Magazín | Doprava | 2022

Projekt a stavba HBH Projekt využil BIM u tří pilotních projektů, včetně dálnice D35 Text: STAVEBNISERVER, Vizualizace: HBH Projekt spol. s r.o. Informační model stavby BIM (Building Information Modeling), nebo-li jeden ze základních kamenů digitalizace sta- vebnictví, se postupně uplatňuje nejenom v pozemním stavitelství, ale také při realizaci dopravních staveb. Redakci STAVEBNISERVER proto zajímaly zkušenosti při využití BIM v rámci pilotních projektů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Mezi pilotní projekty patří také stavba D35 Časy – Ostrov, kde informační model stavby vytvořila společnost HBH Projekt. (SFDI), ŘSD a ČAS,“ doplnil projektový ředitel HBH Projekt. Koncepci zavádění metody BIM v ČR, která spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu České re- publiky, schválila vláda už v roce 2017. Povinnost vy- užívat BIM je naplánována od července 2023 u všech nadlimitních staveb. Projektový ředitel HBH Projektu Ing. Ondřej Budík řekl redakci STAVEBNISERVER: Pilotní projekty BIM ukázaly realizovatelnost, ale také mno- há úskalí. V kolika podobných velkých projektech, jako je stavba D35 Časy – Ostrov jste už BIM použili? V současné chvíli za sebou máme tři projekty pro ŘSD, z nichž jeden bude mít ještě v nejbližších mě- sících pokračování dalším stupněm projektové do- kumentace. Několik dalších projektů jsme zpracovali interně a dílčí činnost při využití prostorových dat probíhá ve spolupráci se zhotoviteli na několika reali- začních dokumentacích. Součástí projektu byly také analýza a vy- hodnocení vstupních podkladů nebo třeba doplňování definic. Můžete říci, k jakým zá- věrům a zkušenostem jste při realizaci pro- jektu došli vy? Myslím, že se nám za posledních pár let podařilo v této oblasti významně posunout, především metodika pro datový standard staveb vytvořená Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI) umožnila sjednocovat přístupy jednotlivých zpracovatelů k informačním mo- delům. Největší slabinu předpisů vidíme v užití klasi- fikace a identifikace modelu stavby, které jsme se na našich pilotních projektech poměrně pečlivě věnovali a připadá nám k úspěšné práci s modelem klíčová, ale na národní úrovni je to stále spíše okrajové téma. Pi- lotní projekty nicméně prokázaly realizovatelnost BIM „Zadáním projektu bylo převedení vybraných částí již dříve vypracované dokumentace PDPS stavby D35 Časy – Ostrov do podoby informačního modelu stav- by,“ uvedl pro STAVEBNISERVER.com projek- tový ředitel HBH Projekt Ondřej Budík. Společnost HBH Projekt aplikovala metodu BIM v případě tří dílčích úseků dálnice D35 o celkové délce 2970 metrů. „Součástí projektu byla mimoúrovňová křižovatka Dašice, otáčený most přes železniční stanici Uhersko v délce 170 metrů a oboustranná odpočívka Dolní Roveň,“ vysvětlil Ondřej Budík. Součástí projek- tu byla také přeložka silnice II. třídy, včetně jednoho mostního objektu, účelové komunikace podél trasy dálnice, ale také přeložky inženýrských sítí. Projektanti do svého modelu v rámci zakázky zahrnuli odvodnění dálnice, protihlukovou stěnu, veřejné osvětlení odpočívek, ale také vegetační úpravy mimoúrovňo- vé křižovatky Dašice a oplocení dálnice. „Naším úkolem bylo také ověřit možnosti zpracova- ní harmonogramu výstavby (4D), vytvoření automatic- kého výkazu výměr (5D), ale i ověření a připomínko- vání metodik Státního fondu dopravní infrastruktury 38 a ukázaly mnohé úskalí a přínosy s tím spojené, pře- devším pak jednoznačně vyšší náročnost v přípravné fázi staveb, zejména na čas a odbornost projektantů. Příprava staveb formou BIM nás bude stát víc peněz, které se vrátí v čase při realizaci a především správě. Digitální informační model stavby je me- todou, která bude v budoucnosti stále čas- těji využívána, jak si v této souvislosti stojí Česká republika ve srovnání s jeho imple- mentací v zahraničí? Zjevně nejsme úplně na předních příčkách imple- mentace BIM do stavebnictví, v tomto dlouhodobě vedou především severské státy a Británie. Nejsme na tom ale ani nijak špatně. V infrastruktuře se nám po- dařilo proces nastartovat a začít s pilotními projekty, k BIMu jako běžné součásti životního cyklu stavby máme ale ještě dost práce před sebou. Kde možná trochu ztrácíme je legislativní proces, kde ani chystané novely stavebního zákona bohužel zatím neuvažují s možností užití informačního modelu staveb při schvalovacích procesech. Jak dlouho se metoda BIM už využívá, jak je rozšířená, ale také jak složité nebo na- opak jednoduché je najít vzdělané odborní- ky, kteří by se na ni specializovali? U infrastrukturních staveb se bavíme o informač- ním modelování někde od roku 2018, pilotní projekty jsou pak otázkou posledních pár let. Poptávka po li- dech s patřičnou odborností roste jak u projektantů, tak zhotovitelů a investorů. Nicméně pokud se podaří naplnit vizi informačního modelu jako jedné pravdy o uvažované stavbě, budeme s BIMem pracovat všichni, kteří máme se stavbou co do činění. Stejně jako před 25-30 lety přešlo stavebnictví z rýsovacích prken na obrazovky počítačů, přecházíme nyní k informačním modelům, což je poměrně významná evoluce v jinak poměrně konzervativním stavebním oboru.