Štítek: Čtk

Litomyšl (Svitavsko) (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybralo zhotovitele úseku dálnice D35 Džbánov – Litomyšl. S cenou 3,424 miliardy korun bez DPH se jím stala polská společnost Budimex SA. Uvedl to dnes na síti X generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Cena stavby se původně odhadovala na 4,518 miliardy korun bez DPH.

„Na stavbu délky 7,5 kilometru je vydáno stavební povolení v právní moci a dokončuje se majetkoprávní příprava. Zahájení realizace stavby plánujeme na přelom prvního a druhého čtvrtletí tohoto roku,“ uvedl Mátl.

Úsek Džbánov – Litomyšl měří 7589 metrů a zahrnuje i devět mostů, z toho dva nad dálnicí. Součástí stavby je rovněž mimoúrovňová křižovatka Řídký, 5263 metrů protihlukových stěn a odpočívka Hrušová. Kromě toho stavbaře čekají přeložky silnic, cest a inženýrských sítí. Tato část by měla být uvedena do provozu v roce 2026.

Polská společnost Budimex získala nedávno v Pardubickém kraji také zakázku na dostavbu poldru v Kutříně na Chrudimsku za 639 milionů korun. Pojme až 3,6 milionu metrů krychlových vody a území povodí Krounky a Novohradky ochrání před záplavami.

ŘSD chce do konce března zahájit výběrové řízení na zhotovitele stavby navazujícího úseku dálnice D35 Litomyšl – Janov. Na úsek je vydané společné územní a stavební povolení v právní moci a pracuje se na majetkoprávní přípravě.

V listopadu začala v Pardubickém kraji výstavba úseku dálnice D35 Vysoké Mýto – Džbánov. Šest kilometrů dlouhá silnice zároveň vytvoří obchvat Vysokého Mýta silně zatíženého tranzitní dopravou. Termín dokončení stavby se podařilo urychlit zhruba o pět měsíců, v provozu by tak mohl být na konci roku 2025.

V Pardubickém kraji se již delší dobu staví také úsek D35 Janov – Opatovec. V Královéhradeckém kraji se buduje dálnice mezi Hořicemi a Sadovou.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a má být severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu. Po dokončení, které se plánuje na rok 2029, bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku.

Z D35 je zatím hotovo několik vzájemně nepropojených částí, a to v Libereckém kraji úsek Liberec – Turnov, v Pardubickém kraji úsek Sedlice – Opatovice – Časy – Ostrov a v Olomouckém kraji úseky Mohelnice – Olomouc, obchvat Olomouce a Olomouc – Lipník nad Bečvou.

Brno (ČTK) – Jihomoravský kraj hledá zhotovitele šesti dopravních staveb za více než 245 milionů korun. Práce se týkají pěti silnic a jednoho mostu. Většina by měla být hotová ještě letos, uvedl dnes v tiskové zprávě hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Nejvyšší investice, téměř 76 milionů korun bez DPH, půjde do rekonstrukce mostu v Lelekovicích na Brněnsku.

Starý most dělníci odstraní. „Nový je navržen jako spřažená rámová konstrukce. Počítáme také s výstavbou opěrných zdí, rekonstrukcí silnice a chodníků nebo přeložkou inženýrských sítí v úseku začínajícím před vjezdem do Lelekovic a končícím u sjezdu k vlakové zastávce Česká,“ sdělil hejtmanův náměstek Jiří Crha (ODS). Po dobu prací budou pěší přecházet přes železniční trať po provizorní lávce. Rekonstrukce mostu by měla začít začátkem června, potrvá do podzimu příštího roku.

Téměř na 70 milionů korun vyjde oprava silnice v Tavíkovicích na Znojemsku. Součástí prací bude i výstavba okružní křižovatky, autobusového terminálu a chodníků. Crha odhaduje zahájení stavby v květnu, trvat má podle projektu 18 měsíců. Další akcí je oprava krytu části čtyřpruhové silnice Stará dálnice v Brně. Součástí je výměna, případně doplnění svodidel, sloupků a úprava krajnic, včetně vodorovného a svislého značení. Délka opravovaného úseku je 1,5 kilometru. Práce začnou v květnu a stavba by mohla být hotová na konci listopadu.

