Společnost F TRUCKS, dovozce nákladních vozidel FORD TRUCKS do České republiky připravila společně se společností UniCredit Leasing CZ zajímavou podporu na nákup nového nákladního vozidla značky FORD TRUCKS. Dotaci lze získat při podpisu kupní a leasingové smlouvy do konce března.
Podvozky či kompletní vozidla pro stavebnictví a těžební průmysl s modrým oválem a nápisem Ford na kapotě se vyznačují jednoduchostí, robustností a odolností. V loňském roce téměř všechny obory zasáhla krize v souvislosti s pandemií Covid-19 a proto přišla značka FORD TRUCKS s podporou při nákupu nového vozidla. „Při financování vozidla prostřednictvím úvěru nebo finančního leasingu na 60 měsíců u společnosti UniCredit Leasing CZ dotujeme prvních 6 měsíčních splátek částkou 500 EUR. Zákazník ta získá zvýhodnění v celkové výši 3 000 EUR, což mu přinese nižší náklad y a lepší profitabilitu při rozjezdu nového vozidla“, vysvětluje princip dotace Jiří Kašpárek, výkonný ředitel společnosti F TRUCKS.
Modelová řada FORD CARGO je k dispozici s konfigurací náprav 4×2, 6×4 a 8×4, a to s krátkou nebo nízkou spací kabinou, která poskytne více místa buď pro lůžko, nebo pro výbavu vozidla. Tří- a čtyřnápravová vozidla disponují motorem o výkonu 420 koní a točivým momentem 2150 Nm, a převodovkou ZF. Ta je buď 16rychlostní manuální, nebo 12rychlostní automatizovaná. K dispozici jsou základní asistenti řidiče, jako je power mód a houpačka pro automatizovanou převodovku. Dále je k dispozici systém pro automatickou kontrolu trakce, který při zjištění prokluzu automaticky uzavře zámek diferenciálu a pomůže tak řidiči lépe zvládnout situaci ve zhoršených podmínkách. Jak jsme zmínili, vozidla stavební řady jsou velmi jednoduchá k ovládání, mají pevný 10mm ocelový rám, na který lze velmi jednoduše instalovat jakoukoliv nástavbu pro stavebnictví či těžební průmysl, ať již české nebo zahraniční výroby. Při využití koreb nebo domíchávačů betonu od renomovaných tureckých výrobců navíc značka FORD TRUCKS nabídne krátké dodací termíny.
Vozy FORD CARGO s 9litrovým, 330koňovým motorem jsou od roku 2021 k dispozici také s automatizovanou převodovkou ZF EcoTronic a třínápravové podvozky lze pořídit i se zadní řiditelnou nápravou.
V rámci stavebnictví a distribuce stavebních hmot nachází své uplatnění také tahače řady F-MAX, které lze doplnit intardérem a hydraulikou či kompresorem pro sklápěcí návěsy nebo silocisterny. Na tahače F-MAX lze dotaci do měsíčních splátek v celkový výši 3 000 EUR získat také do konce března.
Prostějov 4. března (ČTK) – Provoz na dálnici D46 v Prostějově od března do listopadu výrazně zkomplikuje chystaná oprava dálničního mostu. Na svém webu to uvedla prostějovská radnice. Nejprve budou uzavřeny rychlé pruhy v obou směrech a od dubna je naplánována uzavírka jízdního pásu ve směru na Brno.
O 15. března do 7. dubna budou na D46 uzavřeny rychlé pruhy. Tato první uzavírka bude sloužit pro vybudování nových přejezdů mezi oběma jízdními směry a montáž betonových svodidel. „Jedná se o přípravná opatření pro následnou uzavírku. Stávající nájezdy a sjezdy z dálnice budou fungovat bez omezení, není třeba objízdných tras,“ oznámila radnice.
Uzavírka jízdního pásu D46 v Prostějově ve směru na Brno je pak naplánována od 8. dubna do 20. listopadu. Doprava bude svedena do pásu na Olomouc, který bude obousměrný. Kvůli uzavírce bude upraven provoz na dálničních sjezdech a nájezdech. Připraveny jsou objízdné trasy. Podrobnosti řidiči najdou na webu Prostějova.
Praha 4. března 2021 (PROTEXT) – Investujete do rezidenčních nemovitostí? V současné době je to trefa do černého
Aktuální situaci na trhu rezidenčních nemovitostí asi netřeba představovat. Poptávka po bydlení převyšuje nabídku a na situaci nic nezměnil ani uplynulý rok plný koronavirových opatření. Ceny se šplhají vzhůru a banky zatím půjčují peníze relativně levně. Vydělat na investici do rezidenčních nemovitostí nyní mohou i drobní investoři.
Když se řekne investice do nemovitostí, častou a oprávněnou obavou mnoha potenciálních investorů bývá nutnost alokovat jednorázově vysokou částku nebo poměrně dlouhá návratnost investice.
