Štítek: Čtk

Chrudim (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce příští rok dostavět mimoúrovňovou křižovatku u místní části Chrudimi Medlešice. Vznikla při vybudování první části obchvatu města v roce 2015, ale na samotný obchvat nelze z nadjezdu sjet ani se na něj snadno dostat. Koncem loňského roku byla odevzdána dokumentace pro stavební povolení a v současné době se připravují podklady k podání žádosti o stavební povolení, což se stane zřejmě v únoru, uvedla Petra Drkulová z pardubické správy ŘSD.

„Současně se připravují podklady k zahájení soutěže na zhotovitele vybraných dokumentů zadávací dokumentace stavby, které budou sloužit jako podklad k vypsání soutěže na zhotovitele stavby,“ uvedla Drkulová. Podle představ ŘSD by stavba měla začít v únoru příštího roku, uvedení do provozu se plánuje na prosinec 2025.

Projekt počítá u mimoúrovňové a sousední okružní křižovatky s výstavbou připojovací a vratné větve v severovýchodní části a vratné větve z okružní křižovatky na jihozápadě. Vznikne také odbočovací pruh a rozšíří se silnice v okolí nadjezdu. Součástí jsou rovněž výsadby stromů a keřů. Bude také nutné provést na území záchranný archeologický výzkum. Potřebné pozemky bude možné v krajním případě vyvlastnit.

Po otevření první části obchvatu Chrudimi z něj nebylo možné od Pardubic sjet nekratší cestou na původní příjezd do města. ŘSD později sjezd a kruhovou křižovatku u Medlešic vybudovalo, neumožňuje ale na obchvat najet směrem do Pardubic. S propojením nadjezdu projekt obchvatu nepočítal.

Praha (ČTK) – Policie loni do konce listopadu řešila 1648 případů krádeží elektroinstalačních materiálů, 100 případů krádeží zdicích materiálů a 109 případů krádeží stavebních strojů. Ve všech případech je to méně než ke konci roku 2022. Vyplývá to ze zjištění Policie ČR a několika soukromých společností, které shromáždila společnost Beaufort. Data policie za prosinec 2023 zatím nejsou k dispozici. Obecně platí, že počet krádeží těchto materiálů roste v návaznosti na jejich cenu a dostupnost. Atraktivní pro zloděje jsou také měděné dráty, soupravy s nářadím, ocelové nosníky nebo keramické dlaždice.

Nejvíce je pravidelně nahlašována krádež elektroinstalačních materiálů, obzvlášť oblíbená je pak mezi zloději kabeláž s kovy. Oproti celému roku 2022 se ke konci listopadu nahlásilo o 344 méně případů krádeže tohoto materiálu. Případů krádeže zdicího materiálu, jako jsou cihly či ytong, bylo za 11 měsíců oproti předešlému roku o 21 méně. Stavebních strojů se ukradlo o 42 méně.

„Měděné kabely jsou atraktivní pro zloděje, protože měď má vysokou hodnotu na sekundárním trhu. Těžké ocelové materiály nebo dřevěné konstrukce jsou pak náchylné na krádeže zejména v oblastech, kde je poptávka po oceli nebo dřevu vysoká. Stroje, nástroje a zařízení jsou také často cílem zlodějů, protože jsou drahé a snadno přenosné,“ řekl výrobní ředitel stavební společnosti SIS Systémy Petr Sviták.

Úroveň krádeží na staveništích tedy ovlivňuje mnoho faktorů, které se mohou lišit regionálně. Patří mezi ně například ekonomické podmínky, poptávka a ceny materiálů, úroveň zabezpečení stavenišť či místní kriminalita a politika bezpečnosti na úrovni státu nebo města.

Stavební firmy se proto snaží minimalizovat riziko krádeží například instalací bezpečnostních kamer, případně si najímají bezpečnostní služby. Zabezpečení stavebního materiálu pak vyžadují také pojišťovny. Prevenci krádeže řešila například stavební společnost Skanska u projektu Port7 v pražských Holešovicích. Firma se rozhodla na celý pozemek dát kamerový systém, který podle technického ředitele společnosti Innovis Františka Leitera bylo zapotřebí, aby zabránil vniknutí bezdomovců a squatterů a nebo je pomohl eventuálně identifikovat.

