Autor: poctivy_admin

Praha 13. března (ČTK) – Pražský magistrát letos vloží do rozvoje cyklodopravy necelých 100 milionů korun. Rozhodli o tom dnes pražští radní, kteří schválili přidat Technické správě komunikací (TSK) téměř 50 milionů korun. Peníze půjdou na 26 projektů po celém území města, nákup cyklostojanů nebo na přípravu projektů či archeologický průzkum a dohled. Nejvyšší částka by měla jít na vybudování stezky z Běchovic do Horních Počernic.

„Podařilo se připravit víc projektů především v širším centru a na okraji Prahy. Řada investic bude sloužit i pro pěší a rodiče s dětmi,“ uvedl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).

Na vybudování stezky z Běchovic do Horních Počernic by mělo jít podle schváleného materiálu asi 21,4 milionu korun. K této stavbě podle dokumentu již úředníci vydali stavební povolení. Dalších více než 13 milionů půjde na stezku z Klánovic do Kolodějí.

Tendr na zhotovitele již chystá TSK v případě cyklostezky z Cholupic do Dolních Břežan a rozšíření stezky Modřany-Zbraslav. Každá z nich by měla vyjít na zhruba 11 milionů. Na 10,13 milionu vyjde první etapa stavby cyklostezky u Košíkovského potoka. Také v tomto případě má TSK již stavební povolení.

TSK plánuje kromě samotných stezek vydat 2,7 milionu korun na výrobu a instalaci cyklostojanů. V přípravě pak jsou stezky Moulíkova-Kořenského a Stromovka-Varhulíkové, na které ještě v rozpočtu nebyla vyčleněna konkrétní částka.

Cyklisté mohou v Praze využívat cyklostezky, které jsou odděleny od automobilové dopravy, nebo cyklotrasy, které vedou po silnicích a jsou vyznačeny pouze značkami. V ulicích mohou jezdit rovněž vyznačenými cyklopruhy a na některých místech jsou tzv. cyklopiktogramy, které pouze upozorňují řidiče na místa, kde lidé na kolech často jezdí.

Zlín 13. března (ČTK) – Krajští radní schválili revitalizaci Baťova mrakodrapu ve Zlíně, ve kterém krajský úřad spolu s finančním úřadem sídlí. Investice si vyžádá 82,4 milionu korun, evropské dotace i prostředky ze státního rozpočtu by mohly pokrýt až 90 procent celkových nákladů, řekl dnes novinářům hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Stavební úpravy by měly začít v červnu, potrvají do prosince letošního roku, za plného provozu budovy.

Revitalizace bude rozdělena do šesti částí. „Jsou jimi obnova paternosteru, úprava expozice ve druhé etáži, obnova podlah ve třetí etáži, rekonstrukce rozvodny nízkého napětí, stavební úpravy vstupu do budovy a modernizace výtahů,“ uvedl Čunek.

Budovu nechal v letech 1936 až 1938 podle projektu Vladimíra Karfíka postavit Jan Antonín Baťa jako nové sídlo ředitelství firmy Baťa. Mrakodrap vysoký 78 metrů byl tehdy druhou nejvyšší budovou v Evropě, patřil k vrcholným dílům meziválečné architektury v Československu. V letech 2003 až 2004 byla budova celkově rekonstruována. „On sice vypadá nově, ale bohužel výtahy se nám tady zastavují, lidé visí v mezipatrech, je to dost časté,“ uvedl Čunek.

Budova láká i turisty, atraktivní je zejména výtahová ředitelská kancelář, vyhlídka z posledního patra i expozice o baťovské minulosti.

Praha 10. března (ČTK) – Výběr informací o zřícení mostů v ČR v posledních letech (při rekonstrukci dálnice D48 u Příbora na Novojičínsku se částečně zřítil silniční most):

– Zřícení mostů či lávek v posledních letech způsobily zejména povodně. Například v srpnu 2005 zničil divoký proud řeky Olše v Karviné železnou lávku pro pěší, která spojovala tamní Staré město s Doubravou. Stavba ovšem byla v havarijním stavu uzavřená a čekala na demolici.

– Během povodní v červnu 2013 se pak v Jaroměři na Náchodsku rozštěpil pilíř historického mostu mezi školou Na Ostrově a hlavním náměstím a zřítila se z něj železná lávka. Neštěstí se obešla bez zraněných.

