Praha 26. ledna (ČTK) – Ceny v soutěžích u veřejných stavebních zakázek v Česku loni dosáhly v průměru 95,9 procenta úrovně projektových cen. Meziročně klesly o sedm procentních bodů. Proti roku 2017 byly o 13,8 procentního bodu vyšší. Vyplývá to z údajů společnosti IS, které má ČTK k dispozici. Podle analytiků ceny klesly kvůli zvýšené konkurenci mezi firmami s tím, jak se s koronavirovou krizí snížil počet zakázek.

„Ceny v soutěžích u veřejných stavebních zakázek odrážejí vývoj celého stavebního trhu. Na něm loni nastalo ochlazení, jež způsobila koronavirová krize. Zapříčinila zejména útlum investiční činnosti ve stavebnictví a nedostatek vhodných pracovníků ze zahraničí. Stavební firmy tak byly intenzivněji než v roce 2019 tlačeny k tomu, aby si řekly o konkurenčnější cenu, a zakázku tak získaly,“ sdělil ČTK analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ceny ve veřejných soutěžích v poměru k cenám projektovým podle něj budou klesat i letos. Dá se předpokládat, že bude pokračovat útlum soukromých zakázek a stavební firmy ho budou nuceny kompenzovat veřejnými zakázkami, dodal.

„Meziroční pokles nabídkových cen je známkou, že firmy nehledí do budoucna s velkým optimismem. Zřejmě se obávají klesající zásoby práce a stagnace poptávky po stavebních pracích kvůli omezeným finančním zdrojům veřejného sektoru. Diskont proti projektovým cenám o pár procent ale vypovídá o zdravě konkurenčním prostředí, v němž jsou nabídka a poptávkou objemově víceméně v rovnováze,“ doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

V krizových letech 2009 až 2013, kdy stavebnictví nepřetržitě klesalo, byl na trhu nedostatek zakázek a firmy často nabízely dumpingové ceny. Cena bývá nejdůležitějším a často i jediným kritériem, podle které se veřejný investor při výběru rozhoduje. Výjimkou nebylo ani to, že firma uspěla s 60 procenty projektové ceny. Podle odborníků takovou zakázku musela buď ošidit nebo jí vznikly dodatečné náklady.

„Stavebnictví sice prožívá recesi, ale stavební firmy již pamatují horší časy, kdy se ucházely i o zakázky úplně bez marží. Pro obor je velmi dobrou zprávou, že na realitním trhu rychle narůstají ceny, což bude motivovat k výstavbě nových nemovitostí. Díky tomu lze očekávat oživení stavební produkce, které bude doprovázeno růstem cen stavebních zakázek,“ uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně bylo téměř v každém měsíci loňského roku vidět, že stavby infrastruktury, kde se koncentrují státní zakázky, na tom byly mnohem lépe než stavby domů a bytů, kde dominuje soukromý sektor. „Státní zakázky mají většinou tu výhodu, že snáze proplouvají státním stavebním řízením, které bylo loni podobně administrativně zamrzlé, jako mnoho jiných úředních úkonů. Stavitelé tak měli k dispozici méně projektů v soukromém sektoru a tak se větší měrou účastnili alespoň státních zakázek. Tato zvýšená konkurence pomohla snížit projektové ceny. Stavby bytů a domů tímto částečným odlivem však o to více trpěly,“ dodal Bartoň.

Praha 26. ledna (ČTK) – Rozloha ploch, na které byly uzavřeny nebo prodlouženy nájemní smlouvy v průmyslových halách a skladech, ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 24 procent na 540.200 metrů čtverečních. Proti třetímu čtvrtletí se zvýšila o 76 procent. Vyplývá to z údajů poradenských firem Industrial Research Forum (IRF), které má ČTK k dispozici.

„Přestože byla ve čtvrtém čtvrtletí opět zavedena přísná protiepidemická opatření a počet zjištěných případů infikovaných nemocí covid-19 byl mnohem vyšší než na jaře, český industriální trh zaznamenal úspěšné období. Může za to několik faktorů. Podle dat Českého statistického úřadu průmyslová produkce v říjnu a v listopadu proti předchozímu roku dokonce nepatrně vzrostla, zejména díky automobilovému průmyslu,“ uvedlo sdružení.

