Štítek: Čtk

Náchod (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má pravomocné stavební povolení na obchvat Náchoda. Ministerstvo dopravy v úterý zamítlo odvolání, která proti stavebnímu povolení podaly dvě fyzické osoby a náchodský spolek Sbor dobrovolných občanů. Odvolaly se proti stavebnímu povolení, které loni v květnu vydal královéhradecký krajský úřad. Vyplývá to z údajů na úřední desce ministerstva. ŘSD by chtělo stavbu obchvatu zahájit ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Trvat by měla tři roky.

Dvacetitisícový Náchod patří v Královéhradeckém kraji k městům nejvíce zatíženým dopravou. O stavbu obchvatu město usiluje přes 20 let.

Náchodský starosta Jan Birke (SOCDEM) označil získání stavebního povolení za historický moment. „Po letech usilovného snažení o stavbu, kterou Náchod víc než potřebuje, je to nesmírná úleva a začátek plnění našeho dalšího snu a pro mě i slibu, který jsem při nástupu do funkce před 13 lety dal všem Náchoďákům,“ uvedl Birke. Dodal, že od ministra dopravy Martina Kupky (ODS) má ujištění, že se se stavbou obchvatu v plánovaných investicích státu počítá.

ŘSD loni v říjnu v trase obchvatu zahájilo záchranný archeologický výzkum. Práce by měly trvat sedm měsíců. Zakázku na záchranný archeologický výzkum ve výběrovém řízení získalo sdružení Univerzity Hradec Králové a společnosti Smola HK, v němž je univerzita vedoucím společníkem. Hodnota zakázky činí 42,4 milionu korun bez DPH. Zemní práce pro archeologický výzkum udělá za 17,9 milionu korun bez DPH společnost MI Roads, vyplývá z registru smluv.

Obchvat bude dlouhý 6,5 kilometru a mimo město svede tranzitní dopravu ze silnice I/33 mezi Hradcem Králové a hraničním přechodem do Polska. Součástí stavby bude i 930 metrů dlouhá přeložka silnice I/14, která k Náchodu přivádí dopravu od Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou. Obchvat bude mít dva tunely o celkové délce 463 metrů, dvě mostní estakády o celkové délce 583 metrů a dvě mimoúrovňové křižovatky.

Náklady na stavbu obchvatu se odhadují na 3,15 miliardy korun bez DPH.

ŘSD nyní v Královéhradeckém kraji od září 2022 staví obchvaty Jaroměře na Náchodsku a Nové Paky na Jičínsku. Loni v červnu ŘSD na Rychnovsku otevřelo obchvat městysu Doudleby nad Orlicí.

Největší aktuální stavbou ŘSD v Královéhradeckém kraji je loni v listopadu zahájená výstavba dálnice D35 mezi Hořicemi na Jičínsku a Sadovou na Hradecku. Silnice v délce 10,5 kilometru bude stát 2,44 miliardy korun bez DPH a auta by po ní měla začít jezdit v roce 2025.

Pardubice (ČTK) – Ředitelství vodních cest (ŘVC) navrhlo v plánu splavnění Labe do Pardubic mimo jiné vybudování veřejného přístavu ve městě. V levobřežní variantě by mohl být umístěn na západním okraji Pardubic mezi obcí Srnojedy a městskou částí Svítkov, v pravobřežní ve slepém rameni řeky blíže Srnojed u areálu chemičky Synthesia, která tam vlastní pozemky. Dosavadní plány počítaly s přístavem na levém břehu, společnost Přístav Pardubice, která vznikla v roce 1994, už potřebné území vykoupila, řekl ČTK předseda dozorčí rady firmy Miloslav Černý.

