Spory o dálnici D35 kolem Litomyšle může vyřešit memorandum ŘSD

Litomyšl (Svitavsko) 2. února (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mohlo během měsíce podepsat memorandum s účastníky územního řízení k úsekům dálnice D35 kolem Litomyšle. Některé obce a spolky s předchozí podobou trasy nesouhlasily a proti rozhodnutím se odvolávaly. Memorandum by mělo tyto spory eliminovat.

Vedení Litomyšle text schválilo, musí jej ještě schválit zastupitelstvo. „Byly do něj zapracovány všechny naše připomínky, zejména několik nových protihlukových stěn kolem Litomyšle. Myslím si, že se jedná o dobrý kompromis. Hlavní je, aby dálnice stála co nejdříve,“ uvedl starosta Daniel Brýdl (Generace 89).

Zástupci spolku Živé Kornice v případě závazné dohody neplánují podávat další námitky. „Poslali jsme ŘSD naše požadavky na úpravu textu memoranda, jedná se především o upřesnění formulací, protože ty původní jsou často nejasné. Věříme, že naše změny akceptuje, protože jde v podstatě jen o to, aby bylo na papíře jasně i to, co se dohodlo ústně,“ uvedl za spolek Petr Chaloupka. Vznikající memorandum považuje za „bolestivý kompromis“.

Podobná situace panuje i v úseku kolem Strakova. Zástupci obce připomínkují znění memoranda, aby v něm byly jednotlivé body naprosto jasně popsány. „Formulovali jsme s našimi právníky v termínu své připomínky k formální stránce memoranda a teď čekáme, jaká bude reakce,“ uvedl strakovský starosta Jan Janypka.

Dokument má závazně popsat, kudy přesně trasa povede, jak bude stavba vysoká, kde se vysází náhradní zeleň či kde se umístí protihlukové stěny. ŘSD se zaváže dálnici podle kompromisních dohod postavit, okolní obce a občanské spolky na oplátku přestanou podávat odvolání a díky memorandu by se tak měla výrazně urychlit výstavba. Vydaná územní rozhodnutí na dva úseky kolem Litomyšle jsou nepravomocná. Pokud bude memorandum podepsáno, může ŘSD zkusit spojit územní a stavební řízení, aby se celý administrativní proces co nejvíce urychlil. Zároveň by se mělo zastavit územní řízení na samostatný úsek dálnice Litomyšl – Janov, I. etapa.

V Pardubickém kraji se již staví dva úseky D35, Opatovice – Časy a Časy – Ostrov. Navazující úseky Ostrov – Vysoké Mýto a Vysoké Mýto – Džbánov již mají pravomocné územní rozhodnutí, úsek Džbánov – Litomyšl na ně stále čeká. Další části Janov – Opatovec a Opatovec – Staré Město už územní rozhodnutí získaly dříve.

Světlá n. S. bude vybírat firmu na dvouletou rekonstrukci náměstí

Jihlava/Světlá nad Sázavou (Havlíčkobrodsko) 2. února (ČTK) – Světlá nad Sázavou chystá výběrové řízení na stavební firmu, která se postará o novou úpravu náměstí Trčků z Lípy. Předpokládané náklady převyšují 80 milionů korun bez daně. Na této úhradě se menším dílem bude podílet kraj, jehož komunikace procházejí centrem města, i vodohospodáři, kteří tam budou obnovovat sítě. Vyplývá to z materiálu, který dnes projednala krajská rada.

Práce spojené s úpravou náměstí budou podle světelského místostarosty Josefa Hnika (nestraník) rozdělené do dvou hlavních etap. Letos by měli stavbaři pracovat ve spodní části náměstí, kde se bude zároveň opravovat velký silniční most. Po mostě pak projdou jen pěší. „Mělo by to být zavřené na dva až tři měsíce, nevíme přesně, jak dlouho ta práce bude trvat,“ řekl místostarosta. Na příští rok zůstanou úpravy zbývající větší plochy náměstí.

Kraj by se měl na tomto projektu podílet asi 15 miliony korun a na havlíčkobrodskou firmu Vodovody a kanalizace připadnou náklady vyčíslené před výběrovým řízením na dodavatele na 5,5 milionu Kč. Vyplývá to z materiálu zveřejněného na krajském webu.

Světelské náměstí, kdysi tvořené malými domky s podloubím, pokazila socialistická výstavba. Radnice města se 6500 obyvateli se na úpravu této centrální plochy připravuje řadu let. Světlá nad Sázavou se zároveň snaží u hejtmanství prosadit stavbu nového silničního mostu přes Sázavu poblíž skláren, díky němuž by se náměstí zbavilo části dopravy. Podle smlouvy o společném postupu mezi těmito samosprávami, již loni v březnu schválilo krajské zastupitelstvo, kraj most postaví, pokud na jeho stavbu sežene dostatek dotací.

Praha 5 má od firmy Skanska Property získat sportovní hřiště

Praha 2. února (ČTK) – Praha 5 podepíše s firmou Skanska Property smlouvu o spolupráci týkající se plánované výstavby dvou kancelářských budov nedaleko stanice metra Radlická. Výměnou za to, že radnice nebude stavbě bránit, má investor na svých pozemcích vybudovat multifunkční sportovní hřiště, které poté do majetku získá městská část. Smlouvu minulý týden schválili radní. Skanska plánuje u Radlické stavět také byty.

Projekt má podle schválené smlouvy sestávat ze dvou administrativních budov vedle areálu Sportovního klubu Motorlet. Nyní hlavní město připravuje nutnou změnu územního plánu, kterou finálně schvalují pražští zastupitelé. Při podobných dohodách je praxe taková, že radnice se výměnou za výstavbu infrastruktury nebo finanční příspěvek investora upustí od podávání námitek v řízeních, jako je právě změna územního plánu a v dalších fázích územní a stavební řízení.

Firma Skanska Property podle dokumentu zároveň jedná s hlavním městem o směně části sousedních pozemků za parcely v Holešovicích. Pokud by se obě strany domluvily, měl by projekt v Radlicích asi 30.000 metrů čtverečních hrubé podlažní plochy. Bez využití městských pozemků by to bylo asi 27.000 metrů, píše se ve schváleném dokumentu.

Část pozemků v majetku firmy má podle schválené dohody sloužit k vybudování hřiště, které bude poté sloužit přednostně žákům základní školy Radlická a dále veřejnosti. Městská část volila tuto možnost místo příspěvku 500 korun za metr hrubé podlažní plochy. Příprava stavby je podle smlouvy v počáteční fázi, po zpracování konkrétního projektu se firma zavázala projekt představit orgánům městské části a následně by se měla podepsat další smlouva o spolupráci s konkrétní podobou projektu a dohodou o užívání hřiště.

Nejde o první projekt Skansky v oblasti, v letech 2005 a 2006 například pro ČSOB u Radlické postavila novou centrálu. Loni také skupina oznámila, že několik set metrů od plánovaných administrativních budov postaví projekt se 160 byty.

Příspěvky developerských firem samosprávám jsou v Praze v poslední době častější, magistrát také zpracoval metodiku pro radnice o tom, jak při jejich sjednávání postupovat. Jde o dobrovolné dohody, zákon zatím developerské společnosti k tomu investovat do veřejné vybavenosti nebo přispívat obcím nenutí. Samosprávy vedené volenými politiky ani fakticky o povolení staveb nerozhodují, to dělají stavební úřady, které spadají pod státní správu. Radnice nicméně mohou podávat námitky a přípravu komplikovat. Větší vliv mají v případě, že je ke stavbě nutná změna územního plánu.

