Štítek: Čtk

Ostrava (ČTK) – Město Ostrava hledá zhotovitele druhé etapy úprav levého břehu řeky Ostravice a jeho propojení s Havlíčkovým nábřežím. Pokračující úpravy vycházejí z původního projektu revitalizace okolí řeky v centru města. Cílem projektu je proměna lokality ve vyhledávaný veřejný prostor, řekla ČTK mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

„První etapu revitalizace levého břehu Ostravice v úseku mezi mostem Na Karolině a Střelniční ulicí, která rovněž souvisela s dostavbou přilehlého univerzitního kampusu, máme zdárně za sebou. Ta byla určena hlavně k výstavbě nových chodníků, relaxačního schodiště, sadovým úpravám a pořízení nového mobiliáře,“ uvedl náměstek primátora Břetislav Riger (Ostravak).

Chystaná druhá etapa má především řešit dopravní situaci. „Chceme proměnit zdejší obslužnou komunikaci v komfortní zónu pro cyklisty a chodce takovým způsobem, který propojí univerzitní kampus s odpočinkovou oblastí kolem řeky,“ vysvětlil Riger.

Obě stavby na sebe bezprostředně navazují, a zhotovitel by je tak měl vzájemně časově koordinovat. „Jde o spojení dvou investičních akcí, tedy revitalizace nábřeží řeky Ostravice za výstavištěm Černá louka s úpravami pěších tras na Havlíčkově nábřeží v souběhu s cyklostezkou mezi mostem Miloše Sýkory a Hradní lávkou,“ uvedla mluvčí.

Samotné propojení obou míst, které má fungovat jako hlavní komunikace, je řešeno jako větvení křižovatky s cestou vedoucí do areálu Černé louky. „Vyvedení cyklostezky je zamýšleno coby čtvrté rameno křižovatky. Z dlouhodobějšího hlediska usilujeme o vznik pohodlného cyklistického a pěšího spojení z centra města okolo mostu Miloše Sýkory a kampusu až do Dolních Vítkovic,“ doplnil Riger.

Zhotovitel bude muset postupovat podle dvou projektových návrhů. Město předpokládá, že náklady na obě stavby by měly dosáhnout téměř 55 milionů korun bez DPH. Úprava prostoru by měla trvat zhruba rok. Zájemci mohou své nabídky podávat do 8. března. Zadávací dokumentace k zakázce, včetně příloh, je dostupná na https://tenderarena.cz/dodavatel/zakazka/678634.

Mělník (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic vypíše v druhé polovině letošního roku tendr na opravu mělnické Nádražní ulice. Hotová by mohla být příští rok. Jde o část průtahu městem. Stavební povolení je vydané. Odhadovaná cena zakázky činí 95 milionů korun bez DPH, informoval dnes ČTK Jiří Veselý z Ředitelství silnic a dálnic.

Nádražní ulicí vedou tahy I/9 a I/16. Úsekem denně projede kolem 11.000. „Projektem je navrženo rozšíření ploch izolační zeleně v dané lokalitě a větší oddělení zóny pro pěší od trasy průtahu,“ popsal Veselý. Stavba vede souběžně s koridorem železniční trati Všetaty – Děčín – Pro­střední Žleb. Součástí budou přeložky inženýrských sítí, úpravy silničních napojení, chodníků i autobusové zastávky a také odvodnění ulice.

Oprava se bude týkat více než 700 metrů silnice, k obytné zástavbě se změnami nijak nepřiblíží. Výjimkou jsou budovy na pozemcích Českých drah a Správy železnic s několika byty určené k demolici. Podél obnoveného tahu vznikne ještě obslužná silnice pro místní areály a podniky.

Zlín a (ČTK) – Vedení města Zlína chce změnit vzhled lokality na sídlišti Jižní Svahy zvané Šmoulí město. V drobných, spíše zastaralých stavbách jsou bary, hospůdky či cukrárna. Radní města schválili záměr na pronájem pozemků pod objekty. Do soutěže se mohou přihlásit majitelé objektů i další zájemci. Bude možná rekonstrukce objektů nebo výstavba nového objektu či objektů. Současní provozovatelé, kteří jsou na pozemcích města v nájmu, s tím nesouhlasí, založili spolek Šmoulí město Zlín. „Soutěž vnímám jako nefér krok,“ řekl dnes zastupitelům předseda spolku Tomáš Pantlík.

