Úvaly (u Prahy) (ČTK) – Úvaly u Prahy letos pokročí s přípravou budování volnočasového areálu pro teenagery v bývalém lomu v Riegrově ulici. Před třemi lety byly náklady odhadované na 25 až 30 milionů korun. Město zřejmě původně plánovaný rozsah areálu mírně upraví. Letos chce vybrat dodavatele, řekla ČTK za město Jana Svatošová.

„Na lom je vydáno stavební povolení, plánujeme tento rok vybrat dodavatele, abychom měli lepší podmínky pro získání dotace,“ řekla Svatošová. Oproti původnímu plánu podle ní město zvažuje vypuštění herních prvků pro nejmenší, aby měly starší děti více prostoru. „Za tímto účelem plánujeme setkání s projektanty,“ doplnila Svatošová. V areálu se počítá například s víceúčelovým hřištěm, stěnou pro graffiti, skateparkem nebo lezeckou stěnou.

Úvaly aktuálně hledají firmu, která postaví přístavbu mateřské školy Cukrovar. Předpokládané náklady jsou téměř 34 milionů korun, přes 30 milionů korun získalo město jako dotaci. Mají vzniknout dva pavilony pro 48 dětí.

Litomyšl (Svitavsko) 8. února (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce do konce března zahájit výběrové řízení na zhotovitele stavby dálnice D35 Litomyšl – Janov. Na úsek je vydané společné územní a stavební povolení v právní moci a pracuje se na majetkoprávní přípravě, uvedl na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. V říjnu bylo vykoupeno asi 62 procent pozemků v trvalém záboru.

Přípravu stavby zdržel naposledy to, že Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Šumperk podal rozklad proti vydanému stavebnímu povolení. Ekologická organizace měla výhrady například ke kácení stromů či náhradní výsadbě. ŘSD se s ní podařilo v listopadu dosáhnout dohody stvrzené v memorandu a svaz rozklad stáhl. Výstavbu dálnice kolem Litomyšle do Janova zdržely již dříve spory s částí obyvatel okolních vesnic. Některým lidem, spolkům a obcím dlouhodobě vadila zvolená trasa a navržené řešení. V březnu 2021 podepsalo ŘSD s Litomyšlí a okolními obcemi a spolky memorandum o výstavbě úseku Litomyšl – Janov, které přípravu díky úpravám projektu odblokovalo a urychlilo.

Úsek Litomyšl – Janov měří 10,4 kilometru, součástí stavby bude sedm mostů na dálnici a sedm nad ní. Vybuduje se také velká mimoúrovňová křižovatka Janov a 5,8 kilometru protihlukových stěn. Silnice by měla být uvedena do provozu v roce 2027, cena stavby se odhaduje na 4,2 miliardy korun bez DPH. ŘSD zahájí na budoucím úseku dálnice D35 Litomyšl – Janov záchranný archeologický výzkum, podle počasí na přelomu února a března.

V listopadu začala v Pardubickém kraji výstavba úseku dálnice D35 Vysoké Mýto – Džbánov. Šest kilometrů dlouhá silnice zároveň vytvoří obchvat Vysokého Mýta silně zatíženého tranzitní dopravou. Termín dokončení stavby se podařilo urychlit zhruba o pět měsíců, v provozu by tak mohl být na konci roku 2025.

V Pardubickém kraji se již delší dobu staví také úsek D35 Janov – Opatovec. V Královéhradeckém kraji se buduje dálnice mezi Hořicemi a Sadovou.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a má být severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu. Po dokončení, které se plánuje na rok 2029, bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku.