Investovat do nemovitostí lze ale i jinak; s mnohem kratším investičním horizontem a nižší částkou. V tomto směru vychází individuálním investorům vstříc crowdfunding, který zpravidla umožňuje investovat částky již od několika tisíců korun do jednotlivých projektů.
To je případ i momentálně největší tuzemské crowdfundingové akce probíhající na platformě finGOOD.cz.
Společnost Slezskomoravská developerská s.r.o. si na platformu přišla pro úvěrové financování s cílovou částkou 20 milionů korun. Investorům, kteří se na úvěr poskládají, nabízí na oplátku zhodnocení 6 % ročně na 24 měsíců.
Celkem si tak investoři rozdělí výnos ve výši 2,4 mil. Kč poměrově podle výše své investice. Minimální investovaná částka je přitom 5000 Kč.
“Spojení crowdfundingu a developmentu se přímo nabízelo. Investice do nemovitostí je dnes téměř sázka na jistotu. Mnoho investorů však chce nebo může investovat maximálně desítky až stovky tisíc korun. A přesně proto jsme tady.” vysvětluje Vít Hutař z platformy finGOOD.
Investiční crowdfunding je tedy jednou z možných cest, jak své peníze zhodnotit díky silné poptávce po nemovitostech. Před samotným zveřejněním investiční příležitosti provede platforma pečlivou analýzu rizik. Výsledek tzv. due diligence zpřístupní registrovaným investorům, kteří tak získají maximum informací a mohou se rozhodnout, jestli a jakou částku do projektu zainvestují.
“Máme radost, že můžeme nabídnout investorům na naší platfomě takto solidní a plně zajištěnou investiční příležitost. Vybraná částka bude použita na kultivaci pozemků určených pro výstavbu dostupných a moderních rezidenčních nemovitostí.” dodává Hutař.
Co je investiční crowdfunding?
Jedná se o způsob financování projektů, kdy se větší počet jedinců skládá na půjčku určitému subjektu. Tuto půjčku splácí příjemce financí spolu se sjednaným úrokem a z pohledu investora se tak jedná o profitabilní investici.
P2P nebo-li peer to peer je označením situace, kdy lidé jakožto individuální investoři půjčují jednotlivcům, P2B (či peer to business) pak investici jednotlivých investorů do společností, které kapitál využijí pro další rozvoj svého podnikání.
Kvůli zvýšení právní ochrany, pohodlí a zjednodušení pro obě strany transakce začaly vznikat platformy, které dávají prostor pro setkání investorů a a investovaných, ať už se jedná o jednotlivce nebo společnosti.
Zlín 4. března (ČTK) – Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) zahájilo přípravné práce na výstavbě úseku dálnice D55 mezi Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku. Dělníci kácí dřeviny a pracují na skrývce ornice, následně začne v trase budoucí dálnice archeologický průzkum. Řidiči by se po úseku dlouhém 8,8 kilometru měli poprvé projet v roce 2024, sdělila dnes ČTK Lucie Trubelíková ze zlínské správy ŘSD.
„Již máme dokončený pyrotechnický průzkum a nyní probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. Její součástí bude vybudování devíti mostů, dvou mimoúrovňových křižovatek a protihlukové stěny v délce 456 metrů,“ uvedla Trubelíková. Předpokládané náklady na výstavbu této části dálnice podle ní dosahují 2,61 miliardy korun bez DPH.
Platné stavební povolení na úsek D55 ze Starého Města do Moravského Písku získali silničáři předloni v listopadu. Odvede tranzitní dopravu ze silnice I/55 procházející Starým Městem, Uherským Hradištěm, Kunovicemi, Ostrožskou Novou Vsí a Uherským Ostrohem a také ze silnice II/427 mezi Starým Městem, Kostelany nad Moravou, Nedakonicemi a Moravským Pískem. „Vybudování D55 v nové trase přispěje ke zvýšení bezpečnosti obyvatel,“ uvedla Trubelíková.
Loni v září zahájilo ŘSD na Uherskohradišťsku výstavbu dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem. Hotovo má být v roce 2023. Úsek dálnice dlouhý téměř 8,5 kilometru přijde na 2,85 miliardy korun bez DPH. Nová část dálnice odvede tranzitní dopravu mimo zastavěná území obcí Babice, Huštěnovice a Staré Město, kterými denně projede asi 15.000 automobilů.
Už v říjnu 2018 zahájilo ŘSD dostavbu jihovýchodní části obchvatu Otrokovic, který je též součástí D55. Se zprovozněním více než 3,1 kilometru dlouhého úseku, který bude končit před řekou Moravou v průmyslové části Napajedel, počítají silničáři letos. Po kompletní dostavbě by měla dálnice D55 v budoucnu propojit střední, jihovýchodní a jižní Moravu. Dlouhá bude zhruba 100 kilometrů, u Břeclavi se napojí na dálnici D2.
