Štítek: Čtk

Pardubice (ČTK) – Pardubický pivovar, v němž skončila výroba loni v březnu, má zájemce o odkup. Za budovy a pozemky nabízí investiční společnost přes 186 milionů korun bez DPH. Prodej musí schválit valná hromada. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu společnosti Pardubický pivovar, která bude ve čtvrtek 8. února a kterou má ČTK k dispozici.

Nejvyšší nabídku k odkupu podala Conseq Funds investiční společnost, konkrétně 186,2 milionu korun bez DPH. Pardubický pivovar vlastní společnost Pivovary Staropramen, k prodeji se zatím vyjadřovat nebude.

„Valná hromada společnosti Pardubický pivovar, a.s. je plánovaná na 8. února tohoto roku. Bližší podrobnosti ohledně dalšího vývoje poskytneme s ohledem na akcionáře až po jejím konání,“ uvedla tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Na programu valné hromady je také prodej ochranných známek a receptur pivovaru a k tomu movité věci, které firma Pardubický pivovar ještě vlastní. Pivovary Staropramen za známky a receptury chtějí zaplatit 42 milionů korun bez DPH. Za movité věci je navržená cena necelých sedm milionů korun bez DPH.

Pardubický pivovar přestal vařit pivo 31. března 2023. Majoritním vlastníkem firmy je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Výroba tam skončila kvůli pandemi a vypuknutí války na Ukrajině. Pivovaru se nedařilo uskutečnit výrobní a obchodní plány. Část pardubické produkce převzal pivovar Ostravar, který skupina vlastní.

Výrobní část byla po březnu zakonzervována, v administrativní budově dál sídlilo vedení firmy a ostraha. Funguje pivovarská restaurace, kterou má v nájmu externí provozovatel.

Mezi zájemci o koupi nemovitostí nebylo město Pardubice. „Už od začátku zaznělo, že očekávají hodnotu kolem 200 milionů korun, což by pro město bylo náročné. Kupovat takto rozsáhlý areál, de facto brownfield, s tím, že nemáme dořešené jiné, by nedávalo úplně smysl,“ řekl ČTK primátor Jan Nadrchal (ANO).

Územní plán v areálu pivovaru umožňuje lehkou výrobu. Návrh nového územního plánu, který město chce schválit, tam dovolí smíšené městské území, což by mohly být byty nebo komerční prostory.

„Je tam podmínka zachování historické části pivovaru, té vstupní budovy, která rozvoj trochu omezuje. Věřím, že jakmile investor přijde s návrhem, co tam bude, určitě se s městem spojí jako s klíčovým partnerem,“ dodal Nadrchal.

Město v území vlastní pozemky před pivovarem, kde je parkoviště u bytových domů. „Měli jsme na to předkupní právo, koupili jsme to od pivovaru. Je to veřejný prostor, bylo správné získat ho do majetku,“ řekl Nadrchal.

Celé území se nejspíš významně promění. Z jedné strany je bývalá továrna Prokop a z druhé bývalý lihovar, obě továrny jsou zbourané a investoři tam připravují své projekty, obchodní zóny, hotel, byty, uvedl Nadrchal.

„Celé území ohraničené sídlištěm Závodu Míru a Palackého třídou je obrovskou přestavbovou plochou, kde vznikne de facto nová velká čtvrť. Budeme to dál sledovat, budeme to určitě hlídat,“ řekl Nadrchal.

Branná (Šumpersko) (ČTK) – Dvě desítky rodinných domů plánuje postavit společnost MSB Real Invest v Branné na Šumpersku, která je oblíbeným rekreačním místem v Jeseníkách. Firma svůj developerský záměr nazvaný Rezidence Goldenstein zaslala do systému posuzování vlivu projektů na životní prostředí EIA. Pokud společnost získá všechna potřebná povolení, chce stavbu domů zahájit letos a dokončit v závěru roku 2027. ČTK dnes informaci získala z databáze EIA. Branná je malá obec s asi 280 obyvateli.

