Praha 12. února (ČTK) – Investiční skupina Penta má tři nové partnery. Dalšími spoluvlastníky a členy vrcholného vedení skupiny se stávají Fabrice Dumontheil, Václav Jirků a Marián Slivovič. V čele Penty doplní Marka Dospivu, Jozefa Oravkina a Iaina Childa. Naopak Eduard Maták pozice opouští. Penta to dnes sdělila ČTK.
„Jsem velmi rád, že naši tři dlouholetí kolegové přijali nabídku se stát partnery. Jsou to osvědčení top manažeři, kteří se výrazně podílejí na zhodnocování našich firem a projektů. Naše vrcholné vedení získává významnou posilu v situaci, kdy se naší skupině daří, a to i navzdory potížím, které přináší pandemie. Důkazem toho budou i výsledky, kterých jsme dosáhli v roce 2020 a které budeme v nejbližších dvou měsících zveřejňovat, uvedl výkonný partner Penty Child.
Další změna se týká především zdravotnického portfolia Penty. Současný spolumajitel Penty a top manažer Eduard Maták přestane být na konci roku 2021 spolumajitelem celé skupiny Penta a projektovým lídrem zodpovědným za zdravotnictví. „Vzhledem k tomu, že je Penta ve svých zdravotnických investicích velmi aktivním vlastníkem, přebere roli lídra v našich zdravotnických firmách můj dlouholetý kolega a nový partner Penty Jirků. Já se budu těmto firmám nadále věnovat z pozice člena dozorčí rady,“ uvedl Maták.
Dumontheil (55) v Pentě působí od roku 2012. Je finančním ředitelem celé skupiny, člen investiční komise a výkonné rady. Zodpovídá za strategické finanční řízení skupiny Penta, také za IT strategii skupiny. Jirků (48) bude po vstupu do partnerské struktury e zodpovídat za řízení zdravotnického investičního portfolia a také za mezinárodní síť lékáren Dr.Max. V Pentě pracuje od roku 2007. Slivovič (39) bude v pozici partnera zastřešovat především investice Penty v bankovnictví, ve Slovalcu, stejně jako v mediálních projektech na Slovensku a v ČR.
Skupina Penta investuje dlouhé roky prostřednictvím fondu, který je v současnosti vlastněn Dospivou, Jaroslavem Haščákem, Oravkinem, Childem a Matákem. Aktivní správu investičního portfolia však Penta vykonává prostřednictvím manažerských společností, které sídlí zejména v Praze, Bratislavě a ve Varšavě. Manažerská struktura bude po změnách vlastněná Markem Dospivou, Jozefem Oravkinem, Iainem Childem, Fabricem Dumontheilem, Václavem Jirků a Mariánem Slivovičem.
Spolumajitel skupiny Penta Investments Haščák, jehož slovenská policie vloni počátkem prosince zadržela a obvinila z korupce, se s ohledem na situaci vzdal všech výkonných pozic ve skupině. Zůstal ale jejím spoluvlastníkem.
Penta je středoevropská investiční skupina, která začínala v roce 1994 jako obchodník s cennými papíry. Dnes působí v řadě oblastí, zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu, realitách a v poslední době také v médiích. Mezi její nejznámější investice v Česku patří síť lékáren Dr. Max, sázková kancelář Fortuna či mediální dům Vltava Labe Media.
Jihlava 12. února (ČTK) – Jihlava by chtěla letos v létě vypsat tendr na zhotovitele multifunkční arény, která má nahradit zastaralý Horácký zimní stadion. Pokud všechno půjde podle plánu, mohla by demolice starého stadionu začít ke konci roku, řekl dnes novinářům náměstek primátorky Petr Ryška (ODS). Podle dřívějších údajů radnice jde o projekt s náklady okolo miliardy korun.
Financování arény se podle Ryšky dolaďuje. Město má zájem o program na podporu nadregionální sportovní infrastruktury. „Protože z těch projektů, které si myslíme, že by se do toho (programu) mohly hlásit, jsme jedni z nejlepších,“ uvedl náměstek. Předpokládá, že vedle státu by se na financování arény mohl podílet kraj, část nákladů by město mohlo pokrýt i z úvěru.
