Štítek: Čtk

Zlín (ČTK) – Město Zlín vypsalo veřejnou zakázku na stavbu parkovacího domu v Antonínově ulici v širším centru města. Předmětem zakázky je vznik parkovacího domu minimálně o dvou podlažích s kapacitou nejméně 40 parkovacích míst včetně pořízení inženýrských sítí, příjezdových a přístupových komunikací a pásů zeleně, sdělil dnes ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.

„Předmětem zakázky je snaha města Zlína o zkapacitnění parkování v této lokaci. Jelikož zde ale město nemá žádnou komerční nemovitost, vypsali jsme soutěž na stavbu parkovacího domu a dáváme možnost zastavět městský pozemek. Pokud se někdo přihlásí, tak by mělo v oblasti dojít k navýšení parkovacích stání,“ uvedl náměstek primátora Michal Čížek (ANO).

Dodavatel se zaváže poskytnout minimálně polovinu parkovacích míst veřejnosti a druhou část může využít pro abonenty. Magistrát přijímá nabídky do 3. dubna.

Plocha pro parkovací dům je nedaleko polikliniky a vysokoškolských kolejí. Je poblíž hlavního tahu centrem města, třídy T. Bati.

Liberec (ČTK) – Liberecký kraj chce v první polovině letošního roku vyhlásit architektonickou soutěž na dopravní terminál, který má být na libereckém vlakovém nádraží a v budoucnu propojit železniční, autobusovou i městskou dopravu. Po jednání radních Libereckého kraje a Liberce to novinářům řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Na projektu tzv. Central Station spolupracuje kraj s městem a Správou železnic.

Vizi propojit autobusovou a vlakovou dopravu v jediném areálu představil liberecký městský architekt, dnes náměstek libereckého primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj) s dalšími odborníky už v roce 2012. Liberecká radnice ji ale o čtyři roky později odmítla a pokračovala v přípravě výstavby terminálu na dnešním autobusovém nádraží. Záměr pak v roce 2019 předalo město kraji, který ho nejprve nechal přepracovat a později od něj zcela ustoupil.

„Architektonická soutěž by měla řešit nejen budoucí vzhled a využití jednotlivých objektů na libereckém hlavním nádraží, ale také vytvoření autobusového terminálu, který na něj bude přímo navazovat, řešení přednádražního prostoru, budovy Skloexportu a jejího využití a také řešení parkoviště P+R (záchytné parkoviště) v přímém sousedství dopravního terminálu, který by tam měl v budoucnu vzniknout v souvislosti s projektem rychlé železnice z Prahy do Liberce,“ uvedl Půta.

Vyhlášení soutěže budou podle hejtmana ještě předcházet jednání o financování architektonické soutěže. „Předpokládáme, že se o náklady podělíme na třetiny,“ poznamenal. Bude podle něj ale také třeba řešit, jak se bude celý projekt financovat. Výsledek architektonické soutěže předpokládá Půta do konce příštího roku. Nový přestupní terminál by měl být podle odhadů hotový za deset až 15 let.

Terminál na vlakovém nádraží měl podle původních plánů kromě jiného vyřešit problém s neutěšeným zázemím autobusového nádraží v Liberci, které sice v polovině 90. let minulého století podstoupilo modernizací, na odbavovací budovu se zázemím pro cestující a řidiče ale tehdy peníze nezbyly. Jako zázemí tak už bezmála 30 let slouží provizorní objekt poskládaný ze stavebních buněk. Než bude terminál hotový, přesune město zázemí pro cestující do přízemí nedaleké budovy Uranu, která se rekonstruuje.

Podle primátora Jaroslava Zámečníka (Starostové pro Liberecký kraj) by se měli cestující dočkat důstojného prostředí v budově Uranu letos na podzim. „Odstraňování buněk jsme původně plánovali v září tohoto roku, s firmou Metrostav máme v tuto chvíli dodatek do 17. září, že by měli odevzdat Uran hotový,“ doplnil primátor. Nevyloučil, že se termín může ještě o něco posunout, radnice chce do projektu doplnit obnovu výtahů, sociálního zařízení a stoupaček.