Z D35 je zatím hotovo několik vzájemně nepropojených částí, a to v Libereckém kraji úsek Liberec – Turnov, v Pardubickém kraji úsek Sedlice – Opatovice – Časy – Ostrov a v Olomouckém kraji úseky Mohelnice – Olomouc, obchvat Olomouce a Olomouc – Lipník nad Bečvou.

dos hj

Jihlava/Praha 7. února (ČTK) – Správa železnic začíná vybírat zhotovitele dokumentace potřebné pro povolení záměru stavět vysokorychlostní trať přes Vysočinu a pro posouzení vlivu na životní prostředí. Jde o úsek trati měřící přes 90 kilometrů ze Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku do Velké Bíteše na Žďársku, se sjezdem v Jihlavě. Podle zveřejněných údajů to je zakázka s předpokládanou cenou 690 milionů korun bez DPH. Nabídky je možné podávat do 11. dubna.

Přes Vysočinu povede vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem. „Zajistí lepší a rychlejší dostupnost Jihlavy a posílí kapacitu spojení mezi Brnem a Prahou. Město získá díky výstavbě lepší spojení s okolními sídly včetně Třebíče nebo Havlíčkova Brodu,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Na Vysočině projekt zahrnuje novostavbu trati Světlá nad Sázavou – Velká Bíteš, přestavbu železničního uzlu Jihlava a modernizaci nynější trati z Velkého Meziříčí do Kozlova, respektive stanice Křižanov. Všechny tři části budou posuzované v procesu EIA samostatně, uvedla Správa železnic.

Kvůli přivedení vysokorychlostní tratě do Jihlavy bude potřeba rozšířit železniční stanici Jihlava – město o další nástupiště a spojovací koleje. „Jsou navrhovány přímé spoje z centra Jihlavy do Prahy s jízdní dobou okolo 50 minut a do Brna s jízdní dobou přibližně 40 minut,“ uvedl mluvčí.

Druhým místem, kde bude možné nastoupit na vysokorychlostní vlak, bude jihlavský terminál přímo na nové trati. Je navržený u sjezdu z dálnice D1, na jejím 112. kilometru. „Aktuálně byly odevzdány soutěžní návrhy na architektonickou podobu terminálu, hodnotící komise zasedne už tento měsíc,“ uvedl Gavenda. Doplnil, že tento terminál je samostatnou zakázkou.

Vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem by podle lednových informací Správy železnic měla být uvedená do provozu kolem roku 2034. Na nové železnici budou kromě nejrychlejších expresů s rychlostí 320 kilometrů v hodině jezdit také další vlaky, které obslouží menší města po trase. Umožní to propojení vysokorychlostní a současné železnice.

Brno 7. února (ČTK) – Na jihu Moravy loni stavbaři dokončili 5301 bytů, meziročně o 632 více. Více než třetina z nich je v Brně, necelá čtvrtina na Brněnsku. Stavět se začalo 5784 bytů, z toho 46 procent v nových bytových domech. Počet zahájených výstaveb je po Středočeském kraji v republice nejvyšší, meziročně jde však o pokles o 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet zahájených staveb v Jihomoravském kraji představuje 16,2 procenta republikového celku. Z více než 37 procent se na tom podílelo zahájení prací v Brně, kde zahájená výstavba meziročně o 7,5 procenta vzrostla. Na Brněnsku, kde se začala stavět téměř pětina bytů, výstavba meziročně o 12 procent poklesla.

Dokončená výstavba bytů loni meziročně vzrostla o 13,5 procenta. O 24 procent vzrostl počet bytů dokončených v bytových domech, o 3,4 procenta klesl jejich počet v rodinných domech. „Na republikovém počtu dokončených bytů se kraj podílel 13,9 procenty. V mezikrajském srovnání byl počet dokončených bytů třetí nejvyšší po Středočeském kraji a Praze. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal spolu s Jihomoravským také kraj Jihočeský a Liberecký, pokles zaznamenalo devět krajů,“ uvedl Tomáš Svozil z krajské správy ČSÚ.

