28 STAVBY čové pro ekologičtější budoucnost českého stavebnictví a realitního trhu: patří mezi ně mj. zavedení nástrojů finanční podpory výstavby ze dřeva pro stavebníky i koncové uživatele a také vyšší podíl dřevostaveb v rámci nových veřejných budov. Členové Platformy vnímají aktuálně velký posun v tom, že se díky intenzivnější spolupráci soukromého a veřejného sektoru věci dávají do pohybu a vytvářejí se podmínky, aby se segment vícepodlažních dřevostaveb mohl rychleji rozvíjet a vzniklo funkční konkurenční prostředí. Stejně jako ve vyspělých zemích západní Evropy, které podobným vývojem již prošly, nebo nyní procházejí. Dokončení procesu normotvorby V ČR lze stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva nad požární výšku 12 m, a to tzv. inženýrským způsobem. Využití pro dřevostavby bylo potvrzeno na základě společného odborného stanoviska zainteresovaných institucí (HZS, ČAS a UCEEB ČVUT) zveřejněného koncem loňského roku ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Toto stanovisko není ještě novou požární normou, ale jednoznačně zvýšilo jistotu pro investory a změnilo přístup jednotlivých pracovišť prevence HZS k této věci. Navíc byly vydány jednotlivé části druhé generace Eurokódů 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí formou Technické normalizační informace a byly zavedeny čtyři mezinárodní ISO standardy zaměřené na požárně inženýrský přístup do systému ČSN. Podle informace Petra Kuklíka z UCEEB ČVUT, pověřeného vedením týmu pro vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví, by již do konce letošního roku mělo být hotové normativní řešení pro vícepodlažní dřevostavby. Díky němu by bylo možné normativně stavět čisté i hybridní dřevostavby (tzn. kombinace stavby nemusel být používán jen požárně inženýrský přístup. Dále pak vytvořit motivační ekonomické nástroje pro podporu vyšší realizace dřevostaveb, zavést daňové úlevy v rámci užívání objektů ze dřeva nebo s využitím jiných obnovitelných materiálů a v neposlední řadě navýšit minimální podíl dřeva u budov realizovaných v rámci veřejných stavebních projektů. To, že Česká republika schválila Surovinovou politiku pro dřevo v usnesení vlády, vnímají zástupci Platformy jako velmi významný posun a velký krok dopředu v porovnání s okolními státy. Nyní je však podle nich zásadní, aby česká Surovinová politika pro dřevo nacházela své uplatnění v praxi. Jde např. o větší podíl dřevostaveb v rámci výstavby veřejných budov. Schválená Surovinová politika cílí na dosažení minimálního podílu dřeva ve výši nejméně 20 % v rámci veřejných stavebních projektů realizovaných v resortu českého ministerstva zemědělství. Některé evropské státy jdou ale v tomto ještě mnohem dál: vzorem je Finsko, které má od roku 2016 vládní program, jenž má za cíl v zemi postavit do roku 2024 nejméně 45 % veřejných budov ze dředřeva a železobetonové konstrukce) až do výšky 22,5 m, inženýrský přístup by se využíval až pro stavby ze dřeva nad tuto výšku. Vydání návrhu na změnu požární normy z hlediska dřevostaveb je nyní naplánováno na 1. pololetí roku 2025. Zároveň již byly schváleny nové postupy při určování požární odolnosti. Surovinová politika pro dřevo byla schválená vládou ČR. Nyní je třeba ji uvádět do praxe Vláda ČR ve svém usnesení z 26. 6. 2024 schválila Surovinovou politiku pro dřevo. Podle Jana Lojdy z Ministerstva zemědělství ČR, které se (spolu se zástupci MPO ČR, MŽP ČR, státních i nestátních vlastníků lesů, akademické obce, dřevozpracujících podniků a lesnických a dřevařských profesních svazů a nevládních organizací) podílí na činnosti stálé pracovní skupiny pro tuto oblast, je cílem schválené Surovinové politiky pro dřevo mj. vytvořit pravidla pro realizaci dřevostaveb s požární výškou až 22,5 m tak, aby pro tyto Timber Praha má terasy po celém obvodu fasády Foto: UBM Development Czechia
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=