Na Horáckém zimním stadionu hrají domácí zápasy hokejisté Dukly. Městu patří sportoviště i hokejový klub.
Územní rozhodnutí na novou arénu by podle náměstka mohlo být pravomocné do týdne, stavební povolení by město mohlo mít během května. Povolení k demolici starého stadionu už má. „Ale my bychom to chtěli soutěžit najednou. To znamená, ten, kdo by stavěl novou multifunkční arénu, by dělal i demolici,“ řekl.
Na letošek má Jihlava v plánu několik desítek investic. „Jsem rád, že i v této složité době je na tom město tak, že může investovat a že může investovat relativně dost,“ řekl Ryška.
Například v dubnu by měla být dokončena rekonstrukce budov v centru, kde byla naposled vojenská správa. Nově budou sloužit magistrátu. Díky dotaci z takzvaných norských fondů chce město letos začít opravovat další dům v městské památkové rezervaci, což bude stát skoro 80 milionů Kč.
V červenci by měla skončit stavba nového silničního sjezdu z dálničního přivaděče do ulice Romana Havelky, kde jsou obchody i akvapark. Ve sportovním a rekreačním areálu Český mlýn letos přibude adrenalinové sportoviště pro bikery, takzvaný pumptrack. Jihlava bude také stavět další úseky cyklostezek a investuje do vodohospodářské infrastruktury, již si od letoška spravuje sama.
Olomouc 11. února (ČTK) – V Olomouci se chystá za několik týdnů oprava dalšího mostu na Masarykově třídě, jde o most přes řeku Bystřici. Radní už vybrali zhotovitele, stavět se začne na konci března. Náklady vyjdou na 21,5 milionu korun bez DPH, informovali ČTK zástupci radnice. Tramvajová doprava je na třídě zastavená už rok kvůli souběžné stavbě mostu přes řeku Moravu.
„Oprava stávajícího mostu, který převádí silniční, tramvajový a pěší provoz přes řeku Bystřici bude spočívat v kompletním odstranění stávajících vrstev na nosné konstrukci, provedení nové izolace, nová bude i vozovka, kolejový svršek, chodníky a součástí bude také oprava zábradlí. Odborníci také provedou sanaci povrchů na spodní stavbě a podhledu,“ uvedla Jana Doleželová z tiskového oddělní radnice. Původně se počítalo s cenou veřejné zakázky ve výši téměř 26 milionů korun bez DPH, v soutěži se podařilo cenu snížit.
Zahájení stavebních prací je plánováno na konec března, hotovo by mělo být koncem října letošního roku. „I v tomto případě se nám podařilo pečlivě plánovat a koordinovat. Stavební práce proto proběhnou v době, kdy na trase mezi Žižkovým náměstím a hlavním nádražím nejezdí tramvaje kvůli tomu, že zde probíhají protipovodňová opatření a opravuje se velký most přes Moravu,“ uvedl námětek primátora Martin Major (ODS).
Most přes řeku Moravu na rušné Masarykově třídě byl uzavřen loni v březnu. Stavbaři jej zbourali a nyní na místě staví novou mostní konstrukci. Stavba je součástí protipovodňových opatření u centra Olomouce, která začala předloni na jaře a má trvat čtyři roky. Stát bude zhruba 750 milionů korun. Součástí projektu je stavba dvou mostů v Komenského ulici a na Masarykově třídě, výstavba hrází a protipovodňových zdí nebo rozšíření koryta řeky Moravy i nábřeží. Nový most v Komenského ulici už byl loni v únoru otevřen pro dopravu.