Praha 4. března (ČTK) – Povinné testování na koronavirus je chaotické, nařízení vlády jsou zmatečná a mnohdy i nesrozumitelná. Stát přehodil odpovědnost za testování na podnikatele a firmy. Že za to navíc vyhrožuje sankcemi, je nehorázné. Vyplývá to z odpovědí zástupců stavebních firem s 50 až 249 zaměstnanci, které dnes ČTK oslovila. Z bezpečnostních a logistických důvodů zvolily formu samotestování.
Vláda v pondělí schválila povinné testování ve firmách. Podniky s 50 až 249 lidmi začnou s testováním v pátek a všichni pracovníci budou muset mít testy hotové do 15. března.
„O své zaměstnance jsme se vždy postarali bez pomoci státu. Současný chaos v systému opatření, jeho časté změny a byrokracie s tím související, nám to neulehčují. Ale na to jsme si již zvykli. Celé je to jako špatný vtip. Stát, který neuměl zorganizovat plošné testování za celý rok, to teď přehodil na podnikatele a firmy, které to musí zvládnout za týden. A ještě jim vyhrožuje sankcemi. To je nehoráznost,“ uvedl ředitel společnosti HSF System Jan Hasík.
Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců pracuje na zakázkách mimo sídlo firmy, HSF System bude podle něj využívat metodu samotestování. Jak dále uvedl, firma zajistila potřebné testovací sady a od příštího týdne bude testovat tak, aby dodržela vládní nařízení. Vytvořila směrnici, která jasně stanoví postupy a četnost testování.
„Jelikož jsou vládní nařízení velice zmatečná, chaotická a mnohdy i nesrozumitelná, musíme se postarat sami o sebe. V současné době jsme před uzavření dohody se soukromou firmou, která provádí testování. Myslím si, že budeme schopni zajistit testování svých zaměstnanců v požadované lhůtě. Komplikovaná a omezující je pak především koordinace zaměstnanců na den testování,“ doplnil jednatel společnosti Daich Josef Kubík.
Pro firmu by podle něj bylo omezující a zároveň nákladné zastavení výroby v den očkování, s tím spojená administrativa, finance a podobně. „Já osobně, ještě s mým kolegou jsme na sebe vzali odpovědnost nejen řízení a fungování společnosti ve stavebnictví, ale i funkci koordinátora bezpečnosti a logistiky v souvislosti vládními opatřeními,“ uvedl dále Kubík.
Člen správní rady společnosti Kočí Tomáš Kočí uvedl, že po počátečních zmatečných informacích o termínech zahájení testování firma hledala dodavatele a nakonec se jí díky Hospodářské komoře podařilo zajistit testy ze slin. „Ovšem až od 15. března, protože již od středy bylo všude vyprodáno. V současné době tedy hledáme ještě dodavatele na první týden testování. Z logistických a bezpečnostních důvodů jsme zvolili samoodběry. Protože máme stavby na Písecku a v Praze a shromažďovat v jednu hodinu všechny zaměstnance na vedení společnosti nebo je posílat do nemocnice pro nás nemá velký přínos,“ dodal Kočí.
Praha 3. března (ČTK) – Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve třetí výzvě COVID nájemné k dnešku eviduje asi 36.000 žádostí přesahující tři miliardy korun. Žadatelé jich zatím dokončili a podali zhruba 25.800 za dvě miliardy korun, rozpracovaných je v on-line systému přibližně 10.200 žádostí za miliardu korun. ČTK to dnes řekla mluvčí resortu Štěpánka Filipová. Podnikatelé zasažení v souvislosti s koronavirovou krizí mohou o příspěvek na komerční nájem za čtvrtý kvartál loňského roku žádat do 8. dubna.
MPO příjem žádostí do třetí výzvy COVID nájemné spustilo 5. února. Evropská komise udělila programu notifikaci 25. února, od kdy může resort schválené žádosti proplácet. Úředníci z podaných k dnešku schválili asi 7000 žádostí v objemu 526 milionů korun, hodnotí dalších 18.700 žádostí za 1,5 miliardy korun. Vráceno k dopracování je 206 žádostí za 14,9 milionu korun. Zatím nebyla žádná žádost zamítnuta. Vláda na pomoc schválila tři miliardy korun, MPO ale může v případě potřeby finanční prostředky navýšit.
Žádat o dotaci ze třetí výzvy programu COVID nájemné mohou všechny provozy, které v souvislosti s protiepidemickými opatřeními zaznamenaly ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční propad tržeb alespoň 50 procent. Netýká se to tedy jen uzavřených podniků. Překážkou v podání žádosti už na rozdíl od předchozích výzev není ani tzv. spřízněnost osob, osoby blízké, osoby ovládající a ovládané, jednání ve shodě, podstatný vliv ani konsolidační celek. Nájemce a pronajímatel ale nesmí být totožná osoba.