Jičín (ČTK) – Radnice šestnáctitisícového Jičína hodlá ve čtvrti Holínské Předměstí připravit další rozsáhlou plochu pro novou bytovou výstavbu. Reaguje tím na trvalou poptávku po bydlení v Jičíně. Podobu území na severozápadním okraji města o rozloze 16 hektarů by měla dát urbanisticko-architektonická soutěž. Soutěžící mohou návrhy podávat do 12. dubna. V lokalitě, kde je nyní převážně pole, by mohly vzniknout desítky bytů. ČTK to dnes řekl mluvčí radnice Jan Jireš.

Příprava území pro výstavbu podle radnice zabere léta. Vyřešit se musejí i majetkové poměry v lokalitě, protože ve vlastnictví města je přibližně polovina pozemků. Zbytek patří soukromým majitelům. Území navazuje na bytovou výstavbu v Seifertově ulici a vymezeno je ulicí Markova a silnicí I/35.

Účastníci architektonické soutěže by měli dodat návrh na umístění staveb a návrh dopravní a technické infrastruktury v lokalitě. „Návrhy musí zohlednit etapizaci výstavby vzhledem k majetkovým vztahům, řešit provozní vazby v lokalitě, opatření proti hluku z okolních komunikací, nakládání s dešťovými vodami, opatření proti změnám klimatu, veřejná prostranství a zeleň i možnosti dopravní obslužnosti,“ uvedl architekt města Radek Jiránek.

Architektonická soutěž bude dvoukolová. Po odevzdání návrhů porota vybere nejvýše pět návrhů, které postoupí do druhého kola. Radnice předpokládá, že vyhodnocení soutěže bude do konce letošního roku. Ze soutěže vzejde návrh řešení, který dá město rozpracovat ve formě územní studie.

Zástavba Holínského Předměstí by měla přijít na řadu po projektu Kasárna, v němž by na ploše asi deseti hektarů nedaleko centra města mělo vzniknout zhruba 200 bytů, z toho čtvrtina v rodinných domech. Nyní město v lokalitě bývalých kasáren buduje nákladem téměř čtvrt miliardy korun infrastrukturu. Hotová by měla být do konce srpna 2025. Před dokončením infrastruktury by měl začít prodej parcel.

Hradec Králové (ČTK) – Královéhradecký kraj letos investuje do modernizace a oprav silnic a mostů rekordních 1,832 miliardy korun. Náklady platí kraj z více zdrojů. Plánuje 57 dopravních staveb, z nichž šest přechází z roku 2023. Opravy by se měly týkat více než 100 kilometrů krajských silnic a 34 mostů, řekli dnes novinářům představitelé hejtmanství. V posledních osmi letech kraj ročně na silnice vynakládá v průměru 1,2 miliardy korun. Spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

„Investice do silniční infrastruktury považuji za naprosto klíčové pro udržení a další růst konkurenceschopnosti našeho kraje. Letošní plán ve výši přes 1,8 miliardy korun je dalším rekordem v řadě,“ řekl hejtman Martin Červíček (ODS).

V roce 2023 kraj uskutečnil 92 dopravních staveb za 1,45 miliardy korun, z toho téměř polovinu vynaložil ze svých prostředků. Mezi nejvýznamnější letošní silniční investice patří druhá etapa modernizace silnice II/299 mezi Libranticemi a Libřicemi zhruba za 150 milionů, rekonstrukce tří takzvaných polských mostů v lokalitě Přední Labská na jediné přístupové silnici do Špindlerova Mlýna za více než 140 milionů korun nebo zahájení výstavby přeložky silnice II/303 z náchodské městské části Běloves do Velkého Poříčí za 620 milionů korun.

