Štítek: Čtk

Jihlava (ČTK) – Státní podnik Povodí Moravy se letos na Vysočině chystá upravit tok Jihlávky v Prostředkovicích na Jihlavsku a obnovit původní koryto Svratky v Sedlišti u Jimramova. Jsou to akce s celkovými náklady okolo devíti milionů korun, které budou mít ekologický i vodohospodářský přínos. ČTK to sdělil mluvčí povodí Petr Chmelař. Ochránci přírody tyto projekty vítají.

„Povodí Moravy přišlo s několika revitalizačními akcemi. My na tom s nimi spolupracujeme, pochopitelně tyto aktivity velmi podporujeme,“ řekl ČTK Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V Prostředkovicích se chystaný zásah týká Jihlávky ve vsi, podle povodí bude stát okolo dvou milionů korun. Hlaváč podotkl, že v obcích není možné vracet toky zcela do původního stavu. „Ale určitě je tam prostor na to, aby se to koryto rozšířilo, a také zpřístupnilo lidem,“ uvedl.

S chystanými úpravami Jihlávky souhlasí i vedení obce Suchá, pod niž Prostředkovice spadají. „Jsou tam strmé svahy, to koryto je takové nevyužívané,“ uvedl starosta Tomáš Caha (nestraník). Po úpravách bude Jihlávka ve vsi klikatější a bude vytvořený pozvolný přístup k vodě. Podle starosty tam budou také herní prvky pro děti.

V Sedlišti u Jimramova se prodlouží koryto řeky, vzniknou nové biotopy. Tento projekt bude podle povodí stát sedm milionů korun.

Podstatně rozsáhlejší úpravy na Svratce byly nedávno dokončené mezi Herálcem a městem Svratka na Žďársku. V Herálci povodí opravilo zdi u řeky a pod obcí vrátilo Svratku do původního koryta, čímž její tok prodloužilo skoro o kilometr. Tyto práce stály 33,8 milionu korun. Město Svratka zároveň loni dokončilo rozsáhlé úpravy území s rybníkem na řece, který byl dřív migrační bariérou pro ryby. Pro řeku Svratku, která dřív vedla rybníkem a jezem, bylo vytvořené obtokové rameno.

Kolín (ČTK) – Společnost Kamenolomy ČR chce s Kolínem jednat o dalších záměrech na rekultivaci písníku Sandberk u Kolína. Po skončení těžby zažádala společnost středočeský krajský úřad o souhlas se zavážením části jezera zeminou a materiálem. Proti záměru se zejména kvůli ohrožení spodní vody v roce 2020 postavily Kolín, Starý Kolín a řada spolků. Nesouhlasily ani s přepracovaným záměrem, v němž se množství plánované zavážky snížilo zhruba o 30 procent. Zástupci společnosti na lednové schůzce s vedením Kolína poprvé připustili snížení objemu zavážky na minimum. Písník by sloužil zejména pro rekreační účely, řekl ČTK starosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín).

„Poprvé na jednání připustili, že zkusí zpracovat studii, kde by nezaváželi, ale jenom vysvahovali břehy a nechali to volně pro rybáře a rekreaci,“ řekl Kašpar. Obrat v postoji společnosti město vítá a záměr v této podobě podpoří. „To je pro nás ta nejlepší varianta, za kterou bojujeme téměř čtyři roky,“ doplnil starosta.

„Naším cílem není zavážení, ale smysluplná sanace a rekultivace území po těžbě štěrkopísku. Jedním z cílů sanace a rekultivace by mělo být také rekreační využití, což jsme zdůrazňovali i na našem jednání v Kolíně, a těší nás, že se s ním město ztotožnilo,“ uvedla za společnost Kamenolomy ČR Jana Kohoutová. Úpravy alespoň části břehů jezera pro rekreaci se podle ní ale bez nezbytného objemu závozu neobejdou. O dalších záměrech budou zástupci společnosti a města jednat. „V polovině ledna bylo s vedením Kolína dojednáno ustanovení společné pracovní skupiny, kde se bude sanace a rekultivace dotčeného území řešit,“ doplnila Kohoutová.

Písník na kraji Kolína chtěla společnost původně zavážet 900.000 metry krychlovými materiálu. Ministerstvo životního prostředí jí návrh po námitkách města vrátilo k přepracování. V návrhu přepracovaném na konci roku 2021 se objem snížil na 600.000 metrů krychlových. Kašpar tehdy uvedl, že to byla jediná reálná změna, nová varianta záměru nadále zásadně nevyhovovala. Přepracovaný návrh proto Kolín znovu rozporoval, připojil se také Středočeský kraj.

