Štítek: Čtk

Líně (Plzeňsko) (ČTK) – Plzeňský kraj nebude dál pracovat na změně zásad územního rozvoje číslo 5. Podle ní se mělo zrušit letiště Líně u Plzně a měl tam vzniknout podnikatelský park, což schválila vláda v červenci 2022. Koncern Volkswagen (VW) tak mohl připravovat továrnu na baterie do elektroaut za 120 miliard Kč. VW ale loni v listopadu Líně odmítl a armáda si ponechala letiště. Kraj už půl roku připravuje změnu zásad územního rozvoje číslo 6, tedy územního rozvoje celého kraje. Do nich zanese požadavky armády, jež je musí specifikovat. Po dnešní schůzce prezidenta Petra Pavla se zástupci armády a Letecké záchranné služby Líně to ČTK řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

Změna zásad územního rozvoje číslo 5, na níž kvůli VW pracoval kraj s ministerstvem průmyslu, už nemá podle Špotáka pro kraj význam. „Zrušíme ji, aby se v ní už nepokračovalo. V únoru to půjde do rady a v dubnu do zastupitelstva,“ uvedl. Podle něj tak už nehrozí zrušení letiště, ale zároveň se nezmenší plocha pro průmyslu,jež má v dosud platných zásadách asi 700 hektarů. Starostové okolních obcí při jednání o továrně VW 1,5 roku požadovali, aby plocha pro průmysl měla do 280 hektarů.

Změna zásad územního rozvoje číslo 6, jejíž zpracování bude trvat dva až 2,5 roku, se podle hejtmana dělá kompletně pro celý kraj a bude respektovat požadavky obcí. „Armáda si mezitím vydefinuje, co v Líních přesně chce a co bude využívat. Mají obrysy, jež představili prezidentovi v Líních – podpůrné logistické centrum pro naši armádu a NATO, leteckou záchranku a základnu aktivních záloh, ale nemají technické řešení, co k tomu všechno potřebují. Takže pro armádu je lepší variantou, že se zapojí do změny číslo 6,“ řekl Špoták. Práce na změně, do níž se může přihlásit kdokoliv, už byly podle hejtmana zahájené před půl rokem. Teď se vybírá její zpracovatel, uvedl.

Kraj podle hejtmana na konkrétní specifikace armády nepospíchá. „Mají čas, já nevím, i 1,5 roku, protože tahle velká změna bude trvat opravdu dva až 2,5 roku, vyjadřuje se k ní řada orgánů,“ řekl.

Hejtman dále uvedl, že kraj ani armáda nemusí čekat na to, až vláda zruší své loňské červencového usnesení vlády o strategickém podnikatelském parku. „To usnesení k ničemu nepotřebujeme. Ke vzniku strategické zóny by vláda potřebovala změnu zásad územního rozvoje číslo 5, kterou rušíme,“ uvedl. Mohl by sice vzniknout podnikatelský park na celých 700 hektarech, ale k tomu by byl podle Špotáka nutný souhlas vlastníků pozemků – ministerstva obrany a obce. Pořád platí původní zásady, v nichž je 700 hektarů pro průmysl. „Předpokládám, že armáda řekne, že v Líních žádný průmysl nechce, tedy ani v okolí letiště. Pokud ho tam bude chtít, tak my ho tam zachováme,“ řekl.

Hejtman dodal, že není jasné, zda bude armáda provozovat Leteckou záchrannou službu Líně i po roce 2028, dokdy má smlouvu s ministerstvem zdravotnictví. „Závisí to na koncepci ministerstva zdravotnictví, jestli bude chtít, aby ji armáda dále provozovala,“ řekl. Prezident podle Špotáka dnes podpořil kraj, Plzeň a další města, aby armáda létala v Líních i po roce 2028. „Máme s nimi desítky let výborných zkušeností, nechceme, aby tam létal někdo jiný,“ řekl Špoták.

Pavel dnes v Plzni řekl, že záležitost Líní je uzavřená rozhodnutím VW. Letiště zůstává majetkem resortu obrany, bude ho dál využívat armáda a letecká záchranka.

