která potrvá 15 měsíců. Práce neovlivní provoz na mostu přes Vltavu, který je památkově chráněný. ČTK to dnes řekl generální ředitel TSK Jozef Sinčák. Odbornou skupinu tvoří projektanti, odborníci z Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně a zástupci TSK a zhotovitele.

TSK před dvěma týdny kvůli závadě způsobené mrazy uzavřela inundační most pro tramvaje, pěší i cyklisty. Odborníci objevili závady na vrcholovém kloubu. Klouby zajišťují přenos sil z mostní konstrukce do podpěr, pilířů. Most v části přes Vltavu nevykazuje zásadní problémy a není potřeba jej uzavírat.

Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty a byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928. Most nebyl nikdy opravován a je ve velmi špatném stavu.

„Pokud by havarijní stav byl skutečně vyhlášen, tak budeme postupovat podle projektu, který jsme již měli připravený, protože se chystá plánovaná rekonstrukce celého soumostí. My jsme právě touto etapou (demolice inundačního mostu) chtěli celý projekt zahájit, od počátku bylo zřejmé, že toto je nejslabší část celého soumostí,“ řekl Sinčák.

Dosavadní zjištění podle něj ukazují, že stav inundačního mostu bude odborníky prohlášen za havarijní. „Náš předpoklad je, že začneme počínaje úterkem pracovat na plánování demolice. Příprava potrvá podle mého odhadu několik týdnů s tím, že samotná demolice by mohla být zahájena v průběhu března,“ řekl Sinčák. TSK zjišťovala, zda by bylo možné dočasně inundační most podepřít. Odborníci prozkoumali čtyři možná řešení, ale žádné z nich se neukázalo jako vhodné, navíc by byla finančně i časově náročná.

Mostu přes Vltavu se demolice a výstavba nového inundačřního mostu nijak nedotkne a zůstane nadále v provozu. Také nový inundační most bude možné bez problémů propojit s částí přes Vltavu. Její rekonstrukcí se mají silničáři podle projektu zabývat v následující etapě opravy soumostí. Most přes řeku, v souvislosti s uzavřením části nad Rohanským ostrovem, prozkoumali odborníci. Neshledali žádné závady, kvůli kterým by jej TSK musela uzavřít.

Přes most v celé jeho délce nyní nejezdí tramvaje a na inundační most, který slouží jako preventivní ochrana cesty před povodní, nesmějí ani chodci, cyklisté a automobily. Most přes Vltavu uzavřen není. Uzavřený úsek mohou chodci a cyklisté obejít po lávce ke komplexu Dock a Štorchovou ulicí po rampě na most.

Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčová (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním Libeňského mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale rozhodli o opravě. Konsorcium firem, které most opraví, vede společnost Metrostav TBR a tvoří jej ještě mateřský Metrostav a projekční firmy SATRA a SHP. Práce by podle dřívějšího vyjádření ředitele TSK Jozefa Sinčáka mohly začít na jaře 2025.

Hradec Králové (ČTK) – Mnoho let chystaná rekonstrukce historického Velkého náměstí v Hradci Králové by mohla začít v roce 2027. Odhad nákladů činí 260 až 300 milionů korun. Obnovu bude radnice dělat podle nového konceptu. Celé náměstí by mělo být sdílenou zónou, v níž není upřednostněna žádná forma dopravy. Novinářům to dnes řekli představitelé města. Proti chystané přestavbě vznikla petice, kritikům hlavně vadí výrazná redukce parkovacích míst.

„Chceme náměstí otevřít lidem, aby na náměstí chodili bez velkých bariér, aby prostor byl zásadně oživen a nepatřil pouze parkujícím autům,“ řekla primátorka Pavlína Springerová (Hradecký demokratický klub). Na náměstí by měla vzniknout dvě stromořadí, přibýt vodní prvky a systém zasakování, které by pomáhaly s ochlazováním prostoru. Místo kočičích hlav by náměstí mělo být předlážděno řezanou dlažbou, restaurační zahrádky by měly mít jednotný charakter.