Jezero Sandberk spojuje s řekou Labe vodní kanál o délce zhruba 300 metrů. Pod jezerem proudí voda na nedaleké prameniště Tři Dvory, které je nejvýznamnějším vodním zdrojem pro Kolín a řadu dalších obcí. Nepropustný materiál by podle odpůrců záměru mohl zásadně ohrozit propustnost. Mezi dalšími výtkami byla také vysoká dopravní zátěž nebo absence konkrétních propočtů dopadu a vlivu na životní prostředí.

Praha (ČTK) – Celková částka vyčleněná ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) na digitalizaci stavebního řízení by v horizontu dvou až tří let měla po započtení výdajů na hardwarové vybavení činit téměř miliardu korun. ČTK to dnes řekla mluvčí MMR Veronika Hešíková. Digitalizace by tak měla podle ní být zavedená za přibližně polovinu částky, za kterou měl být celý projekt realizován za předešlé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO). Současnou podobu digitalizace však kritizují některé subjekty a odborníci, kteří si nejsou jistí, zda se ji resortu povede zavést v uvedený termín. Digitalizace je součástí novely stavebního zákona, který by měl nabýt platnosti 1. července. Ta byla dříve už dvakrát odložena.

„Celková částka za digitalizaci stavebního řízení se všemi plánovanými funkcemi by v horizontu dvou až tří let mohla dosahovat zhruba 330 milionů korun. Co se týče hardwaru, tak při započítání i další související infrastruktury MMR vyčlení na vybavení a dlouhodobého úložiště dokumentů zhruba 650 milionů korun,“ uvedla dnes Hešíková.

Resort pod vedením Dostálové vypsal tendr na dodání systému digitalizovaného stavebního řízení za 1,9 miliardy korun. Ivan Bartoš (Piráti) poté, co resort převzal, ale tendr nechal zrušit a vypsal novou soutěž s jiným dodavatelem, který by systém měl zřídit levněji a miliardu korun přerozdělil mezi kraje.

Dostálová chtěla dodat systém v ucelené podobě, Bartoš se ale rozhodl digitalizaci zavádět po částech. Bartošův tendr Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v září zrušil. MMR následně zadalo vytvoření části systémů pro digitalizaci stavebního řízení bez soutěže v hodnotě 37 milionů Kč stejné společnosti InQool. ÚOHS následně také vydal předběžná opatření zakazující plnění soutěže z éry Dostálové, ve kterém ale současné vedení MMR stejně nemělo v plánu pokračovat.

V praxi bude digitalizované stavební řízení v současné podobě podle MMR fungovat tak, že veškeré informace o probíhajícím řízení budou k dispozici na Portálu stavebníka. U jednotlivých řízení se budou evidovat informace o všech osobách a účastnících řízení a systém bude připojen na základní registry. Po přihlášení bude uživatel vědět, v jakém stavu jeho řízení je. Uvidí také, kdo se už k návrhu vyjádřil, a bude mít přístup ke všem potřebným dokumentům.

Orgány a úřady budou pracovat v jednotném informačním systému stavebních řízení. Data stavebníci vyplní do elektronických formulářů na portálu a dokumenty by následně měly být přístupné z jednoho úložiště. Pokud budou úředníci a stavebníci chtít, mohou si vše zobrazit v PDF, nebude to ale nutnost nebo povinnost. Další funkce bude resort postupně přidávat po 1. červenci.

Současnou podobu digitalizovaného stavebního řízení kritizuje řada subjektů, kterých se konkrétně změna v legislativě dotýká. Vedle odborníků a analytiků se ke kritice přidaly také svazy, obchodní komory a asociace. Většina z nich se obává, že se digitalizace nepodaří do 1. července reálně zavést, což může vést k pozastavení povolovacího a stavebního procesu v ČR. Mezi kritiky patří například Svaz měst a obcí, Asociace developerů nebo Platforma pro zdravý stavební zákon.

Hradec Králové (ČTK) – V historickém centru Hradce Králové v ulici V Kopečku po zimní přestávce začala oprava kanalizace a vodovodu. Ulici V Kopečku, která je jediným výjezdem z Velkého náměstí, stavbaři pro dopravu částečně uzavřeli. Opravovaný úsek řidiči minou objížďkou kolem katedrály svatého Ducha ulicemi Karla Tomana a Rokitanského. Chodců se omezení netýká. ČTK to dnes řekl technicko-provozní náměstek hradeckých vodáren Pavel Loskot.

