Společnost Wavin, přední světový výrobce plastových potrubních systémů, přichází na trh s vylepšeným systémem odhlučněné vnitřní kanalizace Wavin AS+. Zároveň představuje nový nástroj Wavin Soundcheck, který spočítá úroveň hluku projektované vnitřní kanalizace a umožní simulovat akustiku systému v cílové montáži.
Hluk, který obvykle způsobuje vnitřní kanalizace, znepříjemňuje život ve všech vícepodlažních budovách po celém světě. Problémy může způsobovat zejména v nemocnicích, hotelech či rezidenčních komplexech. Při přípravě projektu vnitřní kanalizace u nové zástavby je proto potřeba zvolit nejen správný materiál potrubí, ale i správný způsob instalace a kotvení. Asi nejlepší akustické vlastnosti nabízí vícevrstvé trubky, které obsahují ve střední vrstvě minerální plniva. Příkladem může být inovované potrubí Wavin AS+, které je vyrobeno ze speciálně upraveného polypropylenu Astolan. Toto potrubí v kombinaci s novými speciálními objímkami Wavin v konfiguraci „low noise“ (1 fixační objímka) dosahuje při rychlosti průtoku 2l/s naměřený hluk pouhých 14dB(A) a při průtoku 4l/s 19dB(A), což jsou hodnoty daleko nižší, než požaduje německá norma DIN 4109 (30dB(A). V případě využití speciálních objímek Wavin v konfiguraci „no noise“ (1 opěrná, 1 fixační objímka) se pak hodnoty ještě výrazně sníží, a to pod 10 dB(A) při rychlosti průtoku 2l/s.
“Více než polovina světové populace žije nyní ve městech. Hlukové znečištění vně i uvnitř budov ovlivňuje dlouhodobě fyzické i duševní zdraví a způsobuje problémy se spánkem. Zdraví patří vedle ekologie a udržitelnosti k hlavním prioritám společnosti Wavin, a proto se intenzivně věnuje vývoji takových materiálů, které svými vlastnostmi dokáží nepříjemný hluk eliminovat, a snižovat tak psychickou zátěž,“ říká David Penc, marketingový ředitel společnosti Wavin Czechia. „Náš inovovaný systém Wavin AS+ prokázal skutečně unikátní naměřené hodnoty hluku, které jsou daleko nižší, než požadují normy,“ dodává David Penc.
Předpokládanou hlučnost spočítá Wavin Soundcheck
Významným pomocníkem při projektování vnitřní kanalizace je pak novinka z dílny Wavin Czechia. Jedná se o aplikaci Wavin Soundcheck, která nasimuluje hlučnost podle předem zadaných parametrů, a pomůže tak získat údaje o hladinách hluku plánované instalace. Prvním krokem pro simulaci akustiky potrubního systému je zadání objemu místnosti. Spočítaná úroveň hluku je zobrazena v db(A) a zvýrazněna v horní části obrazovky. Dále je nutné zadat pozici trubky v místnosti a podle normy pro regulaci hlučnosti je potřeba doplnit také typ místnosti a odpovídající informace o tvaru potrubí, výšce a průměru. Důležité je také zadání údajů o izolaci potrubí a průtoku. V posledním kroku jsou vyžadovány informace o kotevním systému a materiálu předstěny. Spočítaná úroveň hluku je vždy vidět ve výsledném reportu a mění se současně se změnou každého parametru. Aplikace Wavin Soundcheck je zdarma k dispozici online na stránkách www.wavin.cz, stáhnout ji lze i zde.
Praha 12. dubna (ČTK) – Pražský magistrát chce do roku 2030 docílit toho, aby v metropoli každý rok vzniklo alespoň 500 nových městských bytů. Celkem by pak do stejného roku v metropoli mělo přibývat alespoň 9000 bytů ročně. Vyplývá to ze strategie bydlení, kterou dnes schválili městští radní. O strategii budou ještě příští týden jednat zastupitelé, v případě schválení na ní mají navázat další konkrétní akční plány pro konkrétní oblasti. Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí a stále vzrůstajícími cenami bydlení.
„Zatímco v předchozí koncepci z roku 2004 byla hodně zdůrazňována nutnost privatizace bytového fondu, tak naopak v této strategii jasně říkáme, že chceme skončit s privatizací a naopak, že chceme ve větší míře stavě obecní byty,“ řekl ke schválenému dokumentu radní Adam Zábranský (Piráti), který má na starosti městský bytový fond. Ten se započtením bytů magistrátu a městských částí v roce 2019 čítal asi 31.500 bytů, v roce 2030 by to podle strategie mělo být alespoň 35.000. Nové městské byty pak v poslední dekádě prakticky nevznikají.
