Štítek: Čtk

Slavičín (Zlínsko) (ČTK) – Starostové města Slavičína na Zlínsku a nedalekých obcí Pitín a Hostětín na Uherskohradišťsku usilují o vznik cyklostezky, která by spojila okresy a povodí řek Olšava a Vlára. Příprava je zatím na začátku, nejdřív přijde na řadu zadání prověřovací studie, sdělil dnes ČTK starosta Slavičína Tomáš Chmela (STAN). Starostové v pondělí podepsali smlouvu o společném postupu a spolupráci. Příprava může trvat dva až tři roky, finanční odhad nákladů je 100 až 150 milionů korun, radnice se budou snažit získat dotace, řekl ČTK Chmela.

„Cyklostezku vnímám jako velkou výzvu a také ambiciózní záměr krajského významu, který město Slavičín rádo podpoří,“ uvedl Chmela. Osmikilometrová trasa spojí Slavičín s obcemi ve směru, kudy mohou nyní cyklisté využít pouze silnici v náročném terénu, navíc s hustým provozem.

Nový úsek cyklostezky napojí Slavičín na cyklostezku vedoucí z Bojkovic do Záhorovic, také se oblast napojí na síť cyklostezek, které vedou ze Slavičína směrem na Luhačovice a Valašské Klobouky a cyklostezku Bevlava, také do Šanova, odkud je možné po cyklostezce dojet až do slovenské Horné Súče. Úsek Slavičín – Pitín – Hostětín bude podle plánu kopírovat Vlárskou dráhu. Díky tomu by měl být terén snazší, trasa by měla být vhodná i pro méně zdatné cyklisty či rodiny s dětmi.

„Na tomto projektu oceňuji především spolupráci obcí. Cyklostezka by usnadnila cestu dětí do školy v Pitíně, navíc by zpropagovala Vlárskou dráhu. Zároveň je však nutné, aby organicky zapadla do krajiny a nenarušila její ráz,“ uvedl starosta Pitína Michal Vrba (nez). „Jako rodič považuji novou cyklostezku za důležitou hlavně z hlediska zvýšení bezpečnosti v dopravě a doufám, že se ji podaří zrealizovat v rozumném časovém horizontu,“ uvedl starosta Hostětína Daniel Šenkeřík (nez.). Podle starostů bude proces náročný především kvůli nutnosti vykoupit velké množství pozemků od soukromých majitelů.

Kamenice (u Prahy) (ČTK) – Kamenice u Prahy nesouhlasí s případnou dražbou zámku Štiřín a navrhuje společný projekt se státem, který by zajistil další budoucnost areálu. V části zámku by mohly být ordinace a školka, zbytek by mohl dál využívat stát pro jednání politiků či například jako ozdravovnu. Vyplývá to z otevřeného dopisu, který poslal starosta Kamenice Pavel Čermák (nez.) ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). Podle Čermáka Stanjura v reakci na otevřený dopis nabídl starostovi schůzku na 1. února, ministerstvo financí termín schůzky potvrdilo.

Zámek nedávno převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových od ministerstva zahraničí, které areál nepotřebuje. Podle dosavadních informací o něj žádná státní instituce neprojevila zájem. Čermák uvedl, že nedává smysl prodávat majetek, do nějž stát investoval miliardy korun. V dopise Stanjurovi, který podepsaly i některé známé osobnosti, například porodník Antonín Pařízek či sportovní moderátor Petr Svěcený, varoval, že podle některých zdrojů se zámku snaží zmocnit skupina napojená na Rusko a provozovatel kasina.

Podle starosty by zámek mohl být využit ku prospěchu místních lidí, ale i státu. Kamenice by část objektů využila na lékařské ordinace, které v kraji chybí, a část areálu na předškolní zařízení. Se svými partnery by převzala veškeré náklady za provoz areálu tak, aby stát již nemusel investovat do údržby ani korunu. „Zároveň by stát neztratil možnost areál zámku dál využívat, například jako ozdravovnu pro vojáky, veterány, policisty nebo hasiče, pro jednání ministerstev, vlády či pro mezinárodní konference,“ dodal Čermák.