Nejvíce bytů, 1918, dokončili stavbaři v Brně, kde statistici rovněž evidují nejvyšší meziroční nárůst počtu dokončených bytů, a to o 935. Z dalších okresů zaznamenalo nárůst už jen Brněnsko.

klv hj

Praha 7. února (ČTK) – Přípravu a stavbu velké dopravní a energetické infrastruktury, jako jsou například dálnice, železnice nebo velké elektrárny, začal od letošního roku řešit nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Jeho cílem je zrychlit stavební řízení klíčových projektů, u některých projektů by to mohlo být až o dva roky. Novinářům to dnes řekli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a ředitel nového úřadu Martin Kozák. V současnosti má úřad 60 zaměstnanců, do budoucna se počítá se 108.

„Smyslem DESÚ je v případě specifických a náročných staveb soustředit výkon stavebních agend pod jeden státní úřad. To přináší větší specializaci, sdílení znalostí, zkušeností a kapacit. Výsledkem má být rychlejší a odbornější rozhodování o významných či specifických stavbách dopravní, energetické a průmyslové infrastruktury,“ uvedl Kupka.

Nový úřad tak od začátku roku působí jako prvostupňový stavební úřad pro vyhrazené strategické a rozsáhlejší liniové stavby. Konkrétně jde například o stavby dálnic a drah, civilní letecké stavby, velké výrobny elektřiny s výkonem nad 100 megawattů, stavby v areálu jaderného zařízení či stavby přenosové a přepravní soustavy. Úřad tak bude rozhodovat například i o případné stavbě nových jaderných bloků.

Ministr si od úřadu slibuje zejména zkvalitnění stavebního řízení a zrychlení rozhodování o klíčových infrastrukturních projektech. Mělo by například ubýt dokumentace a průtahů při jejich vyřizování. Podle Kupky by DESÚ mělo pomoci i městům a obcím s jejich stavebními úřady, od kterých úřad převzal nová vyvlastňovací řízení pro vyhrazené stavby. Od krajských hygienických stanic si pak vzal na starosti posuzování ochrany veřejného zdraví u nově zahajovaných vyhrazených staveb. Úřad přebírá také některá řízení k vyhrazeným stavbám zahájená v loňském roce a dokončí je podle starého stavebního zákona.

„Náš úřad se bude zabývat například povolením záměrů dostavby Pražského okruhu nebo dostavby dálnic D35 a D11, rozšiřování jaderné elektrárny Dukovany nebo povolením záměru modernizace železničního uzlu Česká Třebová či modernizace trati z Prahy-Ruzyně do Kladna,“ podotkl Kozák. V současnosti úřad už řeší například dostavbu dálnice D35 ze Starého Města do Mohelnice, stavbu úseků D6 Žalmanov-Knínice a Knínice-Bošov, D11 Jaroměř-Trutnov, modernizace železničního uzlu v České Třebové či modernizace trati Nemanice-Ševětín.

Nový úřad zatím není v plném stavu, ve výběrových řízeních hledá nové zaměstnance. Nyní jich má kolem 60, celkově má vyhrazena místa pro 108 pracovníků. Podle Kupky to ovšem neznamená rozšiřování úřednického aparátu, jelikož většina zaměstnanců přešla z jiných úřadů. Úřad by zároveň měl některé kompetence přebírat postupně, aby nebyl ze začátku zahlcen.

DESÚ bude od července fungovat také jako odvolací správní orgán proti rozhodnutím krajských stavebních úřadů pro zákonem nevyhrazené stavby dopravní a energetické infrastruktury. Proti rozhodnutí DESÚ bude možné odvolání u ministerstva dopravy či ministerstva průmyslu a obchodu.