Skanska patří k největším stavebním společnostem v Česku a na Slovensku. Zabývá se hlavně silničním a železničním stavitelstvím a betonovými konstrukcemi. Její dceřiné společnosti se zaměřují i na stavbu a development bytů a komerčních nemovitostí převážně v Praze. Skupina je součástí světového koncernu Skanska se sídlem ve Švédsku.

ENVIROX zná recept na dokonalou sanaci kanalizačních šachet

Tradiční česká firma vyznávající kombinaci nejmodernějších technologií spolu s poctivou a precizní manuální prací, poskytuje již více než dekádu komplexní řešení v oblasti problémů s kanalizací. Ze široké palety služeb se nyní zaměříme pouze na jednu specifickou činnost z hlediska provedení a aplikovaných materiálů. Vysvětlíme, jak přesně proces kvalitní sanace kanalizačních šachet probíhá a v čem spočívají výhody injektáže.

Šachty ztrácejí na funkčnosti vlivem mnoha faktorů. Co tedy vede až k sanaci? Za nepříznivé sedání okolí šachty mohou průsaky, při jejichž přítomnosti šachty nemohou účinně těsnit. Mezi další faktory patří úniky sirných plynů, způsobující poškození použitého betonu a malty. Častým problémem je také koroze zapříčiněná agresivním prostředím. Ta se projevuje nejvíce na vybavení šachty, typickým jevem je rez na kovových žebřících. Přítomnost ledu při namrznutí významně narušuje strukturu betonu. Stejný důsledek má také zvýšené dynamické zatížení, které vytvářejí kola projíždějících automobilů. Při nedostatečném založení šachty pak může tento provoz způsobovat dokonce její pokles pod únosnou mez. Tzv. sanační metody představují ideální způsob, jak takto zapříčiněný stav každé šachty efektivně zlepšit či v horším případě obnovit její funkci. Podle toho se sanace obecně dělí na dvě kategorie: lokální – opravné a celkové, jiným slovem renovační. Vždy záleží na “zdraví” konkrétní konstrukce. Na základě toho je následně individuálně posuzován nutný rozsah sanačních prací. Kromě stavu šachty hraje při jejich výběru roli také cena, okolí stavby, dostupnost a samozřejmě nároky na výslednou stavbu během dalšího provozního cyklu. Vynikající výsledky společnosti sídlící v  Bystřici nad Pernštejnem jsou založeny na spojení odborníků s letitými zkušenostmi v oblasti vodohospodářství nejen v České republice, ale na území celé EU. Bohaté zkušenosti jednoznačně ukázaly, že nejlepší výsledky přináší technologie injektáže. Envirox, s.r.o. patří podle slov jejího manažera, pana Jiřího Hájka, mezi hrstku firem, které u nás tento způsob sanace nabízí, a to včetně opravy napojení šachtice na potrubí a reprofilace dna. K injektážím využívají pracovníci firmy polyuretanovou pryskyřici, unikátní hmotu vyvinutou speciálně pro tuto metodu. Použití výhradně osvědčených cementových směsí špičkové kvality zaručuje maximální trvanlivost provedených oprav stejně jako dlouhou životnost šachty. Hlavní výhoda injektáží tkví jednoznačně v  možnosti zastavit tlakové nátoky balastních vod. Hned v  závěsu je minimální omezení opravovaného úseku. Tento rozdíl je markantní především při srovnání s běžně používanou rukávcovou technologií. Manuální opravy šachet zaručují také nesrovnatelně větší kvalitu finálního provedení, než je tomu zvykem u mechanického nanášení nástřikem, což můžeme vystihnout dvěma slovy: konec “šplíchání”! Navíc na místech, kde už je tlak nátoku velmi výrazný, bývá zpravidla prakticky nereálné mechanizovanou sanaci provádět. “Pomocí injektáže zespodu za využití PU pryskyřice a navrtávek jsme schopni dokonale zakonzervovat spoj zvenku. Nejprve se spoj obalí z vnější strany a poté, jakmile je nátok zastaven, dochází ke glazurování uvnitř pro dosažení optimálního efektu i po vizuální stránce”, přibližuje metodiku Jiří Hájek. Nyní si injektáže rozebereme, jak se říká pod drobnohledem. Tlaková injektáž je prováděna pumpou (injekční stroj) a  funguje na principu vyplnění trhliny tlakem v  intervalu 10-150 bar. Spojení mezi injektovanou konstrukcí a injekčním strojem zajišťuje výrobek označovaný jako injekční pakr neboli obturátor. Pružná injektáž znamená vyplnění trhliny s  ponecháním určité vůle tak, aby byla schopná přenášet v  omezené míře deformační pohyby, přičemž omezení schopnosti přenést deformaci závisí nejen na typu aplikované injekční hmoty, ale také na parametrech každé trhliny. Parametry znamenají její geometrii, zatížení i další vlastnosti. Silová injektáž, během níž je trhlina vyplněna takovou pryskyřicí, zajistí trvalé spojení stěn trhliny mezi sebou. Toto definitivní spojení zároveň umožňuje přenášet statickou i dynamickou zátěž definovanou projektem. Před zahájením pružné a  tlakové injektáže spár mezi prefabrikovanými dílci šachet je vždy pečlivě uváženo použití jednotlivých vybraných materiálů, strojního vybavení a nejrůznějších doplňků. Pracovní postup vždy plně koresponduje se zamýšleným účelem prováděné sanace i stavem samotné konstrukce, proto může docházet k jeho drobným změnám například v podobě úprav rozteče a polohy vrtů nebo změny pracovního tlaku. Sanovány jsou všechny netěsnící styky mezi prefabrikovanými skružemi. S ohledem na vlhkostní stav každé šachty je stanoven celkový rozsah injektáže. Sanace spár je zahájena přípravou injekčních vrtů o  průměru 10 mm z vnitřní strany šachtových stěn. Vrtá se pod úhlem 30-45° nebo vodorovně. Podstatné je správně protnout spáru přibližně v  polovině tloušťky konstrukce. Vrty jsou situovány jednostranně nebo šachovnicově z obou stran spáry, podle toho, jak to umožňuje daný prostor. Osové vzdálenosti leží v  rozmezí 150 mm – 400 mm. Rozteč vrtů závisí na stavu spáry, určující je také způsob jejího povrchového uzavření. Sanaci prvních spojů opět zahajuje příprava 10 mm injekčních vrtů z vnitřní strany šachtových stěn. Tentokrát jsou vrty vedeny pod menším úhlem 15-30°, aby směřovaly co nejblíže k vnější straně spoje v napojení. V počtu 2-3 kusů jsou vrty situovány jednostranně. Jejich počet a rozteč závisí na intenzitě nátoku. Alternativou k tomuto kroku je postup redukující počet potřebných vrtů, kdy je proveden injekční vrt z vnitřní strany potrubí do prostoru mezi těsnící gumu a místo nátoku. Po ukončení vrtných prací je potřeba ať už mechanicky nebo stlačeným vzduchem vyčistit otvory od vrtného prachu. V této chvíli dochází k osazení vrtů injekčními pakry (10/100 mm) s těsnícím dílem (30 mm). Envirox garantuje prvotřídní kvalitu obturátorů, aby během tlakové injektáže nedocházelo k jejich povolování a výstřelu z  injektované konstrukce. Díky tomu jsou pracovníci i přilehlé prostory v naprostém bezpečí. Sanované spáry jsou před injektáží povrchově uzavřeny rychlovazným cementem (alternativou je směs tohoto cementu s křemičitým pískem), EP tmelem, maltovou směsí nebo za použití montážní pěny. Minimální šířka tmelení cementovou směsí by měla činit 20 mm na každou stranu od spáry. Injektáž prvního pakru probíhá injekčním zařízením při pracovním tlaku 50-110 bar (max. 150 bar) až do momentu, kdy se injekční směs objeví v pakru dalším, popřípadě v jeho okolí. Tento postup se opakuje až do vyplnění spáry po celém obvodu šachtové skruže, případně její netěsné části. Podmínkou pro provedení uvedených kroků je minimální teplota podkladu a  injekčních látek 5 °C. Za deště se nedoporučuje injektovat vzhledem k  otevřeným prostorám. Při nutnosti je zásadní předehřát injekční pryskyřici na dostatečnou teplotu v  příslušném skladu. Obturátory lze postupně odstranit nejdříve 12 hodin po injektáži, s výjimkou obturátorů speciální konstrukce (jednodenní). Na závěr se vzniklé otvory ještě vyplní vhodnou minerální směsí, vykazující potřebnou objemovou stabilitu, nejčastěji opět rychlovazným cementem.