Samotná krádež přitom často zlodějům přinese menší výdělek, než na kolik se přepočítá finální škoda na staveništi. „Zloději prostříhali drátěné oplocení a ze špulky odvinuli velkou část kabelu, který následně prodali do sběrny. Škoda šplhala do vyšších desetitisíců, zatímco výtečníci si přišli na několik málo tisícovek. Stavba se navíc kvůli krádeži opozdila, protože nebyl k dispozici náhradní materiál,“ uvedla mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.

Podle Policie ČR kriminalita v Česku loni mírně klesla. Policie zaznamenala 181.417 trestných činů, což bylo proti roku 2022 o 0,3 procenta méně. Škoda způsobená trestnou činností v loňském roce ale vzrostla o více než tři miliardy na 23,4 miliardy Kč.

Most (ČTK) – Město Most chce nadále získat do vlastnictví stejnojmenné jezero a plochu okolo něj. Areál patří státu. Čas na majetkoprávní vypořádání se prodloužil o dva roky do 31. prosince 2025. Za některé pozemky zřejmě bude muset radnice zaplatit, zatím není jasné, kolik to bude. Ve zvelebování oblíbeného rekreačního místa Most pokračuje. Připravit chce areál na Olympijský festival, který se uskuteční v době konání letních olympijských her v Paříži. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Václav Zahradníček (ProMOST).

Vodní plocha vznikla zatopením hnědouhelné jámy. Těžbě předtím muselo ustoupit středověké město, zůstal pouze kostel, který se přesouval. Jezero a okolní pozemky vlastní státní podnik Diamo. „Je to obrovská křivda městu, které se muselo kvůli dolování uhlí přestěhovat a teď si bude muset zpátky kupovat pozemky, na kterých stálo,“ uvedl primátor Marek Hrvol (ProMOST). Dodal, že se nicméně vedení radnice smířilo s tím, že nebude možné všechny plochy převést na město bezúplatně.

Most počítá s náklady, které mohou vzniknout například kvůli dopouštění jezera. Podle Zahradníčka chce mít radnice možnost ovlivňovat, co s územím o velikosti 180 hektarů bude. Vznikla urbanisticko-krajinářská studie jižní části území jezera. Centrálním bodem lokality se má stát přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž je symbolem likvidace starobylého královského města. Studie počítá s postupnou výstavbou obytné čtvrti pro několik tisíc lidí. Budovat se bude po etapách. Spolu s obytnými domy vzniknou parky a zázemí pro nové obyvatele. Ve studii jsou i plány na parkoviště s místy až pro 520 aut.

Se vznikem nové čtvrti se počítá v horizontu desetiletí, na přípravě jednoho z parků pracuje město už teď. Odborníci nyní budou zkoumat, jakým způsobem zlepšit podmínky pro růst stromů.

Největší akcí u jezera bude letos Olympijský festival, který se uskuteční od 26. července do 11. srpna. Předcházet mu bude výstavba hřišť a sportovišť. „Připravit musíme další parkovací plochy a zajistit dopravu pro plynulý přísun návštěvníků. Kromě toho postavíme nástupní molo na vodní ploše, kde bude fotopoint, aby se návštěvníci mohli vyfotit s pozadím jezera nebo hradu Hněvín,“ uvedl Zahradníček.

Jihlava (ČTK) – Na Vysočině začne letos Správa železnic rekonstruovat dva úseky trati z Havlíčkova Brodu na Brno. Chystá se zahájit modernizaci stanice Jihlava – město, která se stane součástí nového centrálního dopravního terminálu krajského města. Výběrové řízení na zhotovitele této stavby by mělo být vypsané v únoru, uvedla na dotaz ČTK mluvčí státní organizace Nela Eberl Friebová. Opravy památkově chráněné výpravní budovy ve Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku skončí na jaře.

Ve Světlé nad Sázavou stavbaři dělají závěrečné práce. „Aktuálně se dokončuje výmalba jednotlivých místností, dochází k instalaci obložení, pokládá se střešní krytina,“ uvedla mluvčí. Opravy za 48 milionů korun podle dřívějších údajů správy začaly na podzim 2022.

Mezi letošní nejdůležitější investice na Vysočině bude podle Friebové patřit modernizace trati z Havlíčkova Brodu na Brno, a to mezi Přibyslaví a Pohledem na Havlíčkobrodsku a Vlkovem u Tišnova a Křižanovem na Žďársku. „O rozsahu výluk prozatím ještě rozhodnuto finálně není,“ uvedla.