Provozovatelé podniků usilují o zachování svých provozoven. Když město loni oznámilo plány na obnovu lokality, byli proti ukončení nájemních smluv a zbourání staveb, založili spolek a sepsali petici na svou podporu. Navrhli možné úpravy Šmoulího města, s vedením města se ale nedohodli a radní vyhlásili záměr na pronájem pozemků o celkové ploše asi 5600 metrů čtverečních.

Primátor Jiří Korec (ANO) připomněl, že město má možnost vypovědět nájemní smlouvy s tříměsíční výpovědní lhůtou. „Místo toho jsme se chtěli s majiteli setkat,“ uvedl Korec. Město po provozovatelích chtělo, aby v případě, že soutěž vyhraje jiný zájemce, lokalitu vyklidili. Město podle primátora také nabízelo, že by prostor uvedlo do původního stavu. K dohodě nedošlo a rada vyhlásila záměr na pronájem lokality. „Současní majitelé se mnohou přihlásit jako jiní, je to maximálně otevřené,“ uvedl Korec. Pokud zvítězí jiný zájemce než současní nájemníci, dostanou výpovědi ze smluv.

Pantlík dnes na zastupitelstvu zopakoval, že spolek má zájem o obnovu lokality ve spolupráci s městem. „Všichni, co v lokalitě působí, investovali spoustu času a peněz. Je pravda, že lokalita si zaslouží renovaci, ale město inkasovalo jen na nájmu kolem 15 milionů korun, naproti tomu do lokality nedalo ani korunu a teď se diví, jak to tam vypadá,“ uvedl Pantlík.

„Investorskou soutěž vnímám jako nefér krok, který nerespektuje stávající vlastníky, kteří chtějí investovat vlastní prostředky a čas do vlastních nemovitostí, a to v koordinaci s městem. Bohužel, investorská soutěž od začátku působí jako něco připraveného pro již vybraného jedince,“ uvedl Pantlík.

Náměstek primátora Pavel Brada (ANO) uvedl, že Šmoulí město bylo pronajato od roku 1993 do roku 2003. „Všechny subjekty, které do toho vstupovaly, věděly, že je to na dobu deseti let, jsou tam nakonec trojnásobek. Současný stav však rozhodně není výkladní skříní města,“ uvedl Brada.

Ohledně náplně objektů či objektu v nové podobě jsou možnosti podle Korce velmi otevřené. Nesmí tam být kasino či erotické služby. Preferovány budou menší provozovny s prodejem zboží a služeb pro co největší spektrum obyvatel. S vybraným zájemcem uzavře město smlouvu o nájmu pozemku a právu stavby na 20 let. Nabídky bude možné podávat do 10. května. Pořadí nabídek stanoví hodnotící komise jmenovaná radou města, o výběru nabídky rozhodnou radní. Zastupitelé města dnes o ničem nerozhodovali, vzali na vědomí petici s více než tisícovkou podpisů.

Zlín (ČTK) – Zastupitelé Zlína dnes po několikahodinové diskusi schválili změnu územního plánu. Obsahovala 13 bodů, ke třem měli obyvatelé dané lokality, podnikatelé i opozice výhrady. Největší diskuse se týkala změny v průmyslovém areálu Rybníky, která jej rozdělí na dvě části. Ve východní části bude možná i výstavba bytů. Proti tomu jsou představitelé firem ze západní části areálu, kde pracuje tisícovka lidí.

Areál velký přes 20 hektarů slouží k výrobě desítky let. Část pozemků vlastní společnost Cream a s ní spjaté firmy, které o změnu požádaly. Původní variantou byla změna územního plánu v celém areálu. Podle primátora Jiřího Korce (ANO) se poté našel kompromis spočívající v rozdělení areálu.

Podnikatelé se obávají, že rozvoj firem bude omezen, a také, že by obyvatelé nových domů mohli časem brojit proti výrobě, která by je rušila hlukem, prachem či dopravou. Stěžují si i na špatnou komunikaci s městem. „Že radnice přistoupí ke kompromisu, moc tomu nerozumím, o jaký kompromis jde. Jestli město bude řešit kompromis tak, že budeme stavět v průmyslových areálech bydlení, tak mi to přijde nešťastné,“ uvedl podnikatel Daniel Tkáč.