„Firma i samotní akcionáři scelili celkově kolem 30 hektarů pozemků. Do území se už dala spousta peněz, bylo tam vyprojektováno silniční a železniční napojení, stálo to několik milionů korun,“ uvedl Černý, který je i majitelem společnost České přístavy. Vznik pravobřežní varianty spojuje s obdobím, kdy byli ve vládě zástupci hnutí ANO, Synthesie byla donedávna součástí svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Podle Černého se přístav už od roku 1934 připravuje na levém břehu, což je z hlediska plavby lepší, a dal by se lépe napojit na silniční a železniční síť. Je také zanesen v územním plánu na rozdíl od pravobřežního umístění u Synthesie.

Černý připouští, že by se na pravý břeh daly případně umístit sklady a železniční překladiště. Samotný přístav by ale raději viděl na levém břehu. Jeho výstavbu a splavnění Labe do Pardubic by preferoval bez ohledu na to, že velkou část roku nelze kvůli nízkému stavu vody plout do Německa, neboť na Labi chybí jez u Děčína. Podle něj by to prospělo vnitrostátní plavbě.

Společnost Přístav Pardubice založilo v roce 1994 několik subjektů včetně průmyslových firem a měst, později přistoupil i Pardubický kraj. Největším akcionářem jsou České přístavy. Před lety byla činnost firmy utlumena, protože příprava vodní cesty se vlekla.

Podmínkou vybudování přístavu ve městě je splavnění Labe z Přelouče do Pardubic, vodní cesta nyní končí ve Chvaleticích. ŘVC se záměr snaží prosadit již mnoho let, jeho návrhy však narážely na připomínky ekologických organizací. V minulosti prosazované řešení počítalo s kanálem o délce téměř 3,2 kilometru a náklady více než tři miliardy korun. Nedávno státní podnik předložil nový komplexní projekt, který musí podstoupit strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Výsledkem by měl být transparentní výběr a stabilizace konkrétní varianty splavnění, která bude následně procesem EIA podrobně zhodnocena z hlediska všech vlivů na životní prostředí. Smysluplnost a hospodárnost plavebního stupně Přelouč zpochybnil už v roce 2009 Nejvyšší kontrolní úřad.

Podle vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Martina Vlasáka úřad podklady předloží k připomínkám dalším institucím a nechá si zpracovat odborný posudek. Na základě toho udělí záměru kladné stanovisko nebo jej vrátí k přepracování. Vlastní výběr variant, pokud nejsou v rozporu s hodnocením dopadů na životní prostředí, záleží na investorovi,

Praha (ČTK) – Současné zimní počasí a mráz mohou částečně omezovat stavební práce, přesto by harmonogram prací neměl být významně narušen. Část prací totiž mohou firmy, pokud je to možné, přesunout do interiéru nebo pod zem, kde jsou dopady počasí méně znatelné. ČTK to dnes sdělili zástupci oslovených stavebních firem. Podle nich firmy své pracovníky v zimě vybavují nejen ochrannými pomůckami, ale také teplými nápoji. Stavebníci pak mají v zimním období pauzy v zahřívárnách nebo kratší pracovní dobu.

„Jsou technologie, které v mrazivém počasí provádět nelze, pokud má být dodržená kvalita. Pokud však lze provést nějaké zimní opatření, typicky zakrytí proti sněhu, uzavření prostoru a jeho temperování, pak se snažíme v pracích pokračovat. Pokud to proces výstavby zrovna dovoluje, tak upřednostňujeme práci v podzemí a interiérech,“ uvedl mluvčí Metrostavu Radim Mana.

Po technologické stránce například mráz negativně ovlivňuje takzvané mokré procesy. V zimě tak například stavbaři ze Skansky nepokládají asfalt a neprovádějí ani zemní práce. Podle mluvčího společnosti Ondřeje Šucha ale práce na pozemních stavbách fungují bez omezení. „Při plánování staveb počítáme s tím, že v zimním období jsou některé druhy prací omezené, harmonogramy současný mráz neohrožuje. Například celý cyklus výroby, dopravy a ukládání betonu na stavbách běží bez problémů, jde o mírně upravený technologický postup a neustálou kontrolu kvality,“ dodal Šuch.