Město plánuje posílit vlastní výstavbu a také spolupracovat se soukromníky, ať už jde o developerské firmy, stavební družstva nebo menší občanské spolky, v Německu zvané baugruppe. Náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) řekl, že město k těmto účelům zřídilo svoji Pražskou developerskou společnost, která má na starosti přípravu městských pozemků pro bytovou výstavbu.
Zdůraznil také nutnost kooperace se soukromým sektorem. „Nebojíme se řešit i konfliktní věci a hledáme nějaký výsledek,“ řekl. Předseda výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha Sobě) doplnil, že všechny plány ohledně bydlení musí být dlouhodobé a je na nich třeba systematicky pracovat.
Do roku 2030 by podle strategie měly z metropole úplně zmizet sociálně vyloučené lokality a na nulu klesnout počet dětí dlouhodobě žijících v azylových domech a ubytovnách. Z asi 3250 lidí bez domova v roce 2019 se má jejich počet snížit o čtvrtinu a z odhadovaných 9800 domácností v akutní bytové nouzi v roce 2018 chce město dosáhnout poklesu na maximálně 5000. Zvýšit se mají také počty bytů pro lidi v nouzi, seniory, zdravotně postižené nebo příslušníky veřejně prospěšných profesí.
Opoziční zastupitel Ondřej Prokop (ANO) ke strategii uvedl, že se mu cíle ohledně celkového počtu ročně vystavěných bytů i počtu městských bytů do roku 2030 zdají málo ambiciózní. „V nově uveřejněném plánu také postrádám jakékoli zmínky o způsobem financování zvažované výstavby. Mám za to, že bez zvážení ekonomických aspektů strategii nelze považovat za úplnou,“ uvedl. Hlaváček dnes řekl, že navazující dokument zabývající se financováním by měl být hotov do konce letošního roku.
Podle analýzy společnosti KPMG z roku 2018 po roce 1991 přešlo do vlastnictví Prahy 194.000 bytů a městský fond od té doby privatizacemi klesl na necelou pětinu tohoto počtu. Nedostatek bytů a růst cen bydlení je jedním z nejdiskutovanějších problémů, které metropole momentálně řeší.
Brno 12. dubna (ČTK) – Ředitelství vodních cest (ŘVC) plánuje vytvoření paralelní cesty k plavebnímu kanálu, který patří mezi nejvytíženější na Baťově kanále, mezi Veselím nad Moravou a Vnorovy. Zároveň mezi nimi vznikne nový plavební okruh v délce zhruba devíti kilometrů. Uvedení do provozu je předběžně v plánu na plavební sezonu 2027 s tím, že jde o optimistický scénář z hlediska přípravy a povolovacího procesu stavby, řekl ČTK mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
Součástí plavebního okruhu bude nové plavební zařízení, a to buď v podobě plavební komory, které již na Baťově kanále fungují, nebo lodního zdvihadla, které dosud v České republice není. „Byl by to tedy v rámci České republiky technický unikát, který je nicméně v Evropě na vodních cestách využíván, a to i v nesrovnatelně větším měřítku. Lodní zdvihadlo funguje na principu vyvážené vany, kdy plavidlo vpluje do ocelové vany, která se celá spolu s vodou i plavidlem svisle pohybuje do potřebné polohy. Proti plavební komoře tak není k proplavení potřeba voda pro její plnění a prázdnění, aby umožnila lodím překonat spád mezi dvěma úrovněmi hladiny v kanále či na řece,“ popsal Bukovský.
Řeka mezi Vnorovy a Veselím nad Moravou je už dnes splavná, pouze chybí propojení na plavební kanál. V plánu je také zvýšení přístavní kapacity současného přístavu o 46 plavidel. Celkové investiční náklady dosahují téměř 400 milionů korun. ŘVC rovněž připravuje výstavbu plavební komory Rohatec, která prodlouží Baťův kanál směrem na jih do Hodonína. Původně měla začít v březnu, avšak jeden z neúspěšných účastníků zadávacího řízení podal stížnost na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle Bukovského úřad výběrově řízení stále řeší.
Praha 12. dubna (ČTK) – Vláda dnes schválila novou koncepci bydlení na další roky. Má podpořit družstevní a nájemní bydlení, dále má podpořit institucionální a právní rámec sociálního bydlení a zlepšení jeho financování. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Základní vizí takzvané Koncepce 2021+ je podle MMR dostupné, stabilní a udržitelné bydlení. „Chceme zejména co největší nárůst nájemního bydlení a představit také nový investiční program pro družstevní byty,“ uvedla již dříve náměstkyně MMR pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování Jana Hanzlíková.
Dalším cílem je podle MMR stabilní prostředí pro bydlení, kde je důraz kladen hlavně na legislativní prostředí a sběr dat včetně analýzy vývoje nájemného. Koncepce se má zaměřit rovněž na využívání moderních technologií ve stavebnictví.