Současný počet 230 parkovacích míst, která jsou ve středu náměstí, by se měl redukovat na 65 míst na jižní a severní straně náměstí. Střed náměstí by měl patřit chodcům a měl by být místem pro veřejné aktivity. Redukci parkovacích míst má vyrovnat zřízení nových parkovacích míst v okolních ulicích Komenského a Víta Nejedlého. „V Komenského ulici by mělo přibýt zhruba 90 kolmých parkovacích míst,“ uvedl architekt Jaromír Chmelík. Připomněl, že v minulých letech vznikly u Velkého náměstí dva parkovací domy s osmi stovkami míst.

Proti změnám chystaným radnicí v prosinci vznikla petice nazvaná Za zachování života na Velkém náměstí. „Bez možnosti dopravní obsluhy a přístupu na Velké náměstí přestane historické centrum prosperovat a stane se místem duchů,“ stojí v petici, kterou podepsalo přes 200 lidí. Podle zástupců petentů Karla Pohnera by problém vyřešilo vybudování podzemního parkoviště tak, jak o něm uvažovalo minulé vedení města.

S budováním podzemního parkoviště radnice již nepočítá. S odpůrci přeměny náměstí je vedení města připravené diskutovat. Podle primátorky zkušenosti z míst, kde dostali přednost lidé před auty, obavy podnikatelů nepotvrzují. „Nikde se nepotvrdilo, že by jejich podniky bankrotovaly. Je možné, že dojde ke změně klientely jejich podniků. Ale transformace náměstí je nutná, pokud z něj nechceme mít tepelný ostrov a ostudné parkoviště,“ řekla.

Opravu náměstí město chystá od roku 2007. Kvůli námitkám části obyvatel ale stavba dosud nezačala. Různé snahy města situaci odblokovat úspěchem neskončily. Žádost města o vydání územního rozhodnutí od srpna 2016 řeší stavební úřad v Hořicích, kam bylo pro podezření z podjatosti vedení města a hradeckého úřadu územní řízení přesunuto.

Nové vedení města vzešlé z voleb v roce 2022 loni rozhodlo, že základní koncept rekonstrukce náměstí změní a zahrne do něj nové požadavky. Nový koncept pro město zpracovalo sdružení společností ARN studio a Architekti chmelík & partneři. Navázalo na původní návrh rekonstrukce z dílny ARN studia, které v roce 2009 město pro obnovu náměstí vybralo.

Nový koncept radnice v následujících týdnech představí zastupitelům, veřejnosti, místním podnikatelům či komisím místních samospráv. Zpracovatele projektové dokumentace by město chtělo mít vybraného letos. Pokud by se městu podařilo v roce 2026 získat společné územní rozhodnutí a stavební povolení, mohla by stavba začít v roce 2027.

Ostrava (ČTK) – Společnost Vitesco Technologies, která je předním mezinárodním výrobcem pohonných automobilových technologií a řešení pro elektrifikaci, vybuduje v Ostravě nový závod za 4,7 miliardy korun. Jeho provoz chce spustit na konci letošního roku. V první fázi tam bude pracovat 150 lidí, kteří budou obsluhovat plně automatické výrobní a skladové prostory. Společnost to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.

„Jedná se o součást plánu Vitesco Technologies investovat do udržitelné mobility v ČR celkem 14,4 miliardy korun do konce roku 2027,“ uvedla firma.

Výrobní závod s plně automatizovaným logistickým centrem bude stát v ostravské části Hrušov na ploše 38.000 metrů čtverečních. „V první fázi bude závod obsluhovat 150 zaměstnanců, jejichž počet bude průběžně růst až do plné kapacity přes 1000 lidí v roce 2027,“ uvedla firma.

Hlavními výrobky závodu budou vysokonapěťová elektronická zařízení pro elektrifikaci hnacího ústrojí aut, jež budou odebírat přední evropské automobilky. „Vitesco Technologies pro ně bude připravovat high-tech vysokonapěťové elektronické výrobky pro čistě bateriová elektrická vozidla,“ uvedla společnost. Nejnovější technologie bude využívat i samotný závod, který bude disponovat vysokou mírou robotizace a automatizace procesů.