Kontakt:

ENVIROX s.r.o. Na Cihelně 469 593 01 Bystřice nad Pernštejnem

Tel.: +420 608 400 036 E-mail: info@envirox.eu www.envirox.eu

Stavbaři plánují zahájit betonáž nového mostu v Olomouci

Olomouc 1. února (ČTK) – Stavbaři tento týden plánují zahájit betonáž nového mostu přes řeku Moravu na rušné Masarykově třídě v Olomouci. Konstrukce první poloviny mostu už byla usazena na pilíř a dělníci dokončují bednění i výztuže. Pokud se teplota vzduchu v týdnu udrží nad bodem mrazu, tak by betonáž měla začít v pátek. ČTK to sdělil primátorův náměstek Martin Major (ODS).

„Během týdne by se měla uskutečnit betonáž mostovky a od dubna by po této polovině nového mostu měli chodit chodci. Rychlost práce teď záleží také na přízni počasí,“ uvedl Major. Pokud bude v pátek betonáž zahájena, tak následující dva týdny bude beton tuhnout. Na březen je naplánována příprava pro přesunutí inženýrských sítí a dělníci začnou postupně odstrojovat provizorní lávku na zbytku starého mostu. Na začátku dubna pak převedou trasu pro chodce a cyklisty do vyhrazeného koridoru na novém mostu a začne demolice zbytku starého mostu.

Současně podle Majora pokračují práce na budování kanalizace na levém břehu řeky. Náplavku na pravém břehu řeky pracovníci upravují, osazování nábřežní stěny žulovými kvádry bylo ale pozastaveno. „K tomu potřebujeme vyšší teploty, momentálně v této práci pokračovat nelze,“ uvedl stavbyvedoucí Jakub Lysoněk.

Vedle mostu na Masarykově třídě bude vznikat druhá polovina konstrukce. Stavbaři kvůli tomu rozšíří plochu záboru, položí základní vrstvy nové komunikace a připraví koleje na vysunování druhé poloviny mostu. Zahájeno má být v září. Stavba mostu by mohla skončit v závěru letošního roku. Dělníci poté propojí tramvajovou trať před a za mostem a dokončí náplavku pod mostem. Úplné dokončení této etapy protipovodňových opatření je plánováno na polovinu roku 2022.

Nový most na Masarykově třídě bude ocelový s betonovou deskou, složený ze dvou polí. Jeho celková délka dosáhne 63,3 metru a široký bude 26,3 metru. Most povede ve výšce 7,65 metru nad dnem řeky.

Stavba protipovodňových opatření u centra Olomouce začala na jaře 2018 a má trvat čtyři roky. Stát bude 750 milionů korun. Součástí projektu je stavba dvou mostů v Komenského ulici a na Masarykově třídě, výstavba hrází a protipovodňových zdí i rozšíření koryta řeky Moravy a nábřeží. Nový most v Komenského ulici už byl loni v únoru otevřen pro dopravu.

Přerov chystá u Bečvy další dvě protipovodňové stavby

Přerov 1. února (ČTK) – Přerovská radnice plánuje rozšířit systém protipovodňové ochrany města. Radní v těchto dnech schválili další dvě protipovodňové stavby, které mají bránit rozlití Bečvy do zastavěné části města. První počítá se zídkou nad jezem směrem od mostu k chemickým závodům. Druhá zábrana povede od oblasti pod nemocnicí až k tenisovým kurtům, informovala ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. Ve městě byla naposledy kvůli povodním dokončena před třemi lety stavba téměř půlkilometrové betonové zdi na nábřeží Edvarda Beneše.

Náklady na dvě nové stavby jsou podle primátora Petra Měřínského (ANO) kolem 82 milionů korun. „Město by se mělo podílet 15 miliony, větší část nákladů má pokrýt dotace z ministerstva zemědělství,“ uvedl Měřínský a dodal, že zastupitelé budou o návrzích jednat 8. února.

Město má pro nové stavby již nachystánu projektovou dokumentaci, vydáno je také stavební povolení a připravena je smlouva o spolupráci mezi Povodím Moravy coby investorem a městem.

Stavby mají podle mluvčí radnice navazovat na protipovodňová opatření, která Přerov už má. Za obdobných podmínek ve městě vyrostla v roce 2017 například zídka na nábřeží Edwarda Beneše mezi mosty Míru a Legií, která je při hrozících záplavách doplněna v mezerách mobilním hrazením. „Nemá ale jít jen o stavbu zídek, v plánu jsou samozřejmě i opatření na stokové síti, která mají při povodních zabránit zpětnému zaplavení území prostřednictvím veřejné kanalizační sítě, kdy v kanalizaci vzniká tlakové proudění a splaškové vody jsou spolu s vodou z Bečvy vytlačovány do ulic,“ uvedl náměstek primátora Michal Zácha (ODS).

O protipovodňových opatřeních se ve městě mluví od roku 1997, kdy Přerov zasáhla stoletá voda, která tehdy zaplavila větší části města až do výše tří metrů. Po záplavách bylo vydáno 47 demoličních výměrů, staticky bylo narušeno 23 domů. Zatopených bylo dohromady 250 domů a 226 obecních bytů. Menším záplavám se město nevyhnulo ani v dalších letech, naposledy se Bečva vylila z břehů na podzim loňského roku.

Město v roce 2016 postavilo ochrannou zídku před areálem Kazeta, na levém břehu Bečvy. Její stavba přišla na 6,3 milionu korun, v září 2017 byla dokončena stavba betonové zdi, která ochrání před padesátiletou vodou obyvatele v okolí nábřeží Edvarda Beneše. Stavba včetně mobilního hrazení na břehu řeky Bečvy trvala zhruba rok, vyšla na 12,7 milionu korun. Další série protipovodňových opatření mají na tyto stavby navazovat.

