Od baťovských domků až na Antarktidu. Stavaři z PSG slaví sté výročí! Autor: Mgr. Luděk Stránský, foto: PSG Direction s.r.o. Píše se rok 1924. Ve francouzském Chamonix se konají vůbec první zimní olympijské hry, Karel Čapek vydává román Krakatit a Tomáš Baťa ve svém rostoucím obuvnickém impériu zakládá ve Zlíně stavební oddělení. A právě až sem sahají kořeny významné české stavební skupiny PSG, která tak v letošním roce slaví 100. výročí. 14 LIDÉ A DĚNÍ Baťovo stavební oddělení založené v roce 1924 zajišťovalo výstavbu všech druhů staveb od továrních budov a firemních prodejen přes obytné domky, školy, hotely až po silnice a železnice. Baťovi stavaři doslova postavili Zlín, jak ho dnes znají zdejší obyvatelé a milovníci architektury, kteří do východomoravského města dodnes míří obdivovat baťovská stavební díla. Kromě velkolepých staveb, mezi něž mimo jiné patří Baťův mrakodrap „Jednadvacítka“ postavený v letech 1936-1939, tehdejší nejvyšší administrativní budova Československa a druhá nejvyšší budova Evropy, přišli zlínští stavaři na začátku 30. minulého století také například s prvními prefabrikovanými domky v Československu. Jejich stavba včetně rozvodů vody, plynu a elektřiny netrvala déle než šest dní a bylo je tehdy možné pořídit za 10500 Kč, což odpovídalo půlročnímu průměrnému platu. Bytová výstavba i průmyslové stavby po celém světě Po druhé světové válce se zlínští stavaři zaměřili na bytovou výstavbu – ve Zlíně tak vznikl dvanáctipodlažní Kolektivní dům a dva osmipodlažní Morýsovy domy, které jsou dodnes národní kulturní památkou. V roce 1945 byl podnik znárodněn a po komunistickém puči v roce 1948 se majetková podstata akciové stavební společnosti Zlín se svými 3500 zaměstnanci stala součástí Zleva: Peter Surovič (předseda představenstva PSG Construction a.s.), Juraj Surovič (majoritní akcionář stavební skupiny PSG)
RkJQdWJsaXNoZXIy NTc1ODM=