Praha (ČTK) – Ke zrychlení komerční a individuální výstavby v Česku by přispěla revize několika současných norem, jako jsou zákon o oceňování majetku či takzvaný liniový zákon. Zároveň by se ČR měla ve změnách zákonů spojených s výstavbou inspirovat Německem a Rakouskem a začít ponechávat větší zodpovědnost na lidech. Doporučila to Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve svých 37 opatřeních, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky.

Podle NERV je současný stav bydlení v ČR neuspokojivý. V budoucnu lze podle poradního orgánu očekávat vytěsňování soukromých investic v důsledku realizace velkých infrastrukturních projektů, což vyvolává tlak na ceny bytů. Aby například nastala významná změna dostupnosti v Praze, bylo by třeba v ní postavit alespoň 50.000 nových bytů. Zatímco přibývají noví obyvatelé, současný bytový fond podle ekonomické rady stárne a staré bytové domy se pomaleji uvolňují. Do stavebnictví se pak negativně promítá nedostatek pracovních síl a vysokoškolských absolventů stavebních oborů. Zkrácením stavebního řízení z průměrných deseti let na rok by se mohla snížit cena bytu až o 15.000 korun za metr čtvereční.

Ke zrychlení výstavby by podle NERV mohla přispět změna zákona o oceňování majetku. Norma nastavuje obecná kritéria a zásady týkající se oceňování a slouží především jako kontrola, zda cena není sjednaná za spekulativně nízkou cenu. Podle NERV ale momentálně zohledňuje pouze současný stav majetku, nikoliv jeho možný potenciál do budoucna. Pro nákupčí a prodejce je tak často složité domluvit se na odpovídající ceně. Možností by tak podle NERV bylo uzákonit možnost odkupu půdy až za osminásobek odhadované ceny, jako tomu je u liniového zákona.

I tento zákon by ale podle NERV měl projít změnou. Liniový zákon slouží k odejmutí pozemků nebo staveb potřebných pro uskutečnění důležitých infrastrukturních prvků, jako jsou dálnice nebo elektronické komunikace. Zákon připouští možnost výkupu za osminásobek odhadované ceny určitým subjektům. Mezi ty ale nepatří například města a obce a organizace, jako například Správa železnic, od nich pak některé pozemky mohou odkoupit pouze za základní odhadovanou cenu.

NERV doporučuje také snížit ochranné pásmo, ve kterém se dá v obcích stavět, z 50 na 20 metrů či zjednodušit proces povolení kácení stromů s možností náhradní výsadby.

Vyšší atraktivitu pro investory do výstavby a dostupnější bydlení by také podle NERV pomohlo zkopírovat normy z Rakouska či Německa a zároveň méně regulovat a dávat více odpovědnosti lidem. Změnit by se měly například požární předpisy, které prodražují výstavbu někdy až o deset procent a mohou někdy limitovat počet bytů na patro. Uvolnit by se ale mohly také normy spojené s nabíjením elektromobilů ve veřejných garážích či snížit minimum na výstavbu parkovacích míst za každý nový byt. Změnit by se měly také normy spojené s osluněním vnitřních prostor. Byty, které nesplňují tyto normy, jsou často kolaudovány jako ateliéry, ale jejich majitelé podle NERV stejně tyto normy obcházejí a využívají jednotky k bydlení.

Národní ekonomická rada vlády je odborným poradním orgánem kabinetu. Její členové především z řad ekonomů mají navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost.

Brno (ČTK) – První byty v areálu Nové Zbrojovky, kde staví městskou čtvrť developer CPI Property Group, by měly jít do prodeje letos v létě. Developerská společnost dokončuje administrativní budovu označenou D4 a halu pro prodejní a servisní centrum automobilky Tesla. Zároveň má platná povolení pro dalších 110.000 čtverečních metrů zastavěné plochy a pracuje na podkladech pro další etapu. ČTK to řekl ředitel projektu Nová Zbrojovka z CPI Miroslav Pekník.

„Aktuálně vyjednáváme o obsazení administrativní budovy D4 s 10.500 čtverečními metry plochy a máme několik zájemců. Mezi dalšími 110.000 čtverečními metry zastavěné plochy, na kterou máme povolení, jsou další administrativní budovy, ale také 500 bytů k prodeji a 150 nájemních bytů, i nějaké obchodní jednotky nebo jednotky určené pro sport. Na podzim by mělo otevřít prodejní a servisní centrum amerického výrobce elektromobilů v části, která k původní Zbrojovce přiléhá, ale pozemky jsme koupili od soukromého vlastníka,“ doplnil Pekník.