Stát chce začít výkup pozemků pro okruh i přes nedokončené řízení

Praha 1. února (ČTK) – Stát chce urychlit přípravu části Pražského okruhu u Běchovic mezi dálnicemi D1 a D11. Brzy proto chce pro stavbu zahájit výkup pozemků za celkem tři miliardy korun, a to ještě před dokončením řízení o územním rozhodnutí. Příprava by tak mohla zrychlit až o deset měsíců, možná více. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Úsek 511 na jihovýchodě metropole už územní rozhodnutí ke stavbě nepravomocně získal vloni, bylo však proti němu podáno odvolání.

Potřeba urychlení stavby je podle státu zásadní. Ministerstvo hodnotí dvanáctikilometrový úsek u Běchovic jako nejdůležitější ze všech nedostavených částí Pražského okruhu, resort počítá s tím, že by odklonil část tranzitní i příměstské dopravy přes Prahu. Úsek by měl snížit provoz zejména na Štěrboholské radiále, Jižní spojce a v oblasti Spořilova. Urychlení by se mělo týkat i souvisejícího napojení silnice I/12 mezi Běchovicemi a Úvaly. Ta by měla fungovat jako obchvat.

O samotné trase úseku je podle ministerstva jasno, úřad nepředpokládá zásadní odchylky od současného plánu. Rizikem však může být nedokončené řízení o územním rozhodnutí. Případné zrušení celého rozhodnutí nebo jeho podstatná změna by tak celá investice do výkupu pozemků mohla vyjít vniveč. Samotné urychlení přípravy by naopak mohlo znamenat úsporu až 750 milionů korun. Vedle toho také snížení nehodovosti a zkvalitnění životního prostředí pro místa, kterým by nová část okruhu výrazně ulehčila. Celospolečenské ztráty při oddalování stavby stát vyčíslil na přibližně šest miliard korun za pět let.

Stavební úřad Prahy 22 vydal územní rozhodnutí k úseku loni v červenci. Dorazilo proti němu 47 odvolání. Ty měl původně řešit pražský magistrát, který však může být podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) podjatý. MMR by tak nyní mělo vybrat pro vypořádání odvolání vybrat jiný úřad.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zhruba polovina. Je součástí dálniční sítě a jeho stavbu financuje stát, na rozdíl od vnitřního, který má na starosti magistrát.

Silnice mezi sjezdem z D1 u Modletic a sjezdem z D11 u Běchovic má zahrnovat čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. Podle dřívějších informací by stavba mohla začít příští rok a do provozu by mohla být uvedena v roce 2025. Předpokládaná cena je téměř 9,4 miliardy korun bez DPH. Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je zatím zhruba polovina. V současnosti na okruhu chybí kromě úseku 511 také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu.

Čtvrtstoletí vývoje a dodávek tlakových kanalizací

Společnost PRESSKAN system, a.s. již více než 25 let dodává na trh pod chráněnou značkou PRESSKAN® systémy tlakové kanalizace, které si sama vyvíjí i vyrábí. Ryze tuzemská firma dokonale zná české prostředí, má vlastní servisní i technické oddělení a realizuje kompletní tlakové kanalizace včetně hydraulického výpočtu nebo montáže. To vše jí umožňuje vytvářet přesně taková řešení, jaká zákazníci potřebují. O historii firmy, aktuálních novinkách i plánech do budoucna jsme si povídali s jejím statutárním ředitelem a předsedou správní rady Ing. Robertem Nevrlým.

Jaké byly začátky firmy?

Proč jste se zaměřili na tlakovou kanalizaci? Přečerpávání splaškových vod u nás fungovalo již dlouho. Ale až v  roce 1993 přišel jedinečný koncept pospojovat čerpací šachty do uceleného systému, který dokáže splašky dotlačit několik kilometrů daleko až k  čistírně odpadních vod. Získali jsme zahraniční know-how, maďarskou licenci amerického patentu. Byla to doba, kdy tady chyběly jakékoliv normy. I my jsme je pomáhali zavádět, aby úřady tlakovou kanalizaci akceptovaly jako plnohodnotnou alternativu gravitační kanalizace. Postupně jsme si většinu součástí sami zdokonalili nebo vyvinuli zcela nové tak, aby byl systém funkční, jednoduchý, lehce upravitelný a  s  dlouhou životností. Kromě několika elektrokomponentů do ovládacích automatik jsme si teď všechno schopni vyrobit sami. Kompletace a opracování hlavních částí děláme v našem areálu.

Kdo byli vaši první zákazníci?

Našimi hlavními odběrateli jsou od začátku především města a obce. Zpočátku se naše služby týkaly hlavně areálů umístěných za městem, kam bylo potřeba dotáhnout kanalizaci. Dále jsme se věnovali rodinným domům, které stály v uličkách, kam gravitační kanalizace nedosáhla. Opravdu největší rozmach tlakové kanalizace odstartoval po povodních na Moravě v roce 1997.

Proč?

Oblast Litovelského Pomoraví byla v té době úplně pod vodou a vláda tenkrát nabídla obcím finanční pomoc na vybudování kanalizací. Ale problém byl v  tom, že obce v  této oblasti leží na rovině, je tam vysoká spodní voda, takže vyspádovat zde gravitační kanalizaci není možné. Nemůžete jít do hloubky čtyř metrů. Proto se zvolil systém tlakové kanalizace, který vede přibližně 1,20 metru pod povrchem v nezámrzné hloubce. Tlakovou kanalizaci můžete vést nahoru, dolů, doprava, doleva, jednoduše se vyhnete všemu.

Můžete shrnout výhody tlakové kanalizace?

Nejlepším systémem odvedení splašků zůstává gravitační kanalizace, ale jsou místa, kde prostě nejde udělat – jsou tam skály, tekuté písky, bažiny, vysoká spodní voda, poddolovaná území. Nebo je gravitační kanalizace ekonomicky nesmírně nevýhodná. Typickým příkladem jsou menší obce, které potřebují odkanalizovat, ale nemají na to peníze. Projektant vyprojektuje obci s  300 obyvateli gravitační kanalizaci za 60 milionů korun, ale s tlakovou uspoří 40 až 50 procent. Výhodou je, že spoustu řadů tlakové kanalizace lze udělat bezvýkopovou technologií, takže nerozkopete celou vesnici. Komunikace zůstávají zcela netknuté nebo se do nich zasáhne jen minimálně. Je to rychlé, efektivní, v obci to téměř nepoznají, pokud pomineme jámu pro šachtu vykopanou u domu.

A jaké jsou nevýhody?

Zadržení splaškových vod v systému. Spláchnete a čekáte, až nastoupá hladina v čerpací jímce do určité výše a po sepnutí čidla se vyčerpá do systému, ve kterém se pak posouvá dál. Charakteristika vod, které jdou do čistírny, je úplně jiná než u  gravitační. Ale snažíme se na tom hodně pracovat. Vymýšlíme konstrukční řešení, aby se vody při sepnutí více promíchaly a provzdušnily a to automaticky v časovém intervalu. Moderní čistírny si už ale umí s vodu z tlakovky poradit. Další přirozenou nevýhodou je, že máte u každé nemovitosti čerpadlo s danou životností, statisticky k výměně čerpadla dochází po 12 až 15 letech, jeho hydraulické části zhruba po 6 letech. Na druhou stranu spotřeba energie je v zásadě minimální; přibližně 100 korun ročně na člověka.