Podle odhadů žije v Česku ve vlastním bytě nebo domě 70 procent lidí, pětina v nájemním bytě a zhruba desetina připadá na družstevní bydlení. Podle údajů Svazu českých a moravských bytových družstev je v Česku v současnosti asi 700.000 družstevních bytů. Celkově je v ČR 4,37 milionu bytů, z toho 3,83 milionu trvale obydlených. Z těchto obydlených bytů připadá 2,16 milionu na bytové domy.
Praha 8.4.2021 – I přes koronakrizi nabídka nemovitostí v ČR i v Praze stále poroste. Nabídka nemovitostí by se podle dotázaných developerů měla v prvním pololetí letošního zvýšit o 1,4 % v rámci celé ČR a o 2,4 % v Praze. Poptávka by podle developerů v prvním pololetí měla stoupnout o 3,3 % v rámci ČR a o 3,6 % v rámci Prahy. Poptávka se podle 61 % developerů nesníží ani vlivem krize. Tři čtvrtiny dotázaných developerů plánují zvyšovat ceny svých nemovitostí (71 %). Vyplývá to ze Studie developerských společností zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.
Developeři očekávají v prvním pololetí letošního roku růst nabídky nemovitostí o 1,4 % v rámci celé republiky. Podle dotázaných developerů se koronakrize výrazně na nabídce nemovitostí neprojeví. V druhém pololetí letošního roku nabídka nemovitostí podle dotázaných developerů vzroste v rámci ČR o dalších 1,4 %. V Praze očekávají developeři růst nabídky vyšší, a to o 2,4 % v prvním pololetí roku 2021 a v dalším pololetí počítají s dalším růstem o 2,6 %. „Kolem vývoje na trhu s nemovitostmi povstává řada otázek, na které asi nikdo nezná odpověď. Pandemie Covid nadále pokračuje a zatím nelze odhadnout její přesný dopad na stavebnictví. S ohledem na permanentní převis poptávky nad nabídkou a zatím ještě příznivé sazby hypoték nepředpokládám, že se tendence na straně poptávky v roce 2021 radikálně změní oproti loňskému roku. Co se týká nabídky, svůj odhad mohu formulovat spíše z pohledu výrobce stavebních materiálů, a to na základě vývoje poptávky po těchto materiálech. Ten je v prvním čtvrtletí zatím srovnatelný s rokem 2020. Předpokládám tedy, že i na straně nabídky bude tendence obdobná jako v minulém roce.“ dodává Jiří Weiss, obchodní a marketingový ředitel společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
Poptávka po nemovitostech v první polovině roku vzroste podle developerů o 3,3 % v rámci celé republiky a v druhém pololetí se navýší o dalších 2,7 %. V rámci Prahy by poptávka po nemovitostech měla podle developerů v obou pololetích vzrůst o shodných 3,6 %. „Jen Praha aktuálně potřebuje kolem 10 000 nových bytů. Rezidenční nemovitosti jsou navíc stále považovány za jednu z nejbezpečnějších investic, která s sebou přináší stabilní výnos. Očekáváme proto, že poptávka bude i nadále převyšovat nedostatečnou nabídku, přestože může dojít (vlivem nejistého vývoje ve společnosti a ekonomice) k jejímu mírnému útlumu.“ vysvětluje rostoucí poptávku Jan Řežáb, zakladatel a majitel společnosti JRD Development s.r.o.
Téměř tři čtvrtiny developerů očekávají růst cen svých nemovitostí (72 %). Ceny jejich nemovitostí porostou v průměru o 5 %. Dalších 28 % dotázaných ceny svých nemovitostí měnit neplánuje. Koronavirovou situaci plánuje zohlednit ve svých cenách 14 % dotázaných developerů, a částečně ji vezme na vědomé dalších 29 %. Více než polovina developerů ekonomickou situaci ve svých cenách neplánuje nijak zohledňovat (57 %). „V Praze budou ceny i nadále růst, i když pomaleji než dosud. Bytů je totiž stále poměrně málo na to, jak velký zájem o ně stále je. Na druhou stranu jsou již ceny bydlení v Praze zcela mimo možnosti střední třídy, a tak i skupina investorů, kteří byty stále kupují, je již malá. Proto už ceny nepoletí nahoru tak rychle jako doposud. Na ostatních trzích, kde působíme, tedy v Polsku, Maďarsku a Srbsku, čekáme spíše stagnaci ceny bytů v důsledku opatrnějšího přístupu investorů k velkým výdajům v době krize.“ dodává k cenám Radek Menšík, majitel společnosti Urban Developers and Investors, s.r.o.
Téměř dvě třetiny dotázaných developerů neočekává, že by koronakrize mohla způsobit snížení poptávky po nemovitostech (61 %). Podle více než třetiny developerů (36 %) by alespoň k částečnému poklesu poptávky dojít mohlo. Zbylá 3 % dotázaných se domnívají, že ke snížení poptávky po nemovitostech dojde určitě.