Souhlasili s ním také někteří opoziční zastupitelé. „Zónu určenou pro bydlení umisťujeme do místa, kde je ze tří stran průmyslový areál. Je to v rozporu se zásadami územního rozvoje,“ uvedl opoziční zastupitel Jaroslav Juráš (Zlín 21). Vedení města odůvodňovalo změnu také posílením možné výstavby a navýšením počtu obyvatel, což je cílem města. „Ptali jste se někoho, kdo by tam vůbec chtěl bydlet? Lidé o tom vůbec nevědí,“ uvedl zastupitel Tomáš Goláň z koaliční ODS.

Korec uvedl, že je to změna, která je pro areál zásadní. „Chápu obavu podnikatelů, kteří jsou v západní části areálu a kteří vystupovali proti změně s obavou, že jim to ohrozí do budoucna podnikání. Věřím, že žijeme v právním státě a že zákony budou dodržovány a že stavební úřad rozhodne, že případně nové umístěné stavby na východě budou respektovat současný stav na západě,“ uvedl Korec. Nové budovy ve východní části by mohly být například více odhlučněny a zabezpečeny. Vznikne také studie. Podle Korce je pravděpodobné, že v řádu let budou snahy lokalitu změnit. Nebude však možné případně přemístit výrobu jinam, pokud nebude k dispozici jiná plocha.

Další schválené změny se týkaly části Mladcová, kde vznikne plocha k individuálnímu bydlení. Podle několika stovek obyvatel však plocha není vhodná k výstavbě, hrozí nárůst dopravy i dopad na životní prostředí. Schválila se také změna v Malenovicích, kde se bývalé koupaliště Riviéra změní na komerční plochu.

„Vnímáme, že některé body byly velice diskutované, a můžeme si na rovinu říci, že se může stát, že některé z odhlasovaných bodů mohou být následně napadnuty u soudu,“ uvedl Korec. Někteří lidé nesouhlasící se změnami uvedli, že se chystají na soud obrátit. „Museli jsme nějak rozhodnout. Snažili jsme se maximálně vyhovět většinovému hlasu v daných lokalitách a zároveň ku prospěchu rozvoje města Zlína,“ uvedl Korec.

Praha (ČTK) – Středočeský kraj a Nymburk budou spolupracovat na několika významných dopravních stavbách, které mají zklidnit dopravu ve městě v okolí sportovního areálu Veslák. Jde například o vybudování mostu přes Mrlinu nebo cyklostezek. Krajští radní dnes vzali na vědomí návrh memoranda mezi krajem, krajskou správou a údržbou silnic a městem. Souhlasit musí ještě krajští zastupitelé, informoval ČTK za hejtmanství Josef Holek.

„Cílem memoranda je vytvoření podmínek pro úspěšnou realizaci investic. Konkretizace forem spolupráce stran bude upřesněna následným uzavřením smlouvy o spolupráci, kde bude zároveň vymezena finanční spoluúčast stran,“ uvedl krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).

Součástí plánovaných staveb je vedle mostu přes Mrlinu také nové dopravní napojení ke sportovnímu areálu a budoucímu parkovišti P+R, točna pro autobusy nebo inženýrské sítě.

Spolupráci na vybudování cyklostezky a související infrastruktury přislíbil také Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kraj by měl být investorem akce, krajská správa silnic má zajistit výstavbu a úpravu staveb v majetku kraje. Město Nymburk poskytne pozemky, zajistí projekční přípravu a financování stavby mostu a spolupráci se SFDI na výstavbě cyklostezky.

Praha (ČTK) – Poptávka po řemeslnících v ČR v lednu meziročně vzrostla o 7,9 procenta. Zájem byl převážně o menší řemeslnické práce a servis. Rostla také poptávka po stavebních pracích, nikoliv ale v souvislosti s novou výstavbou. Sháňka po stavebním materiálu meziročně klesla o 19 procent. Vyplývá to z dat poptávkového serveru ePoptávka.cz, které má ČTK k dispozici. Důvodem nárůstu může podle webu krom jiného být, že letos v zimě byla také řada teplých dní s až jarními teplotami.