Otevření nového prodejního a servisního centra Tesla, které bude druhé v České republice, bylo oznámeno na brněnském představení nového modelu Tesla X v Nové Zbrojovce loni na podzim. Automobilka má zatím v areálu prodejní stánek, kde nabízí testovací jízdy.

„Plánování první fáze výstavby je dokončené, povolovací procesy jsou hotové. Výstavbu bytových domů jsme v loňském roce pozastavili kvůli situaci na trhu a vysokým úrokovým sazbám. Pokud víme, aktuálně je na trhu v Brně připraveno 1600 bytů, což je přibližně roční zásoba. Očekáváme ale další snížení úrokových sazeb, které by mohlo oživit poptávku po bydlení v druhé polovině letošního roku,“ uvedl Pekník.

Doplnil, že v současnosti vznikají speciální prodejní stránky. Byty v Nové Zbrojovce by měly mít srovnatelnou cenu za čtvereční metr jako ostatní projekty novostaveb v Brně, tedy okolo 130.000 korun, CPI Property Group je však chce vybavit ve vyšším standardu.

Společnost plánuje jako součást první fáze stavbu 150 nájemních bytů, které bude sama spravovat. Zahajuje také povolovací procesy pro druhou etapu. „Začátek stavby druhé fáze je závislý na dokončení stavby protipovodňových opatření, které jsou v režii města, město zároveň řeší napojení ulic Šámalova a Markéty Kuncové a také na stavbě mostu. Po dokončení těchto staveb přibližně za tři roky se území Zbrojovky otevře a bude možné plynule navázat se stavbou druhé fáze,“ dodal ředitel projektu Nová Zbrojovka.

Nová Zbrojovka je vznikající čtvrť v brněnských Židenicích o rozloze 22 hektarů. Regenerace území někdejší továrny Zbrojovka má trvat zhruba do roku 2033 a bude stát kolem 22 miliard korun. Součástí projektu je 2500 bytů a 300.000 metrů čtverečních kancelářských a komerčních ploch. Kromě kanceláří a bytů v areálu bude náměstí, kulturní centrum, multifunkční sportovní hala, škola a školka. Demoliční práce v areálu začaly v roce 2017.

Svitavy (ČTK) – Obyvatelé obcí na Svitavsku, které mají vhodné podmínky pro fungování větrných elektráren, s jejich případnou výstavbou většinou souhlasí. Vyplývá to z výsledků výzkumu, který platil ČEZ a který se v listopadu uskutečnil ve městě Svitavy a deseti okolních vesnicích na vzorku 579 respondentů starších 18 let. Nejvyšší podpora je v obcích, v jejichž blízkosti se již větrné elektrárny nacházejí. Lokality na Svitavsku si k výstavbě větrníků vytipovala společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Náklady na průzkum platila firma, uskutečnil ho Ústav geoniky Akademie věd ČR, otázky připomínkovali i zástupci obcí.

Podle výzkumu, jehož výsledky ČTK poskytla mluvčí Svitav Kateřina Kotasová, by v souhrnu 59 procent respondentů souhlasilo s výstavbou větrných elektráren na území vlastní obce, pokud by tím jejich obec získala finanční příjem pro svůj rozvoj, a 62 procent by souhlasilo s projektem výstavby na území okolních obcí, kdyby z nich jejich domovská radnice měla příjem. Nesouhlas s výstavbou v katastru vlastní obce vyjádřilo 23 procent dotazovaných, 18 procent zaujalo neutrální postoj. Ve všech obcích byl podíl obyvatel, kteří by souhlasili s výstavbou větrných elektráren vyšší než podíl těch, kteří by s ní nesouhlasili.