Loni v prosinci Správa železnic informovala o výběru dodavatele na rekonstrukci 11 kilometrů dráhy a stanic mezi Vlkovem a Křižanovem, což bude stát 3,19 miliardy korun. Stavební práce by tam měly být nejintenzivnější od jara do podzimu. U úseku z Přibyslavi do Pohledu teď správa vyhodnocuje zakázku na stavební práce, doplnila mluvčí.

Přestavba městského nádraží v Jihlavě by měla začít ve druhé polovině letoška. „V únoru bychom rádi vypsali tendr na zhotovitele stavby a v srpnu zahájili práce na první etapě,“ uvedla Friebová. Akce s předpokládanými celkovými náklady okolo 1,3 miliardy korun by pak mohla být dokončená v říjnu 2026. Dodala, že Správa železnic u tohoto projektu na vytvoření centrálního dopravního terminálu úzce spolupracuje s městem, které bude upravovat plochu před vlakovým nádražím.

Pokračují přípravy na stavbu vysokorychlostní tratě (VRT) přes Vysočinu. Mluvčí uvedla, že s představením vítěze architektonické soutěže na podobu přestupního terminálu v Jihlavě – Pávově počítá Správa železnic v první polovině letoška.

Vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem by měla být uvedená do provozu kolem roku 2034. Na nové železnici budou kromě nejrychlejších expresů s rychlostí 320 kilometrů v hodině jezdit také další vlaky, které obslouží menší města po trase. Umožní to propojení vysokorychlostní a současné železnice.

Praha (ČTK) – Cena nových pražských bytů na konci loňského roku meziročně vzrostla o 850 korun za metr čtvereční na 147.900 korun. Proti roku 2022 se jich prodalo o 52 procent více, důvodem je ale srovnání se slabými předloňskými prodeji. Celkem se loni v metropoli prodalo 3650 nových bytů, což je druhý nejhorší výsledek od roku 2012, od kterého jsou k dispozici srovnatelná data. Vyplývá to z analýzy developerské společnosti Ekospol, kterou firma poskytla ČTK. Naopak rekordní byla minulý rok nabídka nových pražských bytů. V cenících pražských developerů se jich loni objevilo 4750, uvedla společnost.

„Prodeje nových bytů se loni nepatrně oživily, žádná velká sláva to ale stále není. Důvodem jsou hlavně nedostupné a drahé hypotéky, kdy hypoteční sazba dosáhla historických hodnot a byla až trojnásobná oproti hodnotám o dva a půl roku zpátky. Investoři s vlastními financemi tento výpadek nahradit nedokázali. Problémem byla také dvojciferná inflace a s ní spojené obavy domácností z nejisté ekonomické budoucnosti,“ řekl předseda představenstva Ekospolu Evžen Korec.

Loni skončil předchozí razantní růst cen bytů a na konci roku začaly mezičtvrtletně stagnovat. Jejich cena oproti létu klesla průměrně o 300 korun za metr čtvereční. Ceny nových bytů podle Korce v Praze narazily na svůj strop, a to kvůli drahým stavebním pracím a materiálu, nedostatku volných stavebních pozemků i rekordně drahým hypotékám. Nové byty se tak staly nedostupnými i pro střední třídu.

Prodeje nových bytů v Praze podle analýzy skokově vzrostly v jarních měsících, později se ale příliš nezměnily. Od března až do konce roku se v každém čtvrtletí prodalo srovnatelně bytů, přičemž v tom posledním jich to bylo 1100. To je dvakrát více než ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022. V předminulém roce ale už pražský rezidenční trh zasáhly nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace. Za celý rok 2022 developeři v Praze prodali 2400 nových bytů, což bylo nejméně za posledních 20 let. Jednalo se o stejný počet, jako v dosud nejsilnějším druhém čtvrtletí roku 2021. Meziročně se prodeje v hlavním městě předloni propadly o 63 procent.

Na trhu je momentálně více bytů, než kolik se jich prodá a nabídka tak převyšuje poptávku, uvedla společnost. Oproti konci roku 2021 jich je na prodej dvakrát větší počet. To by podle Korce mělo vést k tomu, že se v letošním roce stanou nové pražské byty opět dostupnějšími.

