Magazín | Vodovody, plynovody, vodní díla | 2021

noceny jak vizuálně, tak i nedestruktivními a laboratorními zkouškami. Výsledkem je vyhodnocení daného úseku na stupnici 1 až 5, kdy 1 je běžné opotřebení, 5 značí havarijní stav. Opravy a rekonstrukce jsou poté plánovány na základě těchto pasportizací,“ popisuje Michael Benža. Každý rok přitom TSB realizují kompletní rekonstrukci dvou šachet primárního kolektoru nebo jedné šachty a části chodby. Rekonstrukce šachet bude pokračovat i v následují- cích letech, přičemž v roce 2025 by měly být zrekonstruovány všechny šachty primárního kolektoru, které byly z hlediska stavebně technického stavu velmi špatné. Následně se firma zaměří na rekonstrukce chodeb primárních kolektorů. Před pěti lety zahájily Technické sítě Brno také postupnou rekonstrukci středových žlabů včetně nové konstrukce zakrytí žlabů v primárních kolektorech. Na rok 2022 je v plánu poslední etapa. Každoročně rovněž probíhají rekonstrukce vstupních nadzemních objektů kolektorů či výměna původ- ních ocelových vstupních poklopů sídlištních kolektorů za nové nerezové nebo kompozitní. Od příštího roku by měla začít postupná výměna ocelových konstrukcí technických ga- lerií sídlištních kolektorů, která potrvá zhruba do roku 2025. Vedle pravidelné rekonstrukce vycházející z pasportů primárních i sekundárních kolektorů vyrážejí pracovníci TSB do sítě chodeb i za odstraňováním závad. Nejčastěji se jedná o výměnu a opravu osvětlení, zásuvkových skříní, opravy čer- padel a systému přečerpávání. Dále jde například o opravy čidel v kolektorech a vzduchotechniky. Sekundární kolektory se pak čas od času potýkají se za- plavením v období přívalových dešťů, problémy je nutné řešit i kvůli haváriím vodovodního potrubí. „V letošním roce k němu došlo už dvakrát. V dubnu byla zaplavena část pri- márního kolektoru v délce 790 metrů, v nejvíce zasaženém místě dosáhla hladina vody asi 5,5 metru. Ke druhé havárii došlo na konci září při opravě vodovodu na Nových sadech,“ uvádí Michael Benža. Investice Vybudovat v Brně síť kolektorů by dnes stálo až desetkrát více. S pravidelnou údržbou pomáhá i unikátní systém odvlhčování Zdroj: Technické sítě Brno, a.s V Kopřivnici se slavnostně otevírá nové Muzeum nákladních automobilů. Návštěvníci zde uvidí osm desítek užitkových vozidel, technické skvosty a zajímavosti lidé poznají také prostřednictvím rozšířené reality. Muzeum postavil Moravsko- slezský kraj s významným přispěním EU, většinu exponátů dodala společnost TATRA TRUCKS, která muzeu poskytla i poze- mek a budovu bývalé slévárny, v níž muzeum sídlí. sunula ze 100 až 250 tisíc na přibližně 450 tisíc korun za metr, u sekundárních kolektorů v historickém centru pak z 250 až 400 tisíc na zhruba 750 tisíc korun,“ ř íká Michael Benža. Hlavním důvodem vyšších cen za realizace je podle něj postupný vývoj ceny materiálů a práce, dále také zvyšující se požadavky na vlastní vybavení kolektorové sítě zejména z hle- diska bezpečnosti. Další příčinou je i lokalita, například okol- ní zástavba a skladba podloží, v němž je výstavba plánována. Pravidelné rekonstrukce kolektorů každý rok Síť důmyslných staveb pod městem, díky nimž do tisíců brněnských domů proudí voda či elektřina a které umožňují pokládat nové inženýrské sítě i v hustě zastavěných oblas- tech, by měla Brnu sloužit i v následujících dekádách. Bez pravidelné údržby a obnovy se to však neobejde. Tu TSB plánují na základě pasportizace celé sítě, která začala v roce 2010 primárními kolektory, pokračovala v letech 2015 a 2016 sídlištními kolektory na Vinohradech a Kamenném vrchu a končila v letech 2016 a 2017 sekundárními kolektory v historickém centru města. „Pasportizace se zabývá vyhodnocením stavebně technic- kého stavu konstrukce kolektoru – jeho ostění – a ocelovými konstrukcemi. Kolektor je přitom rozdělen na dílčí úseky o délce přibližně deset metrů, přičemž tyto úseky jsou hod- Brněnskou kolektorovou síť tvoří primární a sekundární kolektory, které se liší jak hloubkou uložení, tak způsobem výstavby i využitím. Primární kolektory se hloubí důlní ražbou a leží 25 až 35 metrů pod povrchem. Sekundární kolekto- ry jsou buď ražené, nebo hloubené. Ražené jsou uloženy 5 až 7 metrů hluboko, hloubené, které se staví pod sídlišti, pak leží v hloubce 5 metrů. Od roku 1974, kdy se síť zača- la budovat, vzniklo pod brněnskými ulicemi 21,5 kilometru kolektorů, v nichž je uloženo více než 49 kilometrů potrubí a přes 190 kilometrů kabelů. „Konkrétně se jedná o 7 775 metrů ražených primárních kolektorů, 5 106 metrů ražených sekundárních kolektorů a 8 426metrů hloubených sekundárních kolektorů. Primární kolektory slouží k rozvodu inženýrských sítí na větší vzdále- nosti. Sekundární kolektory pak sítě rozvádějí k jednotlivým nemovitostem,“ popisuje Michael Benža z odboru kolektorů Technických sítí Brno (TSB). Právě TSB vlastní asi 80 procent brněnské sítě kolektorů, zbývajících 20 procent v majetku města společnost spravuje. Začít s budováním kolektorů dnes, vyšla by jen výstav- ba těch primárních město na více než 11,6 miliardy korun. Zatímco v letech 1974–1994 se cena za metr primárního kolektoru pohybovala kolem 100 až 150 tisíc korun, dnes by podle TSB vyšla na 1,3 až 1,5 milionu . „Nárůst ceny je patr- ný i u sekundárních kolektorů, ovšem není tak výrazný jako u těch primárních. U sídlištních kolektorů se cena zametr po- 85 Celý článek si můžete přečíst zde