Hlavními motivačními faktory souhlasu s projekty se ukázaly být vnímání přínosu větrných elektráren pro ochranu klimatu, přispívání k energetické nezávislosti a finanční příjem do rozpočtu obcí. Naopak hlavními důvody, proč by část dotázaných s projekty nesouhlasila, je obava z negativního vlivu elektráren na krajinu a z hluku. Významně vyšší míra přijetí projektů byla v obcích, v jejichž blízkosti již větrné elektrárny jsou, například v Pohledech, by je akceptovalo 75 procent a v Dětřichově 77 procent lidí. Podle autorů výzkumu lze v této souvislosti mluvit o takzvaném efektu familiarizace, kdy se díky dlouholeté osobní zkušenosti obyvatel s větrnými elektrárnami v blízkém okolí odbourávají původní obavy z možných negativních dopadů, lidé si zvyknou na elektrárny jako na běžnou součást okolní krajiny a vnímají spíš jejich pozitivní přínosy.

Výzkum uskutečnil Ústav geoniky Akademie věd ČR formou dotazníkového šetření provedeného přímým dotazováním v terénu a v domácnostech respondentů za pomoci vyškolených tazatelů. Výběr dotazovaných byl založen na kvótním výběru. Cílem bylo zmapovat postoje obyvatel k využívání větrných elektráren v kontextu energetické bezpečnosti, analyzovat rozdíly ve vnímání pozitivních a negativních dopadů větrných elektráren na životní prostředí a kvalitu života mezi různými skupinami obyvatel a zjistit míru místního přijetí potenciálních projektů větrných elektráren v daném území.

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje chce na Svitavsku a Orlickoústecku vybudovat deset až 20 větrných elektráren. Výsledky průzkumu budou podkladem pro budoucí kvalifikované rozhodování zastupitelů jednotlivých obcí o souhlasu se záměry. Zastupitelé Svitav se budou výzkumem a dalším postupem města zabývat na svém zasedání 29. ledna. Podle starosty Davida Šimka (Sdružení pro město Svitavy) by měla vzniknout pracovní skupina složená ze všech zástupců politických subjektů zastupitelstva, která by jednala s potenciálními investory o podmínkách možné spolupráce.

O výstavbu větrných elektráren na Svitavsku, Orlickoústecku a Chrudimsku mají zájem i další firmy. Obyvatelé Krouny na Chrudimsku v referendu s výstavbou větrné elektrárny na svém katastru souhlasili. Plánovaný větrník má mít výkon až 6,5 megawattu. Firma PV Consulting za to nabízí Krouně ročně do obecní pokladny 1,95 milionu korun. Zároveň přislíbila, že bude obyvatelům poskytovat levnější elektřinu, v průměru by měli ročně uspořit 11.600 korun oproti současným účtům. Nabídka je na 20 let. Příznivý byl i výsledek plebiscitu v Anenské Studánce na Orlickoústecku, kde chce vyrábět energii z větru společnost NOHO Energy. Pro obec by to znamenalo dlouhodobé benefity. U obce již několik větrníků stojí, před 15 lety je tam vybudovala společnost S&M CZ.

Kroměříž (ČTK) – Kroměřížská radnice zveřejnila přehled veřejných zakázek, které plánuje vyhlásit v letošním roce. Plán je k dispozici na webových stránkách města. V dnešní tiskové zprávě to uvedl mluvčí radnice Jan Vondrášek.

Město poprvé ke zveřejnění plánu zakázek přistoupilo loni. „Jelikož se tento krok osvědčil, činíme tak i letos. Firmy, které se budou chtít o zakázky ucházet, se mohou na výběrové řízení s předstihem připravit,“ řekl starosta Tomáš Opatrný (ANO).

Kroměříž tímto krokem podle něj kromě vyšší transparentnosti úřadu sleduje také snahu o úspory. „Pokud budou uchazeči o veřejnou zakázku dobře připravení, mohou nabídnout nižší cenu a město tím ušetří,“ doplnil starosta. Stručný přehled zahrnuje název zakázky, její předpokládanou hodnotu, odhadovaný termín vyhlášení zakázky a odbor městského úřadu, pro který bude zakázka vypsána.

Dokument momentálně zahrnuje 51 veřejných zakázek. „Z tohoto počtu je 37 zakázek malého rozsahu a ve 14 případech se jedná o zákonné zakázky, které podléhají režimu zákona č. 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek,“ uvedl vedoucí radničního odboru investic Libor Pecháček. Město bude podle něj případně plán zakázek podle aktuálního vývoje jednotlivých akcí upravovat.