Nízké teploty a sníh přesto mohou být pro stavbaře problémem, který práci komplikuje a může ji v určitých případech i prodloužit. „Jako příklad bych mohl uvést námi nedávno dokončenou rekonstrukci Zvíkovského mostu. V době, kdy jsme měli pokládat finální asfaltový povrch, byl vyhlášen kalamitní stav a místo asfaltování dělníci několik dnů odhazovali sníh. Zprovoznění mostu se tak protáhlo z 11. prosince na 18. prosince,“ řekl ČTK mluvčí Hochtiefu Michal Talián.

Prostředky vynaložené na práci v zimě sebou také nesou větší náklady. Ty se podle Edity Novotné ze Strabagu mohou propsat do finální ceny stavby. Kromě výbavy pro pracovníky může jít například o zastřešení stavenišť s vyhříváním. „Záleží tedy na konkrétním projektu, zda s ohledem na požadované termíny dokončení je rozumné takové dodatečné náklady vynakládat, nebo je efektivnější práce v zimním období přerušit,“ sdělila Novotná.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu se v jihovýchodní polovině Česka budou noc na čtvrtek a ráno ještě hodně chladné, teploty klesnou pod minus 12 stupňů Celsia, na severovýchodě ojediněle spadnou i na minus 15 stupňů. V následujících dnech se teploty v noci budou pohybovat mezi nulou a minus šesti stupni. V denních hodinách teploty vystoupají maximálně na pět stupňů.

Praha (ČTK) – Hospodářská komora má pochybnosti o stávající podobě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který připravilo ministerstvo životního prostřední. Z její analýzy vyplývá, že pokud by zákon byl přijat v současné podobě, mohlo by to zkomplikovat rozvoj v některých průmyslových zónách, jako je například areál v Holešově nebo průmyslová zóna v Mostě. Na dnešní diskusi o novele zákona to řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Novela zákona má omezit stavbu nákupních a logistických center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.

Zajíček řekl, že do zákona se dostává nová právní terminologie, která nemusí být provázaná s dalšími právními předpisy a podle názoru komory by mohly v budoucnu vznikat kolize při výkladu legislativy. Podotkl, že komora má zájem na ochraně půdního fondu a chce najít vyvážený model. „Chceme navrhovat předvídatelné právní prostředí,“ doplnil. Komora i proto zpracovala návrhy, které by chtěla i s pomocí poslanců uplatnit a jedná o tom i s ministerstvem.

Prezident komory poukázal na to, že v Holešově například uvažuje o investici společnosti Onsemi, která chce přinést výrobu čipů a na základě znění zákona by se nemusela realizovat. Z analýzy vyplynulo, že zákon by mohl ohrozit i potenciální stavbu takzvané gigafactory v Líních, poznamenal Zajíček. Upozornil na to, že v mnoha případech existují v plánovací dokumentaci obcí smíšené průmyslové areály. „Nejedná se tedy jen o výrobu, ale i obchod a skladování,“ doplnil.

Komora proto podle něj chce hledat kompromisní řešení. „Jsme přesvědčení o tom, že si nemůžeme dovolit, abychom ohrozili strategické investice směřující do moderních technologií,“ dodal.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha dnes řekl, že stát by měl definovat na svém území jasně nedotknutelnou rezervu zemědělské půdy, aby se udržela produkce potravin. Změna zákona je podle něj jasná cesta, jak zmírnit, nikoliv zastavit, ubývání zemědělské půdy. „Jsme v situaci, kdy největší městské aglomerace jsou na nejkvalitnější půdách. Když se rozrůstají města jako Praha, zcela logicky to probíhá často na nejkvalitnějších půdách,“ doplnil. Poznamenal, že svaz rozhodně nechce omezovat investice, jako jsou liniové stavby, železnice nebo investice do průmyslu. Upozornil na to, že není jasný přehled o tom, kolik zemědělské půdy v katastrech obcí je určených k zastavení.