Z údajů Swiss Life Hypoindexu vyplývá, že průměrná sazba hypoték na počátku ledna klesla z prosincových 6,02 procenta na 5,96 procenta. Pod šestiprocentní hranici se dostala po roce a půl. Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 5,96 procenta v lednu klesla o 117 korun na 22.472 korun. Proti lednu loňského roku se měsíční splátka snížila o více než 800 korun. Ve srovnání s červnem 2022 je však stále téměř o 550 korun vyšší.

Praha (ČTK) – Vizitka Libeňského mostu v Praze a výběr informací o současných opravách pražských mostů (z důvodu havarijní uzavírky Libeňského mostu je zastaven provoz tramvají mezi Palmovkou a Maninami):

Libeňský most

——————-

– Most přes řeku Vltavu, který je vlastně soumostí tvořené šesti mosty, spojuje levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libní. Po proudu řeky je v Praze 16. mostem (včetně nedávno otevřené Štvanické lávky), nachází se v ohbí řeky a je po něm vedena silnice a dvoukolejná tramvajová trať.

– Libeňský most byl otevřen 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Pochází od Pavla Janáka (1882 až 1956), výrazného představitele české meziválečné architektury, a mostního stavitele a inženýra Františka Mencla (1879 až 1960). Stavba mostu byla zahájena na sklonku roku 1924. Jeho předchůdcem byl provizorní dřevěný most (1903), který sloužil na přelomu 19. a 20. století při výstavbě Mostu Legií.

– Most během let několikrát změnil název: Libeňský most (1928 až 1938), Baxův most (1938 až 1940), znovu Libeňský (1940 až 1945), opět Baxův (1945 až 1952), poté Stalingradský most (1952 až 1962) a od 1962 opět Libeňský.

– Samotná mostní konstrukce má délku 370 metrů, spolu se zemní rampou na holešovické straně 780 metrů. Most byl původně nejdelším silničním mostem v Praze. Jeho šířka je 21 metrů. Libeňský most má osm konzolově vyložených schodišť, které jsou spolu s mohutným zábradlím, členěním pilířů a osvětlovacími stožáry z betonu výrazným kubistickým znakem.

– Most je nyní v havarijním stavu, od svého vzniku neprošel žádnou zásadnější opravou. Již delší dobu na něj nesmí těžší auta a tramvaje mohly projíždět jen pomalu a s omezeními. Most byl poškozen i při povodních v roce 2002.

– V roce 2004 se objevil záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit. Odpor odborné i laické veřejnosti vyústil v žádost o prohlášení mostu za kulturní památku. Návrhy podal klub Za starou Prahu či iniciativa Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. Proti bourání se postavila Praha 7 nebo občanská sdružení.

– Kloknerův ústav Českého vysokého učení technického, který je soudněznaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví, most zkoumal s výsledkem, že betonové pilíře jsou poničeny korozí a mechanické vlastnosti betonu jsou nestálé. V prosinci 2017 vedení Prahy oznámilo, že opravu mostu zahájí i v případě, že ministerstvo nerozhodne o tom, že je kulturní památkou. Opravu zastupitelstvo schválilo již v roce 2016. Ministerstvo kultury v únoru 2018 oznámilo, že most mezi kulturní památky nezařadí.

– V lednu 2018 musel být Libeňský most zhruba na měsíc pro automobily a MHD uzavřen a následně podepřen. Pražští radní v dubnu rozhodli, že město most zbourá a postaví nový. Vedení města zdůvodnilo návrh zbourání mostu tím, že výstavba nového bude levnější a rychlejší než oprava. Proti se postavili někteří politici, občanská sdružení i gremiální rada pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), naopak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) zbourání mostu doporučila. Nová koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) se v říjnu 2018 shodla, že má být most opraven.

– Loni v prosinci náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a ředitel Technické správy komunikací (TSK) Jozef Sinčák oznámili, že pražští silničáři budou muset při rekonstrukci Libeňského mostu v jeho části přes Vltavu zbourat větší část, než se původně předpokládalo. Zbudou pilíře, na kterých vznikne replika původního mostu. Důvodem jsou výsledky statických zkoušek. Některé původně plánované postupy pak zakazuje nová evropská legislativa. Cenu oprav, tedy 2,1 miliardy korun, by to podle Sinčáka změnit nemělo. Zcela novou konstrukci bude mít takzvaný inundační most na pravém břehu řeky. Inundační most slouží jako ochrana cesty před povodní.