Opětovné uzavření většiny kamenných obchodů od 22. října do 2. prosince podle IRF navíc v kombinaci s blížícími se Vánocemi zvýšilo poptávku v sektoru e-commerce, která se projevuje jak na větších nárocích na skladovací prostory distributorů, tak i na straně logistických firem, zejména pak zásilkových služeb. „Změny se projevují hlavně ve větším zájmu o krátkodobé pronájmy, což lze považovat za společný jmenovatel roku 2020, a v nižší ochotě developerů stavět spekulativně, tedy bez zajištění pronájmu před začátkem stavby,“ uvedlo dále sdružení.

Největší novou transakcí ve čtvrtém čtvrtletí byl předpronájem v Contera Parku Ostrava D1 o velikosti 74.000 metrů čtverečních, kterou podepsala nezveřejněná maloobchodní firma. Druhou největší realizovanou transakcí byl rovněž předpronájem v GLP Parku Praha Chrášťany o rozloze 36.000 metrů čtverečních.

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci loňského roku meziročně stoupl o 0,1 procentního bodu na 4,2 procenta. V porovnání s koncem 3. čtvrtletí klesl o 0,5 procentního bodu. Nejnižší byl v Praze a okolí, a to 2,2 procenta. Celkově je v současné době na trhu 381.500 metrů čtverečních moderních průmyslových prostor, které jsou připraveny k nastěhování.

Plocha nově dokončených skladů a výrobních hal ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o třetinu na 106.100 metrů čtverečních. Haly vznikly v devíti průmyslových a logistických areálech. Největší byla budova v CTParku Ostrava o rozloze 50.000 metrů čtverečních.

Na konci čtvrtého čtvrtletí loňského roku bylo ve výstavbě dalších 344.600 metrů čtverečních skladových a výrobních prostor, mezičtvrtletně o desetinu méně. Více než čtvrtina se nachází v Plzeňském kraji, pětina v Praze a okolí. Na Moravskoslezský kraj připadá 18 procent. Celková plocha moderních průmyslových a skladových prostor určených k pronájmu vzrostla meziročně o necelou desetinu na 9,1 milionu metrů čtverečních.

Nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí v porovnání se stejným obdobím loňského stagnovalo na 4,70 eura (zhruba 123 Kč) za metr čtvereční měsíčně. U kancelářských vestaveb zůstalo 8,50 až devět eur (asi 222 až 235 Kč) za metr čtvereční.

Členy sdružení IRF jsou společnosti CBRE, Colliers Internacional, Cushman & Wakefield a JLL.

Podíl volných ploch v průmyslových halách a skladech:

Zdroj: IRF

Praha 25. ledna (ČTK) – Pražská Technická správa komunikací (TSK) vydá letos na investice a správu a údržbu komunikací zhruba 5,66 miliardy Kč, což je srovnatelné s loňskem. Větší částku z toho tvoří správa a údržba, která bude stát 3,5 miliardy. Peníze půjdou v investiční části do oprav komunikací a mostů, bezpečnosti, cyklistiky, infrastruktury pro MHD či zlepšení podmínek pro pěší. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. TSK je městská firma a má na starosti komunikace. Většina peněz půjde z rozpočtu Prahy. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) to bude 120 milionů korun.

Z celkové částky na investice půjde například 60 milionů na opravu Barrandovského mostu, která začala již loni. Peníze jsou vyčleněny také na práce v souvislosti s opravou Libeňského a Hlávkova mostu, pro každý z nich je v plánu investic vyhrazených 15 milionů korun. Na opravu mostu v ulici K Austisu půjde 38 milionů Kč a další peníze jsou určené na opravu mostů například v ulicích Českobrodská, Průmyslová či Kolbenova.

Firma plánuje opravovat silnice, křižovatky, semafory nebo chodníky. Na chodníkový program půjdou dva miliony Kč. Několik desítek milionů půjde do vybudování protihlukových opatření. Na vybudování bezbariérových opatření v ulicích je vyčleněno 60 milionů korun. V plánu investic se počítá také s revitalizacemi veřejných prostranství, například v okolí zrekonstruovaného Negrelliho viaduktu v Karlíně.

V rámci správy a údržby půjde nejvíc peněz na opravy a údržbu, a to přes 1,54 miliardy. Další stamiliony korun jsou určené na letní či zimní údržbu nebo na provoz majetku. Také v tomto případě jde větší částka z rozpočtu města než ze SFDI.