Na Trutnovsku je letos naplánováno deset investic včetně tří úprav pro zvýšení bezpečnosti nehodových lokalit, stejně tak na Náchodsku je v plánu deset investice včetně dvou nehodových úseků. „Jičínsko čeká 15 investic včetně úpravy tří nebezpečných lokalit, na Rychnovsku pak kromě dopravních staveb souvisejících s rozvojem průmyslové zóny dalších pět investic včetně jedné nehodové lokality a na Hradecku bude kraj investovat do 12 úseků včetně tří nebezpečných lokalit,“ uvedl krajský radní pro dopravu a majetek Václav Řehoř (ODS).

Mezi zahajovanými víceletými investicemi je první etapa rekonstrukce vozovky v ulicích Ruská a Poděbradova v Jičíně v celkové hodnotě 300 milionů korun, rekonstrukce silnice mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí za 220 milionů nebo rekonstrukce frekventované silnice ze Zábědova do Nového Bydžova, která leží na spojnici mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Bydžovem a dálnicí D11, v celkové výši 120 milionů korun.

Letos a v příštím roce bude druhou a třetí etapou pokračovat rekonstrukce silnice z Libňatova směrem na Maršov u Úpice a dále. „Součástí je také částečná rekonstrukce mostu v Libňatově. Kapitálové výdaje na tyto etapy by za oba roky dohromady měly dosáhnout 134 milionů korun,“ uvedl mluvčí kraje Dan Lechmann.

Do dopravní infrastruktury v průmyslové zóně Solnice-Kvasiny, kde má závod automobilka Škoda Auto, půjde letos 323 milionů korun. Větší část financí, 180 milionů, bude letos cílit na pokračování staveb pro centrální průmyslovou zónu Solnice-jih. V průmyslové zóně jsou v přípravě například stavby obchvatů Solnice za 600 milionů korun a Častolovic za 830 milionů korun.

Financování modernizace krajských silnic kraj i letos zajistí z více zdrojů. Z Fondu rozvoje a reprodukce (FRR) by měla jít více než třetina celkových letošních nákladů, tedy 635 milionů korun. Dalších 452 milionů korun by měl zajistit Integrovaný regionální operační program (IROP). Zhruba 362 milionů korun by měl uhradit Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), z toho 32 milionů na zvýšení bezpečnosti v nehodových lokalitách. Odděleně se řeší financování oprav souvisejících s výstavbou dálnice D11 za 60 milionů korun a dopravní investice v průmyslové zóně Solnice–Kvasiny, uvedl kraj.

Vývoj investic do silnic 2. a 3. tříd v Královéhradeckém kraji v letech 2014 až 2024:

Zdroj: Královéhradecký kraj

Praha (ČTK) – Ceny bytů v minulém roce meziročně klesly o 5,8 procenta. Bylo tomu každé čtvrtletí v roce, v prvním čtvrtletí ale ceny mezičtvrtletně klesly o 2,5 procenta a ke konci roku jen o 0,2 procenta. Cena rodinných domů meziročně stagnovala, vzrostla ale cena pozemků, a to o 7,2 procenta. Ke konci roku ale tempo růstu cen pozemků zpomalilo. O 16 procent loni vzrostla poptávka po rodinných domech, zájem byl hlavně o menší domy v dobrém technickém stavu. Vyplývá to z ukazatele ČSOB Index bydlení za čtvrté čtvrtletí, který má ČTK k dispozici.

Ceny bytů na konci roku v mezičtvrtletním srovnání zpomalily pokles na 0,2 procenta. Ještě v prvních dvou čtvrtletích 2023 přitom tempo mezičtvrtletního poklesu převyšovalo dvě procenta. U ostatních nemovitostí už ceny mezičtvrtletně rostly, a to v případě rodinných domů o 0,3 procenta a u pozemků o desetinu procenta.

Přestože ceny bytů a domů v roce 2023 klesaly, podle generálního ředitele ČSOB Hypoteční banky Martina Vaška je pokles cen u konce. „S příchodem jara lze očekávat návrat k růstu cen bytů podobně, jako to už nastalo u rodinných domů,“ dodal Vašek.