Zlín 11. února (ČTK) – Zastupitelé Zlínského kraje by o investičním záměru na novou krajskou nemocnici ve Zlíně-Malenovicích mohli rozhodovat na dubnovém zastupitelstvu. Novinářům to dnes řekl hejtman Radim Holiš (ANO). Zastupitelstvo se původně mělo záměrem, který prosadil bývalý hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), zabývat loni v prosinci a následně na nadcházejícím zasedání v pondělí, dosud však nejsou hotové podklady, které krajský úřad připravuje. Podle hejtmana se čekalo na účetní uzávěrky loňského roku, nyní se ještě budou zadávat znalecké posudky. Do dubna by materiály mohly být hotové.
Nové vedení kraje už dříve projekt kritizovalo, v pondělí krajští radní zrušili veřejnou zakázku na projektanta nové nemocnice. Holiš dnes uvedl, že se tento krok připravoval již delší dobu. Výběrové řízení podle něj nebylo v pořádku z několika důvodů. „Ať už to byla výše odměny stanovená za projekční práce, systém a způsob soutěže, kdy zakázku připravovala firma nebo člověk, který byl poté vybrán jako vítěz,“ uvedl hejtman.
Jako vítěze zakázky na projektanta, do níž se přihlásily dvě firmy, vybrali dřívější krajští radní sdružení „Nová nemocnice – Zlín“ za nabídkovou cenu 351 milionů korun bez DPH. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již loni rozhodl, že je soutěž v pořádku. Vítěz zakázky má podle Holiše 15 dní na to, aby se ke zrušení zakázky vyjádřil. Vedení kraje má k dispozici právní rozbor, podle kterého rozhodnutí rady nezpůsobí kraji žádné sankce a škody.
Radní se při rozhodnutí o zrušení zakázky opírali také o ekonomickou analýzu, podle které neměl kraj na novou nemocnici peníze, uvedl Holiš. Již dříve členové koalice uvedli, že nechtějí výstavbu nové nemocnice, ale rekonstrukci areálu zlínské nemocnice, tedy variantu, kterou Čunek odmítal.
Zastupitelé stavbu nemocnice v minulém volebním období schválili, kraj pro ni vykoupil pozemky a připravil smlouvu s vítězem veřejné zakázky na projektanta, kterou však Čunek nepodepsal. Nemocnice měla podle bývalého hejtmana stát osm miliard korun. Proti stavbě byli i zástupci hnutí ANO, které bylo v minulém volebním období s lidovci v koalici, také někteří zástupci koaliční ODS, pro projekt naopak tehdy hlasovali někteří opoziční zastupitelé. Nová nemocnice byla hlavním tématem krajských voleb a v odporu proti ní se shodli zástupci nové koalice vítězného hnutí ANO, Pirátů, ODS a ČSSD.
Liberec 11. února (ČTK) – Na rekonstrukce a údržbu silnic a na zajištění dopravy přidá letos Liberecký kraj dalších téměř 213 milionů korun. Peníze navíc může přidat díky daňovým příjmům, které byly loni navzdory koronavirové pandemii vyšší, než se předpokládalo. Kraj tak mohl rozdělit navíc téměř 315 milionů korun, řekl dnes ČTK náměstek hejtmana pro ekonomiku Zbyněk Miklík (Piráti). Většina těchto peněz půjde podle něj do investic, kraj posílí i svůj dotační program, který v očekávání nižších příjmů na letošní rok o čtvrtinu zkrátil.
Resort dopravy dostal na letošní rok 1,309 miliardy korun, z toho ale bezmála 60 procent je určeno na financování regionální autobusové a vlakové dopravy. Zhruba 200 milionů korun bylo na opravy a rekonstrukce silnic včetně projektů, na něž kraj získal evropské dotace. Teď rozpočet resortu posílí další miliony. „Tyto peníze půjdou zejména do rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy a jejich běžné údržby, do cyklostezek a cyklotras či dopravní obslužnosti, a máme tam také rezervu 60 milionů korun na zajištění činnosti vnitřního dopravce,“ doplnil Miklík.