Zhotovitele bude kraj hledat také pro opravu průtahu Loděnic na Brněnsku. „Nechali jsme zde provést diagnostiku a na základě tohoto výsledku navrhli kompletní výměnu konstrukce vozovky a sanace podloží. Rekonstrukcí rozšíříme silnici do míst stávajících příkopů. Předpokládaná cena je více než 26,4 milionu korun, hotovo by mělo být koncem listopadu,“ dodal Crha. Dalšími schválenými zakázkami je oprava silnic v obcích na Znojemsku, které by měly být hotové letos.

Krajští radní dnes také schválili tři opravy za 80 milionů korun, které začnou nejpozději do dvou let. Jde o most přes dálnici D2 na silnici mezi Otmarovem a Rajhradicemi, most na silnici přes Dyji za Novými Mlýny a silnici v Tvrdonicích. Kromě toho se zabývali i využitím peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Letošní příspěvek ve výši 303 milionů silničáři využijí na 16 staveb. Na seznamu akcí je oprava několika mostů, patří k nim třeba ten ve Znojmě nebo Pitrův most v Rajhradě, který je chráněn jako kulturní památka.

Jihomoravský kraj má také k dispozici peníze z ministerstva pro místní rozvoj, které slouží na opravu silnic poničených v roce 2021 tornádem. Plánuje opravy silnic v intravilánech obcí Moravská Nová Ves, Hrušky a Mikulčice v délce přesahující 2,6 kilometru. „Lidé v této lokalitě se z katastrofy vzpamatovávají dodnes. Kromě domů, škol a obchodů poškodila silnice, chodníky či kanalizace. Zejména silnice poničila těžká technika, nákladní auta a nakladače,“ uvedl Crha. Předmětem zakázky je oprava tří silnic. Kraj plánuje, že akci zadá jako jednu veřejnou zakázku jednomu dodavateli, a to z důvodu návaznosti jednotlivých úseků a nutnosti koordinace uzavírek a stanovení objízdných tras. Se stavbou by se mohlo začít v květnu a na konci září by mohly být silnice v plném provozu.

Praha (ČTK) – Nová scéna Národního divadla (ND) by mohla být otevřena po rekonstrukci v roce 2028, práce by se měly zahájit v polovině roku 2025. Řekl to dnes generální ředitel Národního divadla Jan Burian. Náklady odhaduje zhruba na dvě miliardy korun.

„Nová scéna bude v příští sezoně ještě plnohodnotně fungovat. V této chvíli je odhad nákladů dvě miliardy korun, uvidíme, za jakou cenu to vysoutěžíme. Doufejme, že soutěž začne v dohledné době,“ uvedl Burian. Dodal, že musí rekonstrukci a financování definitivně schválit vláda, ale že dohoda o rekonstrukci mezi divadlem a vládními zástupci existuje. „Také proto, že už jsme do té rekonstrukce vrazili poměrně hodně peněz, tím my myslím český stát a české občany. My už máme hotový projekt, máme stavební povolení. Ale máme také už kompletně rekonstruované podzemí, kde je parkoviště,“ dodal.

Budova z přelomu 70. a 80. let 20. století je významným představitelem československé brutalistní architektury. V roce 2021 se stala kulturní památkou. Návrh na prohlášení divadelní budovy památkou ležel na ministerstvu několik let. ND při přípravě rekonstrukce počítalo s tím, že budova může být za památku prohlášena; celý komplex se nachází v Městské památkové rezervaci, a je tedy i tak památkově chráněn.

Na Nové scéně hraje především Laterna magika, která se již na rekonstrukci budovy připravuje. „Laterna magika chystá dvě nové premiéry, obě se zahraničními režiséry, s cílem, aby mohla více cestovat po dobu uzavření Nové scény po světě. Chystáme pro ni také termíny v rámci běžného provozu Národního divadla a část repertoáru se přesune do Stavovského divadla,“ řekl Burian.

Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budovy, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. Nově zpřístupní část budov veřejnosti a umožní větší využití piazzetty ND.

Zřejmě největší změna čeká hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Vzniknout má divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.

Liberec (ČTK) – Liberecký kraj podpoří z Fondu Turów další dva projekty, které mají zajistit pitnou vodu pro obyvatele obcí u česko-polské hranice ohrožené ztrátou vody kvůli těžbě uhlí v polském dole Turów. Na stavbu vodovodů v Hrádku nad Nisou a Chrastavě dá 240 milionů korun, práce by měly začít ještě letos, dokončeny budou v roce 2025, řekl dnes novinářům krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).