S obnovou kanalizace a vodovodu v ulici V Kopečku vodárna začaly loni v červenci. Do konce listopadu byla ulice zcela uzavřená a odjezd z Velkého náměstí byl možný jen Mýtskou ulicí, kde dopravu kyvadlově řídily semafory. Při nynější etapě opravy zůstává Mýtská ulice jednosměrná pro vjezd na Velké náměstí.

Práce se nyní týkají úseku od náměstíčka ulice V Kopečku po hranici Velkého náměstí. Vše by mělo být hotové do konce dubna. Celá investice se týká výměny vodovodního řadu o délce 138 metrů z tvárné litiny a kanalizační stoky dlouhé 150 metrů z kameninového potrubí. Obě potrubí byla na hranici životnosti.

Od začátku března by měly vodárny začít po etapách s obnovou vodovodu a kanalizace v Dlouhé a Zieglerově ulici, severně od Velkého náměstí. Ulice budou pro dopravu uzavřené, práce vodáren by tam měly skončit v červenci. Následně bude ve výkopech instalovat tepelné rozvody městská společnost Tepelné hospodářství, uvedla radnice.

Písek (ČTK) – Písek vypíše počtvrté výběrové řízení na stavbu plaveckého stadionu. Předchozí tři tendry město zrušilo. Náklady na výstavbu stadionu činí téměř 500 milionů korun bez daně. Součástí projektu je i vybudování venkovního koupaliště nebo parkoviště. Novinářům to dnes řekl písecký starosta Michal Čapek (ANO).

„Je to definitivně poslední výběrové řízení na bazén, protože další už by nemělo cenu. Ale věřím, že tentokrát je jiná situace, a to z důvodu, že současný návrh má větší podporu zastupitelstva, než tomu bylo před tím,“ uvedl Čapek.

Otázky kolem bazénu Písek město s 31.000 obyvateli řeší přes deset let. V roce 2013 se proto konalo referendum. Lidé v něm vyjádřili názor, že současný plavecký areál u Otavy z 80. let minulého století kazí vzhled historického centra města, a proto muselo město pro plánovaný nový bazén hledat jiné místo.

Nový plavecký stadion měl být v areálu bývalých Žižkových kasáren, ale nakonec radnice vybrala místo pod lesnickou školou. „Pokud bude výběrové řízení úspěšné, mohlo by se se stavbou začít ještě letos. Práce by měly trvat 20 měsíců, první plavce by tedy bazén mohl přivítat v roce 2026. Byl bych rád, kdybychom se se stavbou nového bazénu konečně pohnuli kupředu,“ řekl písecký starosta.

Ve vnitřní části nového stadionu bude sportovní plavecký bazén, dětský výukový bazén a relaxační bazén, vířivka a dojezdový bazén k tobogánu. Projekt počítá i s prostory pro wellness. Ve venkovním areálu bude kromě brouzdaliště také zábavní bazén.

Někteří zastupitelé v minulém roce navrhovali, aby se od stavby nového plaveckého stadionu ustoupilo kvůli vysokým nákladům a město spíš investovalo do modernizace současného bazénu u Otavy. Tento návrh však nezískal podporu a navíc byl v rozporu se závazným referendem z roku 2013, kdy lidé rozhodli, že plavecký stadion bude stát na jiném místě. „Mám už v hlavě určitou ideu, jak potom postupovat se stávajícím bazénem. Zajímavé by bylo například rekonstruovat tamní venkovní bazén a využívat jej. Ale je to zatím jen moje představa,“ řekl starosta. Taková verze by nebyla s referendem v rozporu, protože by zmizel krytý bazén, jehož stavba lidem vadí kvůli pohledu na historické centrum.

Zlín (ČTK) – Zlínský kraj letos plánuje vyhlášení 34 veřejných zakázek na projektové přípravy i stavební práce. Půjde například o přístavbu budovy A v Kroměřížské nemocnici, dále o opravu domova mládeže Střední průmyslové školy polytechnické – COP Zlín nebo stavbu Domova se zvláštním režimem v Kelči na Vsetínsku. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Jan Vandík z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Všechny aktuálně vyhlášené veřejné zakázky Zlínského kraje jsou zveřejněné na profilu zadavatele. „V rámci transparentnosti informujeme firmy, potenciální dodavatele, že v průběhu letošního roku plánujeme konkrétní investiční akce, u kterých se mohou přihlásit do veřejné zakázky. Chceme, aby tyto informace měli s předstihem a mohli tak s nimi dopředu počítat,“ uvedl krajský radní pro investice Zbyněk Fojtíček (ODS).