Více než 37 milionů korun získá kraj z vyšších daňových příjmů pro školství. „K prioritám tam patří dotační programy podporující činnost dětí a mládeže, ale hlavně opravy a rekonstrukce školních budov,“ řekl hejtmanův náměstek. Přes 17 milionů půjde do resortu ekonomiky, majetku a investic, který mimo jiné připravuje projekt nové budovy zdravotnické školy v Liberci nebo rekonstrukci krajského statku ve Frýdlantu.
Liberecký kraj počítal na začátku loňského roku s příjmy přes 3,555 miliardy korun, z toho 3,360 miliardy korun měl získat z daní. Kvůli koronavirové pandemii ale příjmy revidoval. Nakonec byly navzdory očekáváním vyšší, než se čekalo. Na konci loňského roku daňové příjmy podle předběžných informací přesáhly 3,419 miliardy korun. Celkové příjmy kraje překročily díky transferům a dotacím státu a Evropské unie rekordních 12,324 miliardy korun, výdaje byly o deset milionů korun nižší.
ConnecTruck a My Ford Trucks, mobilní aplikace nové generace nabízející netrpělivě očekávané funkce dálkového ovládání
F-MAX L, s prodlouženým rozvorem kol a dojezdem až 5 000 km na jednu nádrž
Režim ECO+, který přináší až o 5% vyšší úsporu paliva a efektivitu, nyní standardní ve všech variantách F-MAX
9stupňová automatická převodovka ZF EcoTronic pro větší pohodlí, vyšší účinnost paliva a nižší celkové náklady
Nová zadní řiditelná náprava pro ještě lepší manévrovatelnost u třínápravových vozidel 6×2.
V návaznosti na více než půlstoletí zkušeností a dynamický vývoj produktů v oblasti těžkých nákladních vozidel zahájila společnost Ford Trucks rok 2021 dvěma novými variantami produktů a aktualizovanými službami a technologiemi v rámci své aktuální produktové řady, která byla uvedena na trh ve 44 zemích.
Rodina tahačů F-MAX, jež nyní zahrnuje dvě nové varianty, F-MAX BlackLine a F-MAX L, včetně nových specifikací a funkcí, přináší zákazníkům Ford Trucks technologie propojené mobility. Společnost zavádí funkce dálkového ovládání pomocí technologie ConnecTruck, která nabízí větší pohodlí a vyšší efektivitu.
„Jako inovativní značka, která naslouchá potřebám zákazníků, zaměřujeme své úsilí v oblasti výzkumu a vývoje na to, abychom uvedli na trh technologie nové generace. Věříme, že můžeme našim zákazníkům přidat největší hodnotu snížením celkových nákladů. S každým novým produktem, který vyvíjíme, je naším cílem pomoci našim zákazníkům lépe řídit podnikání“, říká Serhan Turfan, viceprezident společnosti Ford Trucks. „Jsme hrdí na to, že můžeme našim zákazníkům po celém světě představit novou řadu produktů a technologií. Budeme jim i nadále poskytovat vyšší efektivitu, ještě lepší výkon a špičkové technologie.“
F-MAX BlackLine se bude vyrábět v limitované edici pouze 250 kusů se speciálními sériovými čísly
F-MAX BlackLine, exkluzivní varianta mezinárodně oceňovaného modelu F-MAX, se bude vyrábět jako limitovaná edice. Každé vozidlo bude mít na dveřích speciální sériové číslo a znak řady Blackline. Pro tuto limitovanou edici bude vyrobeno pouze 250 kusů, které budou k dispozici ve speciální stříbrné barvě exteriéru „moondust“ s modrými a černými pruhy zdůrazňujícími styl vozidla, stejně jako černé LED světlomety, černá kola a černé kryty zrcátek. F-MAX BlackLine se vyznačuje špičkovým designem interiéru se sedadly zdobenými černou barvou s modrými pruhy a detaily stehů, navíc s modrými odlesky a detaily stehů na koženém volantu a prostornými úložnými prostory nad hlavou. Přední konzola modelu F-MAX BlackLine, stejně jako úložné prostory pro postele a pod postelemi, mají také výrazné černé designové detaily.