TSK jako akciová společnost byla založená v červnu 2014. Do té doby v Praze fungovala stejnojmenná příspěvková organizace, kterou obchodní společnost nahradila. Firma zaměstnává asi 400 lidí.

Lenešice (Lounsko) 21. ledna (ČTK) – Oblíbené místo filmařů, ruina bývalého cukrovaru v Lenešicích na Lounsku, půjde k zemi, místo něj mají vzniknout rodinné domy. Starosta Leoš Procházka (BEZPP) by chtěl začít nejpozději do konce příštího roku. Řekl to ČTK.

„Je to jediné území, kam se může obec rozšiřovat,“ uvedl starosta. Dodal, že na jedné straně obce je záplavové území, z další strany omezuje případnou výstavbu nových domů hlavní silnice. Na zhruba osmi hektarech má být 80 rodinných domů, zhruba 45 jich postaví soukromník, zbytek obec, která část areálu získala v roce 2012 v dražbě.

Náklady na zasíťování území či vybudování příjezdových cest podle starosty budou v milionech korun. Podle Procházky si obec nejspíš vezme na stavební akci úvěr, částečně by ho pokryl následný prodej domů. Kromě nového bydlení by místo cukrovaru mohl vzniknout také amfiteátr či park. „Máme větší prostor, ale dá se tam toho postavit méně kvůli dřívějším sklepům,“ řekl Procházka.

V obci žije zhruba 1500 obyvatel, v dojezdové vzdálenosti jsou Louny, Most či Lovosice na Litoměřicku. „Lidé se chodí ptát, měli by o nové bydlení zájem,“ řekl Procházka a doplnil, že budou domy určené zejména mladým rodinám.

Cukrovar si zahrál v několika filmech, reklamách i seriálech. Nyní ho má pronajatý německá filmová produkce, natáčel v něm ale také Hollywood. „Já jsem tady pět let a za tu dobu tady bylo alespoň šest nebo sedm produkcí, teď se tu natáčí seriál, budou točit druhou řadu,“ uvedl starosta. Za jakou částku si filmaři cukrovar pronajímají, nesmí Procházka kvůli smlouvě o mlčenlivosti sdělovat. Podle jeho slov jde o výhodný obchod, který pokryje část nákladů na vybudování obytné zóny. Dalším produkcím už obec zřejmě objekty pronajímat nebude.

Cukrovar byl postaven v roce 1880 a svému účelu přestal sloužit v 90. letech. Později si objekty pronajal kovošrot, který místo opustil. Do budov se nastěhovali bezdomovci, obci se podařilo je z místa vykázat až za asistence policie. Do roku 2013 se místo pyšnilo druhým nejvyšším komínem svého druhu v zemi, musel být zbourán kvůli bezpečnosti. Nejzachovalejší budova cukrovaru se demolovat podle Procházky nebude, vznikne tam nejspíš školka.

Praha 21. ledna (ČTK) – Výroba cementu v Česku v prvním pololetí loňského roku meziročně stagnovala na 2,06 milionu tun. Domácí prodej vzrostl o 7,6 procenta na 1,91 milionu tun. Vyplývá to z předběžných údajů Svazu výrobců cementu ČR, které má ČTK k dispozici.

Vývoz cementu loni do konce června meziročně klesl zhruba o čtvrtinu na 257.645 tun. Více než polovina směřovala na Slovensko, následovaly Německo (35 procent), Polsko (deset procent) a Rakousko (4,5 procenta).

Dovoz se zvýšil o 7,7 procenta na 244.756 tun. Téměř polovina patřila Slovensku. Následovaly Polsko (24 procent), Německo (20 procent) a Rakousko (deset procent).

Největšími odběrateli cementu jsou betonárny a výrobci prefabrikovaných dílců, jejichž podíl tvoří dohromady zhruba tři čtvrtiny. Na balený cement připadá necelá desetina domácích prodejů.

Od roku 1990 se výrazně změnil podíl paliv, která se při výrobě cementu používají. V roce 1990 dominoval zemní plyn s téměř 70 procenty, předloni to bylo 0,6 procenta. Největší zastoupení měly černé uhlí a jiná tuhá paliva, dohromady dvě třetiny. Téměř čtvrtinu tvořila biomasa, která se v roce 1990 nepoužívala. Vzrostlo zastoupení použitých pneumatik. V roce 1990 to byla dvě procenta, předloni 5,6 procenta.