Kontakt pro média: Ing. Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research +420 776 023 170 michal.vacek@ceec.eu
Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy. Její studie jsou využívány v současné době více než 17 000 společnostmi. Společnost CEEC Research vznikla v roce 2005 jako analytická organizace specializující se na zpracování výzkumů a analýz stavebního sektoru, následně se analytické zaměření rozšířilo i na další vybrané sektory ekonomiky, včetně stavebnictví.
CEEC Research navíc k pravidelným a bezplatným analýzám také organizuje vysoce specializované odborné konference, kterých se účastní generální ředitelé nejvýznamnějších společností, prezidenti klíčových svazů, cechů a komor a rovněž ministři a nejvyšší představitelé státu z vybraných zemí.
Praha 8. dubna (ČTK) – Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve 4. čtvrtletí loňského roku zrychlil na 8,9 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,4 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst čtvrtý nejvyšší, na konci loňského září byl pátý. V porovnání s 3. čtvrtletím se ceny zvýšily o 2,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,7 procenta.
„V pandemie koronaviru tak nastává paradoxní jev, kdy ceny nemovitostí akcelerují svůj růst. Tím se vlastnické bydlení stává stále méně dostupné pro lidi s průměrnými příjmy. Tento vývoj je zapříčiněný omezenou nabídkou nemovitostí, která v budoucnu ještě více klesne kvůli zpomalení výstavby v době pandemie. Na druhé straně roste poptávka, která je vyvolána levnými úvěry na bydlení a rostoucími úsporami domácností,“ sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Ceny bytů v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostly ve všech zemích EU. Nejvíce se zvýšily v Lucembursku, a to o 16,7 procenta. Následovaly Dánsko (o 9,8 procenta) a Litva (o 9,4 procenta). Nejméně ceny stouply v Irsku (o 0,6 procenta), Itálii (o 1,6 procenta), ve Španělsku a na Maltě (o 1,7 procenta). Údaje za Řecko nejsou dlouhodobě k dispozici.
„Za posledních pět let byty v Česku zdražily v podstatě o polovinu, a to především v důsledku přetrvávající silné poptávky, s níž zdaleka nedržela krok nabídka. Zatímco zájem o byty a rodinné domy zůstává trvale vysoký, staví se čím dál méně. Z tohoto pohledu je docela jedno, jestli poptávku pohání zájem o vlastní bydlení nebo o spekulaci. Fakticky se staví o čtvrtinu méně než před rokem 2009, a to je rozhodně už co říct,“ doplnil analytik ČSOB Petr Dufek.
V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy domy a byty v ČR meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy tlak na citelný růst cen nemovitostí v Česku v nejbližší době přetrvá. „Celkově letos stavební výroba ztratí zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Na stavebnictví totiž doléhá nedostatek vhodné pracovní síly, například z Ukrajiny, a pandemická nejistota. Tyto faktory se odrážejí například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených staveb bytů,“ dodal Kovanda. Útlum stavební činnosti v bytové výstavbě se podle něj výhledově projeví dalším omezením nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.
Meziroční změna cen bytů a domů ve 4. čtvrtletí 2020:
Kroměříž 8. dubna (ČTK) – Kroměřížská radnice pokračuje v opravách komunikací. Pro letošek na ně hodlá vynaložit zhruba 24 milionů korun. Pracuje se již v ulicích Francouzská a Gorkého, další akce se připravují, sdělil dnes ČTK mluvčí radnice Jan Vondrášek.
Ve Francouzské ulici stavbaři opravují chodník před domy číslo 4030 až 4036. Náklady činí 1,75 milionu korun, hotovo by mělo být ještě v dubnu. V Gorkého ulici se opravuje vozovka v úseku od Sládkovy po Moravskou ulici. Náklady jsou 3,25 milionu korun, hotovo by také mělo být do konce dubna. V těchto dnech začnou i práce v Rostislavově ulici, kde oprava chodníku přijde na 1,6 milionu korun. „Další akce se připravují, zahájit bychom je chtěli ve druhé polovině letošního roku,“ uvedl Miloslav Gerla z radničního odboru služeb.
Oprava se bude týkat chodníku v Nerudově ulici, konkrétně v její horní části od ulice Kotojedská po schody u hasičské zbrojnice, které je také třeba zrekonstruovat. Náklady podle projektu činí 1,6 milionu korun. „Pracovat by se mělo také v Páleníčkově ulici před domy číslo 2734-36, 2737-39, 2730 a 2733 a u Mateřské školy Páleníčkova. Oprava chodníku přijde na tři miliony korun,“ uvedl Vondrášek.