„Tento unikátní a technologicky velmi komplexní systém výkonové elektroniky, integrující měnič napětí, palubní nabíječku, modul pro rychlé nabíjení a jednotku pro rozvod energie na jednom místě, je perfektní ukázkou proměny architektury vozů směrem od spalovacích systémů. Jedná se o úplně nový prvek vyvinutý a navržený výhradně pro elektromobily,“ uvedl jednatel společnosti Vitesco Technologies Lukáš Rosůlek.

Vláda ve středu firmě schválila investiční pobídku za 528,6 milionu korun. „Mým dlouhodobým cílem je přispívat k adaptaci českého hospodářství na probíhající ekonomickou transformaci. Proto je potřeba podporovat investice do technologicky vyspělých projektů s vysokou přidanou hodnotou, které nám s tím pomohou. Věřím, že rozšíření produkce hi-tech komponentů do automobilů ve Vitesco Technologies k tomu přispěje,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Nový závod zapojí do dodavatelského řetězce další místní podniky. „Například polovodiče na bázi karbidu křemíku dodá firma onsemi Rožnov pod Radhoštěm. Obě společnosti již dříve oznámily celosvětovou spolupráci v hodnotě 1,75 miliardy eur (téměř 43,5 miliardy korun),“ uvedla firma.

Vitesco Technologies vyvíjí a vyrábí technologie pohonu pro udržitelnou mobilitu. V portfoliu má elektrické pohonné systémy, elektronické řídicí jednotky, senzory či řešení pro zpětné odvádění výfukových plynů. Společnost, jejíž sídlo je v německém Regensburgu, působí přibližně na 50 místech po celém světě a zaměstnává zhruba 38.000 lidí. V roce 2022 dosáhla obratu 9,07 miliardy eur (zhruba 225 miliard korun).

V Česku už má Vitesco výrobní závody ve Frenštátě pod Radhoštěm a Trutnově a výzkumné a vývojové centrum v Ostravě. Pracuje v nich okolo 4000 lidí. Podnik v roce 2022 dosáhl obratu více než 37,5 miliardy korun a čistého zisku téměř 458 milionů korun.

Morávka (Frýdecko-Místecko) (ČTK) – Rozsáhlá rekonstrukce vodní nádrže Morávka na Frýdecko-Místecku za 150 milionů korun skončila kolaudací. Práce na ní trvaly tři roky. Zhruba 70 procent nákladů pokryla dotace ministerstva zemědělství. ČTK to dnes řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Rekonstrukce začala koncem roku 2021.

„Vodní dílo Morávka na řece Morávce je po rozsáhlé rekonstrukci plně funkční, což vyplývá z vydaného kolaudačního rozhodnutí. V současnosti je ale stále nádrž v režimu mimořádné manipulace, která spočívá v řízené zvýšené hladině nádrže,“ řekla.

Podle ředitele státního podniku Povodí Odry Jiřího Tkáče je přehrada nyní schopna převést bezpečně až kontrolní desetitisíciletou povodňovou vlnu. „Nádrž je součástí Vodohospodářské soustavy povodí Odry, kam dále patří vodárenské nádrže Šance v Beskydech a Kružberk a předsazená nádrž s vodárenským účelem Slezská Harta v Nízkém Jeseníku, která zajišťuje zásobování vodou pro 1,2 milionu obyvatel severní Moravy a Slezska. Vlastní nádrž Morávka nyní dodává pro vodárenské účely kolem 150 litrů surové vody za sekundu,“ uvedl Tkáč.

Při rekonstrukci byl vybudován sekundární přeliv, díky kterému se zvýšila kapacita nátoku k bezpečnostnímu přelivu. Původní betonová konstrukce bezpečnostního skluzu, který slouží k odvedení vody z přelivu a spadiště do podhrází, se vybourala a nahradila železobetonovou konstrukcí s větší kapacitou. Nový skluz tak nyní za povodní bezpečně převede do koryta řeky Morávky pod hrází až 300 metrů krychlových vody za sekundu.

„Základním předpokladem fungování všech vodních děl je jejich bezpečnost a mnohaletá funkčnost. Proto jsou všechna vodní díla pod neustálým dohledem. Současně je naše vodohospodářská soustava řízena tak, aby celé území chránila před oběma extrémy, tím jsou povodně a sucho,“ doplnil technický ředitel Povodí Odry Břetislav Tureček.