Ministerstvo financí na dotaz ČTK potvrdilo, že schůzka Stanjury s Čermákem je naplánována na 1. února. „K dalším podrobnostem se v tuto chvíli MF vyjadřovat nebude,“ uvedlo.

V minulosti se mluvilo o prodeji areálu, jenž zahrnuje také golfové hřiště a rybníky, několikrát. V době, když byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), se tyto úvahy objevovaly kvůli úsporným opatřením. Privatizaci později navrhoval ještě jako ministr financí Andrej Babiš (ANO). Následně, když zastával funkci premiéra, od záměru ustoupil se zdůvodněním, že počet akcí pořádaných na Štiříně značně vzrostl a je navíc otevřen celoročně veřejnosti. Na konci předminulého volebního období Sněmovny nakonec neuspěla snaha převést zákonem zřizovatelskou funkci příspěvkové organizace Zámek Štiřín z ministerstva zahraničí na Sněmovnu, byť měla podporu většiny poslanců.

Praha (ČTK) – Zvýšení daně z nemovitostí, které platí od začátku roku, se do konečných cen nájmů v bytech promítne minimálně. V bytě o rozloze 60 metrů čtverečních by roční navýšení mělo činit od 200 do 800 korun v závislosti na lokalitě. V procentuálním vyjádření to může znamenat zvýšení nájmů v rozmezí od 0,5 do jednoho procenta. ČTK to sdělili zástupci Asociace nájemné bydlení (ANB). Důvodem pro minimální navýšení nájmů je podle nich to, že pronajímatelé nebudou ochotni akceptovat zvýšení daně z nemovitosti jako svůj čistý náklad. Dalším důvodem může být také to, že většina obcí ke zvýšení daně u rezidenčních nemovitostí po 1. lednu nepřistoupila.

„Je pravda, že nastavení daně z nemovitosti patřilo v České republice ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa k nejnižším. V tomto ohledu lze považovat její zvýšení za férové. Dlouho se o této možnosti mluvilo a lze říct, že všichni na trhu s bydlením s jejím zvýšením počítají. Je potřeba si ovšem uvědomit, že u nájemních bytů je daň z nemovitosti pro majitele náklad, který se zcela jistě projeví v ceně nájmu,“ uvedl viceprezident ANB a ředitel Správy investic a nemovitostí Jakub Vysocký.

Sazba daně z nemovitosti se od nového roku zvýšila až o 80 procent. Zároveň se pro výpočet daně zavádí inflační koeficient, který v příštích letech zohlední vývoj cenové hladiny. Schválený konsolidační balíček, jehož je zvýšení daně z nemovitostí součástí, také mění zdanění některých druhů pozemků. Například majitelé některých garáží kvůli tomu budou muset v lednu podat daňové přiznání. Zákon také dává obcím možnost daň z nemovitosti na svém území snížit, když mohou nově uplatnit i místní koeficient v rozmezí 0,5 až 0,9. Pokud žádný koeficient nestanoví, počítá se jeho hodnota jako jedna.

Podle údajů Finanční správy zvýšení daně z nemovitosti pomocí místního koeficientu letos využilo víc obcí než loni. Letos si koeficient nestanovilo 5416 obcí, včetně měst a městských částí, loni jich bylo o 67 víc. Žádná obec nevyužila možnost daň z nemovitosti pomocí místního koeficientu snížit. Podle zástupkyně komunikace Svazu měst a obcí Alexandry Kockové se ale ještě na podzim minulého roku většina obcí nerozhodla zvyšovat daň z nemovitostí u rezidenčních nemovitostí. Nebyly si totiž jisté, jak by zvýšení mohlo obyvatele finančně zatížit. Řada obcí ale zvýšila místní koeficient u komerčních ploch. Vzhledem k tomu, že zákon platí teprve od Nového roku, podle Kockové zatím nejsou k dispozici žádné informace, zda obce ke zvýšení daně z nemovitostí u rezidenčních budov do budoucna přistoupí.