„Obě města – Chrastava a Hrádek nad Nisou – loni podala na tyto projekty žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Rozhodnutí ministerstva zatím neobdržela. Nicméně, nechceme otálet s výstavbou, a tak podpoříme oba projekty z Fondu Turów individuálními dotacemi,“ doplnil Židek. Pokud města dotace nezískají, zaplatí stavby kraj z Fondu Turów. V případě Chrastavy jde o 68 milionů korun a v Hrádku nad Nisou o 172 milionů korun. „Pokud žádost o dotace bude úspěšná, počítáme pro Chrastavu s 42 miliony a u Hrádku nad Nisou s 84 miliony,“ dodal Židek.

S financováním nákladných projektů pomohou kompenzace, které na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby v dole Turów zaplatilo před dvěma lety České republice Polsko a firma PGE, které důl a sousední elektrárna patří. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), z toho 35 milionů eur (885 mil. Kč) šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Aktuálně je na něm díky úrokům bezmála 913 milionů korun.

Pokračování těžby v Polsku a plánované rozšíření dolu ohrožují zásobování vodou v příhraničních oblastech. Nové stavby by měly zajistit vodu nejen pro obyvatele v Hrádku nad Nisou a Chrastavy, ale i Frýdlantska. První projekt začal už loni létě, kdy SVS začala stavět úpravnu vody v liberecké části Machnín. Hotová bude příští rok na podzim. Na projekt za 164,5 milionu korun získala SVS bezmála 56 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, zbylých 108,5 milionu korun přidá Fond Turów. Navázat by měla ještě stavba přivaděče za dalších 400 milionů korun.

Na Frýdlantsku se na přípravě projektů teprve pracuje, hotové je chtějí mít v příštím roce. Přípravu zkomplikovala složitá jednání s majiteli pozemků, po nichž by měly nové vodovody a přivaděče vést, řekl ČTK Dan Ramzer (ODS), starosta Frýdlantu a předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti (FVS), která zajišťuje zásobování pitnou vodou pro více než 23.000 obyvatel Frýdlantského výběžku. Náklady se tam předběžně odhadují na 800 milionů korun.

Kolín (ČTK) – Středočeský kraj připravuje přestavbu křižovatky u sjezdu z kolínského obchvatu na kruhový objezd. Jde o křížení silnice I/38 se dvěma silnicemi druhé a třetí třídy. Kruhový objezd má zvýšit bezpečnost, na místě se kvůli špatnému rozhledu stávají nehody. Objezd by měl být hotový do dvou let. Předpokládaná cena je 18,9 milionu korun, řekl ČTK krajský radní pro silniční dopravu Karel Bendl (ODS).

„Zhotovitele bychom chtěli vybírat letos. Nicméně nyní je projekt zařazen v investičním zásobníku, budeme žádat dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Pakliže je dostaneme, můžeme po dokončení přípravy okamžitě začít se stavebními pracemi,“ uvedl Bendl.

V Kolíně chystá kraj také stavbu nového kruhového objezdu v Třídvorské ulici, nahradí křížení s ulicí Na Vinici. Součástí bude také nový povrch v celé délce ulice. „Projektantská cena na celou Třídvorskou včetně kruhového objezdu je 141 milionů korun,“ řekl starosta Kolína Michael Kašpar (Změna pro Kolín). Tendr na stavební firmu by měl být podle něj vyhlášen co nejdříve, práce začnou ještě na jaře.

Jihlava (ČTK) – Kraj Vysočina má v letošním plánu opravy a investice do silnic za 2,3 miliardy korun, v minulém roce byly tyto výdaje okolo dvou miliard korun. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) kraj očekává na opravy vozovek 357 milionů. Použije je mimo jiné na opravy jihlavské ulice Rantířovská. Uvedl to náměstek hejtmana Miroslav Houška (KDU-ČSL). Dalších 200 milionů korun od státu dostane kraj v tomto roce na zahájení staveb dvou silničních obchvatů potřebných pro dostavbu Dukovan.