Dalších 4,2 milionu korun radnice zaplatí za stavbu chodníku mezi místní částí Drahlov a obcí Jarohněvice. „Připravuje se také oprava chodníku v Talichově ulici před domy číslo 3733-36, 3676-77, 3512-13 a 3858-60, která by měla stát 4,3 milionu korun,“ doplnil mluvčí.
Radnice letos chystá také položení nového povrchu vozovky v ulici Elišky Krásnohorské za 1,8 milionu korun. Dále rekonstrukci komunikace v místní části Postoupky v lokalitě k Věžeckému potoku za 2,75 milionu korun a opravu vozovky v Čelakovského ulici v úseku od benzinové čerpací stanice ke světelnému signalizačnímu zařízení za 900.000 korun.
Jablonec nad Nisou 8. dubna (ČTK) – Na rekonstrukci 48 většinou malých bytů si Jablonec nad Nisou půjčí 20 milionů korun od ČSOB. Na mimořádném jednání o tom dnes rozhodli jablonečtí zastupitelé. Město oslovilo s žádostí o nabídku úvěru také Komerční banku a Českou spořitelnu, nabídka ČSOB byla ale nejvýhodnější. Úvěr s fixním úrokem 1,62 procenta chce radnice vyčerpat do konce letošního roku a splácet jej bude dalších deset let.
Právě výše úroku byla důvodem, proč radnice svolala mimořádné jednání. Kdyby čekala na řádné zasedání zastupitelstva 22. dubna, úrok by byl vyšší. Na začátku jednání to řekl primátor Jiří Čeřovský (ODS). Po 13. dubnu by se nabízený úrok zvýšil na 1,76 procenta. Nový úvěr zadlužení města výrazně nezvýší. Na začátku letošního roku dlužil Jablonec 116 milionů korun, což je v přepočtu zhruba 2500 korun na obyvatele. Na konci roku by mělo zadlužení klesnout na 100 milionů, s novým úvěrem to bude 120 milionů.
Se zásadními rekonstrukcemi městských bytů začali v Jablonci před dvěma lety, zhruba deset procent z 800 bytů zůstávalo totiž kvůli havarijnímu stavu neobsazených. V roce 2019 se podařilo zrekonstruovat zhruba dvě desítky bytů, jako jsou garsonky či dvoupokojové byty. Z rozpočtu na to město dalo deset milionů korun. Loni se obnovy dočkalo dalších deset bytů od garsonek po 4+1, radnici to stálo tři miliony. Podle náměstka Milana Kouřila (ANO) potřebuje rekonstrukci 65 bytů, z nichž 48 je malometrážních. „Vybrali jsme ty menší byty, protože je o ně největší zájem,“ doplnil.
Radnice ale podle Kouřila počítá i s obnovou 17 zbylých bytů, které jsou velké a náklady na jejich rekonstrukci podle odhadů překročí 30 milionů korun. „U těchto velkých bytů bychom rádi šli cestou nějaké částečné spoluúčasti budoucího nájemníka na celkové rekonstrukci, protože tam to vychází v průměru skoro na dva miliony na jeden byt,“ řekl Kouřil. Jde podle něj většinou o byty kolem Mírového náměstí a ulice Komenského. „Prezentovali jsme to veřejnosti a už máme první nabídky,“ dodal primátorův náměstek. Je podle něj třeba připravit podmínky, za jakých by bylo možné i tyto byty opravit.
Kopřivnice (Novojičínsko) 8. dubna (ČTK) – Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) v Kopřivnici-Mniší na Novojičínsku za 12 milionů korun kompletně zrekonstruovala historický vodojem z roku 1910. Stavba zahrnovala modernizaci vnější části objektu z pálených cihel i akumulačních nádrží a technologie. ČTK to dnes sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
Vodojem je ve svažitém terénu několik desítek metrů od hukvaldské obory pod vrcholem Kazničova, kde je zdroj podzemní vody. Dopravní a stavební technika tam má omezený přístup, což ovlivnilo náročnost stavby. Vodojem zásobuje vodou kopřivnické části Mniší a Vlčovice.
Akumulační komory vodojemu byly po letech fungování značně opotřebené. Ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek uvedl, že ve vyzdívce stěn a stropu z pálených cihel v akumulačních komorách byly na mnoha místech defekty.
„Potrubní rozvody v armaturní komoře vodojemu byly již také v technicky nevyhovujícím stavu a vzhledem k průměrným odběrům předimenzované. Proto bylo nezbytné přistoupit ke komplexní sanaci objektu a souvisejících technologií,“ uvedl Komínek.
Ve vodojemu byly vybetonovány nové železobetonové akumulační nádrže do původní zděné konstrukce. Vyměnily se potrubní rozvody včetně armatur. „Nyní přicházejí na řadu úpravy okolních ploch včetně výměny oplocení areálu,“ uvedl Síbrt.
