Magazín | Vodovody, plynovody, vodní díla | 2021

nebo UV zaření vytvrzení celého systému. Vnitřní vrstva je opatřena membránou (linerem), který je v kontaktu s přepravovaným médiem a zároveň chrání materiál takto vytvořeného kompozitu před abrazí. Systém může být navržen jako samonosný, spíše se však předpo- kládá spolupůsobení stávajícího potrubního systému s renovační vložkou. Správný odhad pevnosti stáva- jícího potrubí a následný statický výpočet podložený správně stanovenými pevnostními charakteristikami vložky mohou být velkým úskalím správně aplikované technologie. Rovněž znalost chování systému v závislos- ti na dimenzi (DN), typu poškození opravované trasy je nutným podkladem správného návrhu. Pomůckou může být využití normy DIN 30658-1 [6], která posky- tuje některé normované zkušební postupy nad rámec uvedeného systému norem EN ISO. Technologie CIPP přepokládá využití vlákny vyztuže- ného kompozitu. Nejedná se tak o klasický viskoelas- tický materiál (jako například polyethylén, PVC, poly- propylén,…), ale ani o „běžný“ stavební materiál. I zde musíme brát na zřetel časovou složku zatížení a praco- vat s pojmy jako jsou kríp a relaxace. Proto podobně jako u ostatních plastových potrub- ních systémů můžeme požadavky zahrnuté ve výše uvedených normách rozdělit na tzv. krátkodobé a dlou- hodobé. Krátkodobé vlastnosti získáme okamžitým mě- řením v laboratoři a poskytují nám základní informaci o hodnotách modulu, tuhosti a dalších parametrech. Jsou důležité pro ověření kontinuity vlastností během výroby, kontrolu dodržení technologie při odebrání vzorku přímo v místě instalace a lze jejich pomocí provést odhad korekčních faktorů pro jiné dimenze, než na kterých jsou stanoveny vlastnosti dlouhodobé. Vlastnosti dlouhodobé jsou naopak klíčové pro statický výpočet, teprve na základě jejich výsledků lze garantovat minimální požadovanou životnost (ve stavebnictví minimálně 50 let). Odhad parametrů je prováděn pomocí linearní regrese naměřených dat, nutno ovšem počítat s tím, že doby měření se pohy- bují v řádu 10 000 hodin a proces posuzování shody tak nemusí být ani krátkou a ani ne zcela levnou zále- žitostí. Opatrně je také nutno postupovat při změnách kterékoliv ze surovin tvořících výsledný kompozit – pravidla pro tyto případy určuje již zmiňovaná norma ISO 23818 [5]. Krátkodobé vlastnosti lze dále rozdělit na vlast- nosti charakterizující materiál pryskyřice a na vlast- nosti měřené na vzorcích dodaných ve formě úřezu trubky. Dlouhodobé zkoušky jsou z hlediska zkušeností a vyba- vení laboratoře podstatně náročnější. Některé z těchto zkou- šek se označují atributem „dry“ (za sucha) nebo „wet“ (ve vodním prostředí) v závislosti na uspořádání zatěžovacího experimentu. Norma umožňuje volbu prostředí po doho- dě klienta a laboratoře s tím, že jsou preferovány národní zvyklosti. Protože se jedná o kompozity, které obecněmohou být citlivé na obsah vlhkosti ve stěně materiálu, preferuje se obvykle zkoušení ve vodním prostředí. Není zcela reálné, s ohledem na dobu zkoušek i na finanční náročnost, zkoušet všechny vyráběné dimenze (pravidla vzorkování i u dlouho- dobých zkoušek určuje opět norma ISO 23818 [5]). Zde se o to více uplatní znalost korekčních faktorů, které umožňují odhad změny vlastností se změnou DN apod. Dlohodobé zkoušky zahrnují: • Krípový faktor v suchém prostředí (dry creep factor), 5 zkušebních těles ve formě úřezu trubky délky 300 mm, extrapolace 50 let, ISO 7684 [11], výpočet ISO 10468 [12] – viz Obrázek 5 • Dlouhodobý ohybový modul v suchém pro- středí (long termflexural modulus dry) postup podle ČSN EN ISO 11296-4 Annex C [1], zkouška je alternativou k předchozímu testu Podobně lze stejné zkoušky provádět ve vodnímprostředí s označením „wet“: • Krípový faktor ve vodním prostředí prostředí (wet creep factor) • Dlouhodobý ohy- bový modul ve vodním prostředí (long term fle- xural modulus wet) – viz Obrázek 6 K jedné z těchto povinně volených zkou- šek se přidává zkouška odolnosti proti účinku chemikálií při deformaci (viz Obrázek 7). Alternativou, speciálně u kanalizačních potrubí, je náhrada vodní- ho prostředí za roztok kyse- liny sírové (0,5 mol/l), který může lépe simulovat pH splaškové vody. Ve speciál- 103 Obrázek 2: Počáteční kruhová pevnost Obrázek 3: Tahová zkouška Požadavky na materiál: • Typy pryskyřice: UP, VE, EP, lze však v souladu s normou použít i další neuvedené termosety • Výztuž polymerní vlákna (PA, PAN, PET, PPTA,…), sklo (E,C,R…), karbon, směs (dekla- race hmotnostního podílu složek) • Membrána: neomezeno z hlediska materiá- lové báze • Probarvení lze využít jako indikátor prosycení, vytvrzení, …. • Vyžadovaný parametr: Stanovení teploty prů- hybu – tzv. HDT (ČSN EN ISO 75-1) [7] • Tloušťka kompozitu vs celková tloušťka (design thickness) Parametry krátkodobých zkoušek na vzorcích ve formě trubek: • Počáteční kruhová pevnost ČSN ISO 7685 [8], požadavek S0 > 0,25 kN/m 2 (nebo deklaro- vaná hodnota) – viz Obrázek 2 • Tahová zkouška podélný směr ISO 8513 [10] (viz Obrázek 3) Pevnost v tahu Protažení při přetržení • Ohybové zkoušky ČSN EN ISO 11296-4, annex B [1] (ČSN EN ISO 178 [9]) – obvodový směr (viz Obrázek 4) Ohybový modul Napětí při prvním porušení Ohybová deformace při prvním porušení