Jeden podnikatel může za všechny své provozovny žádat o podporu maximálně deset milionů korun. Pomoc z jednotlivých výzev programu se nesčítají. Vztahuje se na něj ale tzv. dočasný rámec stanovený Evropskou komisí. Jde o maximální sumu, kterou může jeden žadatel získat z veřejné podpory. Komise zvýšila limit z 800.000 eur (asi 21 mil. Kč) na 1,8 milionu eur (asi 46,8 mil. Kč). Do dočasného rámce spadají programy COVID gastro uzavřené provozovny, COVID ubytování či COVID lázně.
Praha 3. března (ČTK) – Poslanci dnes rozhodli, že základem pro další projednávání návrhu nového stavebního zákona už nebude původní materiál ministerstva pro místní rozvoj. Místo něj se stane podkladem komplexní pozměňovací návrh sněmovního hospodářského výboru, který počítá s převodem všech stavebních úřadů pod stát. K tomuto návrhu budou moci poslanci nyní směřovat své pozměňovací návrhy. Řada opozičních poslanců ale verzi hospodářského výboru kritizuje a odmítá. Skupina poslanců v čele s Martinem Kupkou (ODS) připravila alternativní komplexní pozměňovací návrh, který část úřadů pod obcemi zachovává.
Ve sněmovním systému se už objevily dvě desítky pozměňovacích návrhů. Poslanci dnes proto přerušili projednávání stavebního zákona do konce března, aby měli čas na přípravu svých úprav.
Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává řadu sporů. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady má naopak ministerstvo kultury, Svaz měst a obcí dokonce minulý týden navrhnul zákon stáhnout z projednávání.
Lidovec Marek Výborný o návrhu hospodářského výboru řekl, že představuje naprostou destrukci smíšeného modelu státní správy. Takto zlikvidovat smíšený model státní správy je podle něj velmi nerozumné a může to mít drastické dopady do stavebního řízení v příštích letech. Obdobně se vyjádřil i Kupka, který navíc upozorňoval, že převod pod stát zdraží administrativní procesy.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale uvedla, že ministerstvo se s návrhem hospodářského výboru obrátilo na další vybrané resorty a všechny s tímto návrhem podle ní souhlasily.
Opoziční poslanci v čele s Kupkou připravili svůj pozměňovací návrh, který zachovává roli obcí a samospráv ve stavebním řízení. Vyhrazené stavby, jako jsou třeba dálnice, elektrárny nebo přehrady má stejně jako podle vládního návrhu schvalovat specializovaný stavební úřad. Sněmovna však dnes nepřijala tento návrh jako základ pro další jednání. Ministryně Dostálová proti němu argumentovala třeba tím, že by nezajistil dodržování požadovaných lhůt.
Kupka to odmítl a uvedl navíc, že se poslanci svým návrhem brání vzniku nového stavebního megaúřadu, který podle něj vytvoří nové problémy, ale nebude schopen žádné vyřešit. Opoziční návrh by podle něj mohl zkrátit stavební řízení u jednoduchých staveb až na 90 dní. Opoziční návrh obsahují oponentní zprávy ze tří sněmovních výborů.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které stavební zákon připravilo, původně s modelem čisté státní stavební správy počítalo. Po loňské dohodě se svazem měst a obcí od něj ale ustoupilo a přišlo s hybridním modelem. V něm by o stavbách obvyklé občanské vybavenosti, jako jsou třeba rodinné domky nebo garáže, nadále rozhodovaly stavební úřady obcí. Hospodářský výbor však podpořil zmíněný návrh poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Adama Kalouse (ANO). Leo Luzara (KSČM) a dalších, který právě podporuje verzi převodu úřadů a úředníků zcela pod stát. Stejně jako vládní návrh obsahuje přes 330 paragrafů.
Stejně jako vládní návrh, tak i návrh hospodářského výboru počítá s účinností nového zákona od 1. července 2023. Počítá ale s tím, že už od 1. ledna budou moci vznikat krajské stavební úřady a vláda začne vybírat jejich ředitele, kteří budou mít zhruba rok a půl času připravit vše na fungování podle nového zákona.
Základem navrhované organizační struktury mají být krajské stavební úřady organizované podobně jako třeba ty katastrální, které budou mít v obcích svá územní pracoviště. Návrh počítá i se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, který by sídlil v Ostravě.
Nová pobočka společnosti KUHN-BOHEMIA v Mostě je již v provozu. Moderní areál otvírá výhradní distributor stavebních strojů Komatsu na českém trhu pro své zákazníky v průmyslové zóně Lajsník, kterou vybudovalo město Most s cílem rozvíjet průmysl a vytvářet nová pracovní místa.