SmVaK jsou největší vodárenskou firmou v Moravskoslezském kraji a patří i mezi největší v zemi. Vodu dodávají více než 720.000 lidí zejména na Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku a Opavsku.
Příspěvek se zabývá výstavbou dvoukolejného železničního mostu z pohledu zhotovitele, zejména tvorbou výrobní dokumentace, stavebními postupy, montáží nových nosných konstrukcí a samotnou realizací mostu, který převádí přeložku železniční trati s návrhovou rychlostí 160 km/h přes koryto Nosického kanálu řeky Váh a přilehlé inundační území na trati Púchov – Považská Bystrica.
Obr. 1.: podélný řez mostu
Přemostění Nosického kanálu délky 379,045 metru je složeno ze šesti prostých polí. Střední dvě pole přemosťují Nosický kanál dvěma obloukovými mosty (Langrovy trámy), každý o délce 124,80 metru. Z obou stran na Langrovy trámy navazují dvě spřažené ocelobetonové konstrukce. Délka každého přemostění je 30,60 metru.
Krajní pole Jde o čtyři totožné konstrukce, ocelobetonové spřažené s průběžným kolejovým ložem. Nosnou konstrukci tvoří šest kusů ocelových (plnostěnných) svařovaných nesymetrických nosníků proměnlivé výšky tvaru písmene „I“ a ocelové nadpodporové příčníky. Ve čtvrtinách a v polovině rozpětí je osazeno ztužení z dvojic protisměrných úhelníků. Hlavní nosníky jsou uspořádány v osových vzdálenostech 1 650 + 1 650 + 2 200 + 1 650 + 1 650 mm. Uprostřed rozpětí je výška nosníků 1 400 mm, která se od 1/4 do 1/8 rozpětí zmenšuje směrem k podpěrám na výšku 1 065 mm. Hlavní nosníky, příčníky a příčné výztuhy jsou celosvařované konstrukce. Konstrukce byla pro montáž rozdělena v příčném směru na tři montážní dílce, které se skládaly vždy ze dvojic hlavních nosníků. Mezi hlavními nosníky jsou ztužidla po vzdálenosti 7,65 m. Pro montážní stavy bylo přidáno ztužení hlavních nosníků v polovině vzdálenosti, tj. po 3,825 m.
Spřažení ocelové konstrukce s železobetonovou deskou zajišťují spřahovací trny o průměru 25 mm a délky 200 mm.
Železobetonová deska je z betonu C35/45. Její nejmenší tloušťka je 300 mm ve čtvrtinách volné šířky žlabu pro kolejové lože v místech uložení odvodňovačů. Tloušťka desky roste směrem do středu a ke krajům žlabu ve sklonu 3 % na 371 mm. Na vnější straně desky dosahuje v místě pracovní spáry tloušťku 385 mm. Boční stěny žlabu mají tloušťku 435 mm a římsová část roste od 350 mm na volném kraji konzolové římsy až do tloušťky 400 mm při boční stěně. Horní plocha říms je vyspádována ve sklonu 3 % směrem do mostu. Nosné konstrukce jsou na spodní stavbu uloženy prostřednictvím atypických hrncových ložisek.
Obloukový most Jde o dvě totožné ocelové konstrukce s ortotropní mostovkou vyztužené obloukem (Langerův trám) s průběžným kolejovým ložem. Nosnou konstrukci, přemostění Nosického kanálu s rozpětím 2 x 124,80 m, tvoří dva plnostěnné trámy v osové vzdálenosti 12,60 m průchozího komorového průřezu s vnitřními světlými rozměry 1 270 x 3 000 mm. Komorové průřezy trámů mají celkovou výšku 3 100 mm a jsou vyztuženy plnostěnnými průchodnými diafragmaty v místě každého příčníku. Na trámy jsou centricky napojené kružnicově zakřivené plnostěnné oblouky o teoretickém vzepětí 22,00 m. Tímto je dán poloměr zakřivení oblouku o velikosti r = 99,495 m. Oblouky jsou z komorových průřezů o světlosti 1 220 x 1 710 mm. Průřezy oblouků jsou vyztuženy ve čtvrtinách a v polovině vzdálenosti mezi svislicemi plnostěnnými diafragmaty s obdélníkovými průchodnými otvory o rozměru 800 x 1 200 mm. Propojení oblouku a trámu, mimo koncových bodů, zabezpečují táhla z trubek o průměru 273 mm a tloušťce stěny 20 mm. Táhla jsou na trám i oblouk připojeny přes styčníkové plechy, které jsou na trám a oblouk přivařeny tupým K svarem. Trubková táhla jsou vyplněna křemičitým pískem a rozmístěna v půdorysných vzdálenostech po 20,80 m. Mezi oblouky je ztužení tvořené příčkami z trubek o průměru 914 mm a 610 mm. Trubkové průřezy ztužidla jsou k obloukům připojeny tupými svary.
Nosná konstrukce má dolní ortotropní mostovku s průběžným kolejovým ložem. Plech mostovky vytváří žlab kolejového lože. Podélné ploché výztuhy jsou situovány v osových vzdálenostech po 420 m. Příčné výztuhy jsou po vzdálenosti 2 600 mm a mají proměnný průřez tvaru obráceného T. Trámy a mostovka každého pole přemostění jsou příčně členěné na pět montážních dílů. V podélném směru jsou trámy a mostovka děleny na osm montážních dílů. Oblouky jsou rozdělené na sedm montážních dílů. Uložení hlavních nosníků je řešeno standartně, vždy na dvou ložiskách v každé ose uložení pod hlavními nosníky.
Založení a spodní stavba Základy opěr O1 a O2 jsou založeny na 32 ks mikropilot délky 4,5 m v rozestupech po 1,3 m příčně a 1,5 m podélně vzhledem na rozměr základu (Obr. 2).
Obr. 2: Mikropiloty pod základem opěry O1
Pilíře P1 a P5 jsou založené na 40 ks mikropilot délky 4,5 m v rozestupech po 1,3 m příčně a po 1,5 m podélně vzhledem k rozměru základu.
Založení u opěr O1, O2 a pilířů P1, P5 probíhalo v otevřené stavební jámě.
Pilíře P2, P3 a P4 jsou založené na 25 ks vrtaných železobetonových velkoprůměrových pilotách v osových vzdálenostech 3,0 m v obou směrech. Průměr pilot je u pilířů P2 a P4 0,9 m, u pilíře P3 1,2 m. Délka pilot je u pilířů P2 a P3 8,2 m, u pilíře P4 je 6,2 m.
Piloty byly prováděny z úrovně montážní plošiny s délkou hluchého vrtání cca 12,0 m.
Obr. 3: Provádění předvrtů
Stavební jámy půdorysného vnitřního rozměru 15,0 x 15,0 m měly hloubku cca 12,0 m. Byly zapaženy larsenami délky 16,0 m se čtyřmi úrovněmi rozpěrných rámů. Geologie neumožňovala zaberanění takto dlouhých larsen, proto byl pro každou larsenu proveden předvrt velkoprůměrovou vrtačkou a ten byl vyplněn bentonitovocementovou směsí do kterého byly zaberaněny larseny (Obr. 3 až 7). Takto hluboké založení bylo provedeno z důvodu plánovaného prohloubení Nosického kanálu pro zajištění plavební dráhy
Obr. 4: Beranění larsenObr. 5: Larseny v bentonitocementové směsiObr. 6: Výkop pažené stavební jámyObr. 7: Výstavba dříku pilíře P2
Spodní stavbu mostu tvoří dvě opěry O1 a O2 s přechodovými deskami a křídly K1 až K4, a pět pilířů P1 až P5. Opěry jsou železobetonové gravitační s tloušťkou dříků 4,0 m délky 12,2 m. Křídla opěr jsou vždy s jedním kolmým a jedním šikmým křídlem. (Obr. 8).
Obr. 8: Opěra O2
Železobetonové pilíře P1 a P5 mají stejný tvar, liší se jen délkou dříku a svojí výškovou polohou. Úložné prahy mají rozměr 3,00 x 14,02 m s půdorysným zaoblením s poloměrem 2,75 m, výška prahu je od 1,455 m do 2,75 m. Dřík je rozměru 6,0 x 3,0 m se zaoblením s poloměrem 3,0 m, výška dříku je 5,065 m a 6,380 m. Základ pilíře je rozměru 7,50 x 12,00 m s výškou 1,75 m (Obr. 9).
Obr. 9: Pilíř P5
Železobetonové pilíře P2, P3 a P4 mají stejný tvar,
liší se jen délkou dříku a svojí výškovou polohou. Úložné prahy mají rozměr 6,0 x 16,0 m s půdorysným zaoblením s poloměrem 5,5 m, výška prahu je od 1,93 m do 4,43 m. Dřík má kruhovitý tvar průměru 6,0 m. Základ pilíře je rozměru 15,0 x 15,0 m s výškou 3,5 m (Obr. 10).
Obr. 10: Pilíř P4
Výroba ocelové konstrukce Výrobě ocelové konstrukce v mostárně předcházela tvorba výrobní dokumentace, která byla zpracována vlastními kapacitami společnosti Firesta. 2D dokumentace vycházela z 3D modelu konstrukce, který byl zpracován v programu Advance Steel (Obr. 11 až 13). Délka zpracování VD byla cca 1 rok. Výroba ocelové konstrukce probíhala v mostárně společnosti Firesta. Na hlavní nosné části konstrukce byly použity plechy jakosti S355N a S355J2+N s atestem kontroly 3.2, které dodávala společnost Vítkovice Steel. Konstrukce byla investorem přejímána vždy v sestavě v černém stavu (Obr. 14 až 18).
Obr. 11: Model v programu Advance SteelObr. 12: Krajní poleObr. 13: Obloukový mostObr. 10: Pilíř P4Obr. 15: Sestavování trámůObr. 16: Zárodek obloukuObr. 17: Dílenská sestava včetně zárodků obloukuObr. 18: Dílenská sestava pohled shora
Po přejímce byl v tryskacím a lakovacím boxu aplikován kombinovaný nátěrový systém (Obr. 19 až 20). Na vnější povrchy byl aplikován nátěrový systém Hempel (metalizace ZINACOR 850 + navazující epoxidové a polyuretanové vrstvy) v celkové tloušťce nátěrového systém 360μm. Vrchní odstín RAL 6 000 (tmavě zelená). Vzhledem ke skutečnosti, že jak oblouk, tak i trámy jsou po celé délce průchozí, tak jsou protikorozní ochranou opatřeny i všechny vnitřní plochy nosné ocelové konstrukce vrchní barva v odstínu RAL 12170 – světle šedá. Po aplikaci nátěrového systému byly dílce naloženy na transportní prostředky určené k nadměrné přepravě a konstrukce byla postupně expedována na stavbu. Velikostí jednotlivých dílců i celkovou dílenskou sestavou patřila tato zakázka k jedněm z prostorově nejnáročnějších realizovaných zakázek. Výroba konstrukce o objemu 4 000 tun oceli trvala přibližně 2 roky.
Obr. 19: Aplikace nátěrůObr. 20: Nátěry v boxu
Montáž (Krajní pole) Při montáži byly jednotlivé dvojice „I“ nosníků osazeny na provizorní podložení pod opěrovým příčníkem na opěry nebo pilíře v závislosti o které nosníky předpolí se jednalo. Po svaření opěrových příčníků byla provedena kontrola montážních svarů ultrazvukem. Dále byla provedena betonáž spřažené monolitické železobetonové desky. Až po betonáži bylo provedeno zaměření klínových desek vkládaných mezi dolní pásnici ocelových nosníků a ložisko. Po obrobení klínových desek a připojení šrouby s ložiskem na dolní pásnice ocelových nosníků bylo provedeno podlití ložisek.
Obloukový most Obě konstrukce byly montovány blokově jeřábem na podporách PIŽMO. Nejprve proběhla úprava koryta řeky, tak aby byl zajištěn přístup k jedné konstrukci a po dokončení první konstrukce byla berma z řeky transportována na druhý břeh a vytvořena berma pro montáž druhé konstrukce. Montáž sestávala z návozů jednotlivých dílů ocelové konstrukce, kdy krajní trámy byly osazovány na podpěrné konstrukce z PIŽMA přímo do otvoru mostu a jednotlivé díly mostovky byly osazovány na montážní rošt, kde bylo provedeno svaření jednotlivých dílů mostovky v jeden celek. Mostovky s krajními trámy byly uloženy celkem na sedmi PIŽMO věžích. Po svaření všech osmi částí mostovky bylo postaveno pět věží z PIŽMA na mostovce pro ukládání jednotlivých dílů oblouků. Dále bylo postaveno lešení z PERI mezi jednotlivými věžemi (Obr. 23). Oblouky byly montovány vždy po dvou kusech z levé i pravé strany od zárodků oblouků. Po svaření těchto částí oblouků a osazení přilehlých ztužení oblouků byly osazovány zbylé tři díly, z nichž jako poslední byly usazovány středové díly oblouků a přilehlých prvků ztužení (Obr. 24). Po svaření dílů bylo provedeno uvolnění oblouků v místě uložení na jednotlivých PIŽMO věžích. V následujícím postupu byla osazena táhla, která propojují oblouky a krajní trámy. Po svaření táhel byly táhla vyplněna křemičitým pískem. Následně byla provedena aktivace táhel uvolněním podložení na hlavách PIŽMO věží pod krajními táhly.
Obr. 21: Krajní poleObr. 22: Krajní pole pohled shoraObr. 23: Pižmo věže a lešeníObr. 24: Osazení středového dílu oblouku
Závěr Nová mostní konstrukce přispěje svým dílem ke zvýšení rychlosti na nové přeložce železniční trati a současně se stane i dalším výrazným krajinným prvkem v tomto regionu. Jde o mimořádnou konstrukci dvojkolejného mostu s největším rozpětím na území ČR a SR. Železniční most byl zprovozněn postupně, kolej č. 2 v září 2020 a kolej č. 1 v prosinci 2020.
Investor: Železnice Slovenskej republiky Projektant OK: Žilinská univerzita, Stavebná fakulta, Katedra stavebných konštrukcií a mostov