V loňském roce město vyhlašovalo 28 veřejných zakázek malého rozsahu, sedm zákonných zakázek a tři zakázky malého rozsahu pro příspěvkové organizace. „Oproti předpokládaným hodnotám těchto zakázek Kroměříž ušetřila zhruba 21 milionů korun,“ uvedl Vondrášek.

Na letošek město připravuje investice za 269,5 milionu korun. Na základě schváleného rozpočtu Kroměříž předpokládá příjmy zhruba 1,072 miliardy korun a výdaje přibližně 1,123 miliardy korun. Schodek téměř 50,4 milionu korun hodlá pokrýt zůstatkem na bankovních účtech a zapojením projektových i dotačních účtů a fondů.

Brno (ČTK) – Kvůli přípravným pracím pro modernizace železniční tratě z Brna do Zastávky u Brna budou jezdit místo vlaků od příštího pondělí 29. ledna do 15. února autobusy, ovšem vždy pouze od pondělí do čtvrtka od 7:50 do 16:50. Od pátku do neděle pojedou vlaky standardně. Vyplývá to z informací společnosti Kordis JMK v pravidelném informačním letáku pro cestující. Nepřetržitá výluka čeká cestující od 30. dubna do poloviny prosince.

Místo osobních vlaků a rychlíků pojedou autobusy na čtyřech linkách, které budou označené písmeny A, B, C a R. Jejich jízdní řády najdou cestující na webu IDS JMK. V Brně budou autobusy odjíždět z parkoviště v Uhelné ulici u obchodního domu Tesco.

Linka A je vedena jako zrychlený spoj, který zastaví v Brně u Ústředního hřbitova, u staré nemocnice a poté až na zastávkách Rosice, Husova a u nádraží a poté v Zastávce. Linka B pojede v Brně přes Ústřední hřbitov do Ostopovic, Troubska, Střelic, Tetčic a Zastávky. Linka C zastaví také u Ústředního hřbitova, dále v Troubsku, Omicích, Tetčicích, Rosicích a v Zastávce.

Autobusy, které nahradí rychlík na lince R, pojedou z Brna bez zastavení až do Náměště nad Oslavou.

Správa železnic po dokončení modernizace a elektrizace úseku Brno – Střelice začala loni s přípravnými pracemi v úseku Střelice – Zastávka a letos zde položí druhou kolej a bude zde možné zavést elektrický provoz.

Hradec Králové (ČTK) – Výkony největších stavebních firem v Královéhradeckém kraji za prvních devět měsíců loňského roku meziročně vzrostly o 9,6 procenta na 2,2 miliardy korun. Stavebnictví tak značně zpomalilo růst, který ještě v prvním pololetí činil 17 procent. I tak šlo v rámci ČR stále o nadprůměrný výsledek, protože republikově stavebnictví zvýšilo základní stavební výrobu v běžných cenách o 7,9 procenta. Údaje se týkají firem s více než 50 zaměstnanci. Vyplývá to z předběžných dat Českého statistického úřadu.

Růst stavební výroby se odrazil ve zvýšení počtu pracovníků o 11 procent na 1549 lidí. Produktivita stavebních firem tak při zhruba desetiprocentním růstu výkonů klesla o jedno procento.

Průměrná hrubá mzda zaměstnanců ve stavebnictví kraje v prvních třech čtvrtletích loňského roku meziročně vzrostla o čtyři procenta na 32.413 korun. Za celostátním průměrem mzdy nadále značně zaostávaly, mezi kraji šlo o nejnižší průměrnou mzdu. V celé republice mzdy ve stavebnictví meziročně vzrostly o 8,1 procenta na 47.427 korun.

V krajském porovnání byla hodnota stavební výroby v Královéhradeckém kraji na podprůměrném 13. místě. Nižší výkon měly jen stavební firmy v Karlovarském kraji. Důvodem tradičně nízké stavební výroby v Královéhradeckém kraji je to, že v něm nesídlí žádná velká stavební společnost, která by s vlastními lidmi stavěla dálnice či jiné velké stavby.

Zlín (ČTK) – Základní stavební výroba ve Zlínském kraji loni od ledna do září meziročně vzrostla o 9,4 procenta na 5,242 miliardy korun. Ve srovnání s ostatními kraji byla čtvrtá nejnižší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Za celý rok 2022 základní stavební výroba v kraji díky vyšší intenzitě pozemního stavitelství meziročně vzrostla zhruba o deset procent na 6,541 miliardy korun.