Významné opravy mostů

———————————

– V současnosti se rekonstruuje železniční Branický most, lidově zvaný „most inteligence“, protože na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence, kteří museli v 50. letech nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Budoval se v letech 1949 až 1955 a železniční doprava na něm byla zahájena 30. května 1964. Rekonstrukce přidá mimo jiné druhou kolej. Oprava mostu mezi stanicemi Radotín a Krč začala již loni v červenci, od té doby je uzavřený také pro pěší. Celkově by rekonstrukce za 2,7 miliardy korun měla trvat 19 měsíců.

– Od roku 2021 se rekonstruuje Barrandovský most, který je nejrozsáhlejší mostní stavbou v Praze. Nejprve byla opravena spodní část mostu, o rok později začaly práce na horní části. Loňská část oprav zahrnovala spolu s pracemi na rampě z ulice K Barrandovu také opravu levé poloviny jižního mostu ve směru ze Smíchova do Braníku. Podle původního harmonogramu měly být opravy dokončené v roce 2025, nyní ale pražští silničáři zvažují, že sloučí následující dvě etapy oprav do jedné, a hotovo by tak mohlo být už v tomto roce.

– Oprava čeká železobetonový Hlávkův most, který je součástí severojižní magistrály a přes Štvanici spojuje Florenc a Holešovice. Otevřen byl v roce 1911, o další části se most rozšířil v letech 1958 až 1962. V posledních letech se dočkal jen nového dlážděného povrchu, celková rekonstrukce ale může začít až poté, co se opravy dočká Libeňský most, přes který povedou některé objízdné trasy.

– Rozsáhlou rekonstrukcí za 1,5 miliardy korun už mezi červencem 2017 a květnem 2020 prošel Negrelliho viadukt. První pražský železniční most přes Vltavu je nejdelším mostem v Praze (1110 metrů) a druhým nejstarším dosud stojícím pražským mostem přes Vltavu (po Karlově mostu). Most byl budován od jara 1846, dokončen roku 1849 a uveden do provozu 1. června 1850.

– V současnosti se staví zcela nový Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a 5 a dokončen bude na podzim 2025. Stavba za téměř 1,1 miliardy korun bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším a budou po něm moci přejet záchranáři. Východní vyústění bude u severního okraje areálu Žlutých lázní a západní poblíž tramvajové zastávky Lihovar.

– Nyní se také intenzivně řeší budoucnost železničního mostu na Výtoni, který v současné podobě slouží od roku 1901. V architektonické soutěži, kterou vyhlásila Správa železnic (SŽ), uspěl návrh nahrazující nynější vrchní část mostu novou konstrukcí. Proti se postavily občanské spolky, Národní památkový ústav či Centrum světového dědictví UNESCO. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni v prosinci řekl, že SŽ bude pokračovat v přípravě nového železničního mostu na Výtoni, který by v ideálním případě mohl být hotov v polovině roku 2028. Stávající památkově chráněnou konstrukci chce přesunout jako lávku pro pěší na jiné místo v Praze, zřejmě do Modřan. Stát bude také jednat s organizací UNESCO.

Olomouc (ČTK) – Pomoc lidem v bytové nouzi nabídne od pondělí nové kontaktní místo pro bydlení, které zřídila radnice v Olomouci. Odborníci příchozím klientům poskytnou poradenství pro bydlení, pomohou vyřídit příspěvek nebo zajistí podání žádosti o nájem městského bytu. ČTK to dnes sdělila mluvčí radnice Radka Štědrá.

Kontaktní místo, které bude vždy v pondělí a ve středu fungovat na Dolním náměstí číslo 8, pomůže lidem řešit jejich problémy související s bydlení. „Často lidé ani nevědí, co v takové situaci dělat, kam se obrátit s žádostí o pomoc nebo radu. Právě na tomto místě by se jim mělo pomoci dostat a jsem rád, že se nám díky evropské dotaci podařilo toto poradenské pracoviště v Olomouci zřídit,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek (ANO).