Nejnákladnější by měla být investice do technické a dopravní infrastruktury uvnitř holešovské průmyslové zóny na Kroměřížsku, předpokládaná hodnota je téměř 561,8 milionu korun. Přístavba budovy Kroměřížské nemocnice, kam se v budoucnu soustředí akutní péče, by měla podle předpokladů stát přes 170,6 milionu korun. Na stavební rozvoj Vsetínské nemocnice plánuje kraj uvolnit 155 milionů korun. Ceny jsou uvedené bez daně z přidané hodnoty.

Schválený rozpočet Zlínského kraje pro letošní rok počítá s rekordními investicemi, které činí více než 3,47 miliardy korun. Rozpočet by měl mít schodek přesahující 1,933 miliardy korun. Příjmy by měly být zhruba 20,095 miliardy, výdaje více než 22,028 miliardy korun.

Ústí nad Labem (ČTK) – Modulární domy DublDom, které vznikají v Ústí nad Labem, si našly své zájemce. Na stavby ze dřeva si ale zákazníci musí počkat i rok a půl. Jakub Štráchal, jednatel firmy REXWOOD, která modulární domy vyrábí, ČTK řekl, že by celý proces urychlila lepší příprava stavebních pozemků a územních plánů ze strany samospráv.

„Je to spíš o přípravě toho konkrétního území. Těch pozemků je omezené množství a vždycky to záleží na té konkrétní obci, jak má v plánu rozšiřovat lokace na rodinné bydlení,“ uvedl Štráchal. Podle něj by to zároveň pomohlo i v řešení krize na trhu s bydlením. Vzorový dům zhruba za čtyři miliony korun o velikosti přes 70 metrů čtverečních si mohou lidé projít v Církvicích. Podle něj na stavbu stačí pozemek o velikosti 600 metrů čtverečních.

Modulární dům, který vzniká v Olšinkách ze dřeva z Estonska, má už na 50 rodin. Firma funguje od roku 2016. Zájem o stavby přichází ve vlnách. „Zájem v současné době je. I přesto, že ty poslední roky navyšujeme výrobní kapacitu, tak v tuhle chvíli se dá říct, že na ty domy je čekačka,“ uvedl jednatel. Firma má podle něj naplánovanou práci asi na tři čtvrtě roku dopředu. Nový zájemce by však měl počítat se zhruba rokem a půl čekání. „Celý ten proces souvisí hlavně s plánováním, a to je hlavně stavební povolení,“ řekl Štráchal a doplnil, že kromě naplánované výroby má firma další zákazníky, u kterých se stavební povolení teprve vyřizuje.

Stavba, na kterou se mohou přijet zájemci podívat, má terasu vpředu a vzadu, pracovnu, obývací pokoj s kuchyní, dvě ložnice a koupelnu. „Je důležité se podívat, strávit tu nějakou dobu, aby tomu člověk přišel na chuť,“ uvedl jednatel. Následně firma vypracuje zákazníkovi cenovou nabídku na míru. „Nejpodstatnější na celém procesu je pozemek připravený na vyřízení stavebního povolení. Tam je důležité, aby tam nebyly nějaké limity, kdy ten dům nejde postavit,“ podotkl Štráchal. Při následném podpisu rezervační smlouvy klient dostane projekt připravený na vyřízení stavebního povolení a po jeho vydání už má v ruce konkrétní termíny včetně převozu modulů a jejich montáže na pozemku.

Společnost koncept DublDom ruského architekta Ivana Ovchinnikova postupně vyvíjí. Dům v Církvicích stojí tři roky, jde o modernější verzi, než kterou firma nabízela předtím. „Minulé generace domů byly o půl metru užší a i ty místnosti byly o půl metru užší o těch půl metru. Já bych řekl, že to bylo skoro 25 procent užitného prostoru,“ řekl Štráchal. Severský smrk, případně borovice, ze kterého je stavba vyrobená, je ošetřený olejovými nátěry. „Primárně je ale dřevo ošetřené konstrukčně. To znamená, že to dřevo je nainstalované tak, aby nebylo zatížené dlouhodobou vlhkostí, proto je dům zvednutý nad zemí,“ doplnil jednatel. Dům je založený na ocelovém roštu, který je buď na vrutech nebo betonových patkách. Podle Štráchala se lze tímto způsobem vyhnout drahému svahování pozemků. Při vhodné péči stavba vydrží až 100 let, dodal.

