Štítek: Čtk

Bohumín (Karvinsko) (ČTK) – Do oprav cest a chodníků chce letos Bohumín na Karvinsku investovat sedm milionů korun. Modernizuje deset silnic a odstavných ploch a 16 chodníků s celkovou plochou přes 3500 metrů čtverečních. ČTK to řekla mluvčí radnice Jana Končítková.

„Náměty k opravám jsme průběžně sbírali od našich obyvatel a přidali jsme k nim vlastní zkušenosti z terénních pochůzek. Vloni na podzim jsme po velké finální objížďce Bohumínem vybrali nejpotřebnější úseky. Letos se zaměříme především na chodníky a parkoviště, u silnic neevidujeme zásadní potíže či požadavky ze strany občanů, proto je jich letos méně než obvykle,“ uvedl starosta Petr Vícha (SOCDEM).

Město tradičně vypisuje výběrové řízení hned po Novém roce, daří se mu tak dosáhnout nižších cen než ve stavební sezoně. S opravami silnic se v Bohumíně začne v dubnu. Mezi plánovanými úseky je například úprava parkoviště u tělocvičny, která stojí naproti záblatské malotřídky.

„Jeho povrch je šotolinový a je v nevyhovujícím stavu, proto jej necháme vyasfaltovat. Plochu využívají především rodiče dětí z místní školy. Zkulturníme také parkování u restaurace Hvězda, kde dlouhodobě chybí vhodné podmínky pro odstavení aut. Setkáváme se s tím, že v těchto místech lidé stojí s vozidly mimo panely na území parku,“ uvedl Roman Pak z odboru životního prostředí a služeb. V plánu je i úprava sjezdu z cyklostezky k fotbalovému hřišti ve Vrbici a nebo výměna 12 vpustí v Mírové ulici, která umožní výškové srovnání povrchu silnice.

Za opravy 16 úseků chodníků město zaplatí 5,3 milionu korun. Nejdelším úsekem je oprava spojky mezi bývalým autobusovým stanovištěm a obchodní zónou. „Jde o dvou set metrový úsek vedoucí kolem autoservisu a garáží. Navazujeme tak na loňské práce, kdy jsme část plochy stanoviště přebudovali na 19 parkovacích míst a naproti postavili novou stezku pro pěší a cyklisty,“ uvedl Pak.

Úpravy čekají i chodníky na sídlišti Tovární a opravu město plánuje například i v Alešově ulici u rehabilitace. Všechny práce by měly skončit do 30. června. Mimo to chystá radnice také opravy výtluků po zimě, loni na ně vynaložila 900.000 korun, letos má připravený obdobný rozpočet.

Brno (ČTK) – Na jihu Moravy loni stavbaři dokončili 5301 bytů, meziročně o 632 více. Více než třetina z nich je v Brně, necelá čtvrtina na Brněnsku. Stavět se začalo 5784 bytů, z toho 46 procent v nových bytových domech. Počet zahájených výstaveb je po Středočeském kraji v republice nejvyšší, meziročně jde však o pokles o 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet zahájených staveb v Jihomoravském kraji představuje 16,2 procenta republikového celku. Z více než 37 procent se na tom podílelo zahájení prací v Brně, kde zahájená výstavba meziročně o 7,5 procenta vzrostla. Na Brněnsku, kde se začala stavět téměř pětina bytů, výstavba meziročně o 12 procent poklesla.

Dokončená výstavba bytů loni meziročně vzrostla o 13,5 procenta. O 24 procent vzrostl počet bytů dokončených v bytových domech, o 3,4 procenta klesl jejich počet v rodinných domech. „Na republikovém počtu dokončených bytů se kraj podílel 13,9 procenty. V mezikrajském srovnání byl počet dokončených bytů třetí nejvyšší po Středočeském kraji a Praze. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal spolu s Jihomoravským také kraj Jihočeský a Liberecký, pokles zaznamenalo devět krajů,“ uvedl Tomáš Svozil z krajské správy ČSÚ.

Nejvíce bytů, 1918, dokončili stavbaři v Brně, kde statistici rovněž evidují nejvyšší meziroční nárůst počtu dokončených bytů, a to o 935. Z dalších okresů zaznamenalo nárůst už jen Brněnsko.