Z analýzy realitního portálu UlovDomov.cz vyplývá, že ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku činil průměrný nájem v ČR 16.576 korun, mezičtvrtletně i meziročně klesl o čtyři procenta. Ceny za pronájem meziročně vzrostly v nejvíce případech o jedno až šest procent. Některé dispozice bytů, případně byty v některých krajských městech, z průměru ale vybočovaly.

Praha (ČTK) – Pražští silničáři při přípravných pracích letošních oprav Barrandovského mostu vymění ložiska severní části soumostí ve směru z Braníku na Smíchov. Při výměně bude částečně omezen provoz. Práce začnou v pátek 19. ledna a po etapách potrvají do 11. února. Vyplývá to z informací zveřejněných na magistrátním webu opravujeme.to. Řidiči mají podle webu počítat se zdržením do deseti minut. Technická správa komunikací (TSK) na letošek plánuje další, třetí fázi kompletní opravy Barrandovského mostu. Kdy oprava začne a dokdy potrvá, zatím nebylo rozhodnuto.

„V průběhu výměny ložisek bude most přizvedáván a přes mostní závěry budou položené provizorní přejízdné prahy,“ píše se na stránkách.

Práce jsou rozděleny do několika fází. První se uskuteční po dvě noci, a sice od 19. do 21. ledna, a to vždy od 22:00 do 05:00, kdy silničáři na smíchovské straně mostu budou montovat a následně demontovat takzvaně přejízdné prahy. Výměna ložisek se uskuteční 20. ledna od 05:00 do 22:00.

Na Barrandovském mostě bude uzavřen pravý jízdní pruh ve směru na Smíchov a část pravého pruhu ve směru na Barrandov. Auta pojedou v místě uzavírky ve dvou provizorních jízdních pruzích ve směru na Smíchov a v jednom jízdním pruhu ve směru na Barrandov.

Na branické straně budou silničáři pracovat od 9. do 11. února, kdy budou opět prahy montovat a demontovat vždy v noci a výměnu ložisek uskuteční 10. února ve stejné časy jako na smíchovské straně. Při pracích v Braníku bude doprava vedena na příjezdu z Jižní spojky na most ve dvou provizorních jízdních pruzích. Na nájezdové rampě z Modřanské ulice na most bude uzavřen pravý jízdní pruh a auta pojedou v levém jízdním pruhu.

Práce souvisejí s chystanou letošní opravou Barrandovského mostu. Letos má TSK naplánovánu třetí etapu oprav ze čtyř. Loni a předloni byla opravena část soumostí ve směru ze Smíchova do Braníku. Letos se bude pracovat na severní části mostu ve směru na Smíchov. TSK nyní zvažuje, že sloučí následující dvě etapy oprav mostu do jedné. To by znamenalo, že by dělníci letos stihli udělat všechny práce naplánované na roky 2024 a 2025. Rozhodnutí má padnout tento měsíc.

Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce stavby je rozložená do několika let, vždy trvá jen část roku. Práce vyjdou za celé období na 594,5 milionu korun.

Ústí nad Labem (ČTK) – Správní budova bývalých Schichtových závodů v Ústí nad Labem se stala zapsanou kulturní památkou. Informovalo o tom ústecké územní pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Vlastník tak nemůže s objektem libovolně zacházet. Před rokem zboural část přilehlých staveb v areálu, který byl před druhou světovou válkou jedním z největších evropských drogisticko-potravinářských závodů.