Uherské Hradiště (ČTK) – Silničáři plánují opravu mostu přes řeku Moravu v Uherském Hradišti. Práce chtějí zahájit o letních prázdninách. Rekonstrukce poloviny mostu by měla být hotová do listopadu, oprava druhé poloviny je naplánovaná na jaro příštího roku. Odhadované náklady činí 38 milionů korun, sdělila dnes ČTK mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Lucie Trubelíková. Most zůstane po dobu prací částečně průjezdný.

Takzvaný Moravní most spojuje Uherské Hradiště s částí města Rybárny a dále se Starým Městem na Uherskohradišťsku. Vede po něm silnice I/55, jeho součástí jsou také chodníky po obou stranách. Důvodem chystaných oprav je stav mostu, který byl postaven v roce 1956. Od té doby nebyl zásadněji rekonstruován. „Opravy se budou týkat výměny izolace a dalších prvků, které jsou již na hranici životnosti,“ uvedla mluvčí.

Kromě izolace stavbaři opraví také odvodnění mostu. „Budou vyměněny mostní závěry, chodníkové římsy a zábradlí. Vozovka na mostě bude rozšířena. Spodní stavba a nosná konstrukce budou sanovány a proběhne údržba mostních ložisek. Křižovatka s ulicí Moravní nábřeží bude doplněna o přechody pro chodce,“ uvedla Trubelíková.

Pracovat se bude vždy na polovině mostu, jeho druhá polovina zůstane otevřená pro dopravu. Po mostě vedou v každém směru dva silniční pruhy. V době rekonstrukce zůstanou v provozu dva pruhy, jeden každým směrem. Nebude tedy nutné řídit dopravu kyvadlově s pomocí semaforů, případně uzavřít most pro provoz zcela.

„Zahájení stavebních prací předpokládáme během letních prázdnin tohoto roku. Pak bude jedna polovina hotova do listopadu letošního roku. Druhá polovina bude realizována příští rok během jara,“ doplnila mluvčí.Oprava každé poloviny mostu by podle silničářů měla trvat přibližně čtyři měsíce.

Praha (ČTK) – Práci developerů v České republice brání legislativní nestabilita, nadměrná byrokracie a vysoká daňová zátěž. Problémy jsou ale také ztráta kvalifikované pracovní síly, podfinancování rozvoje měst a obcí, a nedostatek stavebních materiálů. Uvedla to Asociace developerů v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici. Podle ní je východiskem pro zlepšení situace efektivní územní plánování, jednoduché stavební povolení, efektivní digitalizace procesů, investiční podpora měst a obcí, revize daňové zátěže a omezení regulace ve prospěch inovací.

„Výstavba je klíčovým prvkem ekonomického úspěchu země, přičemž stabilní a podporující prostředí je pro její rozvoj nezbytné. ČR však čelí nedostatečnému zjednodušení legislativy a povolovacích procesů, což odráží potenciální investory a ztěžuje rozvoj infrastruktury. Je čas na skutečnou změnu, která by přinesla efektivní územní plánování, rychlé stavební povolení, digitalizaci procesů a finanční podporu pro města a obce,“ uvedl ředitel asociace Tomáš Kadeřábek.

Ke zjednodušení legislativy, zkrácení povolovacích procesů a jejich digitalizací by měla přispět novela stavebního zákona. Ta by měla vyjít v platnost 1. července letošního roku. V některých odbornících ze stavebnictví, ekonomech a analyticích ale novela vzbuzuje nejistotu. Nejsou si totiž jistí, zda se digitalizace povede v uvedený termín zavést. Digitalizace je přitom nedílnou součástí novely a bez ní nemůže vyjít v platnost. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ale dlouhodobě tvrdí, že zákon vyjde v platnost v uvedený termín. Dříve byl přitom pod jeho vedením již dvakrát odložen.