– V historii českých zemí lze ale nalézt i případ, kdy mělo náhlé zřícení špatně udržovaného mostu oběti na životech. V září 1886 se zřítil řetězový most přes řeku Ostravici, spojnice mezi Moravskou a Slezskou. Stavbě, staré v té době 35 let, se stala osudnou skupina vojáků, která po něm přecházela jednotným krokem. To most rozkmitalo, až se zřítil. Při nehodě zemřely dvě ženy a dvě děti. Vozy je přimáčkly k zábradlí.

– Dva nedávné případy zřícení mostů, které si vyžádaly lidské životy, jsou pak spojeny se stavebními pracemi. V srpnu 2008 se ve Studénce na Novojičínsku na železniční trať spojující Prahu se severní Moravou zřítila ocelová konstrukce opravovaného silničního mostu. Do něj narazil vlak EuroCity Comenius. Na místě zahynulo šest lidí, další člověk zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna ze zraněných cestujících, která podlehla zraněním koncem září. Loni v prosinci soud zprostil viny všech deset obžalovaných z obecného ohrožení, rozsudek ale není pravomocný, státní zástupce se odvolal.

– Rozsudek zatím není znám v případě neštěstí při opravě mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Ten se v září 2014 zřítil ve chvíli, kdy pod ním pracovalo šest dělníků. Čtyři zahynuli a dva byli zraněni. Hned po nehodě se objevily spekulace, že statiku mostu narušilo odbagrování přílišného množství zeminy u vnější strany mostní podpěry.

– U soudu skončilo i zřícení dřevěné lávky u lesního hrádku Aichelburg v Krkonoších, kdy se v červenci 2008 zranilo sedm svatebčanů. Ze zanedbání údržby ale nakonec nikdo potrestán nebyl.

– Loni 2. prosince se zřítila trojská lávka pro pěší přes Vltavu z Císařského ostrova do Troji. Tato 156 metrů dlouhá lávka byla zprovozněna 7. července 1984 na místě, kde od roku 1976 stál provizorní pontonový most, který byl v červenci 1981 stržen povodní. Lávku od 23. prosince nahrazuje přívoz pro několik desítek lidí, který ale nemůže plout při vyšších průtocích vody. Ten má být letos v květnu nahrazen velkokapacitním přívozem, nová lávka by měla být dána do provozu v květnu příštího roku.

– Při rekonstrukci silnice I/48, budoucí dálnice D48, dnes ráno v Příboru na Novojičínsku spadl most. Z mostu se zřítil bagr, jehož dvaatřicetiletý řidič utrpěl vážná zranění. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl ČTK řekl, že stavbaři most bourali.

Praha 12. března (ČTK) – Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) neověřil efektivnost využití dotací 7,4 miliardy korun v letech 2015 a 2016 na opravy krajských silnic. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), oznámil dnes mluvčí úřadu Václav Kešner. Kontrola ale neodhalila, že by peníze byly využívány neúčelně. ČTK zjišťuje vyjádření ministerstva dopravy.

NKÚ prověřoval využití státních dotací na opravy silnic druhé a třetí třídy a částečně i evropských peněz, rozdělených ROP Jihozápad, v letech 2014 až 2016. U sedmi příjemců podpory – vybraných krajů a krajských organizací – pak zkontroloval 39 projektů za téměř 750 milionů korun. „Kontrola neodhalila, že by peníze byly využívány neúčelně. Jejich přínos ale SFDI nevyhodnocoval,“ sdělil Kešner.

Stát poprvé mimořádně přispěl na opravy krajských silnic miliardami korun ze SFDI v roce 2015. Podle ministerstva dopravy to nemělo být systémovým řešením, ale peníze pak dával stát krajům na silnice i v dalších letech. Podle kontrolorů přesto SFDI nestanovil, jakých cílů by se pomocí těchto dotací mělo dosáhnout. „Fond určil jen účel – tedy že se za tyto peníze mají zrekonstruovat a zmodernizovat silnice II. a III. tříd. Nijak už ale nevyhodnocoval, co konkrétně peníze přinesly,“ uvedl mluvčí NKÚ.