„Od počátku jedeme na plno, první zákazníky jsme přivítali na začátku listopadu,“ říká ředitel společnosti KUHN-BOHEMIA Daniel Sys. Zvláštností oproti ostatním pobočkám je podle jeho slov velikost dílenské haly, která je vybudována větší, než je obvyklé, a to z důvodů potřeb servisu velkých strojů nasazených v okolních hnědouhelných dolech. „Komatsu stroje jsou velmi oblíbené v uhelných společnostech Mostecka a Sokolovska a v době avizovaného útlumu těžby uhlí v dalších letech poroste potřeba zákazníků na celkové opravy a repase jejich stávajících strojů. Proto mostecká pobočka prvořadě bude poskytovat rebuildy strojů, ale i běžný servis a opravy,“ konstatoval Daniel Sys. Budova nové pobočky s celkovou zastavěnou plochou 1 400 m2 nabízí vedle moderního střediska pro prodej a servis širokého sortimentu stavebních strojů Komatsu, dále jeřábů Palfinger a strojů značky Ammann, jejichž výhradním prodejcem je společnost KUHN-BOHEMIA od roku 2018, také moderní administrativní zázemí pro zaměstnance. Podoba mostecké pobočky je v souladu s architektonickou koncepcí poboček této velikosti ve skupině KUHN HOLDING, kde hlavní roli hraje cílená přesná funkčnost a komplexnost. „Jedná se o jednoduchou a velmi účelnou budovu s osobitým architektonickým stylem Heinricha Jungwirtha, rodinného architekta majitelů skupiny KUHN pana Güntera Kuhna a jeho synů Stephana a Andrease,“ popsal Daniel Sys. Celkové náklady na vybudování nové pobočky v Mostě včetně technologií a vnitřního vybavení dosáhly 100 miliónů korun. Projekt je samozřejmě významný pro společnost KUHN-BOHEMIA, především ale pro její severočeské zákazníky, kteří dostali požadované služby v moderním provozu s vyšší kvalitou. „V síti našich sedmi poboček se snažíme stále zvyšovat kvalitu zázemí. Posledním plánovaným místem, kde bychom chtěli investovat do vlastního areálu, by měla být pobočka v Ostravě. Pokud vše dobře dopadne, brzy budeme moci sdělit více,“ uvedl Daniel Sys.
Zvyšování hladin řek v uplynulých týdnech nás znovu upozornilo na to, že nesmíme zapomínat na protipovodňovou ochranu a také na ochranu lodí, které plují po našich řekách. Ve Hřensku byla před nedávnem zahájena modernizace ochranného stání pro velká plavidla. Naštěstí zde průtok tentokrát nedosáhl tak vysokých hodnot, aby musela být stavba zastavena. Práce probíhají podle plánu, a my jsme rádi, že zvýšené dalby budou již od příštího roku sloužit lodím i při nejvyšších vodních stavech.
Ochranné stání ve Hřensku je tvořeno 8 dalbami, které se nacházejí v těsné blízkosti státní hranice s Německem na pravém břehu Labe. Již dlouhá léta představují poslední místo, kde se mohou lodě za povodní bezpečně vyvázat, pokud při nástupu povodně nejsou plavidla dojíždějící do České republiky z Německa schopna doplout proti proudu do nejbližšího ochranného přístavu v Děčíně-Rozbělesích. Za běžného provozu si u těchto daleb připojuje do vleku remorkér BESKYDY nákladní i osobní lodě, aby jim pomohl doplout obtížně splavným úsekem Labe bez zdymadel do Děčína a Ústí nad Labem.
Dlouhodobě je v rámci zlepšování podmínek pro provoz vodní dopravy řešeno zajištění bezpečné a spolehlivé ochrany lodí i za největších povodní, jaké byly v roce 2002. Za uplynulých 20 let tak na Labi prošlo modernizací 7 přístavů a vývazišť a téměř kompletně je tak na vodní cestě garantováno, že lodě bezpečně přečkají povodeň, aniž by bylo riziko jejich utržení. Nyní je potřebné dořešit jen několik málo chybějících míst zahušťujících současnou síť ochranných stání, aby byla lépe dostupná. Klíčovým místem pro přeshraniční plavbu je právě Hřensko, kde modernizace ochranného stání využívá stávající konstrukce vysokovodních daleb.
Současné dalby budou zvýšeny o 4,75 m tak, aby v případě povodňových stavů umožnily bezpečné vyvázání 4 plavidel o rozměrech 137 x 11,5 m, což jsou největší lodě běžně plující po Labi mezi Českou republikou a Německem. Každá dalba je nyní tvořena šesticí ocelových sloupů, které jsou propojeny ocelovými podestami a vybaveny vyvazovacími prvky. Sloupy z řady směrem do koryta budou navýšeny až na požadovanou výšku 2,8 m nad úroveň hladiny odpovídající povodním v roce 2002 dvojicí ocelových trub se třemi podestami s vyvazovacími prvky.
Dosáhnou tak rekordní výše téměř 18 m nad dnem řeky. Jedna podesta pak bude doplněna na stávající konstrukci. Dalby jsou v horní části spojeny vysokopevnostním řetězem, který je ve směru proti proudu ukotven v železobetonovém bloku ve dně toku zajištěném šikmými pilotami. Tento řetěz slouží k přenosu zatížení mezi vysokými dalbami. Stavbu provádí LABSKÁ, strojní a stavební společnost s r.o. Projekt je financován ze Státního fondu dopravní infrastruktury a celkové náklady modernizace dosáhnou necelých 17 mil. korun.