Za prvních devět měsíců loňského roku se ve Zlínském kraji zvýšila hodnota inženýrského i pozemního stavitelství. Hodnota pozemního stavitelství, do kterého patří stavba bytových a nebytových budov, od ledna do září meziročně vzrostla o 9,8 procenta na 3,472 miliardy korun. U inženýrského stavitelství statistici zaznamenali nárůst hodnoty o 7,2 procenta na 1,719 miliardy korun. Inženýrské stavitelství zahrnuje výstavbu a změny na dopravních stavbách, telekomunikačních, elektrických a potrubních vedeních, stavbách pro průmyslové účely a ostatních inženýrských dílech.

Stavební podniky ve Zlínském kraji s více než 50 zaměstnanci měly loni v prvním až třetím čtvrtletí zhruba 3400 zaměstnanců, meziročně o 3,9 procenta méně. Jejich hrubá měsíční mzda byla 39.241 korun, což bylo o 4,4 procenta více než ve stejném období v předchozím roce. Tuzemský průměr byl 47.427 korun, meziročně vzrostl o 8,1 procenta.

V celém Česku hodnota základní stavební výroby za tři čtvrtletí loňského roku vzrostla o 7,9 procenta na 166,318 miliardy korun. Pokles vykázaly dva kraje. Nejvyšší hodnotu stavební výroby vykázala Praha, a to 72,627 miliardy korun. Nejvyšší meziroční nárůst byl v Plzeňském kraji, o 25,4 procenta na sedm miliard korun.

Rokycany (ČTK) – Dokončení kompletní opravy Jiráskovy ulice, rekonstrukce sportovního areálu a opravy komunikací a škol jsou největšími letošním investicemi Rokycan, třetího největšího města v Plzeňském kraji. Vydá na ně z rozpočtu a úspor rekordních 261 milionů Kč, tedy 38 procent výdajů. I přes navržený schodek 216 milionů Kč se neplánuje čerpání úvěru, město očekává o desítky milionů korun vyšší příjmy oproti schválenému loňskému rozpočtu, řekl ČTK starosta čtrnáctitisícového města Tomáš Rada (Rokycanští patrioti).

„Daňové příjmy vzrostou o 28 milionů díky vyššímu výběru sdílených daní a DPH. U nedaňových příjmů čekáme růst o více než devět milionů korun. Výrazně vyšší inkaso pak za úroky z uložených peněz města,“ řekl.

Do dokončení rekonstrukce hlavní tepny, Jiráskovy ulice, půjde letos podle místostarosty Jiřího Sýkory (ANO) 57 milionů Kč. Společná akce s krajem byla zahájena v březnu 2023. Rokycany vybudují chodníky, stezku pro pěší a cyklisty, vodovod, kanalizaci a metropolitní síť. Celková délka rekonstruované části je 800 metrů, dotkne se i ulic Palackého a Svazu bojovníků za svobodu a náměstí 5. května. „V celé délce ulic bude nové osvětlení, vznikne 66 parkovacích míst a vysadí se 86 stromů,“ uvedl.

Zhruba 50 milionů Kč půjde do sportovního areálu Jižní předměstí pro sportovce, veřejnost, školy a obce, ale pouze v případě získání dotace z Národní sportovní agentury. Město zmodernizuje hřiště na fotbal včetně osvětlení a zavlažování tak, aby splnilo podmínky Fotbalové asociace ČR. Upraví se velikost tenisového kurtu, obnoví povrchy atletické dráhy a ostatních hřišť.

Dalších 20 milionů korun dají Rokycany do projektu revitalizace areálu Sokolovny, kde vznikne Nové centrum kultury. Město začne s rekonstrukcí veřejného osvětlení, do první etapy obnovy 890 světelných bodů vydá 14 milionů Kč. „Technické a projekční podklady zpracoval ČEZ. Očekávaná úspora je vyčíslena na 1,4 milionu ročně,“ řekl šéf odboru rozvoje Jiří Hlad.