Zlín (ČTK) – Silničáři začnou na jaře na silnici I/49 u Lípy na Zlínsku stavět novou okružní křižovatku. Vznikne v místě odbočení na Slušovice. Dokončení prací předpokládají letos na podzim. Stavba kruhového objezdu vyjde na 36 milionů korun bez DPH, sdělila dnes ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Lucie Trubelíková.

„Jde o nebezpečný úsek, který bývá dějištěm častých nehod. Provoz během realizace stavby zachováme obousměrný,“ uvedla mluvčí. Silnice I/49 vede z Otrokovic přes Zlín, Vizovice na Zlínsku a Horní Lideč na Vsetínsku na Slovensko, kde se napojuje na slovenskou dálnici D1. Podle údajů ŘSD je nejvytíženější silnicí první třídy ve Zlínském kraji.

Na letošek chystá zlínská správa ŘSD i opravu povrchu silnice I/49 v Otrokovicích-Kvítkovicích ve směru ze Zlína. „Loni jsme opravili jízdní pás ve směru do Zlína. Výměnu povrchu vozovky letos plánujeme také ve zlínské ulici Osvoboditelů v úseku mezi křižovatkami pod divadlem a pod Kolektivním domem. Realizaci prací předpokládáme během letních prázdnin,“ uvedl před nedávnem ředitel zlínského pracoviště ŘSD Karel Chudárek.

Loni ŘSD ve Zlínském kraji přistoupila k 21 významným opravám na silnicích první třídy, z toho v sedmi případech se práce týkaly mostů. Náklady činily 447 milionů korun.

Brno (ČTK) – Termín pro podání cenových nabídek na stavbu Janáčkova kulturního centra (JKC) v Brně je posunutý na 1. března. Původní dnešní termín radní posunuli kvůli dalším doplňujícím dotazům uchazečů na zadávací dokumentaci a kvůli tomu, že město upravilo přílohy smlouvy, uvedl magistrát v tiskové zprávě.

Výběrové řízení na dodavatele je dvoukolové, z prvního kola vzešly jako zájemci čtyři firmy, které splnily kvalifikační předpoklady. Nyní ve druhém kole tito uchazeči mají podat cenové nabídky, soutěžní cena je 2,4 miliardy korun. „Protože bylo postupně doručeno téměř 100 především technických a vzhledem k plánovanému způsobu využití budovy velmi detailních dotazů na upřesnění zadávací dokumentace, nebylo možné vždy na všechny zareagovat v předepsaném termínu tří pracovních dní,“ vysvětlila důvod posunutí termínu primátorka Markéta Vaňková (ODS).

JKC bude sloužit jako velký koncertní sál pro Filharmonii Brno, stavba má trvat tři roky. Příprava stavby se táhne mnoho let. Současní představitelé města dříve čelili kritice opozičních zastupitelů i osobností kulturního života za to, že stavbu koncertního sálu odkládali. Filharmonie Brno dosud hraje v Besedním domě, kde nemůže odehrát koncerty v maximálním možném složení.

Hlediště nového sálu má pojmout 1200 lidí a vznikne v proluce mezi Veselou a Besední ulicí. Dříve zde bývalo parkoviště, od roku 2018 jsou zde podzemní garáže, které vznikly jako první etapa stavby. Jelikož však město dosud nedokázalo na stavbu garáží navázat, neparkuje se v nich a jsou zakonzervované.

Čeperka (Pardubicko) (ČTK) – Společnost Cemex doplnila dokumentaci pro posouzení vlivu pokračování těžby štěrkopísku u Čeperky na Pardubicku na životní prostředí (EIA). Výhrady k ní měly ministerstvo životního prostředí, krajský úřad, Česká inspekce životního prostředí, pardubické vodárny i obec Čeperka. Společnost uvedla, že připomínky vypořádala a že návrh splňuje požadavky ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel a není v kolizi s využitím území.