Téma tohoto článku je zároveň názvem stejnojmenného nadačního fondu, jehož spoluzakladatelem je Ing. Radek Novotný, ekonom bojující celé dvě dekády proti prospěchářství v českém vodohospodářství. Nekompromisní fakta a čísla, o nichž se dozvíte prostřednictvím následujících slov, přesahují hranice oboru a jsou aktuální pro každého občana naší země. Raději se na to pořádně usaďte, možná tomu ani nebudete chtít věřit. Ve snaze hájit zájmy lidí i životní prostředí je informační osvěta jedním z hlavních úkolů NFPOV s cílem posílit důležitý tlak veřejného mínění. Vůči čemu? „Česká voda nepatří do rukou nadnárodních korporací ani překupníků“, uvedl na začátek Radek Novotný.
Všimli jste si, že cena za kubík vody, kterou platíte, odpovídá cenám v západní Evropě, což už samozřejmě nelze tvrdit o zdejší mzdě? Voda ale nemusí tolik zdražovat. Peníze z vody totiž zdaleka nekončí ve vodě. Kdo o tom rozhoduje a kam plynou zisky z vodního hospodářství? Realita je taková, že zisky z předražené vody, kterou všichni platíme, končí mimo hranice České republiky na účtech zahraničních koncernů. Problematika vodárenství v ČR se dá jednoduše shrnout jako privatizace zisku a zestátnění nákladů. Jak k tomu došlo a jak z bludného kruhu ven? Odpovědi na tyto otázky nám poskytl v rozhovoru Ing. Radek Novotný. Dále vysvětlil, že normální stav je přímý. To znamená, že vše kolem pitné i odpadní vody si spravují samy obce, patří jim potrubí i technické vybavení a od lidí vybírají adekvátní peníze, které reinvestují do údržby a chodu tohoto systému. Některé radnice se však rozhodly nainstalovat mezi obyvatele a vodárnu soukromý penězovod. Obce a města si ponechaly v majetku pouze potrubí, které pronajímají zahraničnímu koncernu.
Ten zajištuje dodávky vody a nechá si za to od lidí zaplatit. Vodárnu vybírající od lidí peníze ve formě vodného a stočného tedy reálně provozuje soukromý subjekt a tyto finance následně nenávratně mizí v zahraničí. Hned na začátek je důležité zdůraznit, že strůjcem opravdového zla nejsou ani tak soukromé subjekty, které ze své podstaty usilují primárně o zisk a ostatní věci jako například obnova infrastruktury nebo řešení sucha, ke kterým nejsou legislativně zavázány, už je svým způsobem nemusí zajímat. Zahraniční koncerny se umí brilantně mediálně vykreslit jako strategický investor. Na úrovni menších samospráv může vést po takové prezentaci nedostatek informací v kombinaci s určitou naivitou až ke skoku do propasti, ve které se české vodárenství ocitlo. Nabídka à la „Postoupíme hlasovací práva strategickému investorovi, který za nás všechno vyřeší, zajistí dotace a máme po starostech… “ vypadala pro zastupitele bez bližšího prozkoumání lákavě a slibovala pohodlné řešení. Smluvní dokumentace v běžném rozsahu čítajícím stovku stran není důvod ani čas číst.
V takových případech se rozhoduje na základě slepé důvěry vůči někomu, kdo dostal dobře zaplaceno za to, že přesvědčí ostatní souhlasit. Lidé, kteří měli křeslo zároveň v politice i v představenstvu vodáren a často ti samí lidé, kteří dnes pracují přímo pro daný zahraniční korporát. V případě radnic ve velkých městech od Zlína až po Prahu už bohužel nemůže být řeč o pouhé naivitě či nedostatečné informovanosti. Dnes již máme důkazy jasného zneužívání moci a obohacování se na úkor měst a občanů. Vědomému (i nevědomému) postoupení nejzákladnější komodity a daru naší krajiny cizím korporacím mohl podle slov Radka Novotného právě díky dostatečným informacím a pravomocím zabránit stát.
Proč se tak nestalo?
Podstatná část odborné veřejnosti se shoduje v názoru, že skutečným pachatelem jsou kolaborující politici na úrovni státu a členové dalších klíčových institucí, které mají hájit zájmy naší země, nicméně pod vidinou vlastního zisku činí opak s nedozírnými následky na státní kasu i rozpočet každého z nás. Politici, kteří šli nadnárodním korporátům ochotně na ruku, jim zneužívajíce svého mandátu otevřeli dveře obecních vodáren zevnitř a tím i přístup k vodárenskému monopolu. Jednali nejen naprosto nemorálně, ale především protiprávně, jak se záhy dozvíme na základě důkazů i z usnesení soudů různých instancí. Samosprávy tak ztratily vliv na cenu vody i přístup k penězům z dotací EU. Z podfinancovaného odvětví tak odtékají miliony a miliony korun za hranice státu, který dnes garantuje těmto koncernům úhradu nákladů stejně jako právo inkasovat veškerou ziskovou marži. Selský rozum říká, že ČR má rok, co rok přibližně deset milionů obyvatel a odpovídající objem spotřebované vody zůstává tedy v průběhu let víceméně konstantní. My však sledujeme neustálé zdražování, neúměrné planým slibům koncernů a politiků, že cena poroste pouze standardně tzv. o inflaci. Uměle vytvořené obří zisky, stejně jako investice do nákladů na obnovu vodárenské infrastruktury platíme z našich daní. Ukažme si rovnou první čísla. Z českého vodárenství odteklo do ciziny za posledních 20 let 35-40 miliard Kč! Kromě těchto peněz jsme přišli o dalších 30-40 miliard na evropských dotacích. Nyní již nahlédneme ve zkratce na podstatu několika konkrétních kauz.