ConnecTruck nabízí nové funkce, které usnadňují život řidičům a správcům vozového parku
Společnost Ford Trucks transformuje svá vozidla na produkty založené na datové konektivitě a propojené mobilitě vybavené technologiemi nové generace, které představují výhodu pro zákazníky. Mezi nové technologie patří prediktivní tempomat MAX-Cruise a multimediální systém, který řidičům a správcům vozového parku usnadňuje život. Nové funkce dálkového ovládání také umožňují uživatelům aplikace My Ford Trucks, aby svá vozidla ovládali na dálku, což řidičům poskytuje ještě vyšší úroveň pohodlí.
Mezitím byl online portál ConnecTruckGlobal.com rozšířen o nové funkce, zejména pro vozové parky. Nyní umožňuje správcům vozového parku sledovat vozidla na stolním počítači nebo tabletu, s bonusovými funkcemi kromě mobilní aplikace. Nové funkce poskytují řidičům a správcům vozového parku přístup k historii údajů o vozidle a informacím o trase, a to vše během několika kliknutí.
Nový F-MAX L, který má delší rozvor a dojezd až 5 000 km na jednu nádrž
Ford Trucks si u nového modelu F-MAX L, který má delší rozvor a dojezd až 5 000 kilometrů na jednu nádrž, klade za cíl překonat očekávání svých zákazníků. Palivové nádrže o celkovém objemu 1 350 litrů modelu F-MAX L jsou o 300 litrů větší než standardní nádrže. Tahač s delším rozvorem nabízí také zajímavé jízdní vlastnosti. Pokud někdo dá předost menším nádržím, může standardních 1 050 litrů kombinovat s delším rozvorem.
Režim ECO+ snižuje spotřebu paliva až o 5% a je nyní standardem ve všech variantách tahačů F-MAX
Protože spotřeba paliva a celkové náklady jsou nejdůležitějšími kritérii v odvětví těžkých užitkových vozidel, představila společnost Ford Trucks „režim ECO+“, který řidičům umožňuje snížit celkovou spotřebu až o 5 %. Od roku 2021 je režim ECO+ standardní funkcí ve všech variantách F-MAX.
Je-li aktivován režim ECO+, systém provede opatření k automatickému snížení spotřeby paliva. Prediktivní tempomat MAX-Cruise nastavuje nejúčinnější rychlost vozidla na základě topografie zjištěné pomocí údajů GPS. Aktivuje se také funkce Eco Roll, která umožňuje jízdu na volnobě. Během režimu ECO+ je výkon motoru omezen na 450 koní a omezovač rychlosti nepustí vozidlo přes 85 kilometrů za hodinu. Pokud stojící vozidlo běží na volnoběh déle než pět minut, motor se automaticky vypne, aby se ušetřilo palivo. To je zvláště výhodné, pokud je vozidlo ponecháno v chodu během čekání na celnici nebo při nakládce. V režimu ECO+ je také deaktivována funkce kickdown zvyšující jednorázově výkon motoru, ale i spotřeby paliva, a to je mnohdy nežádoucí. Majitelé vozového parku mohou všechny tyto funkce dálkově ovládat a sledovat pomocí mobilní aplikace My Ford Trucks.
Rozvážková vozidla a podvozky pro speciální nástavby jsou nyní ještě pohodlnější díky 9stupňové automatické převodovce ZF EcoTronic
9stupňová automatická převodovka ZF EcoTronic vyvinutá techniky společnosti Ford Trucks odpovídá očekáváním a preferencím zákazníků a nabízí značný jízdní komfort, zejména při hustém provozu ve městě. Snižuje také spotřebu paliva a celkové náklady. F-MAX s 9stupňovou automatickou převodovkou ZF EcoTronic nabízí lepší jízdní komfort u lehkých sklápěčů s výkonem 330 k a lehkých silničních nákladních vozidel. A tím, že eliminuje řazení, umožňuje užitkovým vozidlům, jako jsou hasičské vozy, fungovat ještě rychleji v situacích, kdy se počítá každá sekunda.