Firma nechala zpracovat hydrogeologický posudek včetně podrobného vyhodnocení vlivu na povrchové a podzemní vody a na ochranu vodního zdroje. Podle posudku nelze vyloučit nepříznivý dopad na vydatnost vodních zdrojů při extrémně nepříznivém vývoj klimatické změny. Proto bude nutné včas navrhnout a případně uskutečnit kompenzační opatření. Aktualizována byla také akustická studie.

Kvůli výhradám Čeperky se plocha záměru zmenšila a upřesnil se postup a organizace těžby. Nejbližší část aktualizovaného plánu je ve vzdálenosti více než 1200 metrů od lokálního biocentra Ve studánkách.

Společnost Cemex v lokalitě již léta těží surovinu zpod vodní hladiny plovoucím těžebním strojem. Maximální roční těžba má po dobu 14 let činit až 300.000 metrů krychlových, podobně jako doposud,

Starostka Čeperky Kristina Vosáhlová uvedla, že záměr je v rozporu s územním plánem obce. „Předali jsme celou věc advokátní kanceláři Frank Bold. Mám z toho obavu, blízko je úpravna vody Hrobice a může to ohrozit jímání vody,“ řekla ČTK Vosáhlová.

V říjnu 2020 lidé v sousední Stéblové těžbu štěrkopísku ve svém katastru odmítli. V místním referendu se proti ní vyslovilo přes 80 procent hlasujících. O těžbu v lokalitě usilovala těžařská společnost Šaravec a Ruč, která po plebiscitu nedoplnila ve lhůtě tří let dokumentaci pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA).

Odpor vzbudil v roce 2018 také plán společnosti České štěrkopísky na těžbu štěrkopísků u Lohenic, místní části Přelouče na Pardubicku. Část obyvatel těžbu odmítla, měli obavy hlavně z velkého dopadu na krajinu, nárůstu dopravy a hluku a z narušení zdrojů vody. Záměr zatím nezískal kladné stanovisko EIA.

Liberec (ČTK) – V Libereckém kraji by měly na jaře začít další stavby financované z Fondu Turów. Na dotaz ČTK to řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Začít by měly stavby vodovodů v Hrádku nad Nisou a Chrastavě dohromady bezmála za 192 milionů korun bez DPH. Severočeská vodárenská společnost (SVS) připravuje také stavbu přivaděče, který by měl posílit zásobování pitnou vodou v obou oblastech, náklady odhaduje na 300 milionů korun.

S financováním nákladných projektů by měly pomoci kompenzace, které na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby v dole Turów zaplatilo před dvěma lety České republice Polsko a firma PGE, které důl a sousední elektrárna patří. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), z toho 35 milionů eur (869 mil.Kč) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Aktuálně je na něm díky úrokům více než 907 milionů korun.

Na dofinancování by se podle dohody měla podílet také ministerstva životního prostředí a zemědělství. Hrádek nad Nisou a Chrastava už mají vysoutěžené dodavatele svých staveb a žádají na své projekty o dotace z fondu životního prostředí, rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Já stále doufám, že ty projekty budou úspěšné a že nějakou část budeme financovat ze státního fondu,“ řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kdyby měl všechno zaplatit Fond Turów, na stavby připravované na Frýdlantsku by už zbylo jen kolem 250 milionů korun.

Pokračování těžby v polském hnědouhelném dolu Turów a jeho plánované rozšíření ohrožují zásobování vodou v příhraničních oblastech Libereckého kraje. Nové stavby by měly zajistit pro obyvatele v oblasti Hrádku nad Nisou, Chrastavy a také na Frýdlantsku dostatek vody. První projekt začal už loni létě, kdy SVS začala stavět úpravnu vody v liberecké části Machnín. Hotová bude příští rok na podzim. Na projekt za 164,5 milionu korun získala SVS bezmála 56 milionů korun z Operačního programu životní prostředí, zbylých 108,5 milionu korun přidá Fond Turów.

Na Frýdlantsku se na přípravě projektů teprve pracuje, hotové je chtějí mít v příštím roce. Přípravu zkomplikovala hlavně složitá jednání s majiteli pozemků, po nichž by měly nové vodovody a přivaděče vést, řekl ČTK Dan Ramzer (ODS), starosta Frýdlantu a předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS), která zajišťuje zásobování pitnou vodou pro více než 23.000 obyvatel Frýdlantského výběžku. Náklady se tam předběžně odhadují na 800 milionů korun.