Podle indexu ČSOB meziroční pokles cen bytů dosáhl vrcholu ve třetím čtvrtletí a od čtvrtého čtvrtletí se trh stabilizuje. Ceny bytů klesaly na konci roku už jen v několika regionech, například v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Středočeském kraji. Pouze mírný pokles zaznamenaly byty v novostavbách, což způsobily zejména individuální slevy, které si zákazníci s prodejci vyjednali. Prodejní doba bytů zůstala stejná a trvala v průměru kolem 4,5 měsíce.

V posledním čtvrtletí byla největší poptávka po větších bytech o dispozicích 3+1 a 3+kk. Naopak segment investorsky zajímavých malometrážních bytů spíše stagnuje. Podle analýzy developerských společností Central Group, Skanska Residential a Trigema tomu tak ale nebylo loni u nových bytů v Praze. Developeři evidovali největší zájem o menší byty 1+kk a 2+kk, naopak o byty 3+kk měla zájem pětina kupců.

Ceny rodinných domů stoupaly na konci roku dvě čtvrtletí po sobě, přestože to bylo pouze o desetiny procenta. I díky tomu se podle ČSOB propad jejich cen meziročně téměř zastavil. Zájem byl podle Vaška také o energeticky nenáročné domy, což zapříčinil nárůst cen energií. Nejvíce se na konci roku stavěly rodinné domy ve Středočeském kraji a v okolí Brna. Po prudkém propadu je taky znát rostoucí zájem o rekreační objekty.

Loni podle indexu pokračoval trend vyššího zájmu o pozemky ve vzdálenějších lokalitách od velkých měst, i v tomto případě hrály roli hlavně jejich ceny. Ty dlouhodobě rostou a přes určité zpomalení tempa se změna trendu v dohledné době pravděpodobně nezmění. Důvodem je, že poptávka převyšuje nabídku.

Z dat České bankovní asociace a společnosti Dataligence vyplývá, že realitní trh v ČR zažívá od loňského jara z pohledu počtu transakcí růst u všech typů nemovitostí. Prodeje u novostaveb v posledním čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostly téměř dvojnásobně, u starších bytů to bylo o 49 procent a rodinných domů o 45 procent. Ve druhé polovině roku 2022 přitom trh skokově propadl.

ČSOB Index bydlení, dříve známý jako HB Index, je založený na reálných odhadech tržních cen nemovitostí, které si prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili klienti bankovní skupiny. Banka index poprvé zveřejnila v dubnu 2011.

Ceny bytů v roce 2023:

Zdroj: ČSOB Index bydlení

Ceny domů v roce 2023:

Zdroj: ČSOB Index bydlení

Ceny pozemků v roce 2023:

Zdroj: ČSOB Index bydlení

Brno (ČTK) – Ještě letos chce Brno v městské části Tuřany zahájit výstavbu domu s pečovatelskou službou a mateřské školy. Na rozvoji lokality se bude podílet se soukromým investorem, který tam má vybudovat rodinné bydlení. Magistrát dokončuje prováděcí dokumentaci pro výstavbu, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Filip Poňuchálek.

Brno v lokalitě Holásky postaví dům s pečovatelskou službou s 84 byty pro seniory, devět z toho bude bezbariérových, a mateřskou školu. „Ve dvoře a vnitrobloku bude zahrada pro odpočinek místních obyvatel. Bydlení je na developerovi. První odhady investice pro město ukazují zhruba na částku 450 milionů korun bez DPH. Upřesní se však s přípravou projektu,“ uvedl Poňuchálek.

Bytovou výstavbu na svých pozemcích má na starost společnost Komfort, se kterou město před lety uzavřelo memorandum. „Soukromý developer by zde měl postavit dům se 78 byty. Obě stavby budou koordinované a měly by začít ve stejnou dobu,“ dodal mluvčí.