Dopravní a energetický stavební úřad už loni zavedla novela stavebního zákona. Nahradil původně plánovaný Specializovaný a odvolací stavební úřad, který až do 30. června loňského roku spadal pod ministerstvo pro místní rozvoj. Úřad má pobočky v Praze, Plzni a Olomouci.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a dalších velkých strategických staveb. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochránců přírody a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava dálnice v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let.

sip rot

Praha (ČTK) – Průměrná cena staršího bytu v ČR činila ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku 87.838 korun za metr čtvereční. Mezičtvrtletně to bylo o pět procent víc a meziročně o sedm procent víc. Cena vzrostla v Česku mezičtvrtletně o osm procent také u rodinných domů, a to na průměrných 55.160 korun za metr čtvereční. O nižší procenta se zvýšily i ceny nájmů ve starších bytech, kde metr čtvereční stál průměrných 297 korun. Vyplývá to z dat posledního kvartálního monitoru skupiny European Housing Services (EHS), realitní digitální služby Bezrealitky a realitní kanceláře Maxima, které má ČTK k dispozici.

Nejvíce proti předešlému čtvrtletí vzrostla cena bytů v Libereckém kraji, kde se jejich hodnota zvýšila o pětinu. Největší šestiprocentní pokles naopak zaznamenal Olomoucký kraj.

Ceny starších nemovitostí ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 meziročně nejvíc vzrostly v Libereckém kraji. Cena bytů zde oproti stejnému období roku 2022 narostla o 27 procent a domů o 43 procent. Data ale podle serveru Bezrealitky mohou být zkreslená počtem prodávaných podhorských apartmánů, chat a chalup.

O 13 procent vzrostly meziročně ceny starších bytů v Jihočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Meziroční nárůst o čtvrtinu zaznamenal Zlínský kraj.

Rodinné domy po Libereckém kraji zdražily nejvíce v kraji Moravskoslezském, a to mezičtvrtletně o 26 procent a meziročně o 29 procent. Moravskoslezský kraj ve čtvrtém čtvrtletí zaznamenal také nejvyšší meziroční nárůst nájemného, a to o osm procent. Nejvýrazněji se o šest procent zvýšil nájem v Ústeckém kraji.

Nejvyšší ceny nemovitostí byly tradičně v hlavním městě. Tam se mezičtvrtletně zvýšila cena starších bytů o šest procent, a ke konci roku tak činila 125.000 korun za metr čtvereční. V roce 2022 to bylo o 12.500 korun méně. O sedm procent zdražily také starší pražské rodinné domy a průměrně se prodávaly za 107.500 korun za metr čtvereční, meziročně se jednalo o nárůst o více než čtvrtinu. Ceny nájmů v bytě ze sekundárního trhu vzrostl v Praze meziročně o sedm procent a proti třetímu čtvrtletí minulého roku o tři procenta. Metr čtvereční se měsíčně pronajímal za 357 korun, o 23 korun dráže než ke konci roku 2022.

Naopak v Brně ceny starších bytů podle dat stagnovaly 12 měsíců v řadě a za byt o 65 metrech čtverečních prodejce ke konci roku požadoval o 50.000 korun více než rok předtím. Stagnovalo také nájemné, a to na 272 korunách za metr čtvereční. Meziročně nájemné kleslo o čtyři procenta. Důvodem ale může být také větší zájem a dostupnost rodinných domů v Jihomoravském kraji, jejichž cena naopak mezičtvrtletně vzrostla o sedm a meziročně o 17 procent.

Ceny za metr čtvereční ve čtvrtém čtvrtletí 2023:

Zdroj: EHS a Bezrealitky

Pardubice (ČTK) – Vedení Pardubic chce letos pokročit s přípravou investorské soutěže na zástavbu bývalých Masarykových kasáren. Město si ponechá pouze část území, kde chce vybudovat novou základní školu. Peníze na její výstavbu by mohlo získat prodejem pozemků v areálu, řekl ČTK primátor Jan Nadrchal (ANO).

„Bude to fungovat na podobném principu jako v Tesle Kyjevská, bude se vybírat investor, jen on bude mít povinnost připravit architektonickou soutěž na území ve spolupráci s městem,“ uvedl Nadrchal.