Plánovaná obytná zóna s 20 rodinnými domy má v Branné vzniknout na svahu ležícím naproti lyžařskému areálu. Součástí projektu je vybudování 67 parkovacích stání, obslužné komunikace, zpevněných ploch a přípojek inženýrských sítí. Rodinné domy budou určeny pro bydlení nebo rekreační účely čtyř až pětičlenných rodin.

„Stavby budou typického horského stylu s použitím tradičních materiálů a technologií. Domy budou plně zapadat do okolní původní i nové výstavby,“ stojí v oznámení. Návrh počítá se stavbou roubených domů se sedlovými střechami. V případě podsklepených budov budou jejich suterény obloženy kamenem. Zastavěná plocha každého rodinného domu má činit 130 metrů čtverečních, užitná plocha 310 metrů čtverečních a kolem domu budou zpevněné plochy o rozloze 95 metrů čtverečních.

Projekt si vyžádá zábor 7200 metrů čtverečních zemědělské půdy. Celková plocha obytné zóny činí 2,9 hektaru, přičemž tři čtvrtiny budou nadále tvořit plochy se zelení. Pozemky pro stavbu rodinných domů jsou nyní převážně zatravněné a slouží jako pastviny. Po biologických průzkumech v roce 2023 odborníci investorovi doporučili redukovat předchozí výrazně rozsáhlejší podobu záměru a ponechat biologicky cenné části území bez zásahu, což firma zohlednila.

Do hledáčku developerů se před časem dostala i sousední Ostružná. Společnosti Domoplan a MyResorts tam do stavby horského střediska Lesní stráně investují téměř půl miliardy korun. Součástí projektu na místě bývalého rekreačního zařízení mezi Ostružnou a Ramzovou je pětihvězdičkový hotel, pět desítek apartmánů a přírodní wellness centrum, jehož část bude přímo v lese. Projekt má být dokončen ve třetím čtvrtletí 2025.

Valašské Meziříčí (Vsetínsko) (ČTK) – Radnice ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku dala za posledních devět let 80 milionů korun do obnovy svého bytového fondu. Letos bude město v opravách pokračovat, sdělil dnes ČTK mluvčí radnice Jakub Mikuš. Město vlastní 421 bytů, zejména o velikosti 1+0 až 2+1.

„Často se ozývají hlasy, že město nestaví nové byty. Je třeba si ale uvědomit, jak velký máme bytový fond a jaké generuje náklady nejen na běžnou údržbu, ale také rekonstrukce. Nemůžeme totiž stavět nové byty, aniž bychom neopravovali ty stávající,“ uvedl místostarosta Petr Nachtmann (ODS).

Radnice má plán obnovy bytového fondu. „V rámci oprav letos počítáme s náklady bezmála šest milionů korun například na výměnu oken v bytových domech v ulici Václavkova či opravu sociálního zařízení bytového domu v ulici Tolstého. Další výdaje samozřejmě generuje samotná správa bytového fondu včetně služeb,“ uvedl Nachtmann.

V průměru město vydá nad rámec běžných oprav asi deset milionů korun ročně na opravy většího rozsahu či investice. „Za posledních devět let, tedy od roku 2015, se bavíme o částce 80 milionů korun. Jako město samozřejmě inkasujeme také nájemné, které by letos mohlo přesáhnout 15 milionů. Tyto peníze však zpětně investujeme právě do oprav a modernizace našich bytových domů a bytů samotných,“ uvedl starosta Robert Stržínek (ANO). „Máme zpracován plán nezbytných investic a oprav většího rozsahu, který kalkuluje s náklady zhruba 100 milionů korun. Bavíme se například o rekonstrukcích původních bytových jader, sociálních zařízení, balkonů, oken či výtahů,“ uvedl starosta.

Radnice připravuje také, i ve spolupráci se soukromými investory, bytovou výstavbu. „V nejbližších letech by mělo v našem městě vzniknout přes 400 nových bytů a více než 100 rodinných či řadových domů. Už v roce 2025 bychom chtěli začít s přestavbou bývalého internátu sklářské školy na bytový dům Valmez – K1 s 32 novými moderními nájemními byty zejména pro rodiny s malými dětmi,“ uvedl Stržínek.