Ke všem stavebním pracím, které by chtěl majitel provádět, potřebuje stanovisko úřadu. Odborné vyjádření poskytují památkáři. „Nemůže tedy s budovou dělat, co chce. Na druhou stranu není nijak omezeno využívání stavby a také může naopak majitel žádat o dotaci na případné opravy,“ řekl ČTK Tomáš Brož z ústeckého pracoviště NPÚ. Zbourat budovu nelze bez toho, aniž by prohlášení za kulturní památku bylo zrušeno. Za nezákonnou demolici může odbor státní památkové péče dát firmě pokutu. Vyjádření vlastníka se ČTK pokouší získat.

Památková ochrana se týká části s reprezentativní vstupní halou, hlavním schodištěm, kanceláří ředitele a sálem, kde se v minulosti konala celá řada kulturních a společenských akcí. Správní budova Schichtových závodů ve čtvrti Střekov byla postavena na počátku 20. století ve stylu art-deco. Podnik před druhou světovou válkou představoval největší drogisticko-potravinářský areál v Evropě a dotčená budova sloužila jako reprezentativní sídlo koncernu s pobočkami ve všech zemích bývalé habsburské monarchie a později i v Německu.

Od roku 1929, kdy Schichtové s konkurenty z Nizozemska a Velké Británie spoluzaložili dodnes existující nadnárodní korporát Unilever, sloužil jako centrála pro střední a východní Evropu. Firma s tradicí od roku 1848 proslula coby výrobce legendárního mýdla s jelenem, kosmetiky Elida, rostlinného tuku Ceres aj.

Ústečtí historici, obyvatelé či bývalí primátoři vyzvali před chystanou demolicí vedení města, aby se pokusilo o záchranu stavby. Primátor Petr Nedvědický (ANO) tehdy řekl, že město nemá na odkup ani následnou opravu peníze. Zájem o odkup projevil loni v březnu Ústecký kraj. „Bohužel se jednání neposunula nikam, majitel s námi přerušil kontakty,“ řekl dnes ČTK krajský radní Tomáš Rieger (ODS). Primátor dnes na dotaz ČTK odpověděl, že město budovu v současné době nevnímá jako rozvojovou investici. „Nepředpokládám, že bychom si to chtěli koupit,“ doplnil. O případném nákupu by podle něj rozhodovalo zastupitelstvo.

Česká Lípa (ČTK) – Česká Lípa představí příští týden veřejnosti všech 48 návrhů, které město dostalo v architektonické soutěži na novou knihovnu. Ocenění získalo sedm návrhů, zvítězil ten z pražského studia mh architects atelier, není ale zatím rozhodnuto, zda se bude stavět právě podle něj. S definitivním rozhodnutím chce vedení města počkat na reakce obyvatel. ČTK to řekla starostka Jitka Volfová (ANO). Všechny návrhy si mohou lidé prohlédnout od 17. do 25. ledna na výstavě v Kulturním domě Crystal.

O soutěž byl velký zájem, své návrhy do ní poslaly nejen ateliéry z Česka, ale také ze Slovenska, Polska, Španělska a Velké Británie. „Hodnocení probíhalo dva dny, vybrat mezi tolika návrhy nebylo vůbec jednoduché, nakonec jsme se však na výsledku jednomyslně shodli. Jsem velmi zvědavá, jak se budou návrhy líbit občanům. Jedná se o významnou stavbu, která město přijde na desítky milionů korun, je proto důležité, abychom znali názor veřejnosti,“ doplnila Volfová.

Současná knihovna na náměstí T. G. Masaryka už potřebám nevyhovuje, není bezbariérová a není technicky možné ji zásadně upravit. Zastupitelé proto loni v únoru rozhodli o výstavbě nové budovy. Knihovna by měla proměnit dnes zanedbané a opomíjené místo v centru České Lípy, město ji chce postavit v proluce na Jeřábkově náměstí. Do nové budovy proto museli architekti zakomponovat objekty 158 a 159, které tam zbyly po částečné demolici hostince.