Proškolení sociální pracovníci zájemcům poskytnou kompletní poradenství v oboru bydlení. „To se týká například informace ohledně sociálních dávek, možností dostupného a sociálního bydlení v našem městě. Poradí ale i s dalšími nesnázemi, například s dluhy na nájemném nebo energiích, nutností najít si nové bydlení nebo při potížích v komunikaci s pronajímatelem nebo sousedy. Budou také přijímat žádosti na sociální byty, povedou pořadník zájemců a budou pro ně vyhledávat vhodné byty,“ uvedla primátorova náměstkyně Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti)

Veselí nad Moravou (Hodonínsko) (ČTK) – Veselí nad Moravou na Hodonínsku chce pokračovat v budování parcel pro rodinné domy v lokalitě Hutník. Město loni na podzim dokončilo několik let trvající první etapu, kdy vzniklo 50 parcel. Prosincové zastupitelstvo schválilo pravidla pro pokračování v navazující oblasti. Projekt je zatím v úvodní fázi, řekla dnes ČTK mluvčí města Olga Svoják.

V lokalitě označované jako RD Hutník II by mělo vzniknout dalších 21 parcel a rodinných domů. „Zastupitelé na prosincovém jednání schválili pravidla pro majetkoprávní vypořádání pozemků, tedy podmínky, které si město stanovilo. Bude se dál jednat s majiteli pozemků o výkupu,“ uvedla Svoják. Důvodů pro výstavbu na Hutníku je podle ní více. „Město zde malou část pozemků vlastní, na hranici tohoto území jsou dotaženy inženýrské sítě a plánuje se zde také vybudování komunikace s napojením na silnici I/54,“ doplnila.

Přeměnu orné půdy pro výstavbu rodinných domů začala radnice plánovat v roce 2013. Stavební práce na první etapě projektu začaly v roce 2019, město dalo za 45 milionů korun vybudovat kompletní technickou a dopravní infrastrukturu. Parcely určené pro výstavbu rodinných domů nabízelo formou veřejné soutěže.

Radnice také dokončuje projekt bytové rezidence Nová tržnice v centru města. Výstavba první sekce o 18 bytech začala na jaře 2021 a trvala rok. V polovině roku 2022 začala výstavba dvou polyfunkčních domů sekce A s devíti byty a sekce B s 15 byty.

Sekce B je hotová od konce loňského roku. „Devět bytů město prodalo a pět pronajalo v několika kolech veřejné soutěže. Jeden je volný a město ho teprve bude nabízet. V této části objektu také vzniklo sedm ordinací. Od letoška jsou tam v provozu tři stomatologické ordinace, tři ortodoncie a jedna zubní hygiena,“ sdělila mluvčí. Budovu A město převezme od zhotovitele příští týden. Vzniklo tam devět bytů, z toho tři jsou prodané a šest zatím volných. V přízemí jsou tři nebytové prostory, kde bude květinářství, kosmetika a zámečnictví.

Veselí nad Moravou leží na jihovýchodě Jihomoravského kraje v těsném sousedství s okresem Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Ve městě žije asi 11.500 obyvatel. Pro letošní rok má schválený rozpočet s příjmy 408 milionů korun a výdaji necelých 390 milionů korun.

Plzeň (ČTK) – Plzeň má 39 nových nájemních bytů za 100 milionů Kč, které vznikly rekonstrukcí tří vchodů domu v Korandově ulici poblíž centra u areálu Škodovky. Loni v září tam město rozšířilo mateřskou školu za 12 milionů Kč. Kolaudace posledních 27 bytů bude příští týden a předání o týden později. Za tři měsíce se začne stavět 18 bytů v Červeném Hrádku, řekla ČTK radní města Světlana Budková (STAN). Plzeň se 180.000 obyvateli teď vlastní 2650 bytů a eviduje 2400 žádostí o městské bydlení.

„Byty v Korandově ulici jsou upravitelné pro bezbariérové bydlení, postavené bez dotací, takže nemusí být pro sociálně slabší, ale nějaké sociální byty tam budou,“ uvedla Budková. Podle šéfa bytového odboru Zdeňka Švarce jde o byty 2+1 a 3+1, určené hlavně pro mladé rodiny, nájemné bude standardní. Vznikly poblíž dříve problémové lokality Plac sousedící s ulicí Plachého.

Letos v dubnu začne město podle Jana Součka z bytového odboru budovat za 70 milionů korun v Červeném Hrádku 18 bytů 1+kk a 2+kk o ploše 30 až 45 metrů čtverečních. Budou sloužit hlavně pro mladé rodiny, seniory a handicapované, součástí bude komunitní místnost s terénní službou. Vzniknou do června 2025 v kulturním domě, kde měl v létě 1989 „proslulý“ projev tehdejší šéf komunistů Miloš Jakeš.