Vy máte vlastní servisní tým, že?

Především tím se odlišujeme od konkurence. Naši servisáci nejsou externisté. Jsou schopní zasáhnout do 24 hodin, a to včetně svátků. Zákazník má tedy jistotu, že když je v  nesnázích, přijedeme a  budeme situaci řešit. Některým problémům se snažíme předcházet. Například navrhujeme, aby potrubí bylo spíše užší než širší. Užší průměr zajišťuje vysokou rychlost průtoku, čímž dochází k samočistícímu efektu a potrubí se nemá jak zanést

Proč?

Oblast Litovelského Pomoraví byla v té době úplně pod vodou a vláda tenkrát nabídla obcím finanční pomoc na vybudování kanalizací. Ale problém byl v  tom, že obce v  této oblasti leží na rovině, je tam vysoká spodní voda, takže vyspádovat zde gravitační kanalizaci není možné. Nemůžete jít do hloubky čtyř metrů. Proto se zvolil systém tlakové kanalizace, který vede přibližně 1,20 metru pod povrchem v nezámrzné hloubce. Tlakovou kanalizaci můžete vést nahoru, dolů, doprava, doleva, jednoduše se vyhnete všemu.

Můžete shrnout výhody tlakové kanalizace?

Nejlepším systémem odvedení splašků zůstává gravitační kanalizace, ale jsou místa, kde prostě nejde udělat – jsou tam skály, tekuté písky, bažiny, vysoká spodní voda, poddolovaná území. Nebo je gravitační kanalizace ekonomicky nesmírně nevýhodná. Typickým příkladem jsou menší obce, které potřebují odkanalizovat, ale nemají na to peníze. Projektant vyprojektuje obci s  300 obyvateli gravitační kanalizaci za 60 milionů korun, ale s tlakovou uspoří 40 až 50 procent. Výhodou je, že spoustu řadů tlakové kanalizace lze udělat bezvýkopovou technologií, takže nerozkopete celou vesnici. Komunikace zůstávají zcela netknuté nebo se do nich zasáhne jen minimálně. Je to rychlé, efektivní, v obci to téměř nepoznají, pokud pomineme jámu pro šachtu vykopanou u domu.

A jaké jsou nevýhody?

Zadržení splaškových vod v systému. Spláchnete a čekáte, až nastoupá hladina v čerpací jímce do určité výše a po sepnutí čidla se vyčerpá do systému, ve kterém se pak posouvá dál. Charakteristika vod, které jdou do čistírny, je úplně jiná než u  gravitační. Ale snažíme se na tom hodně pracovat. Vymýšlíme konstrukční řešení, aby se vody při sepnutí více promíchaly a provzdušnily a to automaticky v časovém intervalu. Moderní čistírny si už ale umí s vodu z tlakovky poradit. Další přirozenou nevýhodou je, že máte u každé nemovitosti čerpadlo s danou životností, statisticky k výměně čerpadla dochází po 12 až 15 letech, jeho hydraulické části zhruba po 6 letech. Na druhou stranu spotřeba energie je v zásadě minimální; přibližně 100 korun ročně na člověka.

Vy máte vlastní servisní tým, že?

Především tím se odlišujeme od konkurence. Naši servisáci nejsou externisté. Jsou schopní zasáhnout do 24 hodin, a to včetně svátků. Zákazník má tedy jistotu, že když je v  nesnázích, přijedeme a  budeme situaci řešit. Některým problémům se snažíme předcházet. Například navrhujeme, aby potrubí bylo spíše užší než širší. Užší průměr zajišťuje vysokou rychlost průtoku, čímž dochází k samočistícímu efektu a potrubí se nemá jak zanést

Kudy se teď ubírá vývoj? Jaké novinky můžete nabídnout?

Poslední dva roky jsme pracovali na vývoji komponentů do ovládací automatiky, který nazýváme chytrá tlakovka. Veškeré šachty jsou mezi sebou rádiově propojené. Jedna z nich je uzlem, který je napojený na internet a předává data na server. Není potřeba SIM karta, takže provoz je za minimální náklady. Také možnosti jsou velké. Můžeme nastavit nátok na čistírnu, kdy pozdržíme večerní špičku a rozložíme ji do více hodin, aby si čistírna mohla lépe se splašky poradit. Systém také můžeme spravovat na dálku a okamžitě tak víme, kdy a kde nastala porucha. Ihned zavoláme zákazníkovi a domluvíme termín opravy.

Jaké jsou zkušenosti s chytrou tlakovkou?

Osvědčila se na menších akcích, takže ji chceme nasadit na větší. Postupně se spouští akce Krchleby – Žáky v okrese Kutná Hora, kde instalujeme necelých 400 komponent, které se napojují do starší tlakové kanalizace. V jeden moment tam může fungovat jen šest šachet, což nešlo udělat jinak než přes naši aplikaci. Softwarový inženýři vymysleli algoritmus, jenž sepne šest šachet, které přitom nesmí blokovat plné šachty. Vypouštění šachet jede podle priorit, absolutní přednost mají školy, školky, hospody. Tam nesmí dojít k přeplnění a ke zdržení. Chytrou tlakovku chceme nabízet masověji, například obcím do stávajících instalací nebo i do zcela nových projektů.

Jaké jsou další vize firmy?

Chceme řešit neodkanalizované vesnice, pořád jich je dost. Máme 25 let zkušeností s tlakovou kanalizací, není se čeho bát. Obce, kde se stavěla před 20 lety, fungují spokojeně dál. Životnost celé technologie je opravdu nadstandardní. Jednou dojdeme do bodu, kdy budou všichni odkanalizovaní, pak se zaměříme na obnovu stávajících, servis a samozřejmě export.

Takže zkusíte prorazit i v zahraničí?

Zahraniční trhy nás lákají. Máme dceřinku v Bratislavě, která zajišťuje montáže a servis na Slovensku. Jeden systém jsme instalovali v srbské vesnici, kde žijí potomci Čechů. Tuto akci financovala Česká rozvojová agentura. V Rusku jsme dostali zakázku příměstských oblastí v okolí Moskvy, ale kvůli sankcím se zbrzdila. Povedlo se nám prodat prvních pár šachet do Norska na odkanalizování rybářských domků. Aktivity máme dále na Balkáně, v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a Ukrajině. Oproti zahraniční konkurenci si stojíme cenově i technicky lépe, ale historicky nám chybí větší podpora ze strany státu, tu mají například německé nebo francouzské firmy nesrovnatelně lepší.

Děkujeme za rozhovor

SWECO Hydroprojekt úspěšný globální rozvoj

Co stojí za úspěchem české firmy na velkých a mnohdy dlouhodobě trvajících zahraničních projektech? Odpověď na tuto otázku nám umožnil rozvést pan Jaroslav Fiala, ředitel divize Export, jenž má na starosti akvizici a koordinaci nových i stávajících projektů ve velké části světa. Vyzdvihl podporu a progresivní přístup ze strany vedení společnosti i přidanou hodnotu v podobě sdíleného know-how v rámci korporátní skupiny SWECO, jejímž členem je Sweco Hydroprojekt a.s. od roku 2007. S tím souvisí také rozvoj vybraných zaměstnanců, kteří se pravidelně účastní programů výzkumu a vývoje nebo školení a seminářů v zemích, kde skupina SWECO působí, s cílem udržovat a rozvíjet technické a manažerské dovednosti.