Předností vítězného návrhu studia mh architects atelier je podle Volfové efektivní řešení celé budovy, jak z hlediska ekonomických nákladů na výstavbu, tak i z hlediska budoucího provozu. Budova je moderní, ale respektuje historické centrum města, počítá se zelenou střechou a rozlehlou terasou, kterou by mohli využívat návštěvníci knihovny. Bonusem je možnost efektivního hospodaření s dešťovou vodou, jednoduše je také navržena proměna části Jeřábkova náměstí, kde je nyní parkoviště.

Knihovna by měla podle starostky plnit funkci přirozeného centra setkávání. Kromě oddělení pro čtenáře všech věkových kategorií tam bude i prostor pro menší kulturní akce a výstavy, počítačová učebna nebo kavárna, součástí zadání byla i úprava Jeřábkova náměstí. Náklady radnice odhaduje na 210 milionů korun. Cílem soutěže bylo podle Volfové náklady ověřit tak, aby město mělo představu o budoucím financování. Stavba podle ní nezačne dřív než za pět nebo šest let, na nákladný projekt chce radnice získat dotace.

Přehled oceněných návrhů:

Zdroj: Česká Lípa

Praha (ČTK) – Zvýšení daně z nemovitosti pomocí takzvaného místního koeficientu letos využilo víc obcí než loni. Letos si koeficient nestanovilo 5416 obcí, včetně měst a městských částí, loni jich bylo o 67 víc. Žádná obec nevyužila možnost daň z nemovitosti pomocí místního koeficientu snížit, což od letoška zákon nově umožňuje. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla Finanční správa. Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, loni se na ní vybralo 12,45 miliardy korun.

Obce si mohou stanovit místní koeficient pro všechny nemovité věci na území celé obce, nebo jen pro všechny nemovitosti na území jednotlivé části obce. Do loňského roku mohl být místní koeficient v rozmezí 1,1 až pět s přesností na jedno desetinné místo. Vládní konsolidační balíček platný od letošního roku umožnil obcím sazbu daně i snižovat tím, že nastaví místní koeficient v rozmezí 0,5 až 0,9. Pokud žádný koeficient nestanoví, počítá se jeho hodnota jako jedna.

Možnost snížení sazby daně pomocí místního koeficientu se obcím otevřela v souvislosti s tím, že se základní koeficient daně z nemovitosti platný celostátně zvýšil o 80 procent. V dalších letech by se sazba daně měla také upravovat pomocí inflačního koeficientu.

Daň z nemovitosti se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanovený podle velikosti obce, a případně místním koeficientem.

Loni se na dani z nemovitosti vybralo 12,45 miliardy korun, proti roku 2022 se výběr zvýšil o 33 milionů korun, vyplývá z údajů ministerstva financí. Letošní zvýšení základního koeficientu daně povede k většímu inkasu, obcím se ale úměrně sníží příjmy, které mají z daní z příjmu fyzických a právnických osob a z daně z přidané hodnoty.

Konečným termínem pro podání daně z nemovitých věcí je 31. leden. Termín zaplacení daně z nemovitých věcí nebo první splátky končí 31. května. Daňové přiznání k dani z nemovitosti se podává jednou, a to po pořízení nemovitosti nebo v případě změny. Změna místního koeficientu není důvodem k podání přiznání, správce daně to sám zohlední při výpočtu daně.

Letos se povinnost podat přiznání dotkne asi 100.000 lidí navíc kvůli legislativním změnám. Týkat se to bude například některých majitelů garáží, kteří je tak mají zapsané v katastru, ale za tímto účelem je nevyužívali. Kompletní přehled změn a toho, koho se povinnost podat přiznání bude týkat, zveřejnila Finanční správa v závěru loňského roku.

Daň z nemovitosti je splatná do konce května, v případě jejího rozdělení je druhá splátka do konce listopadu. Pokud celková daňová povinnost u jednoho správce daně činí méně než 30 korun, daň se neplatí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 korun.