Proč se tak nestalo?
Podstatná část odborné veřejnosti se shoduje v názoru, že skutečným pachatelem jsou kolaborující politici na úrovni státu a členové dalších klíčových institucí, které mají hájit zájmy naší země, nicméně pod vidinou vlastního zisku činí opak s nedozírnými následky na státní kasu i rozpočet každého z nás. Politici, kteří šli nadnárodním korporátům ochotně na ruku, jim zneužívajíce svého mandátu otevřeli dveře obecních vodáren zevnitř a tím i přístup k vodárenskému monopolu. Jednali nejen naprosto nemorálně, ale především protiprávně, jak se záhy dozvíme na základě důkazů i z usnesení soudů různých instancí. Samosprávy tak ztratily vliv na cenu vody i přístup k penězům z dotací EU. Z podfinancovaného odvětví tak odtékají miliony a miliony korun za hranice státu, který dnes garantuje těmto koncernům úhradu nákladů stejně jako právo inkasovat veškerou ziskovou marži. Selský rozum říká, že ČR má rok, co rok přibližně deset milionů obyvatel a odpovídající objem spotřebované vody zůstává tedy v průběhu let víceméně konstantní. My však sledujeme neustálé zdražování, neúměrné planým slibům koncernů a politiků, že cena poroste pouze standardně tzv. o inflaci. Uměle vytvořené obří zisky, stejně jako investice do nákladů na obnovu vodárenské infrastruktury platíme z našich daní. Ukažme si rovnou první čísla. Z českého vodárenství odteklo do ciziny za posledních 20 let 35-40 miliard Kč! Kromě těchto peněz jsme přišli o dalších 30-40 miliard na evropských dotacích. Nyní již nahlédneme ve zkratce na podstatu několika konkrétních kauz.
PRAHA
Také v Praze byly dříve peněžní toky i zisky z prodeje vody v rukou státu. V roce 2000 však stát prodal majoritní správu české vody v Praze do rukou soukromé zahraniční firmy. Existují přitom důkazy a svědectví, že privatizace byla schválena, aniž by byly splněny zákonem stanovené podmínky pro postoupení původního návrhu na Ministerstvo financí. Šlo zjednodušeně o „soukromý projekt“, který se většině zastupitelů ani nedostal na stůl. Neskutečné je, jak pokoutně proběhl nakonec prodej 34% podílu akcií PVK z majetku města Prahy, kdy zastupitelé dostali 100 stránkový materiál ve středu večer a den poté, ve čtvrtek dopoledne vše schválili, aniž by věděli, že v balíku 100 stránek je schováno i bezúplatné prodloužení provozní smlouvy s koncernem o 15 let! Od té doby uplynulo nejen mnoho vody, ale také přes 8,3 miliard z vodného a stočného privátním penězovodem za hranice země. Podobně jako v případě Zlína nebylo možné čerpat dotace z EU, čímž přišlo město o další miliardy potřebné pro vybudování nové čistírny odpadních vod, obnovu trubek nebo efektivní řešení sucha. Ústřední čistírnu si Pražané z pohledu Evropské komise již zaplatili v ceně vody. Proto EU odmítla Praze poskytnout cca 6 miliard korun na dotacích, neboť nechtěla tímto způsobem dotovat ještě další zisky koncernu.
PARDUBICE
Na rozdíl od událostí ve Zlíně nebo například v Kladně byly tentokrát praktiky politiků pro realizaci komplotu poněkud odlišné. Namísto falešného odkupu akcií velkou bankou byl komplot zabalen do „poptávkového řízení“. Následně došlo k manipulaci hlasování přímo na valné hromadě Vak Pardubice (22.6.2006). Naštěstí pro město a jeho občany byl na zasedání přítomen i Ing. Novotný, který už podobnou situaci zažil v Olomouci (2000), takže okamžitě věděl, čeho je svědkem. Na nic nečekal, okamžitě se obrátil na soud a začal Vak Pardubice bránit. Rozsudek označil hlasování v Pardubicích za hanebné a jeho výsledek zneplatnil. Toto rozhodnutí zachránilo místní vodárně stamiliónové dotace z EU. Právní obrana pardubické vodárny trvala celé tři roky (2005-2007) a došla vítězného konce. Radek Novotný vynaložil za tuto dobu 340 000 Kč z vlastních zdrojů, aby mohla správa monopolu zůstat v rukou měst a nároku na náhradu nákladů se následně vzdal, aby vedení vodárny neřešilo peníze, ale očištění vodárny od lidí jdoucích na ruku nájezdníkům.
