Autor: Stanislav Jakubík

Praha 25. února (ČTK) – Evropská komise udělila notifikaci třetí výzvě programu COVID nájemné. ČTK to dnes sdělila Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo a díky schválení komise může začít vyplácet dotace. Stát z COVID nájemného III přispívá podnikatelům zasaženým v souvislosti s pandemií 50 procent na komerční nájem za čtvrtý kvartál loňského roku. Zájemci mohou o podporu žádat do 8. dubna.

MPO spustilo příjem žádostí do programu 5. února, v pondělí jich ve svém on-line systému evidovalo zhruba 30.600 za 2,6 miliardy korun. Podnikatelé z nich dokončili a podali asi 18.900 žádostí v objemu 1,4 miliardy korun. Ke schválení a následnému proplacení bylo v pondělí večer připraveno na 4500 žádostí. Vláda na pomoc schválila tři miliardy korun.

Žádat o dotaci ze třetí výzvy programu COVID nájemné mohou všechny provozy, které v souvislosti s protiepidemickými opatřeními zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční propad tržeb alespoň 50 procent. Netýká se to tedy jen uzavřených podniků. Překážkou v podání žádosti už na rozdíl od předchozích výzev není ani tzv. spřízněnost osob, osoby blízké, osoby ovládající a ovládané, jednání ve shodě, podstatný vliv ani konsolidační celek. Nájemce a pronajímatel ale nesmí být totožná osoba.

Jeden podnikatel může za všechny své provozovny žádat o podporu maximálně deset milionů korun. Pomoc z jednotlivých výzev programu se nesčítají. Vztahuje se na něj ale tzv. dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Jde o maximální sumu, kterou může jeden žadatel získat z veřejné podpory. Komise zvýšila limit z 800.000 eur (asi 21 mil. Kč) na 1,8 milionu eur (asi 46,8 mil. Kč). Do dočasného rámce spadají programy COVID gastro uzavřené provozovny, COVID ubytování či COVID lázně.

Pardubice 25. února (ČTK) – Do dvou týdnů silničáři opraví velké výtluky na silnici I/35 v Pardubickém kraji. Způsobily je zejména teplotní rozdíly. Střídal se déšť a sněžení. Skokově pak narostlo množství nehod, uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě.

„Bohužel se je Ředitelství silnic a dálnic nedařilo v krátké době opravit, a tak jsme byli upozorňováni jak policií, tak samotnými řidiči, kteří zcela logicky nerozeznávají, kdo je vlastníkem komunikace,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK).

Hlavní tah na Moravu spravuje státní organizace Ředitelství silnic a dálnic. Poničená vozovka způsobila větší množství nehod než v jiných letech. Podle policie byly díry ve vozovce hlubší než sedm centimetrů. Policie proto opakovaně vyzvala ŘSD k odstranění závad a urychlení prací.

„V průměru posledních 12 let jsme se od začátku roku do dnešního dne pohybovali v úseku Litomyšl – Moravská Třebová na žádné až pěti dopravních nehodách v souvislosti s výtluky. V letošním roce jich prozatím evidujeme 35, což je opravdu skokový nárůst,“ řekl krajský ředitel policie Jan Ptáček.

Silničáři už na opravách díky lepšímu počasí pracují. Práce dokončí do dvou týdnů. „Každá regionální správa ŘSD by měla mít k dispozici zaměstnance, kteří budou okamžitě reagovat na vzniklý problém, a to jak rychlým označením, tak opravou. Zároveň ŘSD řeší celoroční pohotovost několika obaloven asfaltových směsí tak, aby bylo možné řešit kvalitnější opravy i v zimních měsících,“ dodal Netolický.

Praha 25. února (ČTK) – Stát letos zprovozní 46,5 kilometru nových dálnic a do poloviny října dokončí rekonstrukce D1. Dalších téměř 23 nových kilometrů by mělo přibýt v síti silnic první třídy. Stavební práce letos začnou na dalších 165 nových kilometrech dálnic a silnic. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Loni se otevřelo kolem 21 kilometrů nových dálnic.