Lanškroun (Orlickostecko) (ČTK) – Lanškroun na Orlickoústecku zahájí letos budování první etapy koupacího biotopu. Postaví protipovodňovou hráz. Práce patrně začnou na podzim. ČTK to řekl místostarosta Miloš Smola (3PK). Biotopové koupaliště má být u Dlouhého rybníka.

„Předpokládá se, že bychom hráz mohli začít stavět na podzim letošního roku. Na jaře dojde k výběru dodavatele stavby, v tuto chvíli ještě projektujeme. Protipovodňová hráz je první etapa biotopu,“ řekl Smola.

Rybník se pro biotop nehodí, když prší, teče do něj znečištěná voda z polí. Město musí nechat nejdřív postavit hráz a oddělit koupaliště od rybníku. Podle návrhu hráz bude měřit 138 metrů. Její výška dosáhne 3,8 metru. Podle dosavadního odhadu města by náklady neměly přesáhnout deset milionů korun.

„Termíny doby výstavby nemáme, myslíme si, že to bude tři čtyři měsíce. Možná se stavba posune do jarních měsíců následujícího roku. Ale budeme se snažit začít na podzim, když se rybník vypouští,“ řekl Smola.

Po dokončení hráze by mohla navázat stavba koupaliště. Čistou vodu bude brát biotop z dvou vrtů hlubokých 30 a 50 metrů. Odhadované celkové náklady budou kolem 80 milionů korun, město hledá vhodné dotace, zatím je nemá a je připravené biotop stavět i ze svého rozpočtu, dodal Smola.

Biotopy čistí vodu přirozeně a bez chemie. Využije se kombinace biologické funkce rostlin a technologie filtrace a cirkulace vody. Celková plocha koupací plocha by měla být skoro 2600 metrů čtverečních.

K tomu město připravuje obnovu zázemí, ústřední je stavba bývalých Tereziiných lázní s městskou plovárnou z roku 1927. Návrh počítá s vytvořením nové terasy s volným přístupem veřejnosti a oddělenou částí pro návštěvníky koupaliště.

Na místě by mohla být také obnovená půjčovna loděk, minigolf. Úprava čeká i vstupní objekt. Další změny čekají parkoviště, které bude opatřené automatickou bránou a bude sloužit pouze pro provoz restaurace.

Brno (ČTK) – Správa železnic předala ministerstvu životního prostředí dopracovanou dokumentaci k tomu, jak připravovaná modernizace železniční tratě z Brna do Přerova v úseku Vyškov – Nezamyslice ovlivní životní prostředí (EIA). Kvůli připomínkám institucí a především Pustiměře doplnila hlukovou a rozptylovou studii, hodnocení vlivů na krajinný ráz a kompenzační opatření pro snížení dopadů těchto vlivů. Doplnila také biologické hodnocení a hydrogeologický průzkum, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA.

Původní dokumentace byla z října 2022, loni v březnu vyzvalo ministerstvo k doplnění. Podle vyjádření z konce loňského roku železničáři předpokládají, že by mohli mít v polovině roku závazné stanovisko od ministerstva a pak by mohli usilovat o společné povolení ke stavbě. Očekávají, že by se stavbou sedmnáctikilometrového úseku mohli začít v roce 2026.

V současnosti je trať jednokolejná a rychlost se pohybuje převážně okolo 90 kilometrů za hodinu. Modernizovaná trať bude dvoukolejná s rychlostí pro 200 kilometrů za hodinu. V daném úseku má vést víceméně celá v nové stopě a má se přiblížit k Pustiměři, která byla zásadním odpůrcem stavby. Námitky však měly i další instituce, kvůli nimž bylo potřeba dokumentaci dopracovat. Okolo Pustiměře má vést trať táhlým obloukem a dálnici D46 má překonat tunelem. Druhý krátký tunel má být mezi Chvalkovicemi a Dřevnovicemi. Původní trať železničáři v budoucnu snesou a těleso má být zarovnané s terénem. Budou však muset brát patrně ohled na chráněné živočichy, kteří jsou dnes vázaní na okolí železničního tělesa.