Olomouc (ČTK) – Olomoucká radnice připravuje stavbu malé hokejové haly v sousedství zimního stadionu, která tam nahradí starou, několik let nevyužívanou budovu s plochou pro bruslení. Projekční kancelář už připravila studii malé haly a radnice chce letos na projekt získat stavební povolení. Na sociálních sítích to oznámil primátorův náměstek Miloslav Tichý (ANO). Nová malá hala s ledovou plochou má sloužit zejména pro tréninky a zápasy hokejové mládeže, bruslení základních a mateřských škol i veřejnosti a pro tréninky krasobruslařů a sledge hokejistů.

Přípravou stavby malé hokejové haly v Hynaisově ulici pověřilo radní loni v červnu městské zastupitelstvo. „Studii připravila projekční kancelář AS Project, která se specializuje na projekty menších hokejových hal. Čeká ji ještě projednání v komisích a začátkem února bychom měli rozhodnout a zahájit projekční práce. Cílem je mít letos stavební povolení a příští rok chceme zahájit výstavbu,“ uvedl Tichý.

Malá hala bude podle Tichého splňovat technické normy juniorské ligy, podmínky hokejové akademie Českého svazu ledního hokeje a standardy Národní sportovní agentury. „Nová malá hala bude navržena tak, aby mohla být propojena s přestavěnou velkou halou, nebo fungovala samostatně a umožnila využít plochu dnešního areálu pro polyfunkční výstavbu a kvalitní veřejné plochy,“ uvedl primátorův náměstek Tomáš Pejpek (ProOlomouc).

Město podle Tichého malou halu s tréninkovou ledovou plochou potřebuje. „Olomouc je dnes jediné extraligové město, které druhou ledovou plochou nedisponuje. Kvůli tomu také hokejový klub přišel o licenci na mládežnickou hokejovou akademii. Nová stavba nahradí současnou, již dlouhá léta nevyužívanou malou halu, která je nyní určena k demolici,“ řekl Tichý.

Radnice zároveň jedná s developerskou skupinou Redstone o stavbě a provozování pětipodlažní multifunkční haly v plánované městské čtvrti u Velkomoravské ulice. Hala by měla sloužit i pro lední hokej. Městu se totiž nepodařilo uvést v život vlastní projekt na nové zařízení poskytující zázemí pro sport a kulturu, které chtělo vybudovat na místě nynějšího zimního stadionu. Záměr společnosti Redstone si vyžádá investici 1,85 miliardy korun. Financování stavby chce zajistit developer, na placení provozu haly by se měla 30 let podílet radnice. Počáteční roční příspěvek města na provoz haly má činit 37 milionů korun.

Praha (ČTK) – Národní památkový ústav (NPÚ) a Česká komora architektů (ČKA) se dnes dohodly na spolupráci při architektonických soutěžích. Požadavky památkářů by si podle memoranda měli zadavatelé tendrů vyžádat už při přípravě soutěží. Památkáři by také mohli být v porotách tendrů. Vyplývá to ze společné tiskové zprávy NPÚ a ČKA. Podle komory architektů je cílem dohody předejít následnému zpochybnění už vyhlášených soutěží památkáři. Loni se uskutečnila soutěž na návrh úprav nové odbavovací haly hlavního nádraží v Praze a jejího okolí. Po vyhlášení vítězného návrhu ale ministerstvo kultury uvedlo, že hala je kulturní památkou. Vyhlašovatelé soutěže zapsání haly mezi památky kritizovali.

Představitelé památkářů a architektů dnes nejmenovali žádné konkrétní tendry, které je vedly k uzavření memoranda. „Iniciovali jsme jednání s paní generální ředitelkou NPÚ na základě několika zpochybnění architektonických soutěží po jejich vyhlášení odbornými pracovišti NPÚ a dospěli k řešení, které by takovému postupu mělo zabránit,“ sdělil předseda ČKA Jan Kasl. Účastníci soutěží musí podle něj dostat jasné zadání již v soutěžních podmínkách, aby nedocházelo k „plýtvání tvůrčí energií“ a změnám už úspěšných návrhů.