Místopředseda Svazu měst a obcí starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal dnes řekl, že svaz má pochopení proto, že je potřeba zvyšovat ochranu půdy, zakázat využívání půdy na určité stavby je ale podle něj „přitažené za vlasy“. Řekl také, že zákaz staveb pro obchod a skladování vidí svaz jako popření principu individuálního posuzování. „Každá stavba prochází velmi odborným a podrobným procesem hodnocení dopadu na životní prostředí,“ doplnil. Každý důvěryhodný investor má podle něj zájem se se samosprávou dohodnout.

Drahovzal podotkl, že obec, kde je starostou, je v blízkosti průmyslové zóny Ovčáry, což je jedna z největších průmyslových zón v ČR. Starostové obcí v regionu podle něj hodnotí vliv této zóny velmi pozitivně, protože na sebe navazuje doplňkové služby, které obce nejsou jinak schopné samy nabídnout. Jde například o obchody. Lidem se také nechce dojíždět například do Kolína, kde je velmi problematická doprava, doplnil.

Plzeň (ČTK) – Plzeň investuje stovky milionů korun do staveb pro amatérské i profesionální sportovce. Nejbližší akcí bude oprava velkého bazénu na Slovanech zhruba za 75 milionů korun, nová tribuna atletického stadionu ve Skvrňanech za 190 milionů a zázemí sportovního areálu Prokopávka za 36 milionů Kč. V plánu jsou dále hala na míčové sporty až za 450 milionů korun a nový bazén až za 300 milionů korun, obojí na Borských polích. ČTK to řekl primátor Roman Zarzycký (ANO).

„Na odstraňování havarijního stavu vnitřního bazénu na Slovanech, tzv. podpalubí, kam zatéká do strojovny a technologií, začneme neprodleně na jaře,“ uvedl. Na nové přelivové žlábky s obvodovou dlažbou, odizolování bazénové vany a nová potrubí nezbyly podle primátora peníze v prvních dvou etapách modernizace. Města podle primátora také vypsalo soutěž na dodavatele nafukovací haly za dalších 15 až 20 milionů korun. Hala v chladném počasí přikryje sousední venkovní bazén, který je, stejně jako vnitřní, padesátimetrový, ale má o čtyři dráhy méně, tedy osm. Bazén na Slovanech je největší ve městě, běžně má návštěvnost kolem 550.000 lidí ročně.

Podle ředitele bazénu Tomáše Kotory bude po dobu rekonstrukce, nejdéle do konce října, uzavřen bazén včetně wellness, páry a sauny, které jsou s vnitřní technologii propojené. „Už se připravují venkovní technologické a stavební úpravy pro nafukovací halu na venkovní bazén, aby tam mohli plavat sportovci i amatéři,“ uvedl. Díky hale bude mít venkovní bazén celoroční provoz, doplnil.

O uzavření bazénu rozhodlo město až po rekonstrukci plaveckého areálu na sídlišti Lochotín, která skončila loni v říjnu. Po dobu uzavření bazénu na Slovanech bude využíván pro školní výuku plavání.

„Teď vybíráme firmu. V bazénu zůstane jen železobetonové tělo na betonových nohách, vše, co je mezi ním a obvodovými zdmi, se vybourá. Musíme vanu odizolovat, vymění se rozvody a potrubí, které jsou původní od výstavby bazénu v roce 1986,“ uvedl Kotora. V posledních letech prosakovala z bazénu voda a tekla do strojovny.

Bazén už má zrekonstruované technologie, dětskou výukovou plochu a šatny, má hotový i projekt na saunový svět, jehož realizaci přerušil covid. Má projekty na zázemí pro sportovní plavce, přístavbu menšího akvaparku za nafukovací halou a na solární panely na střeše ubytovny.