Příští rok by se mělo začít stavět mezi Přerovem a Nezamyslicemi. Hotovo by mohlo být v roce 2028. Úsek z Nezamyslic do Vyškova a navazující do Blažovic by se měly stavět společně, nicméně dokončení se předpokládá až v roce 2032. Poslední úsek do Brna se má začít stavět nejpozději.

Modernizovaná trať z velké části v nové stopě má výrazně zrychlit cestování mezi Brnem a Přerovem a na trať se vejde také více spojů. Díky tomu bude moct znovu fungovat příměstská doprava mezi Brnem a Vyškovem.

Praha (ČTK) – S rostoucím počtem lidí bydlících v nájmu poroste také zájem o takzvané institucionální nájemní bydlení. Jde o plně vybavené byty připravené k okamžitému nastěhování a primárně vystavěné nikoliv za účelem prodeje, ale pronájmu. Tento způsob bydlení je dražší než klasické nájemné, přesto tempo pronajímatelů a investorů institucionálního bydlení v Česku roste. Kromě Prahy by se mohlo začít rozvíjet také v univerzitním Brně. Vyplývá to z pravidelného reportu realitně-poradenské společnosti BTR Consulting.

„V Británii a Severní Americe se Build to Rent (BTR) sektor vyznačuje tím, že jsou byty plně vybavené, a Česká republika tento trend následuje. Důvodem je, že nájemní trh v Česku je zastaralý a neatraktivní. Většina bytů je stará a majitelé se o ně tolik nestarají,“ uvedla zakladatelka BTR Consulting Zuzana Chudoba.

Kromě plně vybavených bytů může institucionální nájemní bydlení také nabízet řadu služeb. V domě mohou být například sdílené relaxační prostory, fitcentra a bazény. Také kvůli tomu je průměrné nájemné v BTR sektoru výrazně vyšší. Podle dat BTR Consulting a společnosti Deloitte činilo na konci roku 2023 v Praze 542 korun za metr čtvereční, zatímco u běžných bytů to bylo 401 korun. K hodnotě se pak musí ještě připsat cena poplatků za energie a stočné, která se pravidelně zvyšuje a na konci roku dělala 158 korun za metr čtvereční.

Zájem o stavbu bytů určených k okamžitému pronajmutí se podle Chudoba v Česku zvyšuje. Důkazem mohou být například transakce, které loni uskutečnily největší čeští institucionální nájemci. V Praze je největším nájemcem v segmentu izraelská AFI s 859 byty. Velkým hráčem je ale také Trigema, která takto pronajímá 140 bytů v karlínském Fragmentu a dalších 860 bytů připravuje. K trend se chce připojit také Dostupné bydlení České spořitelny, připravuje 693 bytů. Pozadu nechce zůstat ani katolická církev. Pražské arcibiskupství přes platformu XPlace na začátku letošního února koupilo 111 nových bytů a 521 dalších bytů se koupit chystá.

Na počátku rozvoje BTR segmentu je podle Chudoba také Brno. Momentálně se rozvijí v centru města, ale jde převážně o zrekonstruované činžovní domy. I tam je nájemné výrazně dražší. Za metr čtvereční bez poplatků člověk zaplatí 517 korun, zatímco průměr je 325 korun. „Brno bychom neměli podceňovat, protože se jedná o univerzitní město a z našich průzkumů vyplývá, že pro studenty je tu nedostatek bytů. Dále tu mají také pobočky některé zahraniční společnosti, jejichž manažeři chtějí hezky bydlet,“ dodala Chudoba. V Brně provozují institucionální nájemní bydlení například některé finančně zajištěné rodiny. V centru ale připravuje 137 nájemních bytů také developer Crestyl.

Do roku 2030 by v nájmu mohla podle BTR Cnsulting bydlet čtvrtina Čechů. Tvrdí to také Asociace nájemního bydlení, podle které se počet lidí žijících v nájmu může letos zvýšit o nižší desítky tisíc.

Šumperk (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes zprovoznilo čtyřkilometrovou přeložku silnice I/11 z Postřelmova do Chromče na Šumpersku. Přispěje ke snížení intenzity automobilové dopravy na silnicích druhé a třetí třídy vedoucích okolními obcemi. Nová silnice navazuje na obchvat Bludova, otevřený loni v prosinci. Stavbu přeložky z Postřelmova do Chromče za 318 milionů korun zajistila společnost Strabag, která v tendru nabídla nejlepší cenu.