Žádost o poskytnutí peněz ze SFDI na opravy silnic schválila úterní rada kraje spolu s rozpisem plánovaných akcí, který předloží ke schválení centrální komisi fondu. Kraj už udělal výběrová řízení na zhotovitele těchto akcí. „Pod příslibem, že ty peníze dostaneme, jsme si mohli dovolit ten krok udělat,“ řekl Houška.

Vloni dostala Vysočina na opravy silnic druhé a třetí třídy ze SFDI 554 milionů korun, za ně podle náměstka opravila 17 úseků silnic a 23 mostů. Letošní příspěvek státního fondu na opravy krajských silnic bude sice nižší, ale Kraj Vysočina bude navíc čerpat 200 milionů korun na silniční obchvaty potřebné pro přepravu nadrozměrných dílů pro chystaný nový jaderný zdroj elektrárny Dukovany.

Stavba dalších tří kilometrů jihovýchodního obchvatu Jihlavy by měla začít letos na podzim, kdy bude dokončena první část tohoto obchvatu za víc než půl miliardy korun. Předpokládaná cena projektu na pokračování nové silnice je podle věstníku veřejných zakázek 341,5 milionu korun bez DPH. Celý obchvat pak propojí výpadové trasy na Znojmo a Třebíč se silnicí, po níž auta jezdí z Jihlavy na Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí a k nájezdům na dálnici D1.

Obchvat města Brtnice na silnici mezi Jihlavou a Třebíčí bude měřit 3,8 kilometru, podle předpokladu kraje to bude stavba téměř za miliardu korun.

Kraji Vysočina patří přes 4500 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Jejich součástí je 870 mostů.

Praha (ČTK) – Návrh Evropské komise (EK) snížit emise do roku 2040 o 90 procent je podle zástupců energeticky náročných odvětví českého průmyslu nesplnitelný a bude snižovat konkurenceschopnost českých firem na světovém trhu. Zástupci odvětví to uvedli v tiskové zprávě. Návrh podle nich vychází z nerealistických předpokladů a opomíjí skutečnost, že v EU zatím nejsou podmínky nezbytné pro investice do zelené transformace průmyslu v jednotlivých zemích. Někteří zástupci průmyslu a podnikatelů loni na podzim upozorňovali, že konkurenceschopnost negativně ovlivní zvýšení regulované složky cen energií.

Pro ČR jako zemi s vysokým podílem průmyslu na HDP by podle zástupců firem byly dopady zvlášť negativní a dotkly by se krom jiného výroby ocele, vápna, skla, keramiky, papíru, cementu, cihel či chemického průmyslu. „České firmy připravují řadu projektů na snížení emisí. Návrh (Evropské) komise ale de facto znamená dekarbonizaci průmyslu o deset let dříve, než bylo původně zamýšleno, a to v situaci, kdy v řadě odvětví zatím ještě neexistuje technologie bezemisní výroby,“ řekl Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger, výrobce obkladů a dlažby.

Podle návrhu komise by si EU měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Devadesátiprocentní snížení emisí má být celoevropský cíl, přičemž jednotlivé země by se v hodnotách mohly lišit. Český postoj k danému cíli je podle dřívějších informací ČTK spíše realističtější a zástupci ČR v debatách hovořili o 75 až 80 procentech. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady,“ uvedly diplomatické zdroje. Legislativní návrh týkající se těchto plánů by měla vypracovat příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu.

„Návrh přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy průmyslová výroba stagnuje v Německu i u nás. Pokud by návrh prošel, přijdeme o deset let času, který jsme podle ještě nedávno platných plánů měli mít na dekarbonizaci,“ uvedl ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.

Kromě snižování emisí v českém a evropském průmyslu škodí trhu podle zástupců firem drahé energie a emisní povolenky, ekonomika v recesi, absence účinné průmyslové politiky, nedostatečná dekarbonizační infrastruktura, omezená dostupnost nízkoemisních technologií a velká byrokracie.

Podle listopadového rozhodnutí Energetický regulační úřad (ERÚ) měla v letošním roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí o 190,9 procenta. Oceláři, skláři, podnikatelé ve stavebnictví a další se proti návrhu vymezili a žádali o finanční podporu ze strany státu. Obdobně jako u návrhu EK ke snížení emisí argumentovali poklesem konkurenceschopnosti českých firem. Stát na to v reakci pro energeticky náročné podniky vyčlenil finanční podporu v hodnotě 3,5 miliardy korun.