Benešov (ČTK) – Benešov chce v bývalých Táborských kasárnách vybudovat základní školu pro 900 žáků. Šlo by o svazkovou školu, kterou by navštěvovaly i děti z okolních obcí. Radnice prověřuje, zda by zařízení mohlo vzniknout přestavbou hlavní kasárenské budovy, nebo by bylo výhodnější ji zbourat a na jejím místě postavit nový objekt, řekl ČTK místostarosta Jakub Hostek (Benešov pro život).

Město má připravený stavební plán, v němž shromáždilo všechny požadavky, které by budova měla splňovat. „Nyní se prověřuje, zda je hlavní budova k tomu vhodná, případně jak by se musela upravit,“ uvedl Hostek. Celý projekt a výstavba zaberou podle radnice pět až deset let, stavět by se mohlo metodou Design and Build, tedy navrhni a postav.

Takzvaný bigopalác je podle předběžného posouzení z hlediska statiky v pořádku, podle starosty Jaroslava Hlavničky (Volba pro Benešov) je v dobrém stavu a má i vhodné vnitřní uspořádání. Musela by však vzniknout přístavba pro jídelnu a družinu. Studie má ale přihlédnout i k ekonomickým aspektům. „Prověří i to, zda se vyplatí to zbourat, či ne,“ dodal Hlavnička.

Svazková škola je zařízení zřizované dobrovolným svazkem obcí, více než šestnáctitisícový Benešov chce jejím založením do budoucna vyřešit nedostatek míst ve školách ve městě i nejbližším okolí. Do svazku by se podle Hostka zapojily hlavně obce, s nimiž má Benešov uzavřeny dohody o spádovosti a které nyní využívají kapacitu benešovských škol.

Podle mluvčí radnice Terezy Lípové má Benešov tyto dohody s obcemi Kozmice, Petroupim, Soběhrdy, Chrášťany, Mrač, Václavice, Čakov, Chlístov, Struhařov a Teplýšovice. „Lze tedy předpokládat, že bychom tyto obce oslovili i v rámci zapojení do svazkové školy,“ dodala mluvčí.

V části Táborských kasáren začala už dříve bytová výstavba, která se řídí regulačním plánem. V pětadvacetihektarovém areálu se počítá i s občanskou vybaveností. Kromě školy by měla v chátrajícím brownfieldu vzniknout také školka, parkovací dům nebo sportoviště.

Olomouc (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) plánuje na konci února zahájit stavbu poslední části západního dálničního obchvatu Olomouce mezi Křelovem a Slavonínem. Na síti X to oznámil ředitel ŘSD Radek Mátl. Zprovoznění 3,2 kilometru dlouhého úseku dálnice D35 mezi Slavonínem a Křelovem je naplánováno na rok 2026. Díky této dopravní stavbě by se měly přestat tvořit dlouhé kolony před okružní křižovatkou u hypermarketu Globus na západním okraji města.

Zakázku na stavbu poslední část obchvatu Olomouce získalo sdružení firem Eurovia CS a M-Silnice, které zvítězilo ve výběrovém řízení s nabídnutou cenou 838 milionů korun. Do tendru bylo zasláno osm nabídek. Na stavbu je už vydáno stavební povolení v právní moci a stavbaři od loňského podzimu připravují území v trase poslední části obchvatu. Nový dálniční úsek se na obou koncích připojí na dálnici D35. Součástí stavby je nová mimoúrovňová křižovatka u Křelova.

Přípravu stavby poslední části obchvatu Olomouce dlouho komplikovaly spory o vedení trasy v katastru Křelova. Kvůli změně zákona bylo nutné v roce 2018 zopakovat složitý proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA. Poslední úsek dálničního obchvatu je součástí dálnice D35. Takzvaná západní tangenta spojí současný konec D35 ve směru od Mohelnice s první etapou obchvatu. Stavba téměř 15 kilometrů dlouhé jižní části obchvatu Olomouce byla dokončena v roce 2003 a stála 4,9 miliardy korun.