PLZEŇ
V Plzni postupně vyšlo najevo následující, jak lze vyčíst z dostupných zdrojů NFPOV. Bývalý primátor Zdeněk Prosek prohlásil, že toky peněz v plzeňském oblastním sdružení ODS v roce 1994 byly neprůhledné. O jakých penězích je řeč? Ve zkratce se dá říci, že zdejší ODS získala od francouzského koncernu sponzorský dar ve výši 800 tisíc Kč. Souvislost je zřejmá, neboť koncern následně na zisku z prodané vodárny utržil zisk přesahující miliardu korun a dalších 700 mil. Kč vyinkasoval za zpětný odkup vodárny do vlastnictví města.
Německo a Francie Popisujeme nekalé praktiky odhalené díky projektu Pravda o vodě a intenzivní činnosti Radka Novotného. Systém způsobující českému vodohospodářství i našim peněženkám masivní ztráty nachází výraznou paralelu i v jiných státech, kterými jsou například Francie nebo Německo. I tam si politici za peníze od koncernů stavili stadiony (u nás se staví například aquaparky), aby získali přízeň voličů a následně dali těmto koncernům do rukou národní strategické suroviny. Na rozdíl od Česka už ale nic moc nestaví a mafiánským praktikám tam alespoň v tomto ohledu odzvonilo. Francouzi dokonce vydali dokument, ve kterém jasně odhalili všechny podvody s vodou v zemi. Politici stanuli před zákonem a je dbáno na zdravou hospodářskou soutěž. Policie funguje a nepřehlíží. Politici pracují pro město a lidi. Nadace chápe, že vodu potřebujeme všichni. Proto dělá maximum, abychom se toho dočkali i u nás a lidé věděli, že každá podpora posouvá tento proces správným směrem.
Soudy na základě důkazů potvrdily protiprávní jednání, ale peníze tečou dál za hranice ČR. Jak z toho ven? Existuje u nás vůbec vymahatelnost práva? Pomineme-li neprominutelné – prodej tak vzácné a strategické suroviny, jakou je voda, která je v rukou cizích firem a tím pádem jsou v jejich rukou i veškeré peněžní toky z vody a právo inkasovat zisky – jsou toto hlavní problémy, o jejichž nápravu Ing. Novotný spolu s dalšími odborníky intenzivně 20 let i přes soudy usiluje. Díky neutuchajícímu odhodlání překonal první dekádu, během které boj proti zkorumpované přesile prohrával, až mu dal v precedentním procesu konečně za pravdu Ústavní soud. Ústavní nález odstartoval pomoc i v regionech, kde se zatím protiprávnímu stavu dařilo. Na webu nadačního fondu naleznete mimo jiné rozsudky i přehledy jednání u jedné jediné kauzy. Soudu trvalo 14 let „pochopit“ evidentní protiprávní stav. Dramatická jsou zjištění, která vyplývají na povrch během těchto snah o navrácení české vody do rukou měst a obcí. Kauzy spojené s touto problematikou, nejenže postupně odhalují rozsáhlou organizovanou protiprávní činnost, přičemž rozplétají klubko lží a manipulací v enormním měřítku. Ukazuje se, že čelíme tváří v tvář justici situacím, kdy můžeme na vlastní oči vidět nevymahatelnost práva v praxi, což je nejen tragické, ale v právním státě naprosto neakceptovatelné. Celá věc má smutný přesah, neboť přicházíme nejen o peníze, ale i o svobodu. Přestože dal Radkovi Novotnému již 4x za pravdu přímo Ústavní soud, 2x Nejvyšší soud, nehledě na další úspěchy v rámci nižších soudních instancí, nekalé praktiky jsou nadále realizovány! Co dělat v zemi, kde vládne demokracie, ale ani pravomocné rozsudky k dosažení spravedlnosti nestačí? “Je zapotřebí dohnat politiky soustavně porušující zákon k odpovědnosti. Zajistit, aby stát svým občanům garantoval právo na vodu v Ústavě ČR a napravit současnou zrůdnou podobu systému, který učinil z daňových poplatníků dojné krávy tak, aby finance, které občané za vodu zaplatí, skončily zpět ve vodárenském odvětví. Pro nápravu věcí kolem vody nestačí pouze změnit ústavu. Zafunguje pouze zapracovat do správy vody konkrétní principy z petice VODA JE ŽIVOT, kterou podepsalo přes 31 000 občanů a na stránkách NFPOV se k nim můžete připojit i vy. Nejen kvůli sobě, ale i dalším generacím”, řekl na závěr rozhovoru Radek Novotný.