Na konkrétních příkladech v tomto článku uvidíme, že bez erudovaných expertů s bohatými zkušenostmi na zahraničních trzích prakticky nelze uspět. Právě v tomto směru má Sweco Hydroprojekt potřebný náskok, který mu přináší výhodnější postavení. Velký důraz je kladen na spolupráci s místními subjekty, které podporují implementaci projektů v zájmových oblastech. Pečlivým přístupem k tendrům se firma dostala k projektům financovaným mezinárodními finančními institucemi, mezi které patří Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Světová banka (WB), Evropská investiční banka (EIB) či Německá rozvojová banka (KfW). Těmito zakázkami vstoupila na exotické trhy, kam by jinak pronikala těžko. Pojďme tedy detailněji nahlédnout na zajímavé projekty na Seychelách, Srí Lance nebo třeba ve Vietnamu.

Seychely – historický milník

Roku 2015 dosáhla společnost Sweco Hydroprojekt a.s. mimořádného úspěchu získáním zakázky na Seychelách. Jedná se o jeden z prvních projektů v oblasti vodního hospodářství financovaný Evropskou investiční bankou (EIB) za účasti českého subjektu v pozici člena sdružení, které je držitelem kontraktu. Zde se z bodu nula až do současnosti podílí na rozsáhlé modernizaci nakládání s odpadními vodami na ostrově Mahé a výstavbě nového kanalizačního systému na ostrově La Digue s cílem snížit riziko kontaminace zdrojů podzemní vody používaných k výrobě pitné vody.

Jihovýchodní Asie – široké spektrum aktivit

Srí Lanka:

Sweco Hydroprojekt působí na Srí Lance jakožto součást mezinárodního konzultačního týmu a významně se podílí na realizaci rozsáhlého projektu: „Odkanalizování a čištění odpadních vod pro města v jihozápadní části Srí Lanky“, jehož hlavním cílem je podpora pokračujícího úsilí vlády Srí Lanky směřovat k odkanalizování zájmového území, které zlepší kvalitu života a optimalizuje sociální a hospodářský rozvoj. “Očekáváme, že projekt povede ke zvýšení účinnosti a radikálnímu zlepšení čištění odpadních vod, lepší hygieně a ochraně životního prostředí, současně také k celkovému zlepšení zdraví a kvality života obyvatel trojice cílových oblastí Negombo, Galle-Unawatuna a  Kelaniya-Peliyagoda, které jsou pro ostrov Srí Lanka těmi nejdůležitějšími regiony”, vysvětlil Jaroslav Fiala význam projektu koordinovaného s  dánskými kolegy. Společně tak před sebou mají opravdovou výzvu. Například jen samotné vypracování více než tisícistránkové nabídky trvalo čtvrt roku! Vynaložená práce je opravdu smysluplná a přímo podpoří nejen zdraví místních obyvatel, ale i biodiverzitu pobřežních a mořských ekosystémů. Během pětileté účasti na tomto projektu budou postupně aktualizovány veškeré dostupné podklady, následně budou vypracovány studie proveditelnosti, koncepční a realizační projektové dokumentace a zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele staveb. Ve fázi výstavby bude tým vykonávat rovněž stavební dozor.

Vietnam: softwarové problémy během realizace projektu

Sweco Hydroprojekt a.s. poskytuje technickou asistenci v projektu, jehož cílem je aktualizovat model odvodnění a kanalizace pro Ho Či Minovo město, který byl připraven v roce 2001 a posoudit možné scénáře z pohledu vlivu klimatických změn na povrchové odvodnění a kanalizaci. Součástí náročného úkolu je navrhnout v návaznosti na zmapování kanalizační a dešťové sítě celého města také příslušná protipovodňová opatření. Tento projekt spadá do souboru rozsáhlých investic do vodohospodářské infrastruktury jednoho z hlavních asijských velkoměst s populací blížící se 9 mil. obyvatel. Cílem je udržitelným způsobem zlepšit služby spojené s odváděním a čištěním odpadních vod. Financování zajišťuje vietnamská vláda a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD). Zajímavostí je, že při tvorbě hydraulického modelu, který představuje finální výstup této fáze projektu, požaduje klient po celou dobu fyzickou přítomnost dedikovaného experta na místě. A právě zde se ukazuje profesionalita odborníků firmy Sweco. Manažer firmy nám názorně popsal obtíže spojené nejen s omezeným cestováním v době koronaviru, které by mohly jiné firmy od projektu odradit. Představte si například situaci, kdy náhle dojde k restrukturalizaci státních institucí v zemi, kde projekt realizujete, a vy následně půl roku nevíte, kdo Váš projekt převezme na straně objednatele. „Často jsme také kvůli neadekvátnímu topografickému průzkumu neměli k dispozici relevantní data, a tak záleželo jen na zkušenosti našich inženýrů, jak v rámci daného projektu postupovat dál. Za normálních okolností bychom měli problém, ale díky dvacetiletým zkušenostem našeho experta, který věděl, jak se konkrétní modely chovají a dokázal předpovědět, co by se mělo dít, jsme mohli pokračovat v práci“, vyjádřil Jaroslav Fiala neskrývaný respekt na adresu svých kolegů a pokračoval: “Často přichází komplikace, které musíme brát jako výzvy, protože všichni chtějí ideální scénáře, ale ideální projekty neexistují. Podnikání v zahraničí je primárně o lidech. Proto na klíčové pozice obsazujeme zkušené profesionály, kteří pak mají po ruce mladší kolegy, kteří zase oplývají patřičným entuziasmem a mladistvou energií.”

Střední Asie – silná pozice za poctivý kus práce

Tádžikistán:

Řešení vodního hospodářství mimoměstských oblastí

Pro firmu Sweco Hydroprojekt je Střední Asie důležitým zdrojem obchodních příležitostí. Působí zde už od roku 2014, patří jí nepřehlédnutelné místo na trhu a daří se jí postupně budovat zajímavé portfolio klientů napříč obory. Do hledáčku Světové banky se dostalo financování projektu zaměřeného na zásobování vodou ve venkovských oblastech Tádžikistánu. Společnost Sweco Hydroprojekt byla s ohledem na své reference z vybraných projektů vybrána, aby se podílela na jeho přípravě. Výsledek zamýšlených prací by měl zásadně zlepšit současnou situaci v sektorech vodárenství a odvádění a čištění odpadních vod se zaměřením na nedostatečně pokryté venkovské oblasti, konkrétně na tři lokality v regionu Khatlon: Vakhsh, Vosse a Danghara-Temurmalik. Záměrem je vybudovat vodovodní systém s jednoznačným cílem zásobovat obyvatele na venkově pitnou vodou, což bude mít rovněž pozitivní dopad na životní prostředí i na všeobecné zdraví. V rámci projektu bude vypracována studie proveditelnosti, projektová dokumentace, zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele, posouzení vlivu na životní prostředí a sociální dopad (ESIA) a technická asistence v oblasti finančního řízení. Příjemcem a zadavatelem pro tyto konzultační a inženýrské služby je místní vláda, jmenovitě státní organizace „Khojagii Manziliyu Kommunali“. Nedostatečná technická připravenost klienta bohužel způsobila téměř roční prodlevu s negativním dopadem na implementaci a plánování projektu.