Za rok 2019 výroba cementu v Česku meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 4,57 milionu tun. To bylo nejvíce od roku 2008. Za posledních 19 let se v Česku vyrobilo nejvíc cementu v roce 2007, celkem 4,77 milionu tun. Nejnižší byla výroba v roce 2010, kdy dosáhla 3,35 milionu tun. V posledních šesti letech výroba nepřetržitě rostla, v souhrnu o více než dvě pětiny.

Svaz výrobců cementu sdružuje firmy, které vyrábějí cement na území ČR. Jde o společnosti Českomoravský cement se sídly v Králově Dvoře, Praze – Radotíně a Mokré, dále Cement Hranice na Moravě, Cemex se sídlem v Prachovicích a Lafarge Cement v Čížkovicích.

České Budějovice 20. ledna (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos v jižních Čechách opraví šest mostů. Budou to mosty u Českého Vrbného poblíž Českých Budějovic, na I/22 ve Strakonicích, dva na tahu I/39 na Českokrumlovsku i most v Jindřichově Hradci. ŘSD opraví i silnice jako průtah Pískem, část I/34 Lásenice – Horní Žďár nebo silnici I/22 na Strakonicku. Do oprav silnic dá přes čtvrt miliardy Kč. ČTK to řekli mluvčí ŘSD Jan Studecký a Adam Koloušek z českobudějovické pobočky ŘSD.

Z oprav mostů bude nejdražší stavba v Českém Vrbném, v místě, kde se odbočuje na Hlubokou nad Vltavou. Odhad nákladů je 21,7 milionu. ŘSD vymění příslušenství, sanuje i nosné konstrukce. Chce prodloužit životnost mostu. Práce potrvají od května do října. „Most se bude opravovat po polovinách,“ sdělil Koloušek. Doprava povede vždy aspoň jedním jízdním pruhem, provoz budou řídit semafory.

Zhruba 20,5 milionu bude stát oprava mostu na I/22 ve Strakonicích. Od tří do pěti milionů se pohybují náklady na rekonstrukce mostů na I/34 v Jindřichově Hradci, v obcích Kladenské Rovné a Kájov na silnici I/39 na Českokrumlovsku a mostu na vozovce I/34 v Českých Budějovicích.

ŘSD plánuje od jara do podzimu i několik větších oprav silnic prvních tříd. Téměř 80 milionů zaplatí za výměnu asfaltu na tahu I/34 v části Lásenice – Horní Žďár, kde práce potrvají asi čtyři měsíce. „Asfaltové vrstvy se v tomto úseku naposledy měnily v roce 2007,“ uvedl Studecký.

Několik oprav plánují silničáři na tahu I/22. Za 40,5 milionu vymění asfalt v části Skočice – Lidmovice, poté, co skončí práce na stejné silnici v obci Drahonice. Kolem 45 milionů zaplatí ŘSD za opravy této vozovky ve Strakonicích, třeba v části od hradu ke křižovatce u Kauflandu. ŘSD opraví i průtah Pískem na I/4, investuje do něj 68 milionů Kč, nebo úsek Chlum – Volary na silnici I/39, kde počítá s náklady 23 milionů. „U většiny staveb se musí počkat na výsledky výběrových řízení. Oprav bude v konečném výsledku víc,“ uvedl Studecký.

Praha 20. ledna (ČTK) – Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužilo příjem žádostí do druhé výzvy programu COVID nájemné do 29. ledna. Původně měl končit ve čtvrtek. Zároveň posunulo začátek příjmu žádostí do třetí výzvy z 22. ledna na 1. únor s ohledem na plánované zvýšení limitu čerpání z veřejné podpory, tzv. dočasného rámce, Evropskou komisí. Na twitteru to dnes uvedl šéf MPO Karel Havlíček (za ANO).

Příjem žádostí do druhé výzvy programu COVID nájemné začal 21. října. Stát jejím prostřednictvím podnikatelům zasaženým v souvislosti s pandemií koronaviru a vládními opatření přispívá 50 procent na komerční nájem za třetí čtvrtletí. MPO k úterku evidovalo zhruba 41.000 žádostí za 3,3 miliardy korun. Podnikatelé k tomu datu dokončili a podali asi 31.200 žádostí za 2,8 miliardy korun, z nichž resort schválil 74 procent žádostí v objemu 2,2 miliardy korun. Zamítl k 19. lednu 109 žádostí za 7,9 milionu korun.