Po dokončení prováděcí dokumentace bude následovat zadávací řízení na zhotovitele stavby. Radní by jej měli schvalovat v rozmezí zhruba dvou měsíců. Součástí materiálu bude i návrh smlouvy s blíže specifikovanými termíny. Snahou města je zahájit práce v tomto roce, původně však již letos počítalo s kolaudací. O výstavbě v lokalitě se uvažuje déle než 15 let.

Praha (ČTK) – Silničáři letos při opravě Barrandovského mostu v Praze uzavřou od 11. března do konce oprav nájezdnou rampu ze Strakonické. Řidiči budou po mostě jezdit v obou směrech ve třech namísto čtyřech jízdních pruzích. Novinářům to dnes řekli náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a dopravní inženýr Technické správy komunikací (TSK) Michal Peterka. Několikaletá oprava mostu má letos skončit, práce jsou naplánovány do konce letních prázdnin, uvedla už dříve TSK.

Cílem uzavření rampy ze Strakonické je podle Hřiba s Peterkou zjednodušit dopravu na mostě tím, že ubude jeden z možných příjezdů na něj. Zároveň se tak sníží počet aut přímo na mostě. Barrandovský most tvoří dva mosty, a to jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku a severní, po kterém jezdí v opačném směru. Část soumostí ve směru ze Smíchova do Braníku opravili silničáři loni a předloni. Most z roku 1983 denně přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější most v Česku.

„Oprava významně zasáhne do dopravy v Praze, to si nebudeme lhát, přestože to je velice dobře připravené. Ta nejkritičtější fáze je ta úvodní, těch prvních pár dnů, než si to řidiči takzvaně najedou,“ řekl Hřib. Řidiče zároveň vyzval k ohleduplnosti a pokud nemusí, aby se mostu vyhnuli.

Po rampě ze Strakonické přijíždí denně v průměru 13.000 aut, zatímco z Barrandova na 22.000 aut. V případě, že by na most najížděla auta ze Strakonické, ze Smíchova i z Barrandova a zároveň bude snížen počet jízdních pruhů na mostě, auta se na něj podle TSK nevejdou.

„V modelech jsme se zaměřili na porovnání variant a výsledky vyšly jednoznačně pro uzavření rampy ze Strakonické, kdy jsme schopni těch 13.000 vozidel obsloužit po vratné rampě na Lihovar a po objízdných trasách po Pražském okruhu,“ řekl Peterka.

Zavření rampy podle něj zároveň přispěje k vyšší bezpečnosti na mostě. Auta ze Strakonické se totiž nebudou muset připojovat na začátku mostu spolu s auty ze Smíchova a Barrandova, ale zapojí se do proudu aut ze severu již u Lihovaru.

Na samotném mostě budou řidiči stejně jako v předchozích fázích oprav jezdit v každém směru ve třech namísto čtyř pruhů. Ve směru z Jižní spojky tak auta v levém pruhu přejedou do protisměru. Uzavřen bude v letošní první fázi také jeden pruh v takzvané myší díře, kterou řidiči jezdí směrem na Barrandov a Strakonice.

Úplný a přesný scénář změny značení zatím TSK nemá, nicméně podle náměstka ředitele Jiřího Hájka se tak stane v noci a problémy na mostě by tak neměly nastat. TSK původně počítala s tím, že opravy skončí až příští rok, minulý týden ale oznámila, že sloučila zbylé práce naplánované pro roky 2024 a 2025 do jednoho roku. Přechod z původní třetí do čtvrté fáze oprav je plánován na začátek června.

Po dobu oprav budou pro případ nehody na obou koncích mostu připravena odtahová auta. K dispozici bude kvůli případným změnám počasí rovněž jeden sypač. TSK již vypracovala změny systému semaforu v kritických místech v okolí opravy a v případě MHD pak bude posílena tramvajová linka číslo 21. Změny čekají také autobusy číslo 125 a 170.