Zadní řiditelná náprava, vylepšená manévrovatelnost a poloměr otáčení
Konstruktéři společnosti Ford Trucks chápou důležitost manévrovatelnosti a malého poloměru zatáčení během městského provozu a vyvinuli novou zadní řiditelnou nápravu pro zvýšení manévrovatelnosti u vozidel 9LT 6X2. Nový systém snižuje poloměr otáčení o 9% a nabízí pohodlnější zážitek z jízdy, zejména v omezeném městském prostředí.
Povodí Moravy, s. p. opravilo vodní nádrž Otnice na Brněnsku. Práce vedly k obnovení všech funkcí nádrže včetně funkce biologické a estetické. Obnova spočívala zejména v odtěžení sedimentů, opravě opevnění nádrže a výpustného zařízení.
Na podzim 2020 Povodí Moravy, s. p. zahájilo celkovou obnovu vodní nádrže Otnice. Těžbě sedimentů, opravám hráze a tzv. požeráku předcházelo vypuštění nádrže. Mocnost sedimentů, které bylo z nádrže potřeba odstranit, činila v nejhlubším místě nádrže okolo dvou metrů. „Ze dna vodní nádrže Otnice jsme odtěžili téměř 4,5 tisíce kubíků sedimentu. Práce pokračovaly opravou opevnění návodního líce hráze. Opravou prošel i levý podemletý břeh, který jsme navíc zpevnili zejména z důvodu zajištění stability přiléhající cesty,“ popisuje průběh prací generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.
Odbahnění vedlo k podstatnému zvýšení retenční schopnosti nádrže. Opravy požeráku a opevnění prodlouží životnost vodního díla o řadu let. „Obnovou nádrže dosáhneme významného posílení místní biodiverzity, nádrž bude představovat významný prvek ekologické stability krajiny, umožní lépe hospodařit s povrchovou vodou a posílí retenci vody v krajině a v neposlední řadě dojde ke zvýšení estetické přitažlivosti celé lokality,“ popisuje přínos realizovaných prací Gargulák. Význam stavební akce ocenil i starosta Otnic Pavel Mezuláník: „Věřím, že vyčištěním nádrže se zlepší životní úroveň nejen občanů, ale dojde k větší retenci vody v této lokalitě a celoročního udržitelného života vodních živočichů a zvěře.“
Obnova malých vodních nádrží je pro vodohospodáře mimořádně důležitá, protože hrají významnou roli v příslušné lokalitě obzvlášť v období sucha, kdy dokáží krátkodobě vylepšovat vodní bilanci v menších tocích, aby nevysychaly. Mimo to nádrž po napuštění poskytne útočiště mokřadním a bažinným společenstvům a vhodné podmínky pro hnízdění ptactva.
V současné době Povodí Moravy, s. p. nádrž napouští. Doba napouštění bude záviset na hydrologické situaci. Obnova nádrže si vyžádala náklady v celkové hodnotě téměř 2 mil. Kč, které Povodí Moravy, s. p. uhradilo z vlastních zdrojů. Kromě dokončené opravy vodní nádrže Otnice, Povodí Moravy, s. p. během posledních dvou let obnovilo např. vodní nádrže Hrabišín na Šumpersku, Borotín u Boskovic, Drahotuše u Hranic, Smolenská u Jevíčka či Drahany na Prostějovsku.
Vodní nádrž Otnice leží na vodním toku Otnický potok, který je levostranným přítokem Litavy. Nádrž vznikla v roce 2002, má rozlohu 0,519 ha a zásobní objem 7 010 m³.
Hněvotín (Olomoucko) 10. února (ČTK) – Olomoucký krajský soud zrušil část zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, která umožňovala zábor 44 hektarů kvalitní orné půdy u Hněvotína pro plánovanou stavbu velkého biomedicínského a biotechnologického centra. Investor tak nemůže začít s přípravou stavby. Soud vyhověl správní žalobě Hněvotína, který s tímto developerským projektem na zemědělské půdě v těsném sousedství obce nesouhlasí. Na dotaz ČTK to dnes řekl starosta Hněvotína Jaroslav Dvořák.