Zájem zákazníků značně vzrostl o hodinové manžely, instalatéry, techniky a opraváře všeho druhu. Meziroční nárůst po opravářích a servisních službách činil 21 procent. „Čísla potvrzují dlouhodobý zájem o řemeslníky, a to zejména v některých segmentech, kdy je stále vysoký zájem například o různé menší řemeslnické práce. Typicky je zájem o opravu kamen, seřízení oken, výměny těsnění, servis plynových kotlů či tepelných čerpadel, ale i opravu dalšího menšího vybavení domácností,“ uvedl ředitel společnosti ePoptávka.cz Otto Kočí.

Nejvyšší 33 procentní nárůst byl v segmentu řemeslníků pracujících se sklem. Jednalo se zejména o lidi v odvětví zaměřeném na zasklívání ploch nebo dodávky průmyslového, laboratorního či gastronomického skla. Podle Kočího největší podíl v této kategorii tvoří poptávka na zasklení lodžií a balkonů, zimních zahrad nebo realizace skleníků. Zájem byl ale také po zasklení sprchových koutů na míru, dveří či skleněných zábradlí.

Nárůst poptávky podle dat společnosti zaznamenalo také odvětví nábytku, kdy byl zájem o nábytek na míru nebo renovace starších a starožitných kusů. Meziročně vzrostl o pět procent. Zájem se zvýšil i v samotném odvětví stavebních prací včetně menších dokončovacích prací, a to o sedm procent. Tyto práce byly ale ve většině případů spojeny s realizací nebo finalizací už rozjetých projektů nebo renovacemi a rekonstrukcemi. Poptávky po realizaci nové výstavby se objevovali minimálně.

Důvodem poklesu poptávky po stavebních materiálech může být podle Kočího vyšší cena. Někteří zákazníci tak řešily jejich horší dostupnost dodávkami ze zahraničí. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví loni podle posledních odhadu Českého statistického úřadu vzrostly v průměru za rok 2023 o 3,8 procenta, zatímco v roce 2022 to bylo o více než pětinu. Ceny stavebních prací se zvýšily v průměru o šest procent. V předloňském roce přitom jejich meziroční růst po zpřesnění činil 12,4 procenta.

Podle portálu NejŘemeslníci.cz loni opětovně stoupnul zájem o řemeslné práce na úsporu energií. Největší zájem byl o zateplování fasád domů, meziročně se pro tento krok rozhodlo o 64 procent více lidí. Zájem o výměnu oken se v roce 2023 meziročně zvýšil o 23 procent a obdobně tomu bylo také u zateplování střech, u kterých poptávka meziročně stoupla téměř o třetinu.

Praha (ČTK) – Vedení Pražského domu v Bruselu bude letos pokračovat v opravách svého sídla. Nechá udělat nové izolace terasy, opraví garáž, vymění podlahy a koberce nebo obnoví vybavení v prostorách cateringu. Vyplývá to z dokumentu, který projednal magistrátní výbor pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a cestovní ruch. Dům v Bruselu bude rovněž pořádat kulturní a společenské akce a také akce k 20. výročí vstupu Česka do EU. Praha získala budovu z konce 19. století v roce 2001.

Na investicích do oprav bude vedení Pražského domu spolupracovat s magistrátním odborem služeb. „Půjde především o novou izolaci terasy při výstupu do zahrady a renovační práce v objektu garáže ústící do ulice Rue des Eburons,“ píše se v dokumentu. Má jít o opravu střechy a překladu nad vraty a instalaci nových garážových vrat a dveří. Výši nákladů na rekonstrukci však vedení domu v dokumentu neuvedlo.

Úpravy čekají také vnitřní prostory domu. Vedení Pražského domu počítá s výměnou celoplošného koberce v galerii a také podlahové krytiny v technickém zázemí domu v přízemí, kde se nachází kuchyňka a sklad, a také na chodbě a zadním schodišti. Nové vybavení pořídí pro prostor využívaný cateringem.

V uplynulých letech se oprav dočkal například arkýř v přední fasádě nebo schodiště do zahrady a jeho okolí. Nově byly vymalovány vnitřní prostory a vedení domu nechalo také repasovat historický nábytek. Nainstalována byla nová bezpečnostní mříž do prostoru za zahradu.