Místní koeficienty v obcích 2024

Počet parcel, na které byl stanoven místní koeficient

Počet katastrálních území, na kterých byl stanoven místní koeficient

Zdroj: Finanční správa

Praha (ČTK) – Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku činil průměrný nájem v České republice 16.576 korun, mezičtvrtletně i meziročně klesl o čtyři procenta. Změny v nájemném se ale liší podle dispozic a lokalit, ve kterých se byty nachází. Nejvyšší nájem byl tradičně v Praze. Vyplývá to z analýzy portálu UlovDomov.cz, kterou má ČTK k dispozici. V roce 2022 byly ceny nájmů nižší a nahoru je zvedala menší dostupnost vlastnického bydlení.

Ceny za pronájem meziročně narostly v nejvíce případech o jedno až šest procent. Některé dispozice bytů, případně byty v některých krajských městech, z průměru ale vybočovala. „Analýza ukázala konkrétně v Praze růst od jednoho do osmi procent. V absolutních číslech se tedy bavíme o navýšení cen od 340 do 1490 korun. Z průměru zde vyčnívá osmiprocentní meziroční růst u dispozice 2+kk, což si vysvětlujeme značnou oblíbeností této dispozice. Cenový růst nájmů, který se loni odehrál nejčastěji v řádech stovek korun, nepovažuji za nijak dramatický,“ uvedl výkonný ředitel UlovDomov.cz Michal Hrbatý.

Za pronájem bytu 2+kk v hlavním městě lidé aktuálně zaplatí 20.300 korun. Na začátku podzimu to bylo 19.150 korun. Jednopokojový byt vychází zhruba na 14.500 korun a třípokojový mezi 25.000 až 29.000 korunami. Cena se podle analýzy mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím u některých dispozic i snížila. Konkrétně u dispozice 3+1 o čtyři procenta a u dispozice 1+kk o procento.

V Brně byl podle analýzy vývoj obdobný. Meziročně pronájmy zdražily od dvou do devíti procent, pokles cen zaznamenaly dispozice 1+1 a 3+1. V Ostravě si lze byt 2+kk pronajmout za zhruba 11.300 korun. Ostravské byty na zkoumaném vzorku meziročně také zdražovaly, ale mezičtvrtletně nájmy spíše stagnovaly.

Rozdíl při porovnání měsíční platby za nájem se splátkami hypotéky při aktuálních sazbách a cenách za metr čtvereční je podle analýzy stejný jako na začátku podzimu. Za koupi bytu v Praze po rekonstrukci a v dobrém stavu, by cena za metr čtvereční činila podle analýzy kolem 122.000 korun. Splátka 90 procent hypotéky sjednané na 30 let při průměrné nabídkové úrokové sazbě 6,25 procent ročně by u bytu o rozloze 60 metrů čtverečních vycházela kolem 40.500 Kč. Platba za nájem na podzim vycházela dvakrát levněji než splátka úvěru bytu koupeného na úvěr. Z údajů Swiss Life Hypoindexu vyplývá, že průměrná sazba hypoték na počátku ledna klesla z prosincových 6,02 procenta na 5,96 procenta.

„Souhra faktů, kdy hypotéky v průběhu loňska nestihly zlevnit a například starší byty už naopak mírně zdražovaly, vedla u menších úvěrů k nárůstu měsíční splátky v řádu desítek korun. U větších úvěrů nad pět milionů korun už pak šlo o nárůst splátky o stovky korun, což prakticky dorovnalo pohyb cen nájmů a index tak zůstal na podobných hodnotách, jako tomu bylo na začátku podzimu,“ dodal Hrbatý.

Index UlovDomov.cz nezohledňuje vstupní náklady na úvěr ani to, že bydlení v nájmu neznamená ukládání peněz do vlastního majetku. Podle indexu se náklady na vlastní a nájemní bydlení aktuálně nejvíce přiblížily v Ostravě.

UlovDomov.cz provozuje inzertní portál zaměřený na pronájmy. Momentálně spravuje soukromým majitelům 2800 nemovitostí v hodnotě přesahující 18 miliard korun. Je členem skupiny Miton vedle projektů jako Glami, Bonami, Twisto a Qerko.