Silnice I/11 je páteřní komunikací mezi západem a východem Česka. Dopravně propojuje Hradec Králové, Šumperk, Opavu, Ostravu, Havířov, Třinec a Mosty u Jablunkova, kde navazuje na slovenskou silniční síť. „Přeložka silnice I/11 úzce souvisí s nedávno zprovozněným obchvatem Bludova. Stavby na sebe navazují a tvoří spolu jeden celek prospěšný životnímu komfortu i bezpečnosti silničního provozu. Silnice odvede dopravu nejen z Bludova a dalších obcí, ale i ze silnic druhé třídy,“ řekl novinářům generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Nový silniční úsek mezi obcemi Postřelmov a Chromeč, jehož stavba byla zahájena v roce 2022, je podle Mátla prvním projektem zaměřeným na zvýšení kapacity frekventované silnice I/11. Po zprovoznění přeložky bude část bývalé silnice I/11 zařazena do kategorie silnic druhé třídy. Starosta Chromče František Brdečka (KDU-ČSL) při slavnostním zprovoznění přeložky řekl, že dosud obydlenou zástavbou denně projíždělo velké množství automobilů. „Všichni, kdo to tady znají a jedou z Olomouce směrem na Hradec Králové nebo Hanušovice, tak si přes nás zkracovali cestu. Od nového úseku si slibujeme, že se automobilový provoz v obci sníží,“ uvedl.

ŘSD postupně modernizuje také nedalekou silnici I/44 vedoucí z centrální části Olomouckého kraje do Jeseníků. Loni byl zprovozněn obchvat Bludova u Šumperku, jehož stavba stála 2,323 miliardy korun. ŘSD připravuje obchvat Šumperku a nedávno získalo územní rozhodnutí pro plánovaný obchvat Zábřehu. Jeho stavba má být zahájena v roce 2026 a dokončena o tři roky později. Letos ŘSD zahájí výkup pozemků pro obchvat obce Libivá u Mohelnice na trase silnice I/44. Jeho stavba má začít v roce 2027 a vyžádá si investici zhruba 736 milionů korun. Zprovoznění obchvatu je naplánováno na rok 2029. Silniční síť na Šumpersku by v budoucnu měla být u Mohelnice napojena na novou dálnici D35.

Silnice I/44 je důležitou komunikační osou ve směru z jihu na sever Olomouckého kraje. „Je prakticky jedinou vhodnou komunikací umožňující spojení měst Šumperka a Jeseníku s krajským městem Olomoucí. Silnice I/44 umožňuje navíc přístup do rekreačně významné oblasti Jeseníků,“ uvedlo ŘSD. Podle hejtmana Josefa Suchánka (STAN) se díky miliardovým investicím do modernizace silnice I/44 výrazně zlepšuje dopravní dostupnost Šumperska a Jesenicka. „Zvyšuje se bezpečnost, pohodlí a také rychlost automobilové dopravy,“ řekl novinářům Suchánek.

Praha (ČTK) – Silničáři na pražském Barrandovském mostě zahájí další část přípravných prací pro letošní opravu mostu. Dopravní omezení si žádá vybudování konstrukce pod severním chodníkem, přejezdu pro převedení jednoho jízdního pruhu do protisměru a přeložení telekomunikačních kabelů. Od 9. do 11. února bude omezen příjezd z Jižní spojky i Modřan. Zavřen bude chodník a cyklostezka na severní části soumostí ve směru z Braníku na Smíchov. ČTK to dnes sdělila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Babora Lišková. První část přípravných prací začala 19. ledna.

TSK na letošek plánuje další, třetí fázi kompletní opravy Barrandovského mostu. Kdy oprava začne a dokdy potrvá, zatím nebylo rozhodnuto. Barrandovský most tvoří dva mosty, jižní ve směru ze Smíchova do Braníku je už opraven.

Po dvě noci z pátku 9. na sobotu 10. února a ze soboty na neděli 11. února silničáři na příjezdu z Jižní spojky uzavřou dva levé jízdní pruhy a doprava bude vedena po zpevněné krajnici. Na nájezdové větvi z Modřanské ulice bude uzavřen levý jízdní pruh a auta pojedou v pravém pruhu. V sobotu přes den pak řidiči z Jižní spojky pojedou ve dvou provizorních jízdních pruzích. Na nájezdu z Modřan bude uzavřen pravý jízdní pruh a doprava bude vedena v levém.