Plzeň na jaře zahájí také stavbu východní tribuny atletického stadionu a v nadcházejících dnech se začne budovat zázemí nedávno zmodernizovaného sportovního areálu Prokopávka v Bolevci. „V přiléhajícím objektu nafukovacích hal pro beachvolejbal budou šatny a sociální zařízení, dodavatel už je vysoutěžen,“ řekl primátor.

Plzeň též chystá stavbu nové sportovní haly hlavně pro vrcholovou házenou, ale i na futsal, florbal a zřejmě i volejbal, s tribunou pro 2600 diváků. Bude stát za fakultou aplikovaných věd, její projektant už byl vybrán. Přijít by měla až na 450 milionů korun. Peníze má město připravené ve fondech na roky 2025 a 2026. „Házenkářský i florbalový svaz tento jedinečný projekt v republice podporují,“ řekl primátor. Plzeňské studio AVE dále projektuje nový bazén na Zeleném trojúhelníku na Borech za 290 až 300 milionů Kč.

Olomouc (ČTK) – Promenáda pro pěší a cyklisty, relaxační zóna i vodní park vznikne na novém nábřeží podél Mlýnského potoka protékajícího podél nákupního centra Galerie Šantovka v sousedství historického centra Olomouce. Nábřeží bude součástí chystané městské čtvrti Šantovka Disctrict, kterou na pozemcích vedle Galerie Šantovka plánuje letos začít stavět developerská skupina Redstone podnikatele Richarda Morávka. ČTK to dnes sdělil Martin Krupauer z ateliéru A8000, který úpravu prostoru kolem Mlýnského potoka připravil. Ateliér A8000 se na rozvoji tohoto území podílí s britskou kanceláří StudioN.

Mlýnský potok se podle Krupauera stane dominantou nového městského celku v sousedství Galerie Šantovka. „Obyvatelé Olomouce ho dosud příliš nevyužívali, stačí ale několik vhodných zásahů a zapomenutý potok se může rázem proměnit v atraktivní a živé městské nábřeží,“ uvedl Krupauer. Mezi současnou a novou obchodní galerií vznikne centrální veřejný prostor, ve kterém budou mít lidé přístup k vodě i přes vodní tok. Prostor doplní různorodé aktivity na nábřeží a ve vodě. Návrh počítá například s kavárnou či dětským hřištěm. Součástí plánu je také rekonstrukce zbořeného jezu, aby byl bezpečný a zároveň prostupný pro vodní živočichy. Zvažovanou variantou je vodácký kanál, který zástupci města i investora už dříve zmiňovali.

Odborníci upozornili, že území v okolí Mlýnského potoka nyní omezuje mnoho bariér. Hlavním problémem je křížení se silnicemi a mosty, které znemožňuje plynulý pohyb chodců a cyklistů. Návrh proto vede trasu cyklostezky podél břehu potoka, přičemž nezasahuje do koryta, jelikož využívá volné břehové plochy či prostor vzniklý posunutím nábřežní zdi dál od vodního toku. Na několika místech, jako je most 17. listopadu, silniční a železniční most, pak cyklisté tato přemostění podjedou.

Na soutoku Mlýnského potoka s řekou Moravou by mělo vzniknout přemostění pomocí lávky pro pěší a cyklisty. Pozemky v trase plánované stezky jsou ve vlastnictví města, povodí nebo investora, což tento projekt usnadní.

Galerie Šantovka stojí na místě zkrachovalého podniku Milo, otevřena byla v roce 2013. Společnost Redstone se ji už před několika lety rozhodla rozšířit. Původní plány počítaly se stavbou čtyřpodlažní přístavby s desítkami obchodů. Projekt byl podle architekta Roberta Bishopa nakonec upraven podle toho, jak se postupně změnily požadavky budoucích nájemců i nákupní zvyklosti Čechů.