Nejvíce nových kilometrů letos přibude na královehradecké dálnici D11, kde by řidiči měli začít jezdit po dvou nových úsecích. Prvním z nich je 15kilometrový úsek z Hradce Králové do Smiřic. Na ten následně navazuje sedm kilometrů ze Smiřic do Jaroměře. Další nový úsek letos stát zprovozní také na dálnici D35, a to 12 kilometrů z Opatovic do Časů. Pokračovat bude také rozšiřování karlovarské D6, kde se otevře pětikilometrový obchvat Lubence. Na Moravě se pak otevře v rámci dálnice D55 jihovýchodní obchvat Otrokovic.

Dalších 100 kilometrů nových dálnic stát letos zahájí. Stavět se začnou například úseky na dálnic D6 do Karlových Varů, dále D55 mezi Starým Městem a Moravským Pískem, na dálnici D49 mezi Hulínem a Fryštákem a na D3 mezi Třebonínem a osadou Kaplice-nádraží. Jedním ze zásadních projektů je pak stavba 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, kterou chce stát postavit za soukromé peníze formou PPP projektu. V současnosti je rozestavěno kolem 154 kilometrů dálnic.

Práce budou pokračovat i na silnicích první třídy. Na této síti je v současnosti rozestavěno 57 kilometrů, z toho 22,9 kilometrů stavaři letos dokončí. Konkrétně jde o obchvat Chrudimi, Krnova, Opavy nebo Osové Bítýšky. Hotová by měla být letos také přestavba křižovatky Rádelský Mlýn u Jablonce nad Nisou nebo silnice I/27 u Plzně. Silničáři letos zahájí práce na dalších 64,9 kilometrech, například na obchvatu Jaroměře, Nové Paky, Klatov a Olbramovic, dále silnici I/53 ze Znojma do Lechovic a silnice I/34 ze Stráže nad Nežárkou do Lásenic.

Mezi nejvýznamnější letos plánované opravy patří rekonstrukce vozovky na dálnicích D2 a D5. Pokračovat bude také oprava mostů.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD bude letos ke stavbám využívat rekordní rozpočet, který činí 61 miliard korun. Meziročně je to o šest miliard korun více. Ministr Havlíček k tomu řekl, že právě dopravní výstavba by se měla stát jedním z hospodářských impulsů v době krize.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a silnic. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochranářů a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava zabere často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let. Ke změně by měla přispět nedávno přijatá novela zákona pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta by měla výrazně urychlit především úřední proces před zahájením stavby.

Luhačovice (Zlínsko) 23. února (ČTK) – Luhačovice na Zlínsku zvažují vybudování páteřní cyklotrasy městem, na silnici navrhuje vyznačit ochranné pruhy pro cyklisty. Radnice nechala vypracovat studii, která navrhuje trasu pro co nejsnazší a bezpečný průjezd cyklistů lázeňským městem. ČTK o tom dnes informoval zástupce radnice Nikola Synek.

Navrhovaná trasa na jedné straně navazuje na cyklostezku od Biskupic a po průjezdu městem se napojuje na Jurkovičovu alej, cyklostezku vedoucí od Slunečních lázní dále na přehradu.

„Snažili jsme se navrhnout průjezd cyklistů Luhačovicemi ve směru jihozápad – severovýchod tak, aby byl souvislý, aby potřebná opatření byla v dohledné době snadno realizovatelná a aby řešení nestálo moc peněz. Proto jsme se snažili navrhnout nutné změny jinými způsoby než stavebně-technickými úpravami, které jsou náročné,“ uvedl autor studie Adolf Jebavý.

Navrhovaná trasa by vedla ulicemi Družstevní, Nádražní a Nábřeží a přes lázeňský areál. „Řešení spočívá především v tom, vyznačit na komunikace ochranné pruhy pro cyklisty v šířce 1,25 metru. Takový příklad, kde toto řešení úspěšně funguje už několik let, lze najít třeba v nedalekém Uherském Hradišti, konkrétně ve Staré Tenici. Šířkové poměry komunikací nám v podstatě v Luhačovicích ani neumožňují nic jiného,“ uvedl Jebavý. Vyznačení pruhů by doplnilo omezení maximální rychlosti vozidel.

Náklady jsou podle studie odhadnuty na tři miliony korun. „Rozvoj infrastruktury pro cykloturistiku považujeme za jednu ze zásadních věcí, na které se snažíme dlouhodobě pracovat, protože jde o další podporu cestovního ruchu. Tato studie nás posunuje dál k realizaci vhodných řešení,“ uvedl starosta Marian Ležák (nez.).