Ostrava (ČTK) – Vítěz mezinárodní architektonické soutěže na podobu mrakodrapu, který má vzniknout v centru Ostravy, bude znám v dubnu. Je to o měsíc později, než se původně předpokládalo. Na návrzích pracuje pět architektonických studií, kterým byl termín prodloužen proto, aby mohla lépe rozpracovat podněty a připomínky města a investora. Jde především o dopravní napojení stavby, řekla dnes ČTK mluvčí projektu Michaela Vávrová. Objekt by měl být jednou z dominant krajské metropole.

Termín pro odevzdání návrhů je nyní stanoven na první březnový týden, v dubnu by pak porota měla rozhodnout o vítězi. Stavba má být v lokalitě nazývané Slza u Fora Nová Karolina. V minulosti stavbu kritizovali někteří zastupitelé, kteří ji označili za zcela zbytečnou. S vyhlášením architektonické soutěže počítal dodatek smlouvy mezi městem a investorem. Podoba projektu se totiž v minulosti několikrát měnila.

Původně se hovořilo o výškovém objektu s jednou věží s ambicí být nejvyšší budovou v České republice, pak o variantě dvou věží. „Výšková budova bude tvořená dvěma věžemi. Ve vyšší věži vzniknou byty, zatímco v nižším ‚sourozenci‘ budou kanceláře, hotel, restaurace, SPA, kongresové prostory či obchody. Aktuálně probíhající soutěž s názvem Ostrava Towers Complex řeší jak podobu výškové budovy, tak veřejný prostor v jejím okolí i navazující dopravní infrastrukturu,“ uvedla Vávrová.

Jména studií zapojených do soutěže zatím zveřejněná nebyla. Podle Vávrové to schválené podmínky neumožňují až do doby, než budou vyhlášeny výsledky. Už dříve ale uvedla, že jde o studia, která projektují stavby ve světových metropolích a s architektonickými soutěžemi tohoto formátu mají zkušenosti.

Zástupci studií se v prosinci měli možnost zúčastnit workshopu za účasti investora, porotců a zástupců města Ostravy. Na něj navázalo i další on-line setkání. „Prosincový workshop jsme spolu s ostatními porotci vyhodnotili jako přínosný. Proto jsme iniciovali ještě on-line setkání předtím, než architekti začnou své návrhy finalizovat,“ uvedl Tomáš Häring, zakladatel RT TORAX Group, která je investorem stavby.

Zahájení stavby investor plánuje na rok 2028, předpokládány termín dokončení a zahájení provozu pak do roku 2032. „Jsme rádi, že se architektonická soutěž na podobu mrakodrapu koná a poctivě se diskutují architektonické, urbanistické i dopravní otázky spojené s touto stavbou. Nová budova vyroste v srdci města a velice nám záleží na tom, aby se zařadila mezi dominanty, na které může být Ostrava hrdá,“ uvedl primátor Jan Dohnal (Spolu).

Liberec (ČTK) – Liberec bude posuzovat šest variant obnovy visuté lanovky na Ještěd, která je mimo provoz po tragické nehodě z října 2021. Varianty vzešly ze studie proveditelnosti. Připomínky a podněty k nim mohou lidé posílat do konce února. ČTK to při dnešním veřejném projednání řekl primátor města Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Odhadované náklady na obnovu lanovky jsou podle navržených variant mezi 290 a 500 miliony korun bez daně. Studii si liberecká radnice objednala u architektů kanceláře SIAL.

„Variant je dohromady šest, z hlediska trasy jsou dvě a z hlediska využitých technologií jsou tři, čili dvakrát tři je šest,“ řekl dnes ČTK za SIAL Zdeněk Dřevěný.

Tři varianty jsou ve stávající trase dlouhé bezmála 1,2 kilometru a tři stejné v prodloužené trase o 770 metrů ke konečné tramvaji v Horním Hanychově. V jedné variantě se počítá se zachováním kyvadlového provozu dvou kabin, kdy každá pojme 50 nebo 70 lidí. V druhé je navržený oběžný systém s 12 či 17 kabinami, kdy každá bude mít kapacitu deset lidí. V třetí nazývané tramvaj by byla jedna kabina zavěšená na dvou lanech pro 80 nebo 100 lidí.

Podle primátora je zatím předčasné říci, kterou variantu vyberou. „Samozřejmě mám nějakou osobní prioritu, ale rád bych si vyslechl i občany a další členy rady, abychom si zkusili tak nějak nezávisle na sobě vnímat, co je pro koho nejlepší řešení,“ dodal primátor. Liberec kvůli obnově lanovky zřídil speciální web. Pokud by se město rozhodovalo podle účastníků dnešní veřejné debaty, lanovku by obnovilo ve stávající trase se zachováním kyvadlového systému, případně by ho nahradilo variantou zvanou tramvaj s jednou kabinou. Milan Starec dnes na debatě navíc předal petici se zhruba 1500 podpisy za zachování lanovky ve stávající trase v kyvadlovém způsobu dopravy.

Kabinová lanovka na Ještěd patří Českým drahám, které ji ale nadále provozovat nechtějí. „Platí dva roky staré rozhodnutí představenstva, že jsme se rozhodli tu lanovku neobnovovat a neprovozovat jménem Českých drah a že jsme připravení ji prodat. A jediným zájemcem z tržních konzultací je město Liberec,“ řekl dnes ČTK člen představenstva Českých drah Jiří Ješeta.

Podle posudku dopravce má lanovka hodnotu 45 až 46 milionů korun, podle posudku města zhruba 17 milionů. Výslednou cenu by měl určit revizní posudek, na jehož vypracování se dopravce domluvil s městem. „Očekáváme, že do konce února budeme znát ten výsledek,“ dodal Ješeta.

Varianty obnovy lanovky na Ještěd

Zdroj: Studie proveditelnosti / Sial

Dvůr Králové nad Labem (Trutnovsko) (ČTK) – Město Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku chystá nákladnou opravu dvou historických domů na centrálním Masarykově náměstí. Jde o objekt bývalého informačního centra a secesní budovu spořitelny na severní straně náměstí. Celková investice by mohla výrazně přesáhnout 100 milionů korun. Na opravu jednoho domu již radnice získala dotaci z česko-polského přeshraničního programu Interreg. ČTK to dnes řekl místostarosta Jan Helbich (ANO).

Letos by radnice chtěla zahájit rekonstrukci objektu čp. 2, do něhož by se především mělo vrátit informační centrum. Město odhaduje náklady na rekonstrukci na částku přes 40 milionů korun. „Dům opravíme v rámci turistického projektu Stezka průmyslu a tradic, který jsme připravili s polským městem Kowary,“ řekl Helbich. Celková hodnota projektu na české straně je asi 55 milionů korun, z nichž by evropská dotace měla pokrýt 85 procent.

Oprava domu by mohla být hotová v roce 2025. Vedle turistického centra v přízemí se počítá v dalších dvou podlažích s prostory pro workshopy, dílny, kancelář, galerii a expoziční sál pro dočasné výstavy. V plánu je i obnova zahrady. Polské Kowary díky projektu opraví část budovy bývalého nádraží a předělají ho na infocentrum a muzeum průmyslu a tradic. Projekt by měl dále propagovat tradice regionů, na Dvorsku například výrobu vánočních ozdob, pivovarnictví či textilnictví.

Do secesní památkově chráněné budovy spořitelny čp. 3 z let 1909 až 1910 by město chtělo přesunout městskou knihovnu, které zatím sídlí v již ne plně vyhovujících prostorách v Tylově ulici. Budovu město koupilo od České spořitelny v roce 2018 za 13 milionů korun. „V roce 2025 bychom chtěli mít na spořitelnu hotový projekt a v roce 2026 začít v čp. 3 stavět. Náklady odhadujeme do 100 milionů korun,“ uvedl Helbich.

V přízemí spořitelny nadále zůstanou k pronájmu komerční prostory, dál v přízemí bude sídlit pobočka České spořitelny. Knihovna by měla zabrat zbývající dvě nadzemní podlaží a podkroví, které jsou nyní prázdné. Důležité podle Helbicha bude to, že budovy spořitelny i infocentra se propojí a získají bezbariérový přístup.

Městu na severní straně náměstí patří i budova takzvané staré radnice čp. 1. V ní je oddávací síň a výstavní sál. V přízemí v minulosti byla restaurace. „S obnovením restaurace nepočítáme. Pro prostor hledáme jiné využití,“ řekl starosta Jan Jarolím (ANO).