Praha (ČTK) – Vybrané údaje o sporech kolem zkrachovalé stavební firmy H-System (Nejvyšší soud dnes odmítl dovolání družstva Svatopluk, které tak musí zaplatit konkurznímu správci H-Systemu 18,3 milionu Kč):

– Společnost H-System vznikla v listopadu 1993 a klienty přilákala sliby dostupného bydlení v bytových domech a rodinných domcích u Prahy, konkrétně v obcích Horoměřice, Statenice, Lichoceves a Velké Přílepy severozápadně od Prahy. Po reklamní kampani společnost uzavřela se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Přes tisíc klientů za ně zaplatilo každý v průměru milion korun.

– Výstavba začala v roce 1995, na podzim 1997 ale zkrachovala, když se stihlo dokončit jen 34 rodinných domů. Konkurz byl na firmu vyhlášen v listopadu 1998. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu dohromady o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování H-Systemu odpykal za podvod, poškozování věřitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku 12 let vězení; propuštěn byl v roce 2016. Spolu s ním byli odsouzeni k podmíněným trestům i dva představitelé družstva Svatopluk Ivan Král a Pavel Středa, a to pro poškozování věřitele.

– Po krachu společnosti asi 700 podvedených klientů založilo družstvo Svatopluk, které svépomocí dokončilo část nemovitosti v Horoměřicích u Prahy. Tehdejší správce konkurzní podstaty H-Systemu Karel Kudláček jim to za určitých podmínek povolil, jeho nástupce Josef Monsport ale později vyzval obyvatele dostavěných domů, aby nemovitosti vyklidili a umožnili jejich prodej. Z výtěžku měli být uspokojeni všichni klienti firmy, tedy i ti, kteří H-Systemu zaplatili a po krachu nezískali ani hrubou stavbu, ani pozemek.

– Pražské soudy žalobu správce zamítly, mimo jiné pro rozpor s dobrými mravy, zlom ovšem přinesl koncem července 2018 rozsudek Nejvyššího soudu (NS), podle kterého družstvo Svatopluk mělo vyklidit byty v osmi domech v Horoměřicích. Rozhodnutí o vyklizení se týkalo 60 rodin. Družstvo podle soudu pokračovalo ve stavbě na pozemcích H-Systemu a v podstatě tak investovalo do cizího majetku. Podle NS šlo do rizika, když pro své plány nemělo souhlas konkurzního soudu, ale jen předběžnou domluvu s tehdejším konkurzním správcem o dostavbě a následném prodeji za pevně stanovenou cenu.

– Družstvo Svatopluk se následně obrátilo na Ústavní soud (ÚS), který nejprve v srpnu 2018 odložil nucené stěhování. V roce 2019 ale ústavní soudci stížnost družstva proti verdiktu NS odmítli. Poté se začal chystat prodej domů, pro zjednodušení úředně rozdělených na jednotlivé bytové jednotky.

– Věřitelský výbor v září 2020 schválil prvních deset znaleckých posudků, které určily prodejní cenu bytů. Současným uživatelům se cena při případném odkupu snížila v průměru zhruba o 15 procent, což podle výboru představovalo výši investice. V prosinci 2020 začal prodej 60 bytových jednotek, inzeráty byly bez cen, o podrobnosti musel zájemce požádat e-mailem. Termín pro podání nabídek na odkup vypršel 20. ledna 2021. Nabídku – ve všech případech nejvýhodnější – podalo 56 z 60 tehdejších uživatelů bytů, čtyři konkurzní správkyni napsali, že o byt nemají zájem a vyklidí ho.

– V březnu 2022 Okresní soud pro Prahu – západ rozhodl, že družstvo Svatopluk má zaplatit konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi 18,26 milionu korun s úroky za nájemné bytových domů v Horoměřicích v letech 2016 až 2018. Odvolací soud to pak v říjnu 2022 potvrdil, družstvo poté podalo dovolání. Loni v květnu Nejvyšší soud (NS) vykonatelnost rozsudku odložil. Soud zohlednil, že na základě verdiktu by mohla být nařízena exekuce a že potenciálně hrozí družstvu újma.