Ceny nájemního bydlení ve velkých městech za 4. čtvrtletí 2023 (v Kč):

Zdroj: UlovDomov.cz

Meziroční srovnání nájemného ve 4. kvartálu 2023 a 4. kvartálu 2022 (v Kč):

Zdroj: UlovDomov.cz

Srovnání nájemného ve 4. kvartálu 2023 s 3. kvartálem 2023 (v Kč):

Zdroj: UlovDomov.cz

Praha (ČTK) – Prahou vlastněná Technická správa komunikací (TSK) zahájí výběr dodavatele pro vybudování promenády s parkem, kterou město plánuje na místě zrušené železniční trati mezi Vršovicemi a Zahradním Městem. Vypsání tendru budou předcházet takzvané předběžné tržní konzultace, kde se zástupci TSK setkají s dodavateli, kteří projeví o účast v tendru zájem. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí TSK Barbora Lišková.

Zájemci o účast v tendru se podle Liškové mohou do 29. ledna hlásit o účast na setkání, které se uskuteční 30. ledna. „Cílem setkání bude zejména získání konstruktivní zpětné vazby dodavatelů k představeným informacím o zakázce a řízení,“ uvedla.

Původní železniční trať přes Strašnice zanikla koncem roku 2020 po vybudování nového koridoru se zastávkami Eden a Zahradní Město. Město pro vybudování takzvané drážní promenády loni získalo územní rozhodnutí. Na místě bývalé trati má vzniknout odpočinková oblast se zelení a pěší a cyklistické spojení v délce přes čtyři kilometry.

Promenádu budou podle dřívějších informací tvořit dva pásy, jeden čtyři metry široký pro cyklisty a bruslaře a druhý se šířkou 3,2 metru pro pěší. Mezi nimi bude necelý metr zeleně, tartanu nebo původních kolejí. Na promenádě zůstanou i další železniční prvky, například části kolejiště a návěstidel, historický kamenný podchod z 19. století, nýtovaný most z roku 1918 nebo části zrušené zastávky Praha – Strašnice.

Součástí korza mají být tři lávky, a to u nové železniční zastávky v Edenu, u ulice V Korytech a největší přes Průběžnou ulici. Na promenádě a v okolním parku město plánuje několik míst určených pro trávení volného času, například u Botiče, u sídliště Vlasta, u Edenu na místě zrušené zastávky Strašnice nebo u výhledu na Zahradní Město.

Olomouc (ČTK) – Základní stavební výroba v Olomouckém kraji loni od ledna do září meziročně vrostla o 2,6 procenta na 5,599 miliardy korun. Ve srovnání s ostatními kraji ale byla čtvrtá nejnižší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Za celý rok 2022 základní stavební výroba v kraji díky vyšší intenzitě pozemního stavitelství meziročně vzrostla zhruba o čtvrtinu na 7,863 miliardy korun.

V Olomouckém kraji se za prvních devět měsíců loňského roku zvýšila hodnota inženýrského i pozemního stavitelství. Hodnota pozemního stavitelství, do kterého patří stavba bytových a nebytových budov, od ledna do září meziročně vzrostla o 1,9 procenta na 3,268 miliardy korun. U inženýrského stavitelství statistici zaznamenali nárůst hodnoty o 1,7 procenta na 2,174 miliardy korun. Inženýrské stavitelství zahrnuje výstavbu a změny na dopravních stavbách, telekomunikačních, elektrických a potrubních vedeních, stavbách pro průmyslové účely a ostatních inženýrských dílech.

V celém Česku hodnota základní stavební výroby za tři čtvrtletí loňského roku vzrostla o 7,9 procenta na 166,318 miliardy korun. Pokles vykázaly dva kraje. Nejvyšší hodnotu stavební výroby vykázala Praha, a to 72,627 miliardy korun.