Rekonstrukce vodní elektrárny Qairokkum

Sweco Hydroprojekt a.s. se stala vítězem mezinárodní soutěže. Společně se švédskými kolegy ze skupiny SWECO získala další velkou zakázku na rekonstrukci vodní elektrárny Qairokkum v Tádžikistánu. Účelem projektu je zvýšení kapacity ze stávajících 126MW na 174MW, přičemž bude zapotřebí zavést moderní technologie a provést rozsáhlé stavební úpravy. Odhadované investiční náklady činí 157 milionů eur. Bezpochyby jeden z klíčových hydrotechnických projektů v Tádžikistánu je financován ze zdrojů EBRD. “Tímto úspěchem výrazně posilujeme naše působení ve Střední Asii a aktivitách EBRD a pokračujeme v soutěžích o další významné zakázky v tomto regionu”, shrnul Jaroslav Fiala.

Kyrgyzstán:

Z rozhovoru s představitelem české firmy, která svou činností pomáhá k distribuci pitné vody v odlehlých částech rozvojových zemí, vyplynul zajímavý závěr. Obchodní příležitosti v zemích Střední Asie mohou mít podstatně vlídnější tvář, než jaké jsou představy vyvolané médii. Takovým příkladem je právě Kyrgyzstán. EBRD se zabývá činnostmi v oblasti zásobování vodou v Kyrgyzské republice, která se vyznačuje zanedbanou a nespolehlivou infrastrukturou a velmi omezeným čištěním odpadních vod. V roce 2019 se město Tokmok obrátilo na EBRD se žádostí o financování obnovy vodovodní sítě a čištění městských odpadních vod. Společnost Sweco Hydroprojekt, která v tomto výběrovém řízení zastupovala skupinu SWECO, uspěla se svou nabídkou na zpracování studií a projektů, které se primárně zaměřují na čtyři klíčové oblasti zájmu. První oblastí je obnova systému zásobování vodou a vybraných opatření pro zlepšení čištění odpadních vod. Druhou je pak zlepšení základu pro výběr plateb za vodné a stočné založené na skutečné spotřebě. To přispěje k účinnějšímu a hospodárnějšímu využívání pitné vody. Dalším zájmem je zlepšení celkové efektivnosti vodárenské společnosti včetně účtování a výběru poplatků za vodné a stočné. V neposlední řadě jde o zlepšení finančního a provozního řízení společnosti. Česká firma bude po dobu tří let podporovat vodárenskou společnost Tokmok ve všech aspektech realizace projektu včetně přípravy projektové dokumentace, technických specifikací, zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele, asistence při zadávání veřejných zakázek, vyhodnocování výběrového řízení a uzavírání smluv s vybranými zhotoviteli, správy a dohledu nad realizací zakázky i přípravy environmentálního a sociálního plánu. Poskytne také cenné knowhow vodárenské společnosti Tokmok ve formě přístupu k osvědčeným postupům při realizaci projektu a zadávání veřejných zakázek a dále také poradenství v konkrétních technických otázkách včetně environmetálních a sociálních požadavků. Tímto způsobem navazuje společnost Sweco Hydroprojekt a.s. na dřívější úspěšně zpracované projekty obdobného typu. Změna politické situace však způsobila opoždění realizace tohoto projektu.

Kazachstán:

Zavlažovací procesy v jižním Kazachstánu

Další výběrové řízení, z něhož vyšla vítězně právě firma Sweco Hydroprojekt a.s., vypsala EBRD na vypracování studie proveditelnosti zavlažování pro oblast nacházející se v jižní části Kazachstánu. Kromě vlastní studie proveditelnosti je náplní prací i tzv. ESIA studie. Tento pilotní projekt EBRD je v tomto odvětví výsledkem efektivní a dlouhodobé spolupráce v rámci skupiny SWECO. Kazachstán je tak další zemí na mapě světa, kam SWECO rozšiřuje své aktivity díky zahraničním investicím do vodohospodářské infrastruktury.

Balkán – konkurence pro firmy ze západu Evropy

Černá Hora:

spěšné působení v zahraničí pomohlo společnosti Sweco rozšířit své aktivity také na Balkán, kde se ve spolupráci s německou sesterskou společností Sweco GmbH podílí na posílení odolnosti dopravních staveb vůči změně klimatu v Černé Hoře. Zadání tohoto úkolu je součástí technické a environmentální spolupráce na rozsáhlé rekonstrukci hlavních silnic Černé Hory, k jejímuž dokončení schválila EBRD státní půjčku ve výši 40 milionů EUR. Zájmové území pokrývá následujících tří dílčí projekty: obnova silničního úseku Rozaje– Spiljani (cca 20 km), obnova a modernizace silničního úseku Tivat – Jaz (cca 16 km), obnova a modernizace úseku silnic Danilovgrad – Podgorica (cca 16 km). Všechny zúčastněné strany, zajišťující v Černé Hoře silniční infrastrukturu, si jsou si vědomy změn klimatu s přímým dopadem na síť silnic a dálnic. Cílem tohoto úkolu je vyhodnocení trojice dílčích projektů. Dále pak konzultační činnost během zavádění opatření ke zmírnění dopadu klimatických změn do plánování a navrhování budoucích projektů. Nedílnou součástí je také snaha vytvořit institucionální rámec pro celou Černou Horu, aby bylo možné praktické postupy aplikovat při realizaci budoucích projektů a také na všech stávajících silnicích, na nichž lze očekávat negativní projevy měnících se klimatických podmínek.

Rozvoj aktivit v rusky mluvících zemích Evropy

Bělorusko:

Sweco Hydroprojekt je nedílnou součástí významného kontraktu na vypracování studií proveditelnosti pro osm jednotlivých municipalit v Bělorusku. Studie poslouží jako důležitý dokument pro následnou rekonstrukci a modernizaci infrastruktury v oblasti čištění odpadních vod v Bělorusku. Na základě tohoto projektu je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) připravena investovat 60 milionů EUR do běloruského vodohospodářského sektoru. Studie proveditelnosti poskytnou přehled o potřebných opatřeních a postupech k jejich implementaci v rámci jednotlivých municipalit. Hlavním úkolem české firmy je poskytnout klientům technické posouzení, finanční analýzu a vyhodnotit vlivy na životní prostředí dle evropských regulí. V důsledku implementace tohoto projektu bude sníženo znečištění v povodí Baltského moře, stejně tak dojde ke zlepšení životních a sociálně-ekonomických podmínek v zájmových regionech.