– Nejvyšší soud (NS) dnes odmítl dovolání družstva Svatopluk, podle vykonatelného rozsudku musí zaplatit konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi zhruba 18,26 milionu korun s úroky.

– Soudy Monsportovi už pravomocně přiznaly milion korun za pozemky pod řadovými domy. Další peníze za užívání nemovitostí žádá Monsport za období po roce 2019, nárok je taktéž předmětem soudního sporu.

– Peníze z prodeje bytů v Horoměřicích mají sloužit k uspokojení věřitelů. Podle informací z roku 2022 největší, zhruba miliardovou pohledávku drží firma Gomanold s kyperským majitelem, což kritizují zástupci družstva Svatopluk. Společnost se zaměřuje na odkup a vymáhání pohledávek. Druhým největším věřitelem je družstvo Svatopluk.

– Verdikt Nejvyššího soudu v roce 2018 kritizovali vrcholní politici včetně tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš v souvislosti s případem mluvil o nespravedlnosti, po setkání s členy družstva pak řekl, že případem se bude zabývat vláda. Prezident, který v září 2018 u ÚS podpořil podání družstva Svatopluk, prohlásil, že rozsudek NS vyvolává spolu s dalšími verdikty vážné pochybnosti o kvalitě a lidskosti soudního systému. Zemana za jeho slova kritizoval soudce pražského městského soudu Kamil Kydalka, který se kauzou zabýval. Poukázal na roli bývalého Zemanova poradce Miroslava Šloufa a na jeho propojení s H-Systemem.

– Politici se kauzou a možným odškodněním klientů zabývali i později, v srpnu 2019 ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) oznámila, že nenašla právní prostředky, kterými by bylo možné odškodnění vyřešit. Premiérovi Babišovi proto doporučila možnost mimořádného opatření vlády. Předseda vlády to ale odmítl s tím, že nechce lidi odškodňovat ze státního rozpočtu. Místo toho chtěl podpořit změnu zákona, který by umožnil pro klienty použít peníze získané prodejem majetku lidí, kteří je podvedli.

Praha (ČTK) – Realitní trh v ČR zažívá od loňského jara z pohledu počtu transakcí růst u všech typů nemovitostí. Prodeje u novostaveb v posledním čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostly téměř dvojnásobně, u starších bytů to bylo o 49 procent a rodinných domů o 45 procent. Ve druhé polovině roku 2022 ale trh skokově propadl. Vyplývá to z dat, která dnes novinářům představily Česká bankovní asociace a společnost Dataligence.

„Trh byl zejména ve druhé polovině roku 2023 již mnohem aktivnější než v předešlých čtyřech čtvrtletích. Postupně se tak blížíme k normálnímu chování mezi nabídkou a poptávkou, které zde bylo před válkou a před přehnaným boomem roku 2021,“ uvedl ředitel Dataligence Milan Roček. Nyní je totiž meziroční porovnání se čtvrtletími, ve kterých se prodalo nejméně bytů za 20 let, upozornil. Lépe tak podle něj situaci vystihuje hodnocení, že v závěru roku 2023 byla obdobná aktivita jako na konci roku 2020.

Vývoj cen je třeba podle asociace hodnotit v kontextu různorodého vývoje v jednotlivých čtvrtletích posledních dvou let, kdy ceny klesaly zejména mezi třetím čtvrtletím 2022 až druhým čtvrtletím 2023 a naopak od třetího čtvrtletí 2023 již stagnovaly nebo mírně rostly. Ceny starších bytů se tak v loňském čtvrtém čtvrtletí proti poslednímu čtvrtletí roku 2022 snížily jen o 4,4 procenta, v průměru vycházel metr čtvereční na 60.000 korun.

Cihlové domy si proti panelovým domům držely výrazně vyšší cenu, vyplývá z dat. Výraznější pokles cen u starších bytů byl podle nich v Praze, kde se propad pohyboval okolo 6,8 procenta, podobné to bylo i u novostaveb v hlavním městě. Naopak na celorepublikové úrovni se ceny novostaveb během roku 2023 snížily pouze o 0,1 procenta. Za rodinné domy lidé zaplatili o 5,5 procenta méně, v Praze ale o 0,5 procenta zdražily.