„Je naší snahou, aby si zadavatelé architektonických soutěží už při jejich přípravě vyžádali požadavky památkové péče, které následně budou součástí soutěžních podmínek,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. ČKA podle ní pak doporučí účast památkářů jako odborných znalců nebo členů poroty v tendrech dotýkajících se památek. Kromě užší spolupráce památkářů a architektů se memorandum zaměřuje také na školení o přípravě a průběhu architektonických soutěží a školení porotců.

Soutěž na novou podobu pražského hlavního nádraží a jeho okolí loni vypsaly státní Správa železnic, pražský magistrát a Dopravní podnik hlavního města Prahy. V mezinárodní soutěži uspěl návrh kodaňského studia Henning Larsen Architects. Dominantním prvkem návrhu je velká dřevěná konstrukce, které se má klenout nad novou odbavovací halou a má zmizet velká část haly. Návrh byl představen na konci listopadu. Ministerstvo kultury však vzápětí oznámilo, že nová odbavovací hala nádraží, která by podle návrhu měla být částečně zbourána, je kulturní památkou. Do té doby v památkovém katalogu uvedena nebyla.

Vyhlašovatelé soutěže poté vydali prohlášení, ve kterém označili jednání památkářů za nestandardní a budící dojem účelovosti. NPÚ popřel, že by zapsal odbavovací halu nádraží do katalogu kulturních památek účelově v souvislosti s návrhem úprav nádraží. O památkách podle ústavu rozhoduje ministerstvo kultury, podle kterého se na novou halu vztahuje památková ochrana secesní Fantovy budovy, protože je hala její přístavbou.

Zlín (ČTK) – Oprava fasády Baťova mrakodrapu v centru Zlína je u konce. Demontáž lešení, které bylo kvůli rekonstrukci kolem celé budovy, by měla v závislosti na počasí trvat nejdéle do konce března. Terasa v 16. etáži však bude pro návštěvníky částečně otevřena už od 1. února, sdělila dnes ČTK mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková. Krajský úřad společně s finančním úřadem v mrakodrapu sídlí.

Druhá etapa obnovy mrakodrapu začala loni na konci května, práce skončily v prosinci. Investorem akce, která se týkala zejména opravy poškozené fasády a dalších venkovních částí budovy, byl Zlínský kraj. Náklady byly 69 milionů korun, z toho 21 milionů pokryje evropská dotace.

Dělníci na budově obnovili břízolitové omítky a poškozené cihelné pásky nahradili novými. K ukotvení cihelných pásků použili více než 22.000 ocelových trnů. „Pracovali také na opravě hydroizolační vrstvy a výměně oplechování střešních konstrukcí. Došlo rovněž k revizi, revitalizaci a statickému zajištění konstrukce pojízdné lávky a opravě vlajkových stožárů na střeše, stejně jako nezbytné opravě vnějších částí oken a výměně parapetů,“ uvedla mluvčí.

Poškození budovy nebylo podle hejtmana Radima Holiše (ANO) na první pohled viditelné, ale bylo značné. „Místy byla fasáda ve velmi špatném stavu a hrozilo její uvolnění. Opravu nebylo možné odkládat. Budova úřadu musí být bezpečná jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky a turisty, kteří sem přicházejí,“ uvedl hejtman.

Kvůli rekonstrukci bylo třeba postavit kolem celé budovy lešení. Stavělo se tři měsíce a jeho výměra byla téměř 20.000 metrů čtverečních,vážilo 250 tun. „Oprava byla rovněž specifická v tom, že všechny postupy musely být konzultovány a odsouhlaseny Národním památkovým ústavem (NPÚ) v Kroměříži. To mělo významný vliv nejen na druh použitých materiálů, ale také například na to, že na fasádě bylo nutné vytvořit patinu, aby odpovídala době vzniku budovy, byla zachována její autenticita a současně nebyla dotčena její historická hodnota, která je z pohledu NPÚ velmi významná a jedinečná,“ uvedla mluvčí.