Zábor 44 hektarů úrodné půdy u Hněvotína předloni v září umožnilo krajské zastupitelstvo, jež schválilo aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje. Hněvotín měl tuto aktualizaci zapracovat do svého územního plánu, což by usnadnilo investorovi uvést záměr v život. Obec proto loni podala správní žalobu na kraj a tento týden u soudu uspěla.
„V úterý bylo stání na krajském soud v Olomouci, který rozhodl v náš prospěch,“ uvedl Dvořák. Podle něj soud zrušil tu část aktualizace zásad územního rozvoje, která umožňovala zábor půdy pro technologický a biomedicínský park u Hněvotína. Soud verdikt zdůvodnil tím, že veřejný zájem na stavbu biomedicínského a biotechnologického centra v tomto případě nepřevažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu, dodal Dvořák. Soud podle starosty také přiznal Hněvotínu právo ovlivňovat životní prostředí ve svém okolí.
Krajští úředníci zastupitelům předloni doporučili námitky Hněvotína vůči záboru zemědělské půdy zamítnout. Argumentovali tím, že krajský úřad je vázán dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně této strategické plochy, která připouští zábor až 44 hektarů půdy ve veřejném zájmu. Krajský úřad může podat dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Hejtmanův náměstek Jan Šafařík (Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj) dnes ČTK řekl, že krajský úřad zatím verdikt soudu nemá. O dalším postupu bude muset rozhodnout krajská rada. Šafařík připomněl, že dvě strany z nové krajské koalice měly ve svém programu odmítavý postoj k záboru orné půdy u Hněvotína.
K vybudování biomedicínského centra se před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. Univerzita později informovala, že se na přípravě projektu už nepodílí. Hněvotín se podle Dvořáka nebrání případnému jednání s investorem o stavbě menšího biomedicínského parku. Podobná zařízení podle něj v zahraničí zabírají jen tři až čtyři hektary.
Hněvotín se záměrem velkého biomedicínského centra nesouhlasil, protože projekt počítá s výstavbou hal na poli těsně u vesnice. Vedení Hněvotína se obávalo i toho, že zastavění tak velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody, neboť z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje studny. Petici proti projektu podepsaly stovky lidí, v Olomouci bylo uspořádáno několik protestních akcí odpůrců záboru zemědělské plochy.
Brno 10. února (ČTK) – Správa železnic letos plánuje v Jihomoravském kraji zahájit nebo dokončit opravy sedmi výpravních budov za více než 100 milionů korun. Do konce března má být hotovo například v Hrušovanech nad Jevišovkou-Šanově na Znojemsku, kde dělníci dodělávají fasády se zdobnými prvky a uvnitř vzniká nové zázemí pro cestující. Rekonstrukce vyjde na 33,5 milionu korun, řekla ČTK mluvčí železničářů Radka Pistoriusová. Další velká oprava čeká budovu ve stanici Sokolnice-Telnice na Brněnsku.
Starosta Šanova Petr Škarek rekonstrukci vítá. „Vlak pořád využívá spoustu lidí a myslím, že by se železniční doprava neměla utlumit, ale právě naopak. Před budovou vznikne také nový autobusový terminál a my navážeme svými investicemi do vodovodu a odkanalizování. Řešíme také projekt na novou lávku přes kolejiště. Pro cestující je teď nádraží sice trochu limitující, ale stojí za to se zakousnout a pak bude oblast opravdu pěkná,“ uvedl Škarek.
V květnu počítají železničáři s dokončením budovy v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku. „Už je hotová oprava obvodového pláště, střechy, oken a dveří. Pokračuje výmalba a oprava podlah a omítek. Náklady činí 19,9 milionu korun. V červenci by pak měla skončit oprava ve Vracově na Hodonínsku za 6,6 milionu korun a v srpnu ve Vyškově na Moravě za devět milionů korun,“ uvedla Pistoriusová.