Gruzie:

EBRD se dohodla na financování výstavby čistírny odpadních vod ve městě Kobuleti v Gruzii a nabídne podporu při řízení projektu a jeho realizaci, která bude prováděna Městským rozvojovým fondem (MDF), působícím jako prováděcí agentura jménem gruzínského Ministerstva financí. Sweco Hydroprojekt a.s., jako člen konsorcia, získalo kontrakt na řízení a realizaci projektu na podporu výstavby čistírny odpadních vod (ČOV). Záměrem je dokončení modernizace stávající ČOV, která nebyla uskutečněna kvůli finančním problémům na straně předchozího dodavatele stavby. Dodatečné stavební práce se zaměřují na zavedení nového systému odvodnění kalu na ČOV. Výsledný efekt spočívá v trvalém čistění odpadních vod z města i sousedních oblastí, což umožní minimalizovat vypouštění nečištěné odpadní vody do moře. Tím se výrazně zlepší kvalita vody v nejznámějším přímořském letovisku Gruzie a podpoří se rozvoj infrastruktury v municipalitě Kobuleti. S tím přímo souvisí i lepší sociálně-ekonomická situace v celém regionu. Společnost Sweco Hydroprojekt a.s. díky svým odborným znalostem odvádí vysoce profesionální práci a umí svým klientům ušetřit značné množství starostí, času i finančních prostředků. Právem patří mezi lídry v konzultační činnosti a projektování vodohospodářských staveb. Inspiruje rozsahem a kvalitou služeb i za hranicemi naší země, kde její práce pomáhá zlepšovat mnohdy obtížné životní podmínky obyvatel a přispívá k ochraně životního prostředí. Svými výsledky na mezinárodním poli tak mimo jiné skvěle reprezentuje české stavebnictví.

Firma Čermák a Hrachovec vytvořila unikátní tvar spadiště pro kanalizační sběrač v Libni

S množstvím předpokládaných i nečekaných problémů při obnově kanalizačního sběrače v pražské ulici Nad Novou Libní se musela vyrovnat společnost Čermák a Hrachovec, a. s., která byla subdodavatelem rozsáhlého díla pro generálního zhotovitele INOS Zličín, s.r.o. Pro jednu z těžních šachet bylo navrženo atypické spadiště s tangenciálním nátokem a šroubovicovým obtokem, které je na území České republiky zcela ojedinělé.

Při rekonstrukci nevyhovujícího kanalizačního sběrače o délce 246 m, s výškovým rozdílem 40 m a s 5 spadišti se musel brát ohled na řadu omezení a ochranných pásem. Předně se kanalizace nachází v lesním svažitém pozemku a  pod zahrádkářskou kolonií poblíž přírodní chráněné památky Okrouhlík. V potaz se musely vzít také vodovody, kanalizace, plynovody, slaboproudé a  silnoproudé kabely, bludné proudy a  komunikace. Snahou firmy však bylo po dobu realizace stavby co nejméně omezovat a obtěžovat okolí. Už úvodní hloubení šachty TŠ2, kterým obnova v srpnu roku 2016 začala, přineslo výzvu oproti obvyklým zakázkám. Bylo nutné najít vhodný důlní jeřáb, který dosáhne dna o  hloubce šachty 23 m s  kruhovým profilem o  průměru 4,8 m. Speciálně pro tuto stavbu byl přestavěn jeřáb OVJ 75, který byl osazen delším lanem a výkonově a bezpečnostně upraven pro takové hloubky. Šachta byla vyhloubena hornickým způsobem a mezitím byly zahájeny práce na přeložce vodovodu DN800. Po dokončení přeložky vodovodu začalo hloubení šachty TŠ1. Oproti šachtě TŠ2 šlo o technicky rutinní práci kromě zajištění křížených inženýrských sítí a stávající stoky. Z těchto důvodů byla vyhloubena nepravidelná obdélníková jáma o rozměrech cca 5 x 5 m a hloubce 5,4 m. Náročný úkol představovala ražba pro novou stoku, která odstartovala po dokončení šachet TŠ1 a  TŠ2 v hloubce přes 20 m pod povrchem. Geologické a hydrogeologické podmínky v místě ražby zapříčinily nestabilitu horniny, velké tlaky na důlní výztuž a  významný přítok podzemní vody do díla. K  jejímu odvádění bylo nutné zajistit výkonné čerpání. Horninové prostředí, v  němž probíhala ražba štol a  hloubení jam, bylo nutné v  okolí výztuže zpevňovat jehlováním a  injektážemi. Důlní výztuž musely zesilovat horizontální výztuže a železobeton. Vyraženy byly 2 štoly rozměru 2,4 x 2,8 m o celkové délce 253 m. Nejnáročnější úkol přineslo hloubení šachty TŠ3. Podle projektové dokumentace bylo nutné vyrazit kruhovou jámu o průměru 6,7 m a hloubce 37,4 m, což je složité samo o sobě. Pro třicetitunový jeřáb RDK 300-1, který byl schopen obsloužit dílo takových rozměrů, bylo vytvořeno betonové pódium. Hloubení probíhalo opět hornickým způsobem. Křížení stávající stoky komplikovalo následnou výstavbu spadišťové šachty a  bezpečnost práce při hloubení a  ražbě. Proto hlavní stavbyvedoucí rozhodl o  realizaci obtokového potrubí stoky ve štole mimo objekt TŠ3. I  tentokrát bylo nutné zesílit důlní výztuž a  realizovat výkonný čerpací systém k  eliminaci značného přítoku podzemní vody. Šachta TŠ3 byla navržena pro atypické spadiště s  tangenciálním nátokem a  šroubovicovým obtokem, který je svým provedením v Česku unikátní. V průběhu realizace spadiště bylo nutné řešit spoustu detailů, které vznikaly díky originalitě a specifičnosti této stavby. Pro dosažení maximální vodotěsnosti díla došlo ke změně technologie realizace stoky. Z důvodů vysoké hladiny podzemní vody nad stokou bylo vhodnější použití potrubních segmentů, konkrétně železobetonových trub vejčitého profilu. Na dno štoly byly zabetonované kolejnice v celé délce 253 m, na které byly truby uloženy a následně zality cementopopílkem. Dopravu a čerpání betonu do hloubky 23 m a na vzdálenost až 150 m zajišťovaly speciální dopravní potrubí a vhodná čerpadla na betony. Jako poslední byly vybudované objekty tří vstupních šachet: spojná komora SK1 umístěná na stávající stoce, šachta Š2 a spojová šachta SŠ3 pro spadiště. Kanalizační objekty byly jedinečné svými tvary a umístěním. Vyzdívání a betonování takových objektů se přitom v dnešní době stává vzácným a  výrazně ubývá lidí, kteří mají vhodnou kvalifikaci a zkušenosti v oboru. Po dokončení nové stoky a objektů bylo dílo uvedeno do provozu a  stará spadišťová kaskáda zalita cementopopílkem. Pracovníci společnosti Čermák a  Hrachovec při jeho výstavbě vytěžili a odvezli přibližně 3 500 kubíků horniny a realizovali přes 250 m nové stoky. Uložená je v hloubce od 4 do 37 m pod povrchem. Na stoce byla vybudována jedinečná spadišťová šachta sahající do hloubky 37 m a revizní šachta v hloubce 23 m. Celá stavba trvala 4 roky.

Základní údaje o stavbě

Název stavby: Rekonstrukce kanalizačního sběrače, ul. Nad Novou Libní, Praha 8

Investor: Pražská vodohospodářská společnost a.s.

Generální dodavatel: INOS Zličín s.r.o.

Subdodavatel: Čermák a Hrachovec a.s.

Finanční objem zakázky: 84 622 000 Kč bez DPH (částka mezi ČaH a INOS)