Místo jedné velké budovy chce nyní společnost Redstone postavit několik menších. Díky tomu vznikne vedle Galerie Šantovka nová ulice, nábřeží i ústřední veřejné prostranství. Hlavní ulice s obchody bude zastřešená. Projekt počítá s hotelem zaměřeným na rodiny s dětmi, odpočinkovou zónou, částí vyčleněnou pro bydlení i výškovou budovou Šantovka Tower. Předpokládané investiční náklady činí tři miliardy Kč.

Prostřední Bečva (Vsetínsko) (ČTK) – Nová stavba zvaná Brána Pusteven se v pátek otevře návštěvníkům na Pustevnách v Beskydech. Nabídne jim zázemí i výhledy z ochozu. V nízkopodlažní budově je informační centrum, zázemí pro obsluhu parkoviště i veřejné záchody, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě zástupkyně obce Prostřední Bečva na Vsetínsku.

Pustevny patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Beskydech. Turisty lákají na Pustevny a vrchol Radhošť stavby Dušana Jurkoviče, socha Radegasta i kaple svatého Cyrila a Metoděje. Na Pustevny vede také lanovka, před několika lety přibyla panoramatická Stezka Valaška. Pustevny leží na hranici mezi Zlínským a Moravskoslezským krajem a spadají do katastru obcí Prostřední Bečva a Trojanovice v okrese Nový Jičín.

Nový objekt vznikl s cílem zvýšit pohodlí návštěvníků. Dřevostavba je doplněná ochozem, který bude přístupný turistům a nabídne výhledy do krajiny. Objekt má zatravněnou střechu a na jeho stavbu bylo použito dřevo, sklo a kámen. Stavba je ze dvou stran prosklená, prostranství je vydlážděno kameny a vznikla i točna pro autobusy. V blízkosti je parkoviště, objekt je na konci přístupové cesty z Prostřední Bečvy na Pustevny.

Brána Pusteven stála přes 24 milionů korun, Prostřední Bečva získala dotaci 9,1 milionu korun z ministerstva pro místní rozvoj a deset milionů od Zlínského kraje. Fond Pustevny, do kterého přispívají oba kraje, Prostřední Bečva, Trojanovice i soukromí provozovatelé na Pustevnách, se finančně podílel na vypracování projektové dokumentace.

Praha (ČTK) – Průměrná cena staršího bytu o rozloze 80 metrů čtverečních ve velkém českém městě činila ve 4. čtvrtletí minulého roku 71.094 Kč za metr čtvereční. To bylo mezičtvrtletně o dvě procenta více a meziročně o 210 Kč. Mezičtvrtletně rostla cena o jednotky procent ve všech krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem. V meziročním srovnání naopak klesly ceny v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni a Ústí nad Labem a vzrostly v Praze, Brně a Ostravě. Vyplývá to z analýzy realitní společnosti FérMakléři.cz, kterou má ČTK k dispozici.

V hlavním městě lze aktuálně koupit starší byt za 121.700 korun za metr čtvereční. Před třemi měsíci byly ceny v průměru o 2000 korun za metr čtvereční nižší. Na bytu o rozloze 80 metrů čtverečních, který se aktuálně v Praze prodává za 9,74 milionu Kč, činí rozdíl v ceně přibližně 150.000 korun. Meziročně vzrostla cena staršího pražského bytu o procento.

„Z naší analýzy vyplývá, že cenové dno se u starších bytů v Praze odehrálo už někdy v průběhu roku 2022. Trh teď čeká na postupné snižování sazeb hypoték, které už započalo prvním snížením sazeb ze strany České národní banky na konci roku 2023,“ uvedl Lumír Kunz, jednatel společnosti FérMakléři.cz.

Z údajů Swiss Life Hypoindexu vyplývá, že průměrná sazba hypoték na počátku ledna klesla z prosincových 6,02 procenta na 5,96 procenta. Pod šestiprocentní hranici se dostala po roce a půl. Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 5,96 procenta v lednu klesla o 117 korun na 22.472 korun. Proti lednu loňského roku se měsíční splátka snížila o více než 800 korun. Ve srovnání s červnem 2022 je však stále téměř o 550 korun vyšší.