„V Malesicích bude do stejné doby vystavěn Nový Šuferajn s 11 byty, v ulici Průkopníků v Křimicích 14 nových bytů do září 2026, 17 bytů vznikne i v Kreuzmannově ulici na Zátiší,“ uvedl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti).

Plzeň chce do konce roku 2026 zvýšit počet městských nájemních bytů o 304. Zrekonstruuje 160 svých bytů, jejichž technický stav neumožňuje pronájem, a postaví 144 nových bytů, dalších 401 bytů pak rozestaví či alespoň pro ně zajistí projekt, řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková. Do rekonstrukcí a výstavby dá město stovky milionů korun. Podle Budkové půjde o bydlení pro seniory, matky samoživitelky, mladé rodiny a lidi s handicapem. „Nejvíce nových bytů vznikne na Světovaru, kde připravujeme stavbu bloku domů se 40 a 34 byty, zejména 1+kk a 2+kk,“ řekla. První blok „A5“ má mít podle ní v květnu projekt a poté začne město v soutěži hledat dodavatele. Stavba by mohla začít v letošním roce, hotovo má být nejpozději do června 2026, druhý blok „E“ do prosince 2026.

Opozice z ODS téměř při každém jednání zastupitelstva vyzývá vedení města k tomu, aby začalo podnikat kroky k výstavbě bytů a navázalo na rozpracované projekty z minulého volebního období, kdy se podle opozice vytipovala vhodná místa pro 400 bytů a připravily studie. Současné vedení města složené z ANO, Pirátů, STAN a PRO Plzeň uvádí, že materiály nebyly připravené kvalitně. „Postrádám koncepci dostupného bydlení, kterou se v předešlých letech město řídilo,“ uvedl už dříve šéf klubu ODS, TOP 09 a KDU-ČSL David Šlouf.

Praha (ČTK) – Česká republika musí zrychlit tempo renovací budov, aby dosáhla energetické účinnosti a dekarbonizace požadované evropskými směrnicemi. Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Směrnice o energetické účinnosti a o obnovitelných zdrojích se po schválení Evropským parlamentem proti předešlým požadavkům zpřísnily. V reakci na ně vláda v říjnu přijala takzvaný klimaticko-energetický plán, který počítá ještě s ambicióznějšími cíli. K efektivnějšímu plnění plánu by mělo přispět rozšíření stávajících výzev na čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) ministerstva životního prostředí (MŽP).

„Je potřeba přizpůsobit obce, města a volnou přírodu měnícímu se klimatu a s tím spojenou větší vlnou veder či intenzivnějšími vlnami srážek. Důležitá tak je kombinace úspor a instalace obnovitelných zdrojů pro výrobu elektrické a tepelné energie. Ta funguje na rodinných domech a je ji potřeba rozšířit do segmentu bytových domů, veřejných budov a kanceláří,“ uvedl Hladík.

Ročně projde komplexní renovací procento budov. Po schválení klimaticko-energetického plánu by podíl renovací měl činit tři procenta. Evropská směrnice o energetické účinnosti požaduje snížení spotřeby energie v budovách nejméně o 1,9 procenta ročně. Zároveň by na jejím základě měla EU od roku 2024 zvyšovat účinnost a dosahovat takových úspor, aby celková konečná spotřeba energie klesala průměrně o 1,5 procenta ročně. Původní plán počítal s hodnotou 0,8 procenta. Do roku 2030 by se měla spotřeba snížit o 11,7 procenta proti hodnotám, které unie pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety.

Klimaticko-energetický plán dále reaguje také na směrnici o obnovitelných zdrojích. Podle té by EU měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Pravidla se po schválení v Evropském parlamentu zpřísnila ze závazku 32 procent. Směrnice zároveň požaduje snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent a zvyšování energetické účinnosti nejméně kvalitních stávajících budov. Plán proto počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla podpořit zejména solární a větrná energetika a v delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika.

MŽP poskytne od února žadatelům o dotace z programu Oprav dům po babičce výhodnější 3,5procentní úvěr. Tento krok je podle Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí, „první vlaštovkou“, která by měla učinit dotace na renovace domů dostupnějším.

Standardní program NZÚ podporuje všechny kategorie zateplování, je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Na rozdíl od programu Oprav dům po babičce získají lidé peníze po realizaci opatření. U obou podpor na rodinné domy platí, že domácnosti mohou získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření. O peníze mohou žádat osoby, společenstva vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva nebo obce.