V rámci společenských a kulturních akcí dům chystá mimo jiné výstavu výtvarníka Milana Knížáka, koncerty, odborné debaty na aktuální politická, bezpečnostní i ekonomická témata, filmové festivaly nebo podpoří festival Evropské dny loutek v Bruselu. Po skončení voleb do Evropského parlamentu plánuje setkání nově zvolených europoslanců.

Pražský dům začal fungovat v roce 2002 a jeho posláním je šířit povědomí o Praze a jejích zájmech. Zastoupení hlavního města sídlí v centru Bruselu ve čtyřposchoďovém domě postaveném v letech 1898 až 1899 ve stylu belgického eklektismu. Autory budovy jsou architekti Constant Bosmans a Henri Vandeveld.

Praha (ČTK) – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) hledá generálního projektanta pro rekonstrukci nové budovy bývalého Klárova ústavu slepců, která se nachází v centru Prahy naproti úřadu vlády. Strakova akademie o tom dnes informovala v tiskové zprávě. V budově by měly vzniknout multifunkční prostory pro pořádání konferencí, jednání či významných akcí. ÚZSVM odhaduje hodnotu zakázky na 97,6 milionu korun bez DPH. Půjde o největší investiční akcí úřadu

Úřad vlády označil vypsání zakázky na generálního projektanta rekonstrukce za důležitý krok k záchraně budovy. „Vzniknou zde multifunkční prostory pro pořádání konferencí, jednání a významných akcí. V místě bývalého bazénu, který je třeba s ohledem na jeho památkovou hodnotu zakonzervovat, vznikne unikátní výstavní prostor, který bychom rádi zpřístupňovali veřejnosti,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí úřadu vlády Jana Kotalíková.

Šéfka ÚZSVM Kateřina Arajmu uvedla, že rekonstrukce bude největší investiční akcí úřadu, který k ní zřídil speciální webovou stránku. „Děláme vše pro to, abychom budově po dlouhých letech chátrání vrátili důstojnou podobu a opravili ji tak, aby mohla být využita pro administrativní a reprezentativní účely,“ řekla. Generální projektant bude mít za úkol vypracovat komplexní architektonický návrh rekonstrukce, zpracovat digitální model stavby a zajistit stavební povolení.

Nová budova bývalého Klárova ústavu slepců byla postavena mezi lety 1906 a 1909 jako součást Ústavu pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců. Vznikla podle návrhu architekta Josefa Piskače v historizujícím stylu se secesními prvky. Zahrnula lázeňské místnosti, tělocvičny, slavnostní a koncertní síň i místnosti určené k rozvoji duševní a manuální práce nevidomých.

V roce 1946 byla budova upravena pro hospodářskou radu a později sloužila jako Dům kultury těla, kde byl veřejnosti přístupný bazén pro rekreační plavání a tělocvičny. Byla tu i první veřejná sauna v Praze. Od roku 1993 bylo v budově sídlo Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a 7. V roce 2002 suterén budovy s bazénem zasáhly povodně. Po přesunu státního zastupitelství budovu převzal ÚZSVM, který vyhověl zájmu úřadu vlády využít budovu k reprezentativním a administrativním účelům.

Litomyšl (Svitavsko) (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce do konce března zahájit výběrové řízení na zhotovitele stavby dálnice D35 Litomyšl – Janov. Na úsek je vydané společné územní a stavební povolení v právní moci a pracuje se na majetkoprávní přípravě, uvedl na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. V říjnu bylo vykoupeno asi 62 procent pozemků v trvalém záboru.

Přípravu stavby zdržel naposledy to, že Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Šumperk podal rozklad proti vydanému stavebnímu povolení. Ekologická organizace měla výhrady například ke kácení stromů či náhradní výsadbě. ŘSD se s ní podařilo v listopadu dosáhnout dohody stvrzené v memorandu a svaz rozklad stáhl. Výstavbu dálnice kolem Litomyšle do Janova zdržely již dříve spory s částí obyvatel okolních vesnic. Některým lidem, spolkům a obcím dlouhodobě vadila zvolená trasa a navržené řešení. V březnu 2021 podepsalo ŘSD s Litomyšlí a okolními obcemi a spolky memorandum o výstavbě úseku Litomyšl – Janov, které přípravu díky úpravám projektu odblokovalo a urychlilo.