Do konce demontáže lešení bude zavřený vchod do budovy z třídy Tomáše Bati. Lidé mohou využívat druhý vstup, z ulice J. A. Bati. „Terasu budovy v 16. etáži částečně otevřeme od 1. února s tím, že ještě před zahájením hlavní turistické sezony provedeme doplňující práce, například nátěry zábradlí nebo čištění dlažby,“ uvedla ředitelka krajského úřadu Jitka Hlavačková. V lednu bude ještě omezená provozní doba kavárny v 16. etáži, otevřena je pouze ve všední dny od 08:00 do 16:00. Od února bude kavárna otevřená v běžném režimu, tedy denně do 18:00.

Loňské práce navazovaly na první fázi oprav, kterou kraj dokončil v roce 2019. Tehdy se v budově zrekonstruovala rozvodna nízkého napětí, byl opravený páternoster, vyměněny rychlovýtahy, dělaly se také stavební úpravy vstupu ve druhé etáži. Obnovené byly také podlahy ve třetí etáži, modernizovaly se expozice ve druhé, osmé a 16. etáži. Baťův mrakodrap nechal ve 30. letech minulého století postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka jako nové sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Se svojí výškou 77,5 metru byl v době svého vzniku nejvyšší budovou ve střední Evropě. V letech 2003 až 2004 prošla budova rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí. Od té doby tam sídlí krajský a finanční úřad.

Brno (ČTK) – Dětský hospic Dům pro Julii, který město začalo budovat v srpnu 2022, bude stavebně dokončený začátkem dubna. Termín se proti původnímu předpokladu o pár měsíců protáhl, při stavbě se objevilo několik komplikací. Brněnští radní dnes souhlasili s prodloužením prací a s úpravami týkajícími se poskytnutí dotace, řekla novinářům primátorka Markéta Vaňková (ODS). Kolaudaci a předání provozovateli město očekává do konce května.

Hospic vzniká v blízkosti domova pro seniory na Kociánce. Stavba měla trvat 15 měsíců. Objevilo se však několik komplikací, které ji zpozdily. Například při provádění zemních prací dělníci našli skládku komunálního odpadu, který bylo nutné vytěžit a odborně zlikvidovat. „Další problémy se vyskytly záhy. Nevhodné nestabilní podloží muselo být odtěženo a odvezeno na skládku a následně se začalo pracovat na základech domu. Poté se naštěstí vše rozběhlo, jak mělo,“ uvedla Vaňková.

Nyní stavební firma dokončuje opláštění domu modřínovými biodeskami, uvnitř pracovníci pokládají podlahové krytiny, montují světla, vypínače a zásuvky a kompletují vybavení hygienického zázemí. Rovněž zapojují bazénovou technologii a vybavení dalších odborných terapií, které budou využívat klienti hospice.

Jakmile to počasí dovolí, stavbaři začnou s terénními úpravami. Vybudují nové chodníky, cesty, parkoviště a součástí prací budou i sadové úpravy. „Součástí Domu pro Julii je také pochozí střecha, která zcela zapadne do okolního prostředí, protože budova je zapuštěna do svahu. Ve vnitřním nádvoří bude klidová zóna s jezírkem a vegetací. Tady budou moci trávit čas klienti a jejich rodiny. Hospic bude mít deset samostatných pokojů a zázemí pro rodiny. Jeho jedinečnost tkví ve spojení sociálních a zdravotních služeb, které jsou nutné pro péči o nevyléčitelně nemocné děti a mladistvé,“ doplnila Vaňková.

Celkové náklady na stavbu jsou 176 milionů korun bez daně, dotace má pokrýt 92 milionů korun.

Praha (ČTK) – Poslanec TOP 09 Ondřej Kolář dnes představil návrh obecného zákona, který má umožnit zabavení ruského majetku v České republice. Postaven je na vyvlastnění za náhradu. Kolář novinářům ve Sněmovně řekl, že zákon má 11 paragrafů a Rusko v něm zmíněno neví. Na jeho základě, by ale bylo možné vyvlastnit majetek státu, kdyby vláda seznala, že páchá škody, a to za náhradu. Tuto cestu má Kolář za odpovídající postavení Česka jako právního státu. Návrh podle něj navazuje na kroky, které už Česko proti Rusku po jeho útoku na Ukrajinu učinilo.