Současná vláda Petra Fialy (ODS) zrušila novelu tehdejší zřizující Nejvyšší stavební úřad a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pod vedením Bartoše zrušilo zakázku na digitalizaci stavebního řízení, které chtěla zavést jeho předchůdkyně Klára Dostálová (ANO). Tendr na informační systém pro digitalizaci stavebního řízení z roku 2021 s odhadovanou cenou 1,9 miliardy Kč přerušilo a zmíněnou miliardu přerozdělilo mezi kraje.

Následně zahájilo novou soutěž a na začátku loňského června zvolilo nového dodavatele, který měl digitalizaci provést přibližně o 1,2 miliardy Kč levněji, než byla nabídka z roku 2021. MMR ale smlouvu nakonec neuzavřelo kvůli námitkám společnosti System Servis. Ta podala stížnost na Úřad ochrany hospodářské soutěže (ÚOHS), který zadávací řízení MMR pravomocně zrušil kvůli diskriminačním podmínkám.

MMR následně zadalo vytvoření části systémů pro digitalizaci stavebního řízení v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez soutěže, v hodnotě 37 milionů Kč stejné společnosti InQool. Proti této smlouvě byly na antimonopolní úřad podány dva návrhy na zákaz plnění, mimo jiné od společnosti VITA software, o kterých se vedou správní řízení.

Od začátku roku 2024 byly v rámci takzvaného konsolidačního balíčku stanoveny pouze dvě sazby DPH, a to vyšší 21 procent a nižší 12 procent. Cena stavebních prací se od ledna snížila z 15 na 12 procent. Daň ze stavebních materiálů zůstala na 21 procentech.

Jihlava (ČTK) – Úřady na Vysočině začínají posuzovat možné dopady záměru na stavbu 17 větrných elektráren na okolí. Větrníky by měly být na území obcí Stonařov, Suchá a Otín na Jihlavsku. Záměr nazvaný Koncepce území zelená Vysočina oznámila společnost LCJ Invest. Uvedla, že nechává posoudit možný vliv na životní prostředí pro větrný park zatím v maximálním výkonu a výšce. Vyplývá to z údajů zveřejněných v informačním systému EIA.

Záměr počítá se stavbou větrných elektráren s celkovou výškou do 250 metrů a o výkonu až 7,2 megawattu, s vytvořením manipulačních ploch u jejich paty, budováním příjezdových cest a potřebné kabeláže.

Obce mají s investorem uzavřené smlouvy o spolupráci, což ČTK potvrdili starostové. Jejich zastupitelstva o tom jednala přibližně před rokem. Z větrníků mají obce slíbený pravidelný roční příjem. Postaveno jich podle předpokladu oslovených starostů bude méně, než jich je uvedeno v záměru.

„Předložená varianta je maximalistická. My už jsme při jednání s investorem provedli korekce, protože oproti původnímu záměru se za prvé navýšil počet větrníků na našem katastru a za druhé se přiblížily zastavěné části obce,“ řekl Ivan Šulc (nestraník), starosta Stonařova. V potaz podle něj také bylo potřeba vzít území, na němž se počítá s dalším rozvojem městyse.

„V současné době jsme se po tom jednání vrátili k původnímu konceptu, a sice čtyři větrníky směrem na Třešť,“ řekl Šulc. Nejvýše by podle něj připadalo v úvahu pět větrníků, přičemž případný pátý stožár na tomto katastru by měl být od Stonařova nejvzdálenější.

Starosta Otína Jan Vilímek (nestraník) také předpokládá to, že konečný počet větrníků bude nakonec nižší. Na území Otína by podle něj měly být nejvýše čtyři větrné elektrárny.

Celková doba provozu větrníku je podle záměru obvykle 25 let. Oznamovatel uvádí, že zatížení hlukem je technicky řešitelné. Vyloučit podle záměru nelze vliv na několik chráněných druhů ptáků a netopýrů citlivých vůči stavbám větrných elektráren.

Vzhledem k významnému vlivu záměru 17 větrných elektráren na krajinný ráz zahrnul krajský odbor životního prostředí celkem 14 obcí, které leží v okruhu do 2,5 kilometru. Dotčené samosprávy, orgány a veřejnost se mohou k záměru písemně vyjádřit do 30 dnů.

Na větrné mapě Česka patří Vysočina mezi potenciálně nejzajímavější oblasti. Na území kraje je zatím sedm větrných elektráren, čtyři se točí u Pavlova na Jihlavsku. Zbylé větrníky jsou u obcí Věžnice a Kámen na Havlíčkobrodsku. Poslední větrníky u Věžnic byly postavené v roce 2009.