Podle meziročního srovnání jsou v několika krajských městech ceny níže než v roce 2022. Například v Českých Budějovicích starší byty meziročně zlevnily o dvě procenta. Byt o 80 metrech čtverečních zde lze pořídit za přibližně 5,24 milionu korun, tedy zhruba o 92.000 korun méně než loni. Byty zlevnily meziročně o dvě procenta také v Hradci Králové. Nejvýrazněji meziročně poklesla cena v Ústí nad Labem, a to o 14 procent. V přepočtu však meziroční rozdíl v tomto městě činil asi 37.000 Kč, což je podle analýzy důsledkem výrazně nižších cen v této lokalitě.

Mezičtvrtletní srovnání ukazuje rostoucí trend cen v jednotkách procent. Nejvíce byty zdražily v Brně, a to o šest procent. Následovala Olomouc s nárůstem o tři procenta. Praha s dalšími třemi krajskými městy zaznamenala dvouprocentní zdražení a Hradec Králové zdražil o procento. V Ústní nad Labem klesla mezičtvrtletně cena o procento.

Kunz v letošním roce zlevňování bytů na sekundárním trhu neočekává. Pro celý rok 2024 předpokládá pokračování trendu, který započal někdy ve druhé polovině roku 2023 a ceny budou pravděpodobně mírně růst v řádech jednotek procent, případně stagnovat.

Srovnání vývoje cen u všech velikostí bytů dohromady dle měst (byty v osobním vlastnictví, průměrný stav nebo po rekonstrukci)

Zdroj: Data společnosti Valuo, FérMakléři.cz

Olomouc (ČTK) – Olomoucká krajská rada v pondělí schválila podmínky chystaného výběrového řízení na nového ředitele Správy silnic Olomouckého kraje (SSOK). Bývalého ředitele této příspěvkové organizace Davida Štěpánka krajští radní v závěru loňského roku odvolali kvůli jeho obvinění v kauze nezákonného ovlivňování veřejných zakázek na dopravní stavby v Olomouckém kraji. Výběrové řízení kraj zveřejní v nejbližších dnech, řekl ČTK hejtman Josef Suchánek (STAN).

V případu nezákonného ovlivňování veřejných zakázek pro dopravní stavby v Olomouckém kraji policie obvinila 13 lidí, je mezi nimi i bývalý hejtmanův náměstek a někdejší krajský šéf ODS Michal Zácha. Na seznamu obviněných jsou také zástupci SSOK a zaměstnanci stavebních firem. Většina z nich se k trestné činnosti doznala, stíháni jsou na svobodě. Kromě Záchy je na seznamu obviněných také bývalý člen regionální rady ODS Robert Knobloch. Oba se již vzdali členství ve straně.

„V pondělí na schůzi krajské rady jsme schválili podmínky (výběrového řízení) a složení výběrové komise. V nejbližších dnech budeme (výběrové řízení) zveřejňovat. Dáme tomu docela dlouhý úsek víc než měsíc tak, aby bylo možné případné zájemce o tento post k nám pozvat,“ uvedl Suchánek.

Organizovaná zločinecká skupina podle předběžné kalkulace policie způsobila škodu zhruba 50 milionů korun. Krajský úřad se připojil k žalobě a bude požadovat náhradu vzniklé škody, kterou ještě upřesní a do žaloby doplní. „Bude to otázka měsíců, než se nám to (vyčíslení celkové škody) podaří zrealizovat,“ podotkl hejtman. Aktéři případu podle něj získávali finanční prospěch hlavně pomocí šizení stavebních prací z pohledu použitého materiálu i technologických postupů a jen malou část peněz pomocí nadhodnocení ceny.