V květnu plánuje Správa železnic zahájit rekonstrukci výpravní budovy Sokolnice-Telnice. Objekt bude mít nové dveře, okna, fasádu či prostor pro občerstvení a WC pro imobilní. Celkové investiční náklady činí 33 milionů korun, hotovo má být v polovině příštího roku.
Prostory si ponechají historický ráz i po modernizaci, což ocenil starosta Telnice František Kroutil. „Žádali jsme o opravu asi před pěti lety, protože budova hyzdí celou čtvrť, je vlhká, s opadanou omítkou a sem tam rozbitým oknem. Konečně jsme se dočkali a doufám, že po opravě bude budova připomínat původní podobu starobylejšího vzhledu,“ řekl starosta.
Také v Telnici obec práce železničářů využila k připojení svých investic a do začátku prázdnin vznikne u nádraží nové parkoviště pro 42 aut a stání pro kola. „Dosud tam v podstatě parkovací místa nejsou. Už jsme vysoutěžili zakázku za 4,6 milionu bez daně a v pátek předáváme staveniště zhotoviteli. Nedaleko jsme také vysadili nový park se 200 stromy a celou oblast jsme pojmenovali Nádražní čtvrť. Chceme, aby se propojila obec a odlehlejší nádraží,“ dodal Kroutil.
Správa železnic opraví také budovy v Novosedlech a Šakvicích, kde železničáři předpokládají zahájení prací ve 3. čtvrtletí letošního roku. Dělníci pracují také v budově brněnského hlavního nádraží, které vlastní České dráhy. Do konce letošního roku by měli být hotoví v levém křídle.
Brno 10. února (ČTK) – Rozloha moderních kancelářských ploch v Brně se v loňském roce zvětšila o 33.000 čtverečních metrů na celkových 658.200 čtverečních metrů. Neobsazenost se zvýšila z 10 procent na konci roku 2019 na loňských 12 procent, takzvaná realizovaná poptávka ale klesla meziročně o 62 procent. Vyplývá to ze zprávy Regional Research Forum (RRF), jehož členy jsou poradenské společnosti, které působí na realitním trhu.
Takzvaná realizovaná poptávka, tedy poptávka zakončená uzavřením smlouvy, se meziročně snížila o 62 procent, od prvního pololetí do konce loňského roku poklesla o pět procent. I přes propad poptávky bylo v druhém pololetí loňského roku pronajato 19.800 čtverečních metrů plochy, celá třetina této rozlohy šla na vrub IT firem, což je v Brně poměrně obvyklé.
Trh s kancelářskými prostorami se měnil v celém Česku. „V roce 2020 poklesla celková aktivita na trhu o 24 procent v porovnání s rokem 2019. Hlavní příčinu vnímáme v celkové náladě na trhu, kdy si uživatele velkých ploch kanceláří dělají názor na jejich budoucí fungování, které bude ve valné většině jiné, než bylo do roku 2019. V roce 2021 předpokládáme návrat k průměrným hodnotám posledních pěti let,“ uvedl Petr Žalský, ředitel kancelářského oddělení a partner ve společnosti Colliers, která je členem RRF.
Neobsazenost moderních kancelářských ploch loni vzrostla na 78.600 čtverečních metrů z hodnoty 64.100 čtverečních metrů na konci roku 2019. Poměrově jde asi o 12 procent z celkové rozlohy, v roce 2019 to bylo 10 procent.
Výstavba nových kanceláří v Brně pokračovala. Ve druhé polovině roku byly dokončeny novostavby dvou budov: Grey Building v projektu Areál Slatina o rozloze 13.900 čtverečních metrů a budova E v office parku Vlněna o rozloze 5500 čtverečních metrů. Dokončeny byly i dvě rekonstrukce, a to Spielberk Office Centre Villa G s rozlohou 4000 čtverečních metrů a budova C8 v office parku Ponávka s 900 čtverečními metry plochy.
V Brně je aktuálně ve výstavbě dalších sedm projektů s celkovou moderní kancelářskou plochou 45.600 čtverečních metrů, asi 55 procent z nich má být dokončeno ještě letos.