„Byl bych rád, kdyby Evropská unie našla řešení aplikovatelné v každé z členských zemí. Čekat na to, bude trvat hrozně dlouho. Ne všechny státy EU tento problém sdílí,“ uvedl Kolář. Samostatné kroky proti Rusku, které už téměř před dvěma lety napadlo Ukrajinu, podle něj připravují Estonsko a Lotyšsko. Čím více impulzů bude EU mít, tím snáze pochopí, že je to třeba řešit, konstatoval. S návrhem už seznámil ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake ČTK sdělil, že Lipavský se nad návrhem s Kolářem sejde v následujících týdnech. „V tuto chvíli návrh studují právníci ministerstva zahraničních věcí,“ uvedl.

Politolog Vladimír Votápek, který s Kolářem na návrhu spolupracoval, na tiskové konferenci konstatoval, že otázka peněz, které by Rusko dostalo za vyvlastněné majetky náhradou, byla pro autory návrhu dilematem. Bylo by je podle něj ale možné například zmrazit. Podle dalšího ze spoluautorů zákona Michaela Žantovského by bylo možné při vyvlastňování argumentovat tím, do jaké míry má být proces doprovázen náhradou, pokud byl majetek Moskvou získán v nerovném postavení okupovaného Československa.

Podle Žantovského by Česko přijetím zákona vydalo signál, že co provedl Kreml, je absolutně nepřípustné, a je proto třeba kroků krajně neobvyklých.

Vláda podle Koláře učinila proti Rusku už řadu opatření, návrh jeho autoři považují za další logický krok tak, aby nebylo zmrazení ruských majetků v Česku definitivním řešením. Votápek hovořil o materiálu jako o kompromisu, bylo by podle něj možné zákon rozšířit i na věci nemovité, například letadla. Jakou hodnotu majetky Ruska v ČR mají, nechtěl Kolář odhadovat.

Liberec (ČTK) – Liberecký kraj vyhlásí na stavbu nové zdravotnické školy v Liberci architektonicko-urbanistickou soutěž. Na mimořádném jednání o tom rozhodli krajští radní. Dvoukolová otevřená soutěž má přinést projektové a ideové řešení rozvoje školního areálu v Jablonecké ulici u sídliště Broumovská, kam by se zdravotnická škola měla přestěhovat z nevyhovujících prostor v Kostelní ulici. Náklady na stavbu nové školy odhadli projektanti na 760 milionů korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí kraje Filip Trdla.

Současná Střední zdravotnická škola v Liberci funguje v historické budově bývalé církevní školy v centru města s nevyhovující kapacitou a v dalších asi pěti budovách, které jsou většinou pronajaté, uvedl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). „Vzhledem k velkým investicím do krajského zdravotnictví budeme potřebovat i vzdělaný a motivovaný střední zdravotnický personál, a i proto potřebujeme novou budovu s větší kapacitou v docházkové vzdálenosti od Krajské nemocnice Liberec,“ doplnil. V současné budově navíc není prostor pro rozvoj.

Podle hejtmanova náměstka Zbyňka Miklíka (Piráti) bude soutěž dvoukolová. „V prvním kole budou posuzovány návrhy anonymně, do druhého kola postoupí maximálně šest návrhů. Celková částka na odměny a náhrady výloh účastníkům soutěže činí 4,2 milionu korun. Za první místo v první fázi soutěže se stanovila cena ve výši jednoho milionu, pak postupně klesá,“ řekl Miklík. Výstavba školy bude jen první etapou projektu, záměr počítá také se stavbou internátu a venkovního sportoviště.

Aktuálně studuje podle hejtmana na střední a vyšší odborné zdravotnické škole v Liberci do 400 studentů, v novém areálu by se kapacita mohla zvýšit až o polovinu. Kraj počítá s výstavbou moderního energeticky soběstačného areálu v pasivním standardu. V minulých letech kraj prověřoval podle Půty i další možnosti, kam školu z nevyhovujících prostor pronajatých od města přesunout. Využít zvažoval budovu bývalého Skloexportu nebo některou z uvolněných budov krajské nemocnice, kde se staví nový pavilon. „Z pohledu předělání na školu to ale není ideální,“ dodal.