Prostějov 23. února (ČTK) – Povodí Moravy v březnu zahájí další etapu rekonstrukce vodní nádrže Plumlov na Prostějovsku, která zajistí bezpečný a spolehlivý provoz vodního díla i v případě desetitisícileté povodně. Modernizace přelivu a opevnění břehu bude stát 31 milionů korun a zabere 1,5 roku. Práce výrazně nenaruší rekreační sezonu na vodní nádrži. ČTK to dnes sdělil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

„Smyslem připravovaných opatření je bezpečné převedení extrémních povodní a prodloužení životnosti plumlovské přehrady. Po 80 letech bezproblémového provozu si nádrž tyto úpravy zaslouží,“ uvedl Gargulák.

Přípravné práce začnou v březnu a potrvají do podzimu 2022. Modernizace si podle Garguláka vyžádá pouze částečné snížení hladiny, které je nezbytné i pro plánované práce na přemostění přítoku do vodní nádrže. Tuto stavební akci připravuje město Plumlov.

Vodní nádrž bude i při opravách dál sloužit rekreaci. „Průběh prací jsme velmi pečlivě naplánovali tak, aby nádrž mohla sloužit ke koupání a další rekreaci. Práce navíc koordinujeme s investiční akcí města Plumlov na přemostění přítoku do nádrže. Nádrž nebudeme vypouštět, pouze snížíme hladinu,“ uvedl investiční ředitel Povodí Moravy Tomáš Bělaška. Díky snížení hladiny zůstane při modernizaci v případě povodní zachována ochrana majetku a zdraví obyvatel pod hrází.

Hlavní funkcí vodního díla Plumlov je snižování povodňových průtoků a zlepšování minimálních průtoků říčky Hloučela v období sucha. Plumlovská přehrada byla kvůli čištění dna a opravě hráze v závěru roku 2009 vypuštěna a na podzim 2013 bylo po dokončení stavebních prací zahájeno její napouštění. Povodí Moravy do čištění dna a opravy hráze přehrady investovalo zhruba 270 milionů korun. Díky investici se zlepšila kvalita vody v přehradě.

Ostrava 24. února (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos v Moravskoslezském kraji eviduje po zimě nezvykle vysoké množství výtluků, je jich nejvíce za deset let. Silničáři už je začali opravovat. Problémy způsobené počasím postihly celý kraj a povrchy vozovek jsou porušené na více místech současně. ČTK to dnes sdělil mluvčí ŘSD Miroslav Mazal.

Výtluky jsou způsobené velkými teplotními výkyvy, kdy mezi teplotami v noci a přes den jsou rozdíly až desítek stupňů Celsia. „Letošní zima snese hodnocení coby nejhorší za poslední dekádu z hlediska počtu silničních závad. Silné mrazy střídané plusovými teplotami zaměstnávají dispečinky rozdělující práci na dálnicích a silnicích první třídy,“ uvedl Mazal.

Desítky výmolů, na které se nyní ŘSD zaměřilo, jsou například na silnicích I/11 a I/56 u Jablunkova a Frýdku-Místku. „Úleva od sněžení či ledovky umožnila údržbě aktivně zasáhnout proti evidovaným nerovnostem, vybrané skupiny pracovníků denně vyjíždí asfaltovat hlášené i zaznamenané výtluky po celém regionu Moravskoslezského kraje,“ uvedl mluvčí.

Silničáři pracují za plného provozu desetitisíců projíždějících aut. „Jsou k dispozici veškeré připravené kapacity určené k zahájení oprav v zimním období. Akutní poruchy vozovek se řeší obvykle pomocí studené asfaltové směsi, ačkoliv ŘSD upřednostňuje trvanlivější opravy prostřednictvím teplé balené směsi či technologie Silkot,“ uvedl Mazal. Jediným omezujícím faktorem maximálního nasazení údržby je podle něj počasí.

Praha 24. února (ČTK) – Vedení Prahy 5 souhlasí s jižní částí nové čtvrti Smíchov City, kterou na brownfieldu bývalého nákladového nádraží na Smíchově staví developerská společnost Sekyra Group. Firma radnici daruje nebo za symbolickou cenu prodá pozemek pro stavbu základní školy. Dohodu minulý týden schválili radní městské části. Společnost začala loni stavět severní část rozsáhlého projektu, ta jižní má zahrnovat ústředí České spořitelny, kancelářské budovy a hotel s obchody.