Město také zrevitalizuje za sedm milionů Husovy sady a Kalvárii, nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plochu veřejné zeleně s vycházkovými trasami, altány a vyhlídkami. „Má rozlohu 23 hektarů a je jako významné paleontologické naleziště přírodní památkou. Vytvoříme tam zídky, naučné stezky a nové multifunkční hřiště,“ řekla mluvčí města Adriana Jarošová.

Rokycany budují v jižní části města další sportovní infrastrukturu. V blízkosti současného skateparku postaví pumptrack za 5,2 milionu korun, osm milionů vydají na jeden kilometr dlouhé cyklostezky u Rakovského potoka v úseku Šťáhlavská – Kotelská včetně chodníku. U skateparku vznikne ještě diskgolfové hřiště za půl milionu korun.

Projekt na stavbu tělocvičny a jídelny základních škol v centru přijde na 14 milionu Kč. Deset milionů Kč si vyžádá obnova zbylých 120 metrů Mokroušské ulice, 12 milionů oprava Litohlavské ulice. Město také připraví projekt pro územní řízení na protipovodňová opatření na Klabavě.

Česká Lípa (ČTK) – Česká Lípa vyhlásila veřejnou soutěž na rekonstrukci vyhořelého Kounicova domu. Do památkově chráněného objektu plánuje přesunout Dům dětí a mládeže Libertin, kterému už současné prostory nestačí. Náklady na rekonstrukci rozsáhlého areálu se dvěma nádvořími odhadli projektanti na 263 milionů korun, vyplývá z informací na webu města. Lhůta pro přihlášky končí v pondělí 19. února.

„Ta stavba bude samozřejmě nákladná, ale počítáme s ní v rozpočtu,“ řekla ČTK starostka Jitka Volfová (ANO). Stejně jako rekonstrukci Jiráskova divadla nebo výstavbu venkovního koupaliště zaplatí stavbu město z vlastních naspořených prostředků. Česká Lípa má podle starostky ve fondech dostatek peněz a zadlužovat se nemusí. „Umíme počítat a nikdy jsme nechtěli jít do nějakého rizika, snažíme se provozní náklady města držet na uzdě,“ dodala Volfová.

Měšťanský dům známý také jako Kounicův dokončili v roce 1771 tehdejší majitelé panství Kounicové. Postavili ho na místě vrchnostenského pivovaru, který v letech 1611 a 1698 zničily požáry. Dům původně sloužil úředníkům panství, v dalších letech v něm byla solnice, vojenská nemocnice, celnice, české gymnázium a ve druhé polovině 20. století sloužil Svazarmu. V květnu 2015 dům vyhořel, příčinou byly tehdy svařovací práce na střeše, o kterou budova při požáru přišla.

V době požáru dům nevlastnilo město, patřil Sdružení sportovních svazů České republiky, které ho ale po požáru neopravilo. Do památky bez střechy několik let pršelo a byla v havarijním stavu. Hrozilo nejen její zničení, ale i poškození sousedních budov nebo zranění chodců. Česká Lípa proto dům v roce 2019 odkoupila za 1,9 milionu korun, další miliony dalo město do statického zabezpečení, provizorního zastřešení a přípravy rekonstrukce.

Práce na obnově památky by měly začít v létě, po dokončení se do Kounicova domu přestěhuje dům dětí Libertin z pronajatých prostor na Škroupově náměstí, které už jsou mu malé. „Ověřovací studie, kterou pro město zpracoval architekt Tomáš Beneš, ukázala, že místa je v budově pro děti dostatek a umožní dokonce i expanzi do budoucna,“ řekl ČTK místostarosta Martin Brož (ANO). Kdyby se Libertin do domu nevešel, byla druhou možností městská knihovna.

Libertin má podle analýzy v současné době k dispozici plochy o rozloze zhruba 850 metrů čtverečních a potřeboval by asi dvojnásobek. Dispozice Kounicova domu nabízí přibližně 2600 metrů čtverečních podlahové plochy a dalších až 750 metrů v podkroví. Po odečtení různých provozních prostor jako komunikační koridory, výtah nebo strojovna zbývá podle místostarosty pro potřeby domu dětí více než 2100 metrů čtverečních. „Takže jsou ty prostory dostatečně velké, aby se tam vešel i s nějakým budoucím růstem,“ dodal Brož.