Odborníci proto budou muset analyzovat zakázky na dopravní stavby, u kterých je podezření na manipulaci. Díky tomu kraj získá informace, jak moc byly při dopravních stavbách používány například nevhodné či zdraví škodlivé materiály a zda použité technologické postupy byly v souladu s projektovou dokumentací. Kraj vybere firmu, která bude mít prověrku dopravních staveb na starost. „Může to dělat pouze někdo, kdo tomu rozumí a je zároveň nezávislý. Máme nějaké tipy, ze kterých budeme vybírat,“ řekl Suchánek.

Zadávání veřejných zakázek v dopravě řešilo současné vedení kraje už v roce 2021 v souvislosti s informacemi z diáře tehdejšího šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Hejtmanství tehdy kvůli tomu zadalo forenzní audit u krajské správy silnic a kvůli výsledkům kontroly padlo trestní oznámení.

Praha (ČTK) – Rezidenční developerská skupina Skanska Residential stejnojmenné švédské skupiny postaví v druhé etapě projektu Modřanský cukrovar 126 bytů a šest nebytových jednotek za více než miliardu korun. Dokončení etapy je plánováno do konce roku 2025. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

Aktuálně je v druhé etapě prodáno 35 procent bytů. Cena začíná na 125.780 korunách za metr čtvereční. Podle analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group byla ve třetím čtvrtletí loňského roku průměrná cena za metr čtvereční v novém pražském bytě 146.459 korun.

Převažovat budou byty o dispozicích 2+kk a 4+kk, součástí ale budou také dispozice 1+kk, 5+kk a takzvané townhouse byty, tedy otevřené střešní lofty. Všechny byty budou mít předzahrádku, terasu, nebo balkon. Prémiové byty v ustupujících patrech pak také terasu s pergolou.

V podzemních podlažích budou sklepy, servisní místnosti, garáže s přípravou pro nabíjecí stanice pro elektromobily. Součástí projektu bude také vnitroblok s parkem a v areálu vznikne také centrální náměstí a amfiteátr. Revitalizovat by se mělo také přilehlé vltavské nábřeží.

Generálním architektem projektu je ateliér Chybík + Krištof. Na podobě druhého vnitrobloku pak spolupracovalo studio Loxia. Za výslednou podobou veřejných prostranství stojí ateliér Flera Ferdinanda Lefflera. V areálu budou po dokončení výstavby instalovány umělecké prvky, které vzešly z veřejné umělecké soutěže ART.cukrovar. Konkrétně to budou instalace Cukrouš, Větrníky, Industriální archeologie a Lev, co hlídá řepu.

V celém projektu Modřanského cukrovaru by měly být nádrže na sběr takzvané šedé vody, tedy na recyklovanou nepitnou vodu z odpadů. Následně může sloužit například ke splachování toalet nebo na praní v pračce. Díky instalovaným technologiím bude podle tiskové zprávy předpokládaná spotřeba pitné vody v areálu nižší o 53 procent, tedy od 59 litrů vody denně na obyvatele. Skanska na stavbu využije také rebetong, tedy beton vyráběný z recyklátu namísto nově těženého kameniva.

„V Modřanském cukrovaru aplikujeme novinky, které očekáváme, že se do budoucna stanou standardem rezidenční výstavby. Patří sem využití obnovitelných zdrojů, prefabrikace, digitalizace, robotika, ale i nové pracovní postupy, které přinášejí zvýšení produktivity a kvality výstavby,“ uvedl Petr Dušta, projektový manažer Skanska Residential.

Kromě druhé etapy Modřanského pivovaru Skanska Residential připravuje v Praze také například čtvrtou etapu projektu Albatros Kbely, Habitat v Malešicích, třetí etapu ve čtvrti Emila Kolbena ve Vysočanech, projekt Michelských pekáren nebo dřevostavbu v Radlicích. Skanska Residential působí na českém rezidenčním trhu od roku 1997 a doposud v Praze postavila přes 9000 bytů.