Jižní část projektu je nyní ve fázi přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí. První domy severní části u autobusového terminálu Na Knížecí se začaly stavět loni v září. Celkem má v místě bývalého nákladového nádraží vzniknout téměř 400.000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních nebo veřejných ploch včetně kilometrového pěšího bulváru.

Městská část plánuje v nové čtverti postavit školu, na kterou by měla podle dohody od developera získat pozemky. Podle vyjádření společnosti mají mít hodnotu 82,9 milionu korun. Investor se zároveň zavázal spolupracovat při přípravě školy a jejím napojení na přilehlý park a technickou infrastrukturu. Na předběžnou dohodu mají navázat další právně závazné dokumenty.

Na výstavbu nové čtvrti jsou navázány dopravní stavby, z nichž největší je dopravní terminál u smíchovského nádraží. Ten bude financovat hlavní město a má vyjít na několik miliard korun. Na střeše současného vlakového nádraží, které stát plánuje rekonstruovat, vznikne autobusový terminál. V plánu je také záchytné parkoviště P+R a stavba nové lávky pro pěší na jiném místě, než je stávající.

O povolení stavby nerozhoduje politické vedení Prahy 5 ani jej nemůže přímo ovlivnit. Vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení mají na starosti stavební úřady, které se sice fyzicky nacházejí v budovách úřadů městských částí a organizačně pod ně spadají, jejich rozhodování je však tzv. přenesená působnost státní správy a nesmí se řídit zájmy místních samospráv. Ty nicméně mohou do vedených řízení podávat námitky, případně se odvolávat a jinak právně bránit rozhodnutím, se kterými nesouhlasí.

Brno 24. února (ČTK) – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše (dříve ODS) ohledně hlasování zastupitelů o zlínské nemocnici. Vyplývá to z rozhodnutí soudu zveřejněného na jeho webu. Zastupitelé předloni vznik nemocnice schválili, podle Lukáše ale krajské zastupitelstvo nezákonně zasáhlo do práva občanů vyjádřit se ke stavbě, protože bod o nemocnici zařadilo na program na poslední chvíli. Podle rozhodnutí soudů ale zastupitelé postupovali v souladu se zákonem.

Na rozhodnutí soudu upozornila Česká televize. „Jakkoli lze souhlasit s tím, že ‚dodatečné‘ zařazení závažného bodu na program zasedání zastupitelstva může objektivně vzbuzovat pochybnosti o ‚čestnosti‘ takového postupu, není však pravdou, že jím dochází k ‚faktickému vyprázdnění‘ ústavně zaručeného práva občanů podílet se na správě veřejných věcí. Stěžovateli nebylo znemožněno se zasedání účastnit a k dodatečně zařazenému bodu se vyjádřit,“ stojí v usnesení Ústavního soudu.

Zastupitelé stavbu nemocnice schválili v minulém volebním období, bývalý hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), který stavbu nemocnice prosazoval, tehdy bod nečekaně navrhl na konci programu zasedání zastupitelstva. Lukáš společně s dalšími žalobci, například s krajským předsedou Sdružení praktických lékařů Lubomírem Nečasem, proti postupu zastupitelstva podali dvě žaloby, ani s jednou ale neuspěli jak u krajského soudu, tak u Nejvyššího správního soudu. Lukáš se následně obrátil na Ústavní soud.

Současné vedení kraje stavbu nové nemocnice, kterou prosadil Čunek, odmítá, chce postupnou rekonstrukci současného areálu. Zastupitelé stavbu nemocnice v minulém volebním období schválili, kraj pro ni vykoupil pozemky a připravil smlouvu s vítězem veřejné zakázky na projektanta, kterou však Čunek nepodepsal. Nemocnice měla podle bývalého hejtmana stát osm miliard korun. Proti stavbě byli i zástupci hnutí ANO, které bylo v minulém volebním období s lidovci v koalici, také někteří zástupci koaliční ODS, pro projekt naopak tehdy hlasovali někteří opoziční zastupitelé. Nová nemocnice byla hlavním tématem krajských voleb a v odporu proti ní se shodli zástupci nové koalice vítězného hnutí ANO, Pirátů, ODS a ČSSD.