Úsek Litomyšl – Janov měří 10,4 kilometru, součástí stavby bude sedm mostů na dálnici a sedm nad ní. Vybuduje se také velká mimoúrovňová křižovatka Janov a 5,8 kilometru protihlukových stěn. Silnice by měla být uvedena do provozu v roce 2027, cena stavby se odhaduje na 4,2 miliardy korun bez DPH. ŘSD zahájí na budoucím úseku dálnice D35 Litomyšl – Janov záchranný archeologický výzkum, podle počasí na přelomu února a března.

V listopadu začala v Pardubickém kraji výstavba úseku dálnice D35 Vysoké Mýto – Džbánov. Šest kilometrů dlouhá silnice zároveň vytvoří obchvat Vysokého Mýta silně zatíženého tranzitní dopravou. Termín dokončení stavby se podařilo urychlit zhruba o pět měsíců, v provozu by tak mohl být na konci roku 2025.

V Pardubickém kraji se již delší dobu staví také úsek D35 Janov – Opatovec. V Královéhradeckém kraji se buduje dálnice mezi Hořicemi a Sadovou.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a má být severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu. Po dokončení, které se plánuje na rok 2029, bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku.

Z D35 je zatím hotovo několik vzájemně nepropojených částí, a to v Libereckém kraji úsek Liberec – Turnov, v Pardubickém kraji úsek Sedlice – Opatovice – Časy – Ostrov a v Olomouckém kraji úseky Mohelnice – Olomouc, obchvat Olomouce a Olomouc – Lipník nad Bečvou.

Kladno (ČTK) – Budovu kladenského nádraží čeká demolice, nahradí ji nový objekt s multifunkčním prostorem. Nádraží měli podle dřívějších plánů stavbaři opravit při pokračující modernizaci dráhy v Kladně. Špatný stav původní budovy ukázaly doplňkové průzkumy, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Doplňkový průzkum nebylo možné dělat při přípravě projektu modernizace dráhy a nádraží, podmínkou jeho provedení bylo úplné vyklizení objektu. Výsledky měření pak ukázaly komplikace v základech a také přítomnost spodní vody. „Vzhledem k výrazně horšímu stavu objektu oproti očekávání bylo potřeba zvážit další možnosti, ze kterých se výstavba nové haly ukázala jako nejlepší řešení,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Poté vznikla studie nové budovy, kterou zadala Správa železnic spolu s Kladnem. Následovalo zhodnocení různých faktorů včetně nákladů, z nich pak vyplynulo, že ideální bude postavit odbavovací halu blíže nyní vznikajícímu podchodu. „Když se ukázal skutečný stav původní budovy, rozhodli jsme se s kolegy ve vedení města jednoznačně podpořit nové, moderní a funkční řešení s nižší energetickou náročností, což může přinést i značné provozní úspory. Předložená studie z našeho pohledu vypadá velice dobře,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).

kladenská opoziční zastupitelka Anna Gamanová (STAN) v lednu vytvořila petici, která mimo jiné vyzývá Kladno a Správu železnic, aby se pokusily nádraží zachovat a rekonstruovat nebo aby v případě demolice byla vyhlášena architektonická soutěž. Podpis pod ní k dnešku připojilo přes 400 lidí, Kladno má téměř 70.000 obyvatel

Podle primátora navrhovaná podoba nádraží splňuje podmínku města, aby měla co nejvyšší architektonickou kvalitu a odpovídala moderním požadavkům. Správa železnic nyní naváže na koncepční studii přípravou projektové dokumentace. Následovat bude tendr na zhotovitele stavebních prací.

Loni naplno začala modernizace úseku mezi kladenskou hlavní stanicí a zastávkou Ostrovec. Úsek bude po rekonstrukci dvoukolejný a elektrifikovaný. Kladenský železniční úsek je částí trati mezi Kladnem, Prahou a pražským letištěm Václava Havla. Zahájení provozu v Kladně Správa železnic plánuje na září příštího roku. Obnova více než pětikilometrové kladenské části trati a přilehlých budov bude stát přibližně 3,7 miliardy korun bez DPH, a to včetně podchodů, nástupišť a podobně.