Rozdíl mezi příjmy domácností a cenami nemovitostí se podle analytika bankovní asociace Jakuba Seidlera snížil. Česko si v mezinárodním srovnání mírně polepšilo, nicméně nerovnováha mezi cenami nemovitostí a příjmy domácností přetrvává. Z pohledu vývoje cen nemovitostí v EU patří Česko z dlouhodobějšího pohledu mezi země s nejvyšší dynamikou růstu, a to i přes mírné zlevnění v loňském roce. Za posledních deset let stouply ceny nemovitostí v tuzemsku o 125 procent, unijní průměr přitom byl 55 procent.

Trh s bydlením by měl podle expertů směřovat k dalšímu oživení. U novostaveb Seidler předpokládá, že pokud dojde k růstu poptávky, dá se očekávat omezení marketingových pobídek ze strany developerů, které primárně stály za mírným snížením cen novostaveb v první polovině loňského roku. U starších bytů očekává, že stejně jako v minulosti vývoj cen starších bytů ovlivní vývoj cen novostaveb, a trendem roku 2024 na trhu starších bytů bude mírný růst cen.

Srní (Klatovsko ) (ČTK) – Do opravy památkově chráněných budov v šumavském kempu Antýgl, se chce letos pustit obec Srní. Náklady na opravy historických staveb jsou odhadované na zhruba 40 milionů korun, obec má přislíbenou dotaci 25 milionů, řekl ČTK starosta Václav Veselý (SNK Srní).

„Teď probíhá výběrové řízení, věřím, že letos opravu zahájíme a příští rok dokončíme,“ řekl starosta. Kemp Antýgl mezi Srním a Modravou, v blízkosti řeky Vydry a Hamerského potoka, patří k nejoblíbenějším šumavským kempům, je také nejvýše položený. Vyhledávají ho cyklisté i pěší turisté ke krátkodobým i delším pobytům. Srní, které ho provozuje, ale muselo před dvěma lety zavřít kvůli nevyhovujícímu stavu historické budovy a kemp je teď otevřený jen pro karavany nebo stany. „Stavby neprošly revizí komínů a elektřiny,“ řekl starosta. Kemp kolem je v provozu, ale budovy podle starosty užívat nelze. „Byly tam pokoje, společenská místnost, kuchyňky a podobně, to bohužel nefunguje,“ dodal.

Objekty jsou posledním dochovaným šumavským králováckým dvorcem. Svobodní šumavští osadníci králováci, převážně německé národnosti, byli podřízení jen českému králi. Skupinu zděných a roubených stavení tvoří dva domy, stodola a kaple. „Budovy jsou přes 300 let staré a trámy, které jsou pod ochranou památkářů, se rozpadají,“ uvedl Veselý. Areál podle něj zachránila v 60. letech minulého století tehdejší organizace Svazarm, která je částečně opravila a zřídila v nich kemp. Opravu budov Srní připravuje už mnoho let. Rekonstrukci chtělo původně plně hradit z příjmů z kempu. Po soudním sporu o pozemky ale musí nyní Srní ročně platit Kašperským Horám nájem kolem 450.000 korun za provozování kempu.

Obec, která má oficiálně 260, ale ve skutečnosti podle starosty 180 stálých obyvatel, má letos roční rozpočet kolem 20 milionů korun. Ročně sem ale přijíždí velké množství turistů a rekreantů. V katastru obce je kolem 1200 lůžek. Kromě rekonstrukce v Antýglu obec také opravuje bývalou faru, kde má vzniknout expozice šumavského spisovatele Karla Klostermanna. „Máme i stavební povolení na tři fotovoltaické elektrárny na naše obecní budovy – obecní úřad čističku a hasičskou zbrojnici. Tam máme také přislíbené dotace,“ řekl Veselý.