V březnu chce město k záměru uspořádat seminář pro zastupitele. Pro areál existuje územní studie, kterou bude zřejmě nutné přepracovat. Místo kasáren by měly vzniknout byty a prostory pro obchod a služby, případně i pro zdravotní středisko nebo ordinace lékařů. Budovy budou muset výškově odpovídat okolní zástavbě, určeny jsou i podíly zastavěných ploch a zeleně.

Obdobně město postupovalo již dříve při soutěži na využití areálu bývalé Tesly v Kyjevské ulici. Rozsáhlý brownfield u krajské nemocnice koupila od města v roce 2018 společnost Linkcity a postupně jej přestavěla na obchodní centrum, byty a parkoviště.

Část areálu zabere základní škola, město na ni připravuje projektovou dokumentaci. Vloni zastupitelé schválili 1,5 milionu korun na projekt demolice budov a úpravy umístění současných inženýrských sítí. Nová budova má stát u bývalého hlavního vchodu kasáren, před nímž je městský park. Základní škola T. G. Masaryka by sloužila pro 540 žáků. Od roku 2020 nastupují do škol silné populační ročníky. Čtvrtý obvod, kde se má budova stavět, potřebuje zvýšit kapacity nejvíc. Objekt by měl mít jídelnu a vývařovnu s kapacitou 615 jídel, minimálně 18 kmenových učeben, odborné učebny, školní družiny, knihovnu, jazykové a IT učebny a další prostory pro hudební a výtvarnou výchovu. Rovněž bude disponovat tělocvičnou, gymnastickým sálem, multifunkčním venkovním sportovištěm a zázemím pro personál a vedení školy. Cena stavby se dříve odhadovala zhruba 500 milionů korun bez DPH.

Masarykova kasárna jsou od roku 2011 opuštěná. Komplex Pardubice získaly bezplatně od státu v roce 2014. Areál s objekty o rozloze asi deset hektarů patřil městu do 1. ledna 1950, až poté státu. Ten si při bezplatném převodu ponechal budovy, které postavil až za svého vlastnictví.

Chomutov (ČTK) – Chomutov chce do jara vybudovat nový přivaděč, který bude regulovat hladinu vody v Kamencovém jezeře. Ke konci prosince byla zhruba o 30 centimetrů pod normální stavem, na konci září o více než půl metru. Dosud se voda dopouštěla z Podkrušnohorského přivaděče, nově to bude z vodní nádrže Otvice a přivaděče Bílina, řekl náměstek primátora Milan Petrilák (ANO).

Důvodem změny přivaděče je podle Petriláka možné zamrznutí původního přivaděče v zimních měsících. Nová trasa má podle projektu 243 metrů. Investice vyjde zhruba na tři miliony korun. Město kvůli tomu uzavřelo smlouvu s e státním podnikem Povodím Ohře.

Stavět se má od začátku února. Petrilák řekl, že na jaře, tedy před sezonou, by měl být nový přivaděč hotový. Přirozený přítok vody se podle primátora Marka Hrabáče (ANO) zlepšil. V zimě se totiž voda nedopouštěla, přesto se hladina zvýšila. Za jejím úbytkem stálo dlouhodobé sucho.

Město se zaměřuje i na kvalitu vody, hlídá její parametry. V případě, že by se začal kamenec, kvůli kterému je jezero unikátní, z vody vytrácet, je město připravené přijmout opatření. Zatím však není jasné, jakým způsobem by se dalo jezero látkou obohatit. Kamenec by měl být ve vodě obsažen, dodal primátor. V současné době jsou hodnoty v pořádku.

Minulý rok dokončila firma rozsáhlou rekonstrukci vstupní části areálu z Přemyslovy ulice. Už dřív stavbaři upravili vstup z Mostecké ulice. Město do přestavby obou vstupů investovalo zhruba 100 milionů korun. Vzniknout má samostatný příjezd k loděnici. Do budoucna je v plánu také úprava stání pro karavany, které je ve svahu.