U třetí výzvy bude stát znovu přispívat polovinu na nájem, tentokrát za poslední kvartál loňského roku. Rozšíří se okruh žadatelů o otevřené provozy s propadem tržeb za čtvrté čtvrtletí alespoň o 66 procent. Dále úředníci nebudou posuzovat spřízněnost osob. Nájemce a pronajímatel ale nesmí být totožná osoba. Na třetí výzvu, stejně jako na druhou, vláda vyčlenila tři miliardy korun.

Na program COVID nájemné, stejně jako na další dotační tituly připravené v souvislosti s pandemií, se vztahuje tzv. dočasný rámec Evropské komise. Jedná se o maximální sumu, kterou může jeden žadatel získat z veřejné podpory. Její výše byla stanovena na 800.000 eur (asi 21 milionů Kč), což je omezující především pro velké společnosti. Na žádost členských států EU by měla být zvýšena na dvojnásobek. Podle Havlíčka by komise měla revizi schválit do konce ledna.

Jaroměř (Náchodsko) 20. ledna (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD ČR) chce letos zahájit stavbu obchvatu Jaroměře na Náchodsku. Obchvat naváže na nyní budovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře. Do provozu by měl být uveden v roce 2023, uvedlo hradecké ředitelství ŘSD ČR na twitteru. Obchvat z dvanáctitisícové Jaroměře odvede tranzitní dopravu ve směru z Hradce Králové na Náchod a Polsko.

Tendr na stavbu obchvatu vypsalo ŘSD ČR na konci loňského roku. Předpokládaná hodnota zakázky je 863 milionů korun bez DPH.

Na stavbu 6,55 kilometru dlouhého obchvatu má ŘSD od března 2017 vydané územní rozhodnutí a od loňského července i nepravomocné stavební povolení.

Nyní budovaná dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře o délce 23 kilometrů by měla být hotová v prosinci 2021. Na svém konci u Hořenic severně od Jaroměře se napojí na silnici I/37 směrem na Trutnov. Od Hořenic pak severně od Jaroměře povede obchvat, který bude přeložkou silnice I/33 ve směru na Náchod. U Velkého Třebešova se obchvat Jaroměře napojí na obchvat České Skalice.

Kromě Jaroměře obchvat odvede tranzitní dopravu i z obcí Čáslavky, Dolany a Svinišťany. Po silnici přes obce nyní denně projede přes 15.000 vozidel, z nichž významnou část tvoří kamiony.

Praha 15. ledna (ČTK) – Správa železnic chce letos zrekonstruovat nebo opravit celkem 114 nádražních budov po celé republice. Na stavby vynaloží 1,75 miliardy korun. K největším projektům patří pokračování rekonstrukce historické budovy pražského hlavního nádraží či rekonstrukce nádražních budov v Pardubicích a Plzni. Dnes o tom informovala Správa železnic. Rozsahem investic tak správa naváže na loňský rok.

Správa letos zahájí rekonstrukce 54 projektů, u dalších 60 staveb jde o pokračování z předchozího roku. Drtivá většina z nich by se měla dokončit v letošním roce.

„Rok 2021 bude významným milníkem například pro pražské hlavní nádraží, kde na sebe plynule navážou dva velké projekty. Na jaře dovedeme do cíle rekonstrukci fasády Fantovy budovy a zároveň odstartujeme celkové oživení vnitřních prostor tohoto památkově chráněného objektu,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Větší či menší stavební akce se dotknou všech krajů. K největším projektům vedle pražského hlavního nádraží patří například pokračující modernizace hlavního nádraží v Pardubicích, kde letos začnou opravy památkově chráněné budovy. Začne také rekonstrukce další památkově chráněné nádražní stavby v Plzni. Trvat by měla zhruba dva a půl roku. Letos by mělo být dokončena také modernizace nádraží v Havířově za 157 milionů korun. Další velké stavby jsou plánované například na nádražích v Táboře či Písku.

Vedle úpravy nádražních budov se chce správa letos zaměřit také na zlepšení prostředí veřejných toalet ve vybraných železničních stanicích. Zaměří se na celkové zkvalitnění jejich technického stavu a zároveň je bude vybavovat turnikety a elektronickými automaty dveřního zámku, aby nebylo nutné čekat na vydání klíče pokladními.

Správa železnic má na starosti provoz a rozvoj vlakových nádraží od roku 2016, kdy je převzala od Českých drah. V ČR je přes 3000 nádražních budov.