Zdravotnické obory jsou podle Půty pro kraj prioritou, výstavba nové školy v Liberci tak není jediným projektem. V Turnově na Semilsku se pracuje na novém centru odborného vzdělávání zaměřeném na zdravotnictví a sociální služby. Rekonstrukce a dostavba střední zdravotnické školy v Turnově přijde kraj na více než 50 milionů korun. Budova střední školy dostane další patro s pěti učebnami pro odbornou výuku, které zatím v Turnově chybějí. Stavba nové školy v Liberci by měla podle předběžných plánů začít v roce 2026.

Český Krumlov (ČTK) – Český Krumlov chystá protipovodňová opatření na řece Polečnice. Má čtyři varianty, do konce února vybere jednu, kterou rozpracuje. Město o tom dnes informovalo na facebookovém profilu. Koryto chce radnice upravit ještě v tomto volebním období. Investice, na níž by se mělo podílet nejen město, bude za desítky až stovky milionů korun, řekl ČTK již dříve starosta Alexandr Nogrády (ANO). Polečnice není regulovaná, v posledních letech způsobila při záplavách škody hlavně ve sportovních areálech.

Vedení města považuje Polečnici z pohledu povodní za největší riziko pro městský majetek, pro dopravu ve Chvalšinské ulici a hlavně kvůli obyvatelům. Polečnice není regulovaná, je rychlá, hladina se při deštích do povodňového stavu zvedne za několik hodin, jak uvedli radní. Proto hledají, jak území trvale ochránit třeba i před padesátiletou vodou. „Nechtěl bych budovat dvoumetrové betonové stěny. Uměl bych si představit v jednom místě vytvoření průtokového kanálu a místo držení vody mezi zdmi vést vodu přes bus stop zpět do koryta řeky,“ řekl starosta. Bus stopy jsou placená parkoviště pro zájezdové autobusy.

Architektonicko – inženýrská poradenská společnost Sweco zpracovala čtyři varianty. Návrhy počítají nejen s vyčištěním a prohloubením koryta, ale i s rozšířením toku v místech za grafitovým dolem. Zástupci města, spolku Přátelé vod a pětilisté růže a firmy Sweco dnes opatření probírali.

Povodně nejvíc zasáhly město v roce 2002, a to kvůli Vltavě. Škody po nich byly téměř 396 milionů korun, velká voda nejvíc poškodila stavby. Škody na svém majetku vyčíslilo město téměř na 100 milionů, informovala již dříve ČTK mluvčí radnice Petra Nestávalová.

V roce 2007 navázalo město spolupráci s Povodím Vltavy ohledně protipovodňových opatřeních na Vltavě. Je rozšířené koryto, dělníci také přestavěli jez u Jelení lávky. Práce, které zaplatilo Povodí Vltavy, stály téměř 150 milionů Kč.

Při záplavách v roce 2002 byl průtok ve Vltavě městem 420 metrů krychlových za vteřinu. Původně nebyl Krumlov chráněný ani proti jednoleté vodě. Teď koryto pojme 230 metrů krychlových za vteřinu, což odpovídá pětileté vodě.

Záplavy ohrožovaly město naposledy na přelomu loňského a letošního roku. V Českém Krumlově dnes ráno klesla hladina Vltavy téměř po čtyřech týdnech pod hranici povodňových stupňů. Ovlivnil to snížený odtok z lipenské přehrady. Nyní je výška řeky v Českém Krumlově 183 centimetrů. Dlouhou dobu se však po deštích a tání sněhu držela na třetím povodňovém stupni, kdy byla hladina až o 40 centimetrů výše. Vyplývá to z webu Českého hydrometeorologického ústavu.

Město na začátku ledna dalo na některá riziková místa kolem řeky asi 1000 pytlů s pískem. Voda ale větší škody nezpůsobila, zaplavila jen sklepy některých domů.

Český Krumlov, v němž žije asi 13.000 lidí, má letos schodkový rozpočet s příjmy 554,2 milionu a výdaji 598,4 milionu Kč. Schodek 44,1 milionu pokryje z dříve ušetřených peněz.