Nová Pec (Prachaticko) (ČTK) – Jihočeský kraj chce letos začít stavbu obchvatu části Nové Pece na Prachaticku. Jde o více než kilometr dlouhou vozovku přibližně za 150 milionů korun. Podle ekologických aktivistů stavba může ohrozit populace některých vzácných druhů. Jihočeský kraj tvrdí, že odborníci stavbu silnice nepovažují za problematickou. ČTK to řekla vedoucí krajského odboru dopravy Andrea Tetourová.

Obchvat má vyřešit dopravu na silnici mezi Novou Pecí a Zadní Zvonkovou, kterou využívají především čeští návštěvníci lyžařského areálu Hochficht na česko-rakouské hranici. Současná vozovka je úzká a svými parametry nevyhovuje tomu, aby zde byly dva jízdní směry. Protijedoucí vozidla se proto na silnici musí vyhýbat. „Stavba obchvatu se připravuje několik roků. A není to výmysl kraje, ale obchvat chtějí především místní obyvatelé Nové Pece,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).

Spolek Lipensko pro život se domnívá, že by silnice mohla vést jinou trasou. Bylo by to podle něj levnější i šetrnější k životnímu prostředí. „Chápeme potřebu obchvatu pro místní občany v Nové Peci, ale zajímalo by nás, kdo má zájem na předražené variantě, která ničí přírodu a bude stát daňové poplatníky spoustu peněz,“ uvedla Pavla Setničková ze spolku Lipensko pro život. Dodala, že se navíc v místě plánovaného obchvatu vyskytují ohrožené a zvláště chráněné druhy motýlů a rostlin.

„Konzultovali jsme celou věc s přírodovědci, kteří místo dlouhou dobu pozorovali. A z jejich závěrů vyplývá, že obchvat nebude mít negativní dopad na krajinu,“ řekla Tetourová.

Ústí nad Labem (ČTK) – Vodohospodáři v Ústeckém a Libereckém kraji dají v letošním roce na investice a opravy zhruba 2,5 miliardy korun, což je více než loni. Týkají se mimo jiné prací v souvislosti se zásobováním oblasti postižené důlní činností polského dolu Turów na Liberecku. ČTK o tom dnes informoval mluvčí Severočeské vodárenské společnosti (SVS) Mario Böme.

Společnost zásobuje pitnou vodou a zajišťuje zpracování odpadních vod pro 1,1 milionu obyvatel na severu Čech. Loni měli vodohospodáři na investice 2,1 miliardy korun. „Pro rok 2024 máme v rámci obnovy majetku naplánováno celkem 125 investičních akcí a v rámci strategických investic 28 investičních akcí,“ uvedl ředitel SVS Bronislav Špičák.

Mezi největší zahajované akce patří rekonstrukce úpravny vody Hradiště na Chomutovsku, která bude stát 440 milionů korun, nebo přivaděč Hrádek nad Nisou za 400 milionů korun, jenž je součástí projektu řešícího zásobování oblasti postižené důlní činností polského dolu Turów.

Majetek SVS má hodnotu přes sto miliard korun. Spravovat ho zodpovědně znamená podle ředitele ročně investovat alespoň dvě procenta této hodnoty. „V posledních letech se tomu přibližujeme, byť nám investice prodražují zvýšené náklady na stavební materiál i práce, ceny energií, inflace a podobně. Daří se nicméně stále lépe využívat dotace, ať už ze zdrojů národních, nebo z operačních programů EU,“ uvedl Špičák.

SVS patří mezi největší vodárenské společnosti v České republice, jejími akcionáři je 458 měst a obcí. Od ledna 2019 je SVS stoprocentním vlastníkem provozní společnosti Severočeské vodovody a kanalizace. SVS právě investicemi do majetku odůvodňuje cenu vody, která je vyšší než v jiných částech republiky. Občané platí od ledna za dodání 1000 litrů pitné vody a za odvedení a vyčištění stejného množství odpadní vody 142,34 Kč včetně DPH.