Kraje podle NKÚ dosahovaly pomocí dotací při opravách silnic různých výsledků. Třeba Plzeňský kraj s 4600 kilometry silnic II. a III. třídy získal v letech na státních i evropských dotacích 3,7 miliardy korun. Podíl cest v nevyhovujícím a havarijním stavu díky nim snížil o 1177 kilometrů. Liberecký kraj s 2100 kilometry silnic druhé a třetí třídy získal za stejné období zhruba dvě miliardy. Podíl silnic v nevyhovujícím stavu ale snížil jen o přibližně 150 kilometrů, a cest v havarijním stavu dokonce o 50 kilometrů přibylo.

Čtyři kontrolované kraje také podle NKÚ neměly spolehlivý nástroj či postup, jak stanovit předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na opravy silnic. „Stanovení předpokládaných hodnot nechávaly v rukou externích dodavatelů. Nijak už ale neověřovaly, jak byla tato hodnota určena,“ sdělil mluvčí kontrolorů. Průměrná cena opravy jednoho kilometru silnic druhé a třetí třídy tak v daných regionech kolísala od 1,5 milionu až po 14 milionů korun.

Červená nad Vltavou (Písecko) 11. března (ČTK) – Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chystá opravu mostu přes vodní nádrž Orlík u Červené nad Vltavou na Písecku. Odhad nákladů je 350 milionů korun. Železniční most se dosud důkladně neopravoval od svého otevření v roce 1889, práce by se měly odehrát v příštích dvou letech. ČTK to řekl mluvčí SŽDC Pavel Tesař.

Most je na trati Tábor – Písek, poblíž obce Červená nad Vltavou, jejíž původní část byla pří výstavbě přehrady zatopena. SŽDC předpokládá, že most opraví v letech 2019 až 2020. „Záležet však bude jak na průběhu přípravy a vydání klíčových povolení pro stavbu, tak i na přidělení výlukových termínů,“ řekl Tesař.

Most, který je 253 metrů dlouhý, 68 metrů vysoký a váží 940 tun, se dosud ve větší míře neopravoval. Při stavbě orlické přehrady se jen zesílily části zatopených pilířů, drobné opravy přišly ještě v 70. letech minulého století, nátěr se obnovil v 80. letech.

SŽDC zrekonstruuje celý most, upraví trať před i za mostem. „Vychází se z konfigurace terénu a přemosťovaného údolí orlické přehrady, která naprosto zásadním způsobem změnila přírodní ráz původního hlubokého údolí. Při rekonstrukci se budeme snažit zachovat estetickou hodnotu přemostění a zasadit ji co nejcitlivěji do prostoru orlické nádrže,“ řekl Tesař.

Červená je součástí obce Jetětice, podle jejíhož starosty Ladislava Novotného (KSČM) po mostě jezdí jen osobní vlaky, 16 spojů denně. „Rekonstrukce asi potřebná je… Když bude most zavřený, bude to komplikace, ale zase tak velké množství lidí do zaměstnání do Písku nedojíždí, dojíždějí tam děti do škol,“ řekl Novotný. Dodal, že by byl problém, kdyby se naráz opravovaly Podolský most i most v Červené.

Železniční most přes Vltavu se stavěl v letech 1886 až 1889, otevřen byl 20. listopadu 1889. Při stavbě se použilo 329.000 nýtů. Ve své době byl druhým nejvyšším mostem v Rakousku, za mostem Trisana v Alpách vysokým 87 metrů. Červená nad Vltavou patřila v 50. letech 20. století k turistickým tahákům, zdejší letovisko bylo zatopeno po vzniku orlické přehrady. Kvůli jejímu napuštění se musel na výše položené místo přestěhovat tamní románský kostel svatého Bartoloměje. Historii letos připomene výstavou Prácheňské muzeum v Písku.

„Letovisko bylo nejvíc populární u pražských návštěvníků, ale do Červené se sjížděli i lidé z celých Čech. Byla tam řada penzionů a hostinců, které se zatopily, míst, kam se lidé uchylovali na letní prázdniny, na dovolenou tam pravidelně jezdívala i řada osobností,“ řekl ČTK kurátor muzea Jan Kouba. Existují podle něj desetitisíce pohlednic, které odsud lidé poslali.