V sobotu silničáři od 08:30 do 17:00 a v neděli od 08:30 do 15:00 také odvrtají povrch vozovky na severním mostě, aby tam mohli při následné rekonstrukci mostu položit speciální betonovou vrstvu. Dělníci také vybudují speciální konstrukci pod severním chodníkem, která je nutná pro bourání a výstavbu nové římsy. „Jelikož je prostor římsy využíván jako chodník a cyklotrasa A12, musí se tato komunikace zcela uzavřít, a to včetně chodníků na ně navazujících,“ uvedla Lišková.

TSK v druhé polovině ledna zahájila první část přípravných prací. Mění ložiska severní části soumostí. Při výměně je částečně omezen provoz. Tyto práce potrvají do 11. února. Letos má pak TSK naplánovánu třetí etapu oprav mostu ze čtyř. Loni a předloni byla opravena část soumostí ve směru ze Smíchova do Braníku. Letos se bude pracovat na severní části mostu ve směru na Smíchov.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let, vždy trvá jen část roku. Práce vyjdou za celé období na 594,5 milionu korun.

České Budějovice (ČTK) – Soukromý investor chystá stavbu malé vodní elektrárny u Vltavy poblíž Dívčího Kamene na Českobudějovicku. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS). Vadí jí například to, že projekt vzniká v první zóně chráněné krajinné oblasti (CHKO) Blanský les. Investor Michal Masnička dnes ČTK řekl, že staví na vlastním pozemku a postupuje podle předpisů.

Vybudování malé vodní elektrárny navazuje na projekt z roku 1912. Tehdy kvůli tomu řemeslníci i vyhloubili i náhon, ale další práce byly zastaveny. AVTS tvrdí, že Masnička chce elektrárnu vybudovat na stavební povolení z roku 1912. „Je to zavádějící a nepravdivá informace. Já jen navazuji na více než 100 let starý projekt. Ale na všechno si vyřizuji povolení a bez nich žádné kroky nedělám,“ řekl Masnička.

CHKO Blanský les v oficiálním prohlášení uvedla, že „investor kácel dřeviny na svých pozemcích, s platným povolením obce (na pozemcích mimo les) a státní správy lesů (na lesních pozemcích). Potud je vše v pořádku. Pokáceny byly ale i stromy ke kácení neurčené a stromy na sousedních pozemcích,“ stojí ve vyjádření. CHKO proto postup při těžbě řeší.

Podle AVTS projekt může devastovat přírodu v daném místě. „Proto jsme dali podnět úřadům, aby se celou záležitostí zabývaly,“ řekl ČTK předseda AVTS Petr Ptáček. „Projekt malé vodní elektrárny je projektem na několik let. Letos bych chtěl předložit kompletní dokumentaci CHKO (Blanský les),“ řekl Masnička. Dodal, že odhadované náklady na elektrárnu s výkonem 1,2 megawatt se pohybují v řádech desítek milionů korun.

Karlovy Vary (ČTK) – Karlovarský kraj by chtěl modernizaci letecké dráhy Letiště Karlovy Vary stihnout v roce 2026. Do té doby by chtěl zajistit i financování. ČTK to řekl hejtman Petr Kulhánek (za STAN). Více než miliardová investice by měla rozšířit možnosti letiště a umožnit přistávání i velkým letadlům. Tím by se rozšířily možnosti, odkud a kam by mohla letadla z Karlových Varů létat. Do financování modernizace by se mohly zapojit i soukromé peníze.

Karlovarský kraj, který je majitelem Letiště Karlovy Vary, má už hotové posouzení vlivu na životní prostředí a připravuje podklady pro stavební povolení. Dráha letiště by se podle záměru měla jednak rozšířit, ale také prodloužit. Splňovala by tak podmínky pro přistávání větších letadel, které zatím musí přistávat například v Praze.

Zároveň kraj jedná o způsobu financování, uvedl Kulhánek. „Aktuálně zvažujeme financování smíšené, a to jak ze strany Karlovarského kraje, ze strany státního rozpočtu, tak i ze strany soukromých subjektů. To také vyplynulo z debaty s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS), že účast soukromého kapitálu je nezbytná pro financování ze státních peněz,“ řekl karlovarský hejtman.

Původní záměr počítal s tím, že by se rozšíření dráhy a její prodloužení dělaly jako dvě etapy ve dvou letech po sobě. Podle Kulhánka se ale jeví jako výhodnější varianta, kdyby se podařilo vše připravit tak, aby se obě etapy udělaly v jedné stavební sezoně. Místo dvou let, po které by muselo být letiště z větší části mimo provoz, by tak Letiště Karlovy Vary přišlo jen o jednu turistickou sezonu. Kraj přitom zamýšlí, že by rokem stavebních úprav byl už rok 2026.

Rozšíření přistávací dráhy by mělo podle současných odhadů stát asi 800 milionů korun, prodloužení dráhy má stát zhruba 300 milionů korun.

Jakou formou by se do financování mohly zapojit i peníze soukromých subjektů, zatím kraj řeší. Zájem podle hejtmana ale je. Jednou z variant by bylo zapojit soukromý subjekt do provozu letiště tak, že by měl v budoucnu i podíl na jeho zisku. Ačkoli je letiště zatím stále ve ztrátě, už při počtu letů, které se předpokládají letos, by se letiště mohlo postupně začít blížit k vyrovnanému hospodaření. A pokud by na něm mohly přistávat i lety ze vzdálenějších destinací a s více cestujícími, je pravděpodobné, že by Letiště Karlovy Vary mohlo generovat zisk.

Pro letošní rok Letiště Karlovy Vary očekává ztrátu 20 milionů korun. Mělo by to být ale méně než loni. Pomoci by měly nové letecké linky do Tuniska a Izraele, díky kterým se počítá s odbavením až čtyřikrát většího množství cestujících ve srovnání z předchozím rokem. Zásadní pro letiště byl začátek krize na Ukrajině a období covidové pandemie, kdy letiště přišlo o veškeré pravidelné linky z Ruska.

Dolní Čermná (Orlickoústecko) (ČTK) – Pardubický kraj chce při obnově silničního mostu v Dolní Čermné na Orlickoústecku vyzkoušet novou technologii. Konstrukce by měla být kombinací dřeva a betonu, což by umožnilo rychlejší výstavbu, využití ekologicky přívětivějších materiálů a mělo by to být levnější. V České republice zatím stojí pouze jeden most tohoto druhu ve Volyni, další se bude stavět v Třebíči, uvedl dnes v tiskové zprávě Michele Vojáček z kanceláře hejtmana. Letos se bude most projektovat, příští rok stavět.

„Použitím dřeva snížíme zátěž na životní prostředí, protože jeho zpracování, transport a využití je méně náročné než například u železa, které v konstrukci mostu výrazně nahradí. Co se životnosti týče, je garantována stejná jako u klasických mostů. Vše se samozřejmě ukáže až v praxi, proto chceme postavit nejdřív menší most na méně frekventované silnici. Pokud se metoda osvědčí, můžeme ji rozvíjet a používat více, čímž kraj bude šetřit nejenom peníze, ale i přírodu,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš (ODS).

Při novém postupu se na betonový základ umisťuje konstrukce z lepeného lamelového dřeva, může být i kůrovcové. Je chemicky ošetřené nástřikem polyureou, která ho chrání před vnikem vody. „Most samotný má čidla, která hlásí, zda nedošlo k průniku vody dovnitř konstrukce. Pokud by se tak stalo, systém včas upozorní techniky na to, že došlo k porušení hydroizolace a je potřeba oprava. Ne všechny mosty se samozřejmě má smysl ze dřeva stavět, ale u menších staveb by to mohlo být výhodné, a proto chceme vše vyzkoušet v pilotním projektu,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Zdeněk Vašák.

Pardubický kraj chce v praxi dřevěné konstrukce vyzkoušet i kvůli tomu, že se v budoucnu očekává nedostatek kameniva potřebného pro opravy silnic. Stavebníci upozorňují na to, že od roku 1989 nebyl v České republice otevřený žádný nový kamenolom. Povolenky na další těžbu v těch současných dostávají majitelé